Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v úterý 27. dubna 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dobrý den, jak víte, vláda má dnes na programu 10 bodů, všechny se týkají koncepcí ve vztahu k hospodářské politice, to znamená koncepce resortů například ministerstva zemědělství, dopravy, průmyslu a také zde byl projednáván střednědobý výhled státního rozpočtu v perspektivě do roku 2002. Zatím jsme u bodu 8, čili ještě nebyla projednána energetická politika a také proexportní politika, o těch budeme jednat po přestávce. Nyní bych požádal pana premiéra, aby řekl něco k těm prvním dvěma bodům, které předkládalo ministerstvo financí.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, jak dobře víte, na přípravě minulého státního rozpočtu jsme začali pracovat v srpnu, tedy krátce poté, co vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny. Letos jsme v poněkud šťastnější situaci, protože přípravné práce na státním rozpočtu začínají již nyní a to právě na tom zasedání vlády. První co se udělalo byla takzvaná Pasivní prognóza. Pasivní prognóza má zpravidla varovný charakter a říká co se stane, když se nic dělat nebude, to znamená když nebude aktivní hospodářská politika a všechno se nechá živelnému působení tržních sil. Tato pasivní prognóza zpracovaná ministerstvem financí a pan ministr financí, jak víte, je na zahraniční služební cestě, takže vám to nemůže říci sám, byl tady jeho první náměstek, tato pasivní prognóza v podstatě vyvrací onen mýtus, že by snad mohlo dojít k tomu, že by v krátké době bez aktivní hospodářské politiky, jenom tím živelným vývojem, došlo k hospodářskému oživení.

Dokonce se v to materiálu tvrdí, že kdybychom nedělali nic, pouze přihlíželi se založenýma rukama, tak by se slabý náznak hospodářského růstu generovaný cyklickým vývojem objevil až někdy v roce 2006, což je samozřejmě naprosto absurdní. Mezitím bychom se dále propadali do stále hlubší a hlubší ekonomické krize. Na základě této pasivní prognózy, mimo jiné, došlo k usnesení podle něhož na půdě hospodářské rady budou sjednoceny často velmi různorodé prognózy vývoje hrubého domácího produktu, míry inflace, míry nezaměstnanosti a dalších ekonomických ukazatelů. Rozptyl těchto prognóz je dosud poměrně značný.

Vezměte si například prognózu Mezinárodního měnového fondu, prognózu banky, statistického úřadu nebo prognózu ministerstva financí. Bylo dále dohodnuto že všichni členové vlády do jednoho měsíce při sestavování rozpočtu na rok 2000 předloží návrhy rezerv racionalizace výdajů a tedy úspor ve svých rozpočtových kapitolách. Ale vláda se samozřejmě shodla na tom, že pro překonání ekonomické krize je zapotřebí využít aktivních nástrojů obsažených v jednotlivých politikách, o nich budou mluvit příslušní ministři. Já bych jenom konstatoval, že jak víte, v souladu s Programovým prohlášením vlády počítáme i s využitím mimorozpočtových zdrojů, konkrétně výnosů z privatizace a že chceme tyto výnosy věnovat právě na zastavení ekonomického poklesu, to znamená na investice, v žádném případě na spotřebu.

Další usnesení, které vláda přijala se týká takzvaných mandatorních, převážně sociálních výdajů, kdy místopředseda Špidla a další ministři byli rovněž pověřeni analýzou budoucí dynamiky těchto mandatorních výdajů a možnostmi jejich úprav. Diskutovali jsme například o vztahu životního minima, na které se váží sociální dávky a minimální mzdy a o dalších oblastech. Závěrem k této části bych rád zdůraznil, že je to vůbec poprvé, co u nás vzniká rozpočtový výhled do roku 2002. My si ten horizont dáváme proto, že rok 2003 je první možný rok reálného vstupu do Evropské unie a právě proto máme možnost nežít jenom z roku na rok, ale pracovat s poněkud delší perspektivou tak, jak je tomu v Evropské unii, při jejich rozpočtových výhledech, obvyklé.

Druhá věc, kterou bych rád zdůraznil je pokračující dobrá kooperace mezi Českou národní bankou a vládou. Banka předložila návrh její měnové politiky, rovněž s dlouhodobým časovým horizontem, my se budeme, a to i v rámci energetické politiky, ještě dnes zabývat upřesněním mechanismu deregulace cen, zejména tedy v oblasti energií, protože i to ovlivňuje celkovou výši inflace. Shodujeme se samozřejmě s bankou na tom, že inflace má dlouhodobě klesat, lišíme se zatím v názorech jakým tempem má klesat. Banka, pro níž je míra inflace centrální ukazatel, si naprosto logicky přeje, aby tento pokles byl co nejrychlejší. Vláda, která má obavy z toho, že příliš nízká míra inflace by mohla zbrzdit hospodářský růst si přeje o něco povlovnější tempo poklesu.

Dohodli jsme se na utvoření pracovní skupiny složené z guvernéra, místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku, ministra financí a prvního místopředsedy vlády, který tak bude vystupovat v oblasti deregulace cen a jejich sociální průchodnosti a tato skupina by měla připravit nové podněty pro upravenou měnovou strategii tak, aby harmonovaly se strategií fiskální, učeně se tom říká měnový a fiskální mix a správné nastavení těchto parametrů. Zcela závěrem bych rád dodal, že v průběhu tohoto jednání, v době kdy jsme schvalovali průmyslovou politiku jsme se od pana náměstka Teličky, který je naším hlavním vyjednavačem v Bruselu pro Evropskou unii dověděli, že problém průmyslové politiky, který se tak medializoval, byl vyřešen a že někteří vyjednavači v Bruselu, kteří informovali novináře museli mít poněkud zastaralé informace, protože již 23. 3. tam proběhla velmi úspěšná jednání, týkající se koncepce průmyslové politiky a to co jsme udělali teď jako dodatek byl pouze anglický překlad revitalizačního programu, který, jak víte, vláda nedávno schválila.

Takže lze doufat, že i tento jistě komplikovaný problém byl vyřešen. A nyní bych už poprosil své kolegy jejichž resortní koncepce vláda vzala na vědomí a já bych snad ještě zdůraznil proč vzala na vědomí a ne schválila. Protože platí, právě u hospodářských koncepcí zákon O posuzování vlivu na životní prostředí. To posuzování trvá 6 - 8 měsíců a je tedy zapotřebí, máme-li dostát dikci tohoto zákona, aby tento ekologický audit ještě proběhl. Kromě toho samozřejmě předpokládáme, že se v další fázi vytvoří syntéza těchto resortních koncepcí a tedy komplexní strategie hospodářského a sociálního rozvoje ČR, nicméně chceme již nyní nabídnout tyto resortní koncepce široké veřejnosti a také Poslanecké sněmovně, protože jsme se v programovém prohlášení zavázali k plné komunikaci s parlamentem i s veřejností tak, aby se i ona odborná veřejnost mohla na dopracování těchto koncepcí podílet. To je vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a z těch koncepcí začneme u koncepce ministerstva zemědělství, to znamená pan ministr Fencl.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, já vám přeji dobrý den. Dnes jsem předložil vládě v souladu s jejím usnesením z 29. 3. 1999 k projednání Návrh koncepce resortní politiky ministerstva zemědělství ČR. Tak, jak jste slyšeli od pana premiéra, vláda vzala na vědomí mnou předloženou koncepci resortní politiky ministerstva zemědělství na období před vstupem ČR do Evropské unie, pověřila předsedu vlády předložit koncepci upravenou Poslanecké sněmovně ČR a Senátu ČR, pro informaci příslušným výborům Parlamentu České republiky.

Dovolte, abych konstatoval, že předkládaná resortní koncepce obsahuje 3 části. To znamená koncepci agrární, lesnické a vodohospodářské politiky. Hlavním cílem koncepce je dosažení konkurenceschopnosti agrárního sektoru, potravinářského průmyslu a lesního a vodního hospodářství ČR v mezinárodním měřítku a zvláště vůči Evropské unii, do které ČR hodlá vstoupit. Hlavním posláním koncepce je zajištění stability podnikatelského prostředí v resortu, definování národních zájmů ČR z hlediska budoucího vstupu do Evropské unie, poskytnutí jasného podkladu pro negociaci s Evropskou unií a samozřejmě a to považuji za velmi důležité, informování širší veřejnosti o celkové prospěšnosti podpory zemědělství a podpory lesního a vodního hospodářství.

Závěrem mi dovolte, abych konstatoval, že koncepce ve všech částech navazuje na předpokládaný vstup ČR do Evropské unie tak, aby ČR neměla žádné problémy při vstupu, aby zemědělská, lesnická a vodohospodářská politika byla v době vstupu plně kompatibilní se státy Evropské unie. Děkuji za vaši pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Poté byla projednávána koncepce týkající se sektoru dopravy telekomunikací a pošty. K tomu pan ministr Peltrám.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Dámy a pánové, vláda pana premiéra Tošovského schválila v červnu minulého roku zásadní dokument k dopravní politice, který se v mnoha směrech ukázal jako výtečný materiál, byl ovšem v některých směrech poznamenán předchozí koncepcí vstupu do Evropské unie, až někdy jindy harmonizaci, později podceněním hromadné dopravy, podceněním sociálních funkcí dopravy a tak dále. Vláda tedy v prvé etapě schválila upravenou koncepci rozsahu úkolů, které bylo zapotřebí provést v letošním roce a teď následuje střednědobá koncepce.

Opírá se o již nitivní verzi, ale přesto otevřený dokument, Koncepce politiky telekomunikací a spojů, kde není zapotřebí EIA a tato střednědobá koncepce v části dopravy se bude ještě dopracovávat s ohledem na probíhající hodnocení vlivu na životní prostředí podle zákona 244/92. Veřejné projednávání začalo v polovině března a vláda,když vzala na vědomí koncepci dopravy a spojů v části dopravy konstatovala, že s přihlédnutím k výsledkům tohoto veřejného projednávání koncepce, předloží ministerstvo dopravy jiýžuzavřenou koncepci včetně pohledů na rozvoj dopravních sítí Strategie rozvoje dopravních sítí do roku 2010. Předpokládáme, že tyto práce skončíme, protože veřejné projednávání EIA začalo zhruba v polovině letošního roku. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Další čtyři body předkládal pan ministr Grégr a nechám to na něm, v jakém pořadí je předloží vám.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý večer dámy a pánové. Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládalo několik materiálů. Jednak to byl Návrh koncepce průmyslové politiky, dále Návrh střednědobé hospodářské politiky MPO a Akční program k posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR. Dva materiály na sebe úzce navazují, je to Návrh koncepce průmyslové politiky a Akční program k posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR. Oba materiály, zejména ten první, sleduje tři takové časové horizonty, to znamená krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé horizonty a Akční program, tady bych chtěl upozornit, protože samozřejmě navozuje určitá synonyma z minulosti, takže Akční program je oficiální název používaný v Evropské unii.

Náš název má tedy podobu shodnou. /Nesrozumitelné/ Veškerá ta usnesení k jednotlivým politikám jsou reformována, budou vycházet z možností a prostředků v daném rozpočtovém roce. Koncepce průmyslové politiky se samozřejmě snaží, abychom vytvořili konkurenceschopné průmyslové výrobky, konkurenceschopný průmyslový sektor, zabývá se i otázkou restrukturalizace jednotlivých odvětví a samozřejmě i otázkou revitalizace. To je také záležitost, která byla taková diskutabilní. /Nesrozumitelné/ V té průmyslové politice jsou indikována jednotlivá odvětví, jsou tam indikována jejich pozitiva i negativa a možnosti řešení. U všech těchto oborů se vychází z toho, že tam nebude jakákoli státní intervence. Tato jednotlivá odvětví mohou využívat plošná podpůrná opatření, která jsou používána pro podporu průmyslové sféry, ať jsou to proexportní podpory, exportní úvěrování prostřednictvím České proexportní banky, pojišťovány prostřednictvím EGAPu, dále je to spolupráce s agenturou Czech - Trade, která napomáhá pronikání výrobků na zahraniční trhy, je to podpora některých vývojových systémů v oblasti zajímavých oborů, takže kromě těchto odvětví jsou zde vyjmenována 4 odvětví, která jsou pojímána v evropském společenství jako odvětví citlivá, kde se počítá s určitou angažovaností státu a kde je to plně v souladu s principy evropského společenství a samozřejmě tato odvětví budou individuálně konzultována s evropským společenstvím.

Pokud se týká návrhu střednědobé resortní politiky ministerstva průmyslu a obchodu, je to koncepční materiál, který dává určité náměty a postupy ministerstva průmyslu a obchodu a z ní se ty jednotlivé politiky odvíjejí, to znamená, jsou to určité náměty, které jdou do daleko větší šíře než předkládané politiky a kde třeba některé politiky z tohoto materiálu již vznikly a nebo budou dále vznikat. Je to například oblast spotřebitelské politiky, která také vychází z tohoto návrhu střednědobé resortní politiky ministerstva průmyslu a obchodu. Takže jsou to politiky, které byly léta odsuzovány, které se odmítaly jako něco nepatřičného a také to bylo negativně vnímáno, zatímco dnes je nebývalý zájem o tyto politiky zda jsou v časovém termínu plněny a zda odpovídají požadavkům evropského společenství. Chtěl bych vás ujistit, že všechny politiky byly předloženy v daném čase, vycházejí z příslušných usnesení vlády a odpovídají principům evropského společenství. Po této tiskové konferenci, jak už řekl pan premiér, se bude projednávat i Návrh energetické politiky. Tato energetická politika bude schválena skutečně jako návrh, protože podléhá v souladu s předpisy EIA, na který je prostor dlouhodobější. Z tohoto důvodu bude skutečný návrh koncepce mít definitivní podobu až koncem roku, abychom naplnili tento zákon.

I materiály, které jsem předkládal, budou předloženy oběma komorám parlamentu a budou k dispozici příslušným výborům parlamentu a rovněž budou zveřejněny na internetu, takže budete mít možnost se s nimi podrobně seznámit . Pokud ještě budete chtít nějaké informace, tak je tady se mnou můj náměstek pan Sýkora, který je spolutvůrcem těchto politik. Jako poslední pak budeme schvalovat Proexportní politiku. Chtěl bych doufat, že to bude bezproblémový materiál, protože je to vlastně soubor jednotlivých proexportních opatření, které byly navrženy. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a nyní jako obvykle přejdeme k Vašim otázkám, pan Vít Dvořák z televize NOVA se hlásil jako první.

Vít Dvořák, televize NOVA: Já mám dvě otázky na pana premiéra související s výhledem do roku 2002, které zpracovalo ministerstvo financí. Chci se vás zeptat, pane předsedo, jestli vás ta čísla překvapila, když říkáte, že jde o pasivní program, že by tedy tak dopadlo hospodářství, když se nic nestane. Pro příští rok tam je uváděn schodek 80 miliard, jak ten schodek tipujete vy a další otázka, co říkáte na to, že poradcem pana Svobody bude pan Tykač.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o vaši druhou otázku to, že poradcem pana Svobody bude pan Tykač jsem se sice dozvěděl z dnešních novin a nevím o tom, že pan ministr Svoboda, který, jak už jsem uvedl, je na zahraniční cestě, by tuto informaci potvrdil, nicméně ponechávám na odpovědnosti každého svého ministra jaké si vybere poradce a jaké si vybere náměstky, případně další spolupracovníky, protože pak by se mohlo stát, že by neměl personální volnost a že by se na její absenci odvolával v časech těžkých. Takže tohoto principu se držím. Pokud jde o to, jaký bude reálný schodek státního rozpočtu v roce 2000, na tuto otázku vám mohu odpovědět teprve tehdy, až bude státní rozpočet sestaven.

Nejsem Sibyla a víte, že při rozpočtových diskusích se vždy prolínají různé zájmy a různé orientace, koneckonců při misi Mezinárodního měnového fondu, jejíž výsledky jistě znáte, nám dokonce bylo doporučeno, abychom v žádném případě neseškrtávali rozpočtové výdaje a podnítili tak hospodářský růst. My se naopak snažíme dosáhnout určitých úspor a za poslední rozlišujte, pane redaktore, pasivní program, tento výraz jsem nepoužil, a pasivní prognózu. Program a prognóza jsou něco dosti odlišného. Jak řekl pan náměstek Fídler, to je co by bylo, kdyby nic nebylo, kdyby se nic nestalo, kdyby tady nebyla aktivní hospodářská politika, ale to už bych se opakoval, protože to jsem říkal úvodem. Samozřejmě náš zájem je, aby schodek v žádném případě nebyl 100miliardový a vzdáleností od těchto 100 miliard můžete měřit i úspěšnost hospodářské politiky v roce 2000.

Televize Prima: Já mám otázku na pana premiéra, jestli ČR schvaluje embargo na dovoz ropy do Jugoslávie, jestli přistoupí ještě na další kroky, třeba letecké kontakty, jestli o tom jednala naše vláda a jak hlasovala, zda jednotně či nejednotně.

Miloš Zeman, předseda vlády: Nevím o tom, jestli o tom jednala česká vláda v době, když jsem byl na zahraniční cestě, pokud vím, tak ne, protože je to poměrně aktuální záležitost, čili se to teprve objeví na jednání, ministr zahraničí přiletí dnes navečer a zítra se už bude zasedání vlády účastnit. Pokud jde o letecké kontakty s Jugoslávií, rád bych opakoval informaci, že už asi před měsícem nebo před dvěma česká vláda právě na žádost zemí Evropské unie rozhodla zrušit letecké spojení v Bělehradem, nicméně ta smlouva má jednoroční výpovědní lhůtu, takže z toho vyplývá, že nyní, v případě potřeby, bude nutné přikročit k dalším krokům, ale opakuji, vláda o tom dosud nejednala o proto odpověď na vaši otázku, jak hlasovala vláda, zda jednotně nebo nejednotně nemůže být podána při nejlepší vůli.

Korbel, Právo: Já bych měl dva krátké dotazy na pana ministra Grégra, jednak by mě zajímalo, zda v konečné verzi té průmyslové politiky se počítá s vyřešením úvěrů na trvale se obracející zásoby, jakou formou a kolik to bude stát a druhý dotaz, když se připravoval Akční program, tak tam nepanovala shoda s ministerstvem financí v jednom podprogramu, který se týká investičního strojírenství, jak to dopadlo.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: K cíli jsou dvě možné varianty, jednou je prominutí těch sankčních úroků, které někde narůstaly do enormní výše, to znamená, že u některých podniků, abych to konkretizoval, třeba z úvěru 500 milionů korun se zvedl dluh sankčními úroky nesplácením třeba až na pětinásobek. mohl bych jmenovat konkrétní firmy. samozřejmě ty podniky nejsou za této situace schopny si tuto situaci vyřešit. Je to otázka i další, zda tento ožehavý problém, to znamená tu základní částku, rozvrhnout na delší časové období, již dále neúročené nebo úročené s daleko mírnější úrokovou sazbou, protože některé podniky si už vlastně zaplatily dvakrát a splácí potřetí. To je taková citlivá záležitost a jsou tam tři náměty na řešení a dopracováváme je v rámci těchto opatření. Pokud se týká Akčního programu, samozřejmě ano, zabývá se i investičním strojírenstvím, je to vyjmenováno v těch /Nesrozumitelné/ oblastech, to znamená, že určité kroky, které tam předjímáme, zejména účast českých výrobců na dodávkách investičního strojírenství musí samozřejmě korespondovat s otázkami volné soutěže tak, jak je tomu v evropském společenství a je to právě /Nesrozumitelné/.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych se chtěl zeptat pana premiéra ohledně té rozpočtové strategie, vy jste zatím hovořil o příštím roce, ta strategie je do roku 2002, řekl jste, že v příštím roce se budete snažit, aby ten rozpočet byl méně schodkový než 100 miliard. Počítáte tedy se schodky i v dalších letech a na pana ministra Grégra, jaké jsou ty nejzásadnější podpory pro posílení konkurenceschopnosti.

Miloš Zeman, předseda vlády: Jak víte, deficitní financování nám bylo doporučeno i Mezinárodním měnovým fondem a je to standardní a běžná praktika v případě ekonomické recese, nicméně žádná země a žádná vláda nepotřebuje maximalizovat rozpočtový deficit už kvůli dluhové službě a tedy kvůli zátěži státního rozpočtu tímto způsobem. Proto, když jsme se zabývali delším časovým intervalem, tak jsme projednávali i urychlení některých dalších opatření, která ostatně máme i ve vládním programu, mám tím konkrétně na mysli zvýšení daňové výtěže a to jak legislativními kroky, tak zkvalitněním práce finančních úřadů a k tomu zkvalitnění již začíná docházet.

To znamená i zesílení boje proti daňovým únikům a daňovým nedoplatkům, mimochodem to, že současně roste hodnota daňových nedoplatků je paradoxně způsobeno právě jejich přesnější evidencí, stejně tak jako fakt, že počet ekonomické trestné činnosti se v prvních třech měsících tohoto roku proti prvnímu kvartálu minulého roku zvýšil o 35 % není dáno zvýšeným nápadem těchto trestných činů s tím, že se lépe evidují, lépe sledují a bohdá i lépe stíhají, to jsou ty paradoxy, evidenční paradoxy. Ale abych se vrátil k vaší otázce. Je, díky bohu, dokončen návrh zákona o registračních pokladnách, o majetkových přiznáních, o finanční policii a o finanční prokuratuře.

V některých případech v podobě věcných záměrů, v některých případech už v paragrafovaném znění. Takže, jak vidíte, plníme svoje programové prohlášení a věříme, že v tom horizontu do roku 2002, právě i zvýšenou daňovou výtěžností, vedle řady dalších opatření se nám podaří kompenzovat ten živelný propad ekonomiky, k němuž dosud setrvačností dochází. Pokud jde o ten schodek, tak se domnívám, že pokud se splní naše očekávání, že zhruba do dvou let, a to říkám po tisící prvé, se nám podaří otočit ty negativní tendence, protože zhruba dva roky je to časové zpoždění mezi impulsem a reakcí a pak už se můžeme vymlouvat jenom sami na sebe. Za ty dva roky, teď už vlastně za půl druhého roku jsme to my a pouze my, kdo ponesou plnou odpovědnost za hospodářský stav země. To je nutné jasně a předem říci. Takže od tohoto okamžiku, kdy tady dojde k oživování ekonomického růstu samozřejmě předpokládáme úsilí rozpočtový deficit postupně snižovat. Já vám to řeknu jinak, pane redaktore, tvrdí se, že každé zvýšení hrubého domácího produktu o 1 % přináší do státního rozpočtu navíc zhruba 7 miliard daňových příjmů. Neberte to jako zcela přesné číslo, závisí to samozřejmě na struktuře daňové zátěže a je to přibližný odhad. Samozřejmě tak, jak se nám bude dařit oživovat ekonomický růst a tím rozhojňovat ekonomické příjmy nebo příjmy státního rozpočtu, tak o to větší bude naše snaha minimalizovat rozpočtový deficit. Mluvím teď o situaci po dvou letech, nikoli ještě o situaci v roce 2000.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě ten záběr použití je velice široký, já bych chtěl říci, že pokud chceme konkurenceschopnosti průmyslu, tak to nemůžeme opírat jenom o export, ale musí se vytvořit i domácí koupěschopná poptávka a samozřejmě to opíráme o vládní programy, které jsou v našem programovém prohlášení a které mají napomoci i k rozvinutí domácího trhu. Jsou to například dopravní infrastruktura, je to bytová výstavba, je to modernizace bytového fondu, jsou to investice do energetiky, samozřejmě je to otázka, která bude velice důležitá v této oblasti, protože asi během 10 dnů bude vláda rozhodovat o dostavbě či nedostavbě Temelína, je to participace českého průmyslu na modernizaci armádní výzbroje, jsou to ekologické stavby, samozřejmě v rámci některých významných dodávek ČR do zahraničí rozvíjíme velice intenzívně takzvané ofsety, které samozřejmě ve většině případů nebudou pouze 1 : 1, ale naopak se počítá s tím, že participace na dodávkách a recipročních vývozech bude naopak mírně přes 100 %.

Víte, že jsme udělali systém investičních pobídek, které dále rozšiřujeme a zdokonalujeme, že jsme rozšířili rozšířili spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí o poskytování informací a získávání kontaktů prostřednictvím zastupitelství v zahraničí a podobně. Těch systémů je tam celá řada a musím říct, že první vlaštovky se už projevily a myslím si, že ta cesta, kdy premiér jel směrem na východ a do střední Asie potvrdila, že vláda musí být participantem, aby český průmysl mohl konkurovat.

Jan Němec, Česká televize: Já bych měl jednu otázku. Mostecká uhelná chce zavřít dva doly Ležáky a Kohinoor, což by znamenalo ztrátu asi 1600 pracovních míst. Vláda má v této společnosti významný podíl, jak bude vláda na tuto situaci reagovat.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych poprosil pana náměstka Sýkoru, který tuto oblast má na starosti, protože mi není známo...

Robert Sýkora, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Já tuto informaci zatím nemám... /Nesrozumitelné/

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Pane premiére, já bych se rád vrátil ještě k těm 80 miliardám schodku v tom příštím roce, jestli můžete ještě jednou vysvětlit, zda-li se budete snažit nějakým způsobem odvrátit tento schodek nebo zda-li naopak právě použijete tento vysoký schodek na nastartování ekonomického růstu.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, já jsem to sice již řekl, ale rád to zopakuji. Deficit samozřejmě může prospět hospodářskému růstu, pokud je vynakládám na investice a nikoli na spotřebu, ale jako u každé hospodářské veličiny, tak i u deficitu existuje kritická hranice. To znamená, kdy ten deficit je pro vás nevýhodný. A já jsem tady konkrétně mluvil o dluhové službě, to znamená o úrocích, které musíte platit, případně o splátkách, které musíte krýt. A při té velikosti 80 miliard už by to bylo naprosto nevýhodné, protože by to také překročilo obecně uznávaná Maastrichtská kritéria, to je 3 % deficitu z hrubého domácího produktu, nikoli z objemu rozpočtu a za takovou rizikovou hranici se považuje 5% z HDP.

Takže, jak vidíte, deficit nemůžete zvažovat neomezeně, my jsme pro mírný deficit a náš rozpočtový deficit je i podle kritérií Mezinárodního měnového fondu velmi mírný, velmi přiměřený, dokonce nám říkali, že je až překvapivě nízký a nemůže prostě jít na absurdně vysoké hodnoty, protože by převážily negativní efekty deficitu nad efekty pozitivními. V ekonomické teorii se těch 5 % označuje za rizikovou hranici, ta náročnější Maastrichtská kritéria mluví o deficitu veřejných rozpočtů, pozor, to není jenom státní rozpočet, to jsou i místní rozpočty dohromady ve výši 3 %. My bychom si samozřejmě přáli, aby ta hranice u nás ležela na úrovni 3 %, ale současně vám říkám, že v ekonomické teorii je kritická hranice definována 5 %.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Ještě bych se chtěl zeptat, mluvil jste o tom, že by se měly nějakým způsobem snižovat mandatorní výdaje, to znamená, že budete chystat opatření, třeba také změny zákonů s nimiž půjdete do sněmovny.

Miloš Zeman, předseda vlády: My samozřejmě vycházíme z toho, že sociální výdaje, které jsou nejdůležitější složkou mandatorních výdajů dnes spotřebovávají větší část rozpočtových výdajů. To je obecně známý fakt. Na druhé straně právě proto, že jsme sociálně-demokratická vláda je nám z duše protivné, abychom šetřili na těch, kdo se nemohou bránit, to znamená na důchodcích, na dětech nebo na nemocných, nicméně budeme-li hledat rezervy v těchto mandatorních výdajích, budeme je hledat především v jejich racionalizaci, ve vyšší efektivitě příslušných výdajových struktur, v odstraňování různých černých děr, kam se sypou peníze víceméně zbytečně, v případném rušení některých parkinsonovských institucí a podobných opatřeních.

Jitka Götzová, Právo: Mohl byste nějak okomentovat názor pana prezidenta, který řekl, že považuje za trapné znevěrohodnění ČR, když vláda předem avizuje, že se nezúčastní česká vojska pozemních bojových sil, aniž by je aliance o to požádala.

Miloš Zeman, předseda vlády: Nepovažuji to za trapné, nepovažuji to za znevěrohodnění. Tato vláda, která se tím několikrát zabývala vyjádřila svoje stanovisko, je to suverénní vláda suverénního státu.

Lucie Bradáčová, agentura Bloomberg: Já jsem se chtěla zeptat na jednu věc z humanitární politiky, jestliže návrh Centrální banky, to jest v roce 2005 /Nesrozumitelné/ je příliš proinflačně zaměřená, vláda by byla pro jiná čísla, kde je ten prostor mezi vámi a centrální bankou.

Miloš Zeman, předseda vlády: My jsme diskutovali o několika variantách, jednou z těch variant je prodloužit časový interval z roku 2005 na rok 2007 při dosažení téže cílové hodnoty o dva roky později, už tím v podstatě zpomalíte tu poklesovou křivku. Já bych chtěl zdůraznit, že to nebude křivka lineární, to nebude prostě přímka, která bude neustále klesat, budou tam určité turbulence, které budou dány například devalvací, která teď de facto proběhla a která působí proinflačně, růstem světových cen ropy a dalšími faktory, teď jsme v jakémsi lokálním extrému a v materiálu banky se velmi správně říká, že tento extrém nelze zobecňovat, že je spíše krátkodobý. Ty rozdíly mezi vládou a centrální bankou nejsou dramatické a dá se říci, že se pohybují v intervalu 1 - 1,5 %, přičemž ty vládní odhady jsou samozřejmě nad odhady Centrální banky, ale shodujeme se v té tendenci.

Diskutujeme vedle tohoto, řekněme inflačního cílení, také o některých dalších opatřeních samozřejmě v oblasti úrokových sazeb, ale například i povinných minimálních rezerv a jejich příslušného úročení. Začala velmi zajímavá diskuse o obsluze státního dluhu a jejich nových formách, kde by banka rovněž měla přímo i nepřímo participovat. Řekl bych, že je to poprvé a zaplať pánbůh za to, kdy tato vláda a tato Centrální banka spolu spolupracují, spolu diskutují a nestojí každá na jiném dvorečku a to ještě zády k sobě.

ČTK: Já bych se chtěl zeptat pana ministra Grégra, jestli vláda také projednávala takzvané soft-flows a jak se k tomu postavila.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Ano, projednávali jsme takzvané měkké úvěrování. Je to plně v souladu s OECD, jsou to zcela výjimečná opatření směrovaná na střední trhy, my jsme toto měli i ve svém programovém prohlášení jako vláda a je to takový zcela výjimečný posun, kdy určité dodávky mohou být propojeny s určitou rozvojovou a nebo humanitární pomocí. To znamená, že u části takovéto dodávky je možnost profinancování prostřednictvím České proexportní banky, garantována EGAPem, určitá část může být formou daru a současně to může být součást humanitární pomoci. Je to vlastně takové referenční proniknutí do teritoria s předpokládanou /Nesrozumitelné/. Jako příklad bych chtěl uvést případ kdy vlastně dodáváme 25 lokomotiv do Vietnamu, kde ta první lokomotiva, aniž tento program byl přijat, byla za zcela mimořádných opatření do Vietnamu zaslána a následovala státem garantovaná objednávka na dalších 20 kusů lokomotiv. Je to takový volný materiál, protože ukládá, aby ministerstvo průmyslu a obchodu každý takový jednotlivý případ předkládalo vládě jako samostatné potvrzení rozhodnutí, zda realizovat, či nerealizovat.

Lucie Bradáčová, agentura Bloomberg: Já bych měla jedno doplnění. Vy jste říkal, že ty rozdíly mezi vládou a centrální bankou jsou 1 - 1,5 %, to by znamenalo, že byste byli rádi, aby v roce 2005 byla inflace byla /Nesrozumitelné/

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak v tom odhadu čisté inflace je toleranční pásmo plus mínus 1 %, takže řekněme 4,5%, kdybych to načetl až na hranici toho tolerančního pásma. V každém případě opakuji, že vláda má zájem na poklesu míry inflace a koneckonců jde nám především o agregátní inflaci, která se zase vztahuje k deregulaci cen a tu deregulaci, což už jsem také říkal, budeme teď projednávat i v rámci koncepce energetické politiky. Vláda vlastně zpomalila míru inflace tím, že zpomalila deregulace, to je evidentní. takže já ty rozdíly nechci dramatizovat, je jasné, že pro banku je hlavní problém inflace, pro vládu je hlavní problém hospodářský růst, mix měnové a fiskální politiky se nastavuje v každé zemi a v každé době jinak, nedělejme z toho nějaký velký problém sporu, pozici vlády jsem jednoznačně vysvětlil, s tendencí souhlasíme, chceme ji poněkud mírnější, protože si myslíme, že příliš rychlá dezinflace by mohla perspektivy hospodářského oživení ohrozit. K těm úrokovým sazbám, víte, taková hranice obvyklá v Evropské unii jsou 2 %. Ne u úrokových sazeb, ne u úročení, ale u míry povinných mezinárodních sazeb. Rozumíme si, teď to bylo, tuším, sníženo na 5%, pokud mě paměť neklame, před tím to bylo 7%, no a hranice Evropské unie je 2 %. Pokud toto úročení, teď, jak víte, je nulové úročení povinných minimálních rezerv, takže mluvme zatím o nějakém, třeba i zvýhodněném, třeba i minimálním úročení, o jakémsi gradualistickém postupu. V každém případě by bylo výhodnější než to úročení nulové, které vlastně znamená využívání takto získaných prostředků způsobem, který je pro jednu instituci výhodný a pro všechny další nevýhodný.

Chochola, Mladá fronta Dnes: Já bych se ještě vrátil k těm sankcím vůči Jugoslávii. Pokud by se ČR chtěla přidat k těmto sankcím, má k tomu velice omezené možnosti. Uvažuje se tedy o předložení obecného zákona, který by umožnil vládě takové rozhodnutí přijmout.

Miloš Zeman, předseda vlády: Jak víte, zítra bude vláda projednávat návrh změn ústavy, který znamená v krizových situacích obecně rozšíření kompetencí vlády, aby bylo jasné, to není žádné obcházení parlamentu, jak se obecně tvrdí, protože je možné, že například tato opatření platí 60 dní a po 60 dnech je musí buď potvrdit nebo nepotvrdit parlament. Účelem pouze je, abychom nemuseli svolávat parlament v každé takové situaci, kdy je nutné operativní a pružné řešení. To se týká jak případné ekonomické blokády, tak například pobytu cizích vojsk na našem území, ale to se také v některých případech může týkat i recepce evropských norem formou vládního nařízení s tím, že pokud parlament nebude trvat na formě zákona, tak je tato podzákonná norma dostatečně validní.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže já vám děkuji a přeji hezký večer.