Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 29. listopadu 1999
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké
odpoledne. Vláda dnes měla na programu 35 bodů. Jednání bylo zahájeno
ve 12:20, doposud jsme projednali 14 bodů. V tom byly čtyři důležité
zákony, o kterých vás budeme za chvíli informovat. Nejprve dám však
slovo panu premiérovi Zemanovi.
Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, jak víte, vláda
dnes začala později, protože se všichni členové vlády zúčastnili
v katedrále svatého Víta smuteční slavnosti za zesnulého Josefa
Luxe. Chtěli jsme i tímto způsobem vyjádřit úctu našemu kolegovi.
Vzhledem k tomu, že jednání vlády bude patrně pokračovat, z tohoto
důvodu, do pozdních večerních hodin, budeme vás zatím informovat
především o přijatých zákonech a některých dalších projednaných
bodech, nicméně dovolte mi, abych vám úvodem této tiskové konference
oznámil, že mi dnes tak, jak bylo dohodnuto, předal svoji rezignaci
místopředseda vlády pan Egon Lánský. Tuto rezignaci předám panu
prezidentovi, s nímž bych měl jednat patrně ve středu, s tím, že
budu s panem prezidentem jednat i o dalších opatřeních, která na
tuto rezignaci budou navazovat. Vláda a já osobně jsme poděkovali
Egonu Lánskému za jeho dosavadní práci, zejména v oblasti přibližování
ČR Evropské unii a ocenili jsme i jeho minulou činnost, včetně jeho
nezapomenutelného účinkování v rozhlasové stanici Svobodná Evropa,
tedy v době, kdy odvaha ještě nebyla levná a kdy, mnozí z dnes statečných,
byli poněkud přikrčeni. Chtěl bych popřát Egonu Lánskému do jeho
dalšího působení mnoho štěstí, mnoho zdraví, které každý z nás potřebuje
a mnoho osobních i politických úspěchů. Děkuji vám za pozornost.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, tolik na úvod a nyní již slibované zákony. Začneme novelou občanského zákoníku, tu předkládal pan ministr Motejl, prosím.
Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Předložený návrh novely
občanského zákoníku se týká tří okruhů, které bylo nezbytné řešit
vzhledem k situaci, jednak vnitrostátní, potřeba upřesnit některé
instituty práva, které v dosavadní úpravě byly překonány, jednak
jako počátek pokračujícího procesu kompatibility našeho právního
řádu. Jmenovitě se jedná o úpravu zástavního práva, která se vlastně
provádí poprvé od roku 1990, ačkoli se zástavní právo stává výrazným
instrumentem pro zajištění nároků věřitelů.
Ten druhý okruh se týká nové úpravy nájmů a podnájmů nebytových
prostor. Tato instituce se stává součástí občanského zákoníku při
současném zrušení zákona 116/1990 Sb., který upravoval nájem a podnájem
nebytových prostor v těch podmínkách počátku transformace.
A ten třetí, který se týká zejména i té problematiky kompatibility
našeho právního řádu s právem EU, se týká zvláštní úpravy spotřebitelských
smluv. To je oblast, kterou EU velice pečlivě, do jisté míry, ošetřuje,
vzhledem k určité globalizaci a monopolizaci obchodních sítí. Zde
je tedy nutno nastartovat zvýšený režim ochrany spotřebitele, jakým
způsobem se může, do jisté míry, bránit diktátu dodavatele, prodávajícího
subjektu. A v tomto duchu jsme tedy provedli poměrně rozsáhlý zásah
ve formě nových institutů zaváděných do občanského zákoníku. To
je asi tak zhruba rámec těch změn, které v dosavadním občanském
zákoníku tato navržená novela v těchto třech oblastech připravuje
nebo předpokládá.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Pan místopředseda vlády Mertlík předkládal dva zákony. Jeden byl návrh zákona o informačních systémech, druhý novela o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Prosím pane ministře.
Pavel Mertlík, ministr financí: Děkuji. Návrh zákona o informačních
systémech veřejné správy a o působnosti Úřadu pro státní informační
systém v podstatě vymezil předmět činnosti Úřadu pro státní informační
systém, který dosud měl takové trochu paradoxní postavení, kdy existoval
na základě kompetenčního zákona, avšak nebyl k tomu příslušný prováděcí
předpis, který by definoval jeho činnost. Ten se navrhuje tedy tímto
zákonem a já bych si dovolil přečíst některé ze základních kompetencí,
který návrh zákona Úřadu pro státní informační systém svěřuje.
Úřad pro státní informační systém je ústředním správním úřadem pro
vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy a správu
referenčního rozhraní. Úřad ve spolupráci s orgány veřejné správy
zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních
systémů veřejné správy a předkládá tyto dokumenty vládě. Dále zpracovává
návrhy dokumentů v oblasti bezpečnosti informačních systémů veřejné
správy, stanoví a spravuje referenční rozhraní informačních systémů
veřejné správy, vydává standardy, vytváří a spravuje veřejně přístupný
informační systém, který obsahuje základní informace o dostupnosti
a obsahu jednotlivých informačních systémů veřejné správy a jejich
provozovatelích, dále stanoví systém atestací technické způsobilosti
referenčního rozhraní, informačního systému začleňovaného do informačních
systémů veřejné správy, dále produktů, služeb a informačních systémů,
vydává a odnímá pověření právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu
atestací v rámci informačních systémů veřejné správy, stanoví pravidla
pro sdílení informací mezi jednotlivými informačními systémy veřejné
správy a vydává věstník, v němž uveřejňuje standardy, seznam právnických
a fyzických osob pověřených k výkonu atestací a další dokumenty.
Dále zákon upravuje další vztahy mezi orgány veřejné správy v oblasti
informačních technologií a informačních procesů.
Co se týče návrhu zákona, kterým se mění zákon 61/1996 Sb. o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tak tam jde
spíše o dílčí novelu stávajícího zákona, která nicméně, podle názorů
ministerstva financí a vlády, umožní podstatně zvýšit efektivnost
činnosti finančně-analytického útvaru ministerstva financí, což
je právě ten orgán, který se u nás primárně zabývá takzvaně praním
špinavých peněz. Především jde o úpravu pojmů neobvyklý obchod.
Místo něj je nově zaváděn termín podezřelý obchod a je tam stanoven
demonstrativní výčet těchto podezřelých obchodů. To je změna, která
odpovídá definici používané ve většině zemí Evropské unie, umožňuje
vyšší transparentnost působnosti finančně-analytického útvaru ministerstva
financí a umožňuje i pružnější spolupráci s finančními institucemi.
Je zde nově navržena povinnost finanční instituce pozastavit obchod
i v případě, že o to tento útvar požádá, čili zpružňuje se spolupráce
mezi bankami a jinými finančními institucemi a finančně-analytickým
útvarem ministerstva financí. Dále je důležité to, že se zprůchodňuje
i spolupráce mezi Policií ČR a finančně-analytickým útvarem ministerstva
financí a to v tom smyslu, že se umožňuje finančně-analytickému
útvaru provádět kroky ve vztahu k finančním institucím na základě
oznámení Policie ČR. Vedle toho se v podstatě dává na stejnou úroveň
způsob spolupráce s daňovými orgány, tedy s finančními úřady a nově
s orgány sociálního zabezpečení tak, aby informace o nich mohly
být zpracovávány analogickým způsobem jako je to v případě informací
od finančních úřadů. To jsou hlavní prvky této novely.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A konečně ten poslední zákon, to byl zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a k tomu předkladatel pan ministr Grégr.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý večer
dámy a pánové. Samozřejmě, že v našich podmínkách název tohoto zákona
zní trošičku humorně, čili bych ho ještě jednou zdůraznil. Jedná
se o návrh zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů
z mořského dna, ale vyplývá to pro ČR z řady dohod. Jednak jsme
přistoupili k úmluvě OSN o mořském právu 10. 12. 1982 a dále k dohodě
o provádění části 11 úmluvy OSN o mořském právu. Je to dohoda z
roku 1996 a ČR se, mimo jiné, zavázala k plnění pravidel pro využívání
nerostných zdrojů z mořského dna mimo pravomoc pobřežních států.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je v souladu s dohodou mezi ministry
zahraničních věcí a průmyslu a obchodu gestorem provádění právě
zmíněné části 11 úmluvy a má proto povinnost zajistit právní rámec
pro tento druh podnikání. Jakkoli se zdá, že zájem o tuto vysoce
finančně náročnou oblast podnikání nebude v nejbližším období velký,
nelze podceňovat zdejší podnikatelskou sféru včetně zahraničních
podnikatelů se sídlem v ČR a předpokládat, že se o podobnou činnost
neprojeví zájem. Bez účinnosti připravovaného zákona by v případě
způsobení škod takovýmito podnikateli, například na mořském prostředí,
nesla přímou odpovědnost ČR, jako účastnický stát úmluvy a dohody.
Navrhovaný zákon vylučuje uvedené případné dopady na ČR zavedením
takových mechanismů, které vlastně přenášejí odpovědnost na podnikatele.
Takže to je podstata tohoto zákona. Jsme jedni z prvních, kteří
vlastně v EU k tomuto zákonu přistupují a je to velice pozitivně
hodnoceno, protože prakticky již takovéto případy nastávají a vznikají
tím velké komplikace, čili tímto návrhem s tímto úsměvným názvem,
ale velice důležitým, se ČR přihlašuje k národům, které již tyto
dohody přijaly.
Libor Rouček, mluvčí vlády: K těm schváleným návrhům zákonů má ještě jednu drobnou poznámku pan ministr Motejl.
Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Děkuji mnohokrát. Já se musím omluvit na této tiskové konferenci, že jsem v té novele občanského zákoníku opomněl vzpomenout další, podle mého názoru, poměrně velmi významné ustanovení, které do jisté míry je produktem i zákona, o kterém se zmiňoval pan místopředseda Mertlík, tj. opatření proti praní špinavých peněz. Totiž i do občanského zákoníku se promítají požadavky, které souvisejí s tímto právním úvazkem. Zde se předpokládá, že nadále by byly zrušeny vkladní knížky a vkladové listy na doručitele a součástí našeho peněžnictví, příjmů a vkladů by byly pouze vkladní knížky a vkladové listy na jméno. Zákon předpokládá přechodný charakter základních ustanovení, že by k realizaci tohoto zrušení vkladních knížek na doručitele bylo postupováno tak, že peněžní ústav by byl povinen identifikovat vkladatele nebo osobu, která předloží vkladní knížku na doručitele a buďto ji přeměnit na vkladní knížku nebo vkladový list na jméno nebo s majitelem tohoto vkladu učinit nějaké další ujednání nebo potom i příslušnou částku vyplatit. Předpokládá se, že tento transformační proces by měl proběhnout v průběhu tří let s tím, že pokud by k této transformaci nedošlo, tak by se nároky z těchto vkladů promlčely do 20 let. Tolik k této novele, která byla totiž v posledním /nesrozumitelné/ , protože původně tato ustanovení měla býti doprovodnými ustanoveními novely zákona o některých opatření proti praní špinavých peněz a dnes jsme se dohodli, že se to stane součástí té novely občanského zákoníku, která byla původně orientována jenom do těch třech, už předtím, vyhlášených principů. Omlouvám se ještě jednou za nekompletnost původní informace.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o zákony, vláda dnes projednávala i dva poslanecké návrhy. Jeden byl návrh poslance Payna, druhý návrh poslance Koudelky. S oběma vyslovila nesouhlas. Pokud budete mít zájem o vysvětlení důvodů, samozřejmě je poskytneme. Co se týče těch ostatních důležitých bodů programu dnešního zasedání, vláda projednávala státní program na podporu úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2000. K tomu ministr Grégr a požádal bych vás, pokud jste to ještě neučinili, abyste si vypnuli ten mobil. Děkuji.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové,
dnes vláda přijala státní program na podporu úspor energie a využití
obnovitelných zdrojů energie pro rok 2000. Tento materiál vlastně
měl dva garanty. Jednak to bylo ministerstvo průmyslu a obchodu
a jednak ministerstvo životního prostředí, takže jistě si dovede
představit, že tam byla řada problémů, které jsme museli shodně
vyřešit, ale dá se říct, že jsme dospěli ke společnému názoru, takže
tento program pro rok 2000 mohl být bezrozporově předložen. Chtěl
bych říct, že v současné době je státní podpora úsporám energie
a využívání obnovitelných zdrojů soustředěna právě především do
resortu ministerstva průmyslu a obchodu, do ministerstva životního
prostředí, ale i do ministerstva zemědělství a ministerstva pro
místní rozvoj.
Program na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů
za resort ministerstva průmyslu a obchodu realizuje Česká energetická
agentura a ze státního rozpočtu byly pro tento program zatím vyčleněny
v rámci ministerstva průmyslu, respektive pro Českou energetickou
agenturu, prostředky ve výši 219 milionů korun. Podporu využívání
obnovitelných zdrojů zajišťuje v resortu ministerstva životního
prostředí Státní fond životního prostředí, který počítá s částkou
400 milionů korun. Menší měrou se na programech podílí i ministerstvo
zemědělství a ministerstvo pro místní rozvoj. Celkově bude státní
program disponovat částkou zhruba 700 milionů korun. Čili ministerstvo
průmyslu a obchodu 219, ministerstvo životního prostředí 400 a ministerstvo
pro místní rozvoj a ministerstvo zemědělství zhruba 81, takže je
to těch 700 milionů.
Program státních podpor pro rok 2000 v mém resortu, je rozdělen
do tří sekcí: a), b), c). V části a), kterou zastřešuje ministerstvo
průmyslu a obchodu právě vychází ze zkušeností České energetické
agentury a průběžného vyhodnocování stejných programů z let 96 až
98, ale už dnes máme i předpokládané výsledky za rok 1999. A dále
i z výsledků činnosti Federální energetické agentury a Energetické
agentury České republiky v letech 1991 až 1995. Čili je to, bych
řel, program, který probíhá, byť se stále ještě nedostatečnou intenzitou.
Je to program finančně náročný již dlouhou dobu. Takže z výsledků
analýzy těchto všech programů vyplývá, že zvolená koncepce poskytování
státní podpory plní požadovanou iniciační úlohu. Ta koncepce, tak,
jak jsme ji vlastně přijímali, odpovídá standardním postupům, které
jsou v této oblasti poskytovány v zemích Evropské unie. Řekl bych
ještě snad, že úloha programu je především iniciační a v dlouhodobější
perspektivě by měla vést k realizaci energeticky úsporných opatření
již potom bez účasti státu. Zatím je ale snižování spotřeby energie
ekonomicky náročné, i když je prioritním společenským zájmem. To
se týká zvláště oblasti rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie
a aplikace nových technologií.
Proto realizace těchto projektů vyžaduje podporu státu, což je v
souladu se záměry energetické politiky a návrhem zákona o hospodaření
s energií. Takže je to program, který vlastně navazuje již na program
roku 99 a pokračuje v roce 2000 a samozřejmě počítáme i s částkami,
které by měly do budoucna narůstat, pokud nám to státní rozpočet
dovolí. Mohu snad jenom říci, jestli vás to bude zajímat, jak vypadá
to předběžné hodnocení státního programu na podporu úspor energie
a využívání obnovitelných zdrojů na rok 1999, je o to velký zájem
i v podnikatelské sféře. Bylo přijato 860 žádostí s celkovým požadavkem
na státní podporu ve výši cca 970 milionů korun a pro návazné investice
ve výši 5,8 miliard korun. Čili to, co jaksi následuje po těch prvních
vstupních krocích výzkumu vývoje, přípravy a tak dále, prototypů,
tak je to potom mnohonásobně vyšší. V roce 1999 bylo vybráno 437
projektů, státní podpora činila 305 milionů korun. Čili vidíte,
že v letošním roce je podstatně vyšší. A celkově takto iniciované
investice činí cca 2,4 miliardy korun. Docílené úspory ve spotřebě
energie společně s energií vyrobenou z obnovitelných zdrojů činí
jaksi v rámci tohoto programu nebo předpokládají se, že budou 1
440 GJ za rok. Takže to je zevrubná informace o programu, který
má jaksi dlouhodobý trend.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a na závěr ještě krátce
k těm dalším doposud projednávaným bodům. Vláda schválila nařízení,
kterým se stanoví sazby cla pro dovoz silničních návěsových tahačů
pocházejících z Evropské unie. Ta cla budou uplatňována ve výši
4,7 % v období do 31. prosince 2000 a poté ve výši 4,5 % od 1. ledna
2001 do 31. prosince 2001. Nařízení pozbývá účinnosti právě toho
31. prosince 2001.
Vláda rovněž projednávala návrh rozvoje a financování železničních
koridorů. Zde vzala na vědomí zvýšení investičních nákladů na modernizaci
Autom. řádkování Obrázek druhého transitního železničního koridoru. To znamená Břeclav ?
Alt. obrázek Poznámka Petrovice u Karviné s odbočnou větví Přerov ? Česká Třebová o 12
miliard korun a termín dokončení jeho realizace do roku 2005. A
souhlasila s aktualizovaným modelem financování modernizace prvního
transitního železničního koridoru a pokrytím nárůstu investičních
nákladů z 24,4 miliard korun na 36,5 miliardy korun.
Konečně vláda se zabývala i zprávou o transformaci akciových společností
Povodí. A v této souvislosti souhlasila, aby transformace byla řešena
legislativní cestou a uložila ministru zemědělství, aby ve spolupráci
s ministrem životního prostředí předložil vládě do 31. ledna 2000
návrh legislativní úpravy této transformace.
Tolik tedy na úvod k dnešnímu zasedání vlády. A nyní je již řada
na vás s vašimi dotazy.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Mám jedinou otázku. Pane premiére, neřekl jste důvody rezignace pana Lánského. Děkuji.
Miloš Zeman, předseda vlády: Jak jsem řekl již několikrát, v případě, kdy člen vlády rezignuje, a tedy rezignuje dobrovolně, uvádí ve svém rezignačním dopise důvody sám. Pan Lánský uvedl zdravotní důvody.
Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych měl dvě otázky ještě k panu Lánskému na pana premiéra. Zaprvé, jestli už víte, kdo pana Lánského nahradí na postu místopředsedy vlády a zda se uvažuje o tom, že by tento post získal například ministr zahraničí. A druhá otázka, dnes se v tisku objevily informace, že příslušné orgány uvažují o stíhání pana Lánského pro údajný daňový delikt. Co tomu říkáte?
Miloš Zeman, předseda vlády: Mám samozřejmě již několik měsíců představu o řešení, na který jste se mě ptal. Právě o tomto řešení chci mluvit ve středu s panem prezidentem a pokládal bych za velmi nezdvořilé vůči panu prezidentovi, kdybych dříve, než toto řešení navrhnu jemu, o něm informoval novináře.Takže vydržte, nebudete už to trvat dlouho. Co se týče vašeho druhého dotazu, zeptal jsem se samozřejmě pana místopředsedy Lánského na to, v jakém stavu je řešení jeho devizového konta. Ujistil mě, že celá záležitost má být uzavřena během několika dnů, a to pro něho pozitivním závěrem.
Michal, Hospodářské noviny: Mám dvě otázky. Zaprvé k druhému koridoru vláda říká, že vzala na vědomí. Co to konkrétně znamená, a jestli ministr dopravy uložil a jakým způsobem těch 12 miliard bude pokryto finančně? Druhá otázka, co to znamená aktualizovaný model financování u prvního koridoru.
Pavel Mertlík, ministr financí: Za prvé, vláda tou konstatací vzala na vědomí skutečnost, že ty koridory se prostě prodraží proti původnímu záměru výstavby, který byl pojat v době, kdy byl ministrem pan Stráský, a které jsou z řady důvodů prostě podceněné a z dnešního pohledu už nereálné. Čili vláda vzala na vědomí prostě to, že ty koridory budou dražší. To je první fakt, který sám o sobě je podstatný. V tom ukládacím bodě vláda uložila ministrovi financí a samozřejmě rovněž ministrovi dopravy a spojů zajistit konkrétní finanční prostředky pro financování. Ty konkrétní finanční prostředky bude možné takto zajistit a definovat teprve v okamžiku, kdy bude schválena varianta státního rozpočtu a také Fondu dopravy. To, co bude nutno udělat dříve a to proto, aby se nezastavila výstavba, bude během krátké doby, řekněme začátku roku 2000, zajistit další financování z prostředků úvěrových tak, jak se tomu děje do současnosti na základě úvěrů od Evropské investiční banky. Čili jde o pokračování tohoto úvěrování, nicméně nebylo řečeno jednoznačně, v této chvíli, v jakém rozsahu, to bude záležet právě také na rozpočtových jednáních a jiných.
Jitka Götzová, Právo: Přestože vláda nedávno jmenovala do funkce generálního komisaře EXPO 2000 pana Vlastimila Ježka, tak ten dneska oznámil svoji rezignaci a dokonce na svoje místo doporučil Václava Bartušku. Ten zase ve vyjádření pro náš list řekl, že by to vzal. Připadá vám normální, že vláda, když jmenuje nedávno generálního komisaře, ten, aniž by to někomu řekl, rezignuje a doporučí někoho jiného. Co si o tom myslíte?
Miloš Zeman, předseda vlády: Předpokládám, že je to v kompetenci ministra kultury, který stejně tak, jako v předchozím případě, předloží vládě návrh na nového generálního komisaře pro Hannower. A myslím si, že jedině ministr kultury může tento návrh předložit. Zda bude nebo nebude respektovat doporučení bývalého generálního komisaře, je čistě jeho věc.
Václav Hrníčko, ČTK: Pane premiére, vy jste před deseti dny řekl, že jste rozhodnut 30. listopadu, což je zítra, požádat poslaneckou sněmovnu, aby do programu své schůze zařadila případ Ivana Davida. Já jsem se chtěl zeptat, jestli vaše rozhodnutí platí.
Miloš Zeman, předseda vlády: Budu v každém případě o této záležitosti mluvit dnes večer nebo spíše dnes v noci po skončení vlády, na jeho žádost, s panem ministrem Davidem. Respektují samozřejmě usnesení poslaneckého klubu ČSSD, jehož jsem členem, který si nepřeje projednávání této záležitosti. Nicméně, protože sliby se mají plnit, platí můj slib daný sněmovně, že bude-li tento bod na program sněmovny zařazen, budu v případě určitého výsledku, o němž víte, jednat tak, jak jsem slíbil.
Jan Melichar, ČTK: Dobrý večer. Já jsem chtěl poprosit pana ministra Grégra ke dvěma věcem. Jednak ten zákon o mořském právu, kdy předpokládáte, že vejde v platnost. A druhá věc se týká programu na úspory energií, jaké předpokládáte zapojení třetích stran na financování těch projektů úspor ve státních institucích. Děkuji.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se týká
toho zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z
mořského dna, tak to je záležitost průchodnosti parlamentem. Čili
domnívám se, že taková standardní doba je jeden rok a samozřejmě
ono se k tomu může vyskytnout spousta připomínek, i když já jsem
to uvedl celkem humorně s podivem k tomuto zákonu, který má svoje
úskalí a složitosti. Je daleko víc připomínek z jednotlivých ministerstev,
než k jiným zákonům, bylo celkem 15 listů.
Se vším jsme se vyrovnali, takže doufám, že během příštího roku
nejpozději snad od, a říkám snad, nezáleží to tedy v tomto případě
na nás, nejpozději od 1. 1. 2001 by tento zákon měl nabýt platnost.
Pokud se týká dalších podpor těch podnikatelských aktivit, pokud
se týká úspor energie, tak to už potom jaksi po té dotaci, která
je vyčerpaná, v té úvodní fázi má charakter ryze podnikatelský,
čili může se vyžádat podpora v rámci programů, které existují v
České republice, které iniciovala naše vláda, ať už je to podpora
malého a středního podnikání, kde máme celkem přes 10 programů pro
různé typy podnikání. Jsou realizovány prostřednictvím Českomoravské
záruční a rozvojové banky, čili jsou to velice výhodné úvěry s dotací
do úrokových sazeb ze strany státu. Jsou to i akce, které by mohly
být rozvinuty například v programu podpora podnikání v severozápadních
Čechách a na severní Moravě. Například, jenom pro ilustraci, aby
bylo patrno, o co se také může třeba jednat, může to být třeba vývoj
a výroba tepelných čerpadel, což je velice náročná a přesná strojírenská
výroba. Takže může to být, jak říkám, jednak zemědělská produkce,
mohou to být strojařské obory a další, a tam už potom po podpoře
tohle to vlastně, jak už jsem řekl, slouží k iniciaci těchto programů.
Jan Němec, Česká televize: Já bych si chtěl jednu věc upřesnit ohledně dnešní rezignace pana Ježka. Vy jste říkal pane premiére, že je to v kompetenci ministra kultury, přesto paní Havlovou navrhoval odvolat ministr zahraničí. Jinými slovy, v kompetenci kterého resortu to je?
Miloš Zeman, předseda vlády: Ano, já se vám omlouvám, protože pan ministr spravedlnosti mě právem upozornil, že už paní Havlovou navrhoval pan ministr zahraničí. Omlouvám se ještě jednou za tuto nepřesnou informaci. Vycházel jsem z toho, že jde v podstatě o kulturní expozici, takže jsem si to automaticky spojil s ministrem kultury, beru to zpět. Je to tedy v kompetenci pana ministra zahraničí.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to byla poslední otázka. Děkuji a přeji hezký večer.