Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 3. května 2000

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Dámy a pánové, dovolte, abych vás uvítal na dnešní tiskové konferenci po schůzi vlády ČR s tím, že, jak víte, pan předseda vlády Miloš Zeman i mluvčí vlády Libor Rouček jsou v tuto dobu již v Budapešti na 33. kongresu Mezinárodní obchodní komory, kde se mají setkat se svými protějšky ze států visegradské čtyřky. Přesto byl dnes program jednání vlády velice bohatý, doufám, že jsem dobře počítal, je tady 10 návrhů zákonů. Já budu dávat slovo členům vlády tak, jak šli za sebou v řadě v jednání s tím, že jenom upozorním, že pan ministr Fencl byl dnes nejaktivnější, protože jsem tam napočítal asi pět návrhů zákonů. Ale první, kdo dnes na zasedání vlády přišel na řadu, byl místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Jan Kavan, takže ho prosím o úvodní slovo.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Děkuji. Já jsem předkládal návrh vyhodnocení dosavadního působení systému Bezpečnostní rady státu a návrhy úprav k jeho zkvalitnění. Tento materiál vycházel už z diskuse na Bezpečnostní radě státu a byl tedy předkládán s doporučením Bezpečnostní rady státu. Pokud se hodnocení Bezpečnostní rady státu týče, tak jsme konstatovali, že významně přispěla při zajišťování bezpečnosti ČR a takovou zatěžkávací zkouškou, která ukázala, že ten systém funguje, byla Kosovská krize.

V návrzích na opatření ke zkvalitnění činnosti byl nejvýznamnější návrh na zřízení     Autom. řádkování  Obrázek dalšího pracovního orgánu Bezpečnostní rady státu ? Výboru pro zpravodajskou činnost, a to transformací z Rady pro zpravodajskou činnost.

Dále vláda odsouhlasila návrhy, že Výbor pro obranné plánování bude řízen ministrem obrany a ne náměstkem jako dosud, Výbor pro civilní nouzové plánování ministrem vnitra a ne náměstkem jako dosud a Výbor pro koordinaci zahraničně bezpečnostní politiky rovněž ministrem zahraničí. Nový Výbor pro zpravodajskou činnost bude řízen místopředsedou pro zahraniční a bezpečnostní činnost a ministrem zahraničí. Nově vláda zařadila do Bezpečnostní rady státu ministra dopravy a spojů a ministra průmyslu a obchodu.

Když to shrnu, tak jde v podstatě o to, aby se zpravodajské činnosti integrovaly do systému Bezpečnostní rada státu. Rada pro zpravodajskou činnost byla sice rovněž jako Bezpečnostní rady státu řízena předsedou vlády, ale její činnost a především výstupy šly mimo bezpečnostní systém ČR a především mimo systém Bezpečnostní rady státu. Ta situace byla dočasně řešena zařazením zástupců zpravodajských služeb do pracovních výborů Bezpečnostní rady státu, ale to nepřinášelo požadovaný efekt. Takže teď máme konečně jednotný systém v oblasti zajišťování bezpečnosti, který na tom vrcholku je řízen předsedou vlády. Tím bych asi skončil. Další detaily zodpovím v diskusi.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. Dále tu byl návrh zákona, kterým se mění dosavadní zákon o ochraně utajovaných skutečností, který předkládal ministr Karel Březina, prosím ho tedy o úvodní slovo.

Karel Březina, ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR: Takže na dnešním zasedání vláda schválila novelu zákona 148/1998 Sb. o ochraně utajovaných skutečností a tato novelizace by se měla týkat nadbytečných úkonů, které se v souvislosti s prověrkami dějí. To znamená, že se vypouští podmínka zdravotní způsobilosti pro všechny stupně bezpečnostních prověrek, vypouští se podmínka osobnostní způsobilosti pro první stupeň a pro druhý stupeň se požaduje pouze čestné prohlášení. U  Alt. obrázek  Poznámka   bezpečnostních prověrek třetího stupně, to znamená stupeň ?tajné?, budou zpravodajské služby provádět svá šetření pouze tehdy, dojde-li k tomu, že u navrhované osoby bude zjištěna možnost bezpečnostního rizika.

Zároveň po schválení v poslanecké sněmovně by mělo dojít ke zjednodušení struktury bezpečnostního dotazníku a tato novela zavádí novou věc a tou je podmínka státního občanství ČR. Tato novela zároveň postupuje ministerstvu obrany a ministerstvu zahraničních věcí část výkonu státní správy v oblasti prověřování osob, a to v oblasti bezpečnostních Publikace Tiskove_informaceCinnost_vlady prověrek druhého stupně, to znamená stupeň ?důvěrné?.

Po projednání ve vládě bylo též odsouhlaseno, že se rozšíří počet osob oprávněných ke styku s utajovanými skutečnostmi ze zákona, tj. bez prověřování, o státní zástupce a dále o viceprezidenta a členy prezidia Nejvyššího kontrolního úřadu. Tento návrh novely by měl zjednodušit a v důsledku zlevnit a zrychlit proces provádění bezpečnostních prověrek fyzických osob. Zároveň nedojde k žádným nárokům na státní rozpočet, naopak se nároky sníží díky tomu, že nebudou prováděny například lékařské prohlídky. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já také děkuji. Pan ministr zdravotnictví předkládal dva návrhy zákonů, poprosím ho o krátké vystoupení.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: První z těch dvou zákonů je v podstatě technická norma. Je to návrh zákona o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve stručnosti tomu říkáme lázeňský zákon. Ten předložený návrh zákona nově upravuje právní vztahy k těmto přírodním zdrojům a stanoví podmínky pro jejich využívání a ochranu. Stanoví podmínky pro vznik a ochranu přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Řeší poskytování náhrad za vyvlastnění a omezení vlastnického práva v souvislosti s uplatněním veřejného zájmu v této oblasti a vymezuje tento veřejný zájem, stanoví požadavky na výkon některých činností souvisejících s využíváním přírodních zdrojů a upravuje výkon státní správy na tomto úseku.

Návrh zákona se z části týká komunitární úpravy v oblasti sekundárního práva Evropských společenství, a to směrnice rady číslo 80/77/EEC o sbližování právních předpisů členských zemí, o využití přírodních minerálních vod a obchodování s nimi. V tomto směru byl zákon upraven Legislativní radou vlády a po této úpravě je návrh plně slučitelný s právem Evropských společenství. To byl ten lázeňský zákon.

Druhý zákon, který jsme jako ministerstvo zdravotnictví předkládali, je norma, která mnohem významněji zasáhne do našeho života, protože se týká poměrně velké skupiny občanů, a sice zdravotnických pracovníků. Je to návrh zákona o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů, čili zákon o zdravotnickém povolání.

Návrh zákona upravuje zejména podmínky vzdělávání osob, které vstupují do zdravotnického povolání, odborné předpoklady pro výkon vybraných zdravotnických funkcí, celoživotní vzdělávání osob vykonávajících zdravotnické povolání, postup a podmínky pro vydávání oprávnění nebo akreditace fyzické nebo právnické osobě, která zabezpečuje další vzdělávání ve zdravotnictví, režim povolování vstupů do zdravotnického povolání pro cizince a osoby, které studovaly obor potřebný pro výkon zdravotnického povolání na zahraničních školách.

Poměrně velký je dopad tohoto zákona na vztah k právu Evropských společenství. Zdravotnická povolání a vzájemné uznávání kvalifikace pro tato povolání upravuje řada směrnic Evropských společenství, které jsou uvedeny v důvodové zprávě v návrhu zákona. Jedná se o směrnice Rady_vybory_komiseMinistrEURady_vyb vydané na základě ustanovení hlavy 3 ? volný pohyb osob a služeb, smlouvy o založení Evropských společenství. Tyto směrnice jsou založeny na principu automatického uznávání odborné kvalifikace, které se opírá o minimální koordinaci vzdělávání a praxe. Směrnice obsahují výčty diplomů a osvědčení o získané kvalifikaci udělované v jednotlivých členských státech, které musí být v každém členském státě uznány. Zároveň směrnice stanoví, jaké znalosti musí být během studia získány, a stanoví také minimální dobu studia a praxe.

Pokud jde o uznání odborné kvalifikace, ustanovení § 34 odst. 10 zákona stanoví, že pro občany států EU platí po vstupu ČR do EU stejné podmínky pro výkon zdravotnického povolání jako pro občany ČR za předpokladu, že prokáží schopnost komunikovat v českém jazyce. Toto ustanovení má odloženou účinnost ke dni vstupu ČR do EU.

Návrh předpokládá, že ustanovení směrnic o požadavcích na obsah a délku vzdělávání pro jednotlivé obory budou promítnuty do vyhlášky, která stanoví obsah a délku vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů. Návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropských společenství.

A pár poznámek na závěr. K tomu, aby takový byl, jsme museli dosti podstatně změnit naše pravidla pro vzdělávání, hlavně vzdělávání lékařů. Jak jistě všichni víte, u nás to postgraduální, popromoční vzdělávání lékařů spočívalo v tom, že absolvoval I. a II. atestaci. S tím se v Evropském právu nepočítá. Takže naši lékaři se budou v rámci svého zaměstnání dále vzdělávat, čili získávat praxi na jednotlivých odděleních a na konci svého pobytu na tom určitém oddělení té oné nemocnice potom složí zkoušku, která je prakticky bude opravňovat k výkonu povolání toho odborného lékaře a která bude platit i pro jiné země EU za předpokladu, že složí prakticky jazykovou zkoušku nebo o odlišnostech těch právních předpisů. Tak budou moci naši lékaři pracovat v ostatních zemích a také cizí lékaři u nás. Třeba lékaři z Polska budou moci pracovat u nás, když složí zkoušku z českého jazyka.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. Ze čtyř návrhů zákonů, které předkládal pan ministr zemědělství, s největším napětím čekali vinaři, ale já dám panu ministrovi slovo ke všem čtyřem předlohám, takže prosím.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vám přeji hezký čas a zemědělcům přeji, aby pršelo. Pokud nebude pršet, obávám se, že bude českým zemědělcům opět o něco hůř, než jim v současné době je. Já si spíše myslím, že vás nejvíce zajímá návrh zákona o vodách a změně některých zákonů, tzv. vodní zákon. Musím vám sdělit následující informaci. Na požadavek a návrh pana ministra Kužvarta, který byl jedním ze dvou předkladatelů tohoto zákona, předkládal ho on a ministr zemědělství, tedy já, abychom ještě jednou odložili projednání tohoto zákona.

Jestli jsem správně pochopil, co ho k tomu vedlo, aby se ještě pokusil, řekl bych, vyhladit některé problémy, které tento zákon provází. Protože jsem člověk principielně konsensuální, tak jsem po delším váhání souhlasil s přerušením projednávání tohoto zákona. Mohu vám sdělit, že bude projednáván 15. 5. jako první bod na jednání vlády, tedy na přespříštím zasedání vlády v pondělí.

Další zákon, který jsem předkládal a vláda jej schválila, je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči. Cílem předloženého návrhu je realizovat další krok i implementaci směrnic EU z oblasti rostlinolékařské péče, a to do právního řádu ČR. Novela upravuje základní podmínky pro náležitou vybavenost vstupních míst do ČR pro provádění rostlinolékařské kontroly. Stanoví pohraničním celním úřadům povinnost poskytnout prostory pro plnění úkolů vstupního místa a zmocňuje ministerstvo zemědělství k vydávání prováděcích právních předpisů, které stanoví minimální technické podmínky pro provádění rostlinolékařské kontroly v souladu s příslušnou směrnicí Evropského společenství.

Novela dále zavádí systém registrace pěstitelů, ale také výrobců a dovozců rostlin a rostlinných produktů, které jsou rizikové z hlediska možného rozšíření karanténních škodlivých organismů. Jedná se hlavně o pěstitele brambor, dále držitelského materiálu ovocných lesních dřevin, ale také okrasných rostlin a zelenin. Je to jakýsi první krok k zavedení rostlinných pasů, to je osvědčení o zdravotním stavu rostliny. To je princip, který bude podstatně jednodušší, než je stávající. Krom toho tato novela přináší ještě celou řadu dílčích efektů, s kterými vás teď nebudu zdržovat. To je první zákon.

Druhý zákon, který jsem předkládal a vláda ho schválila, je zákon o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a jedná se o změnu zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších zákonů. Je to jakýsi autorský zákon. Přijetí předkládaného návrhu zákona umožní ČR splnit podmínky mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin v jejich revidovaném znění z roku 1991 a smluvně k této úmluvě v tomto znění přistoupit.

Navrhovaný zákon zejména rozšiřuje ochranu práv na odrůdy všech rodů a druhů rostlin, prodlužuje dobu ochrany práv chráněných odrůd a v souladu s právem Evropského společenství do právního řádu zavádí pojem farmářských osiv a sadby, u kterých pěstitelé místo licenčního poplatku hradí majitelům šlechtitelských osvědčení pouze přiměřenou náhradu za využití těchto osiv a sadby.

Třetí novelou zákona, kterou jsem předkládal, je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů. Zřízení vinařského fondu, a to je předmět této novely zákona, vytváří základ nového samofinancování systému podpor ve vinohradnictví a vinařství ČR. Systém samofinancování je jediným možným řešením, jak dosáhnout postupné obnovy přestárlých vinic a využít vhodných ploch k jejich rozšíření.

Řekněme, že cílem těchto zákonů je zachování našeho vinohradnictví a vinařství do budoucna tak, aby obstálo v těžké konkurenci po vstupu ČR do EU. Jde o to, že tato oblast se významnou měrou podílí na udržení rázu krajiny, ale také využití ploch, na kterých jiné plodiny lze těžko pěstovat, ale zejména se vinohradnictvím a vinařstvím zabývá dnes už profesionálně nebo poloprofesionálně 10 tisíc lidí. Dosavadní podpora, která jde ze státního rozpočtu a pohybuje se kolem 30 milionů ročně, nestačí krýt ani 50 % reálné potřeby obnovy vinic.

Skutečnost, a to je prosím velmi důležité, je, že dnem vstupu ČR do EU nabývá účinnost pro naši republiku zákaz EU rozšiřovat viniční plochy a proto tento fond předznamenává možnost vyřešení tohoto problému do vstupu do EU. Návrh novely zákona nepřímo navazuje na novelu zákona o spotřebních daních a proto bych vás chtěl informovat, že odvody, které budou platit producenti vinné révy a zpracovatelé vína, jsou podstatně nižší, než byla spotřební daň. Do fondu budou odvádět zpracovatelé jednu korunu z litru, což je zhruba třetina spotřební daně, která kdysi byla zavedena a vinohradníci budou odvádět z každého hektaru vinic 350 korun. Pro vaši informaci, náklady na založení ory_komise_LRVWTD šablonyRady_v 1 hektaru vinic činí 550 ? 650 tisíc korun, a to je taková investice, kterou si málokterý vinař může dovolit. Spolufinancování ze zdrojů podnikatelsky vytvořených by mělo vytvořit lepší podmínky pro stabilizaci produkce kvalitních odrůd hroznů a následně kvalitního vína v souladu s principy, které jsou běžné v EU.

Poslední poznámku, kterou udělám, udělám ve vztahu k lesnímu zákonu. Velmi dlouho jsem zvažoval, zda je účelné v současné době ještě předložit návrh lesního zákona. Rozhodl jsem se požádat vládu o souhlas se stažením tohoto zákona a odložit jeho projednání, řekl bych, na dobu neurčitou, protože v současné době není v poslanecké sněmovně atmosféra příhodná pro přijímání řady státních či jiných fondů a protože mně záleží na tom fondu vinařském, proto jsem mu dal prioritu. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Také děkuji. A teď už jenom v rychlosti, než bude prostor na vaše otázky, vláda dnes projednávala 30 bodů. Program vlády znáte z Internetu, takže mohu říci, že byly projednány a schváleny všechny body s výjimkou těch, o kterých se zmiňoval pan ministr zemědělství.

Dále vláda zaujala záporné stanovisko ke dvěma poslaneckým návrhům. Bylo přerušeno projednání bodu Návrh metodiky pro výpočet úhrady nákladů za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ten se ještě bude projednávat příště. Stažen byl bod Postup dořešení problematiky radiového spojení u orgánů krizového řízení a spojení na obce, který předkládal ministr vnitra. Všechno ostatní vláda projednala, schválila a nyní je již prostor pro vaše otázky.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se zeptal pana Kavana, proč jste zamítli ten poslanecký návrh na prodloužení lustračního zákona.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Já jsem zrovna nebyl přítomen, když se toto projednávalo, ale mohu říci, že vláda vyjádřila souhlasné stanovisko s postojem legislativní rady. Pokud vím, jde o rozhodnutí nepodpořit prodloužení zákona 415/1991, tzv. lustračního zákona. Argumenty jsou v podstatě totožné s těmi, které již před několika lety formulovali například představitelé Rady Evropy, a především jsme přesvědčeni, že zákon o státní službě tyto věci vyřeší způsobem, který daleko přesněji odpovídá běžným normám v zemích EU.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já bych si jenom dovolil doplnit pana místopředsedu vlády, že již před určitým časem tady místopředseda vlády pro legislativu pan Rychetský podrobně tuto problematiku vysvětloval právě v souvislosti s dlouhodobými stanovisky legislativní rady a s plány, jak tyto problémy, kdy pozbudou některé zákony účinnosti, řešit, a právě pan vicepremiér se teď o tom zmiňoval, že by se tento problém měl řešit novým zákonem o státní službě.

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych také chtěl poprosit pana ministra Kavana, jestli mi může říct něco k výhradě opozice, že budete znevýhodněn při jednání v zahraničí, když budete koordinovat naše tajné služby. A druhou otázku, jestli mohu poprosit, vy jste řekl, že konečně máme jednotné řízení našich tajných služeb nebo jednotnou koordinaci našich tajných služeb. Co to přinášelo, když tady až doteď nebyla? Děkuji.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Na vaši první otázku musím říct, že tento argument některých poslanců opoziční strany mě poněkud překvapil a spíše vede k úsměvu než k závažné úvaze. Jsem přesvědčen, že moje role jako předsedy Výboru pro zpravodajskou činnost, výboru Bezpečnostní rady státu mně v zahraničí žádným způsobem neztíží pozici, natož, aby mně jaksi znesnadňovala nebo dokonce, že bych dostával méně informací, jak jsem si někde přečetl. Má pozice bude zcela srovnatelná nebo velmi podobná té, kterou má například ministr zahraničí Velké Británie Robin Cook a tak, jak jsem o tom neformálně hovořil s řadou mých resortních kolegů, ministrů zahraničních věcí členských států EU, tak v tom nikdo nespatřil žádný problém.

Jinak zdůrazňuji, má role je především role, která má pomoci zlepšit vzájemnou výměnu informací, provázanost existujících zpravodajských služeb. Nebudu tedy žádné služby řídit, ani se zabývat jejich vnitřní situací nebo do činnosti jednotlivých zpravodajských služeb hovořit. Jde tedy skutečně o zajištění koordinace, aby byla co nejefektivnější i ve smyslu využívání finančních prostředků a aby se zpravodajské služby vzájemně doplňovaly, než aby si třeba i překážely nebo se stávaly neefektivní.

Na vaši druhou otázku, já jsem v podstatě říkal, že nám šlo o to, aby v rámci Bezpečnostní rady státu, aby v tomto systému byly zahrnuty i zpravodajské činnosti. Stará Rada pro zpravodajskou činnost fungovala v podstatě mimo ten systém Bezpečnostní rady státu, což se částečně, myslím jakýsi negativní dopad, zmírňoval tím, že ředitelé zpravodajských služeb se účastnili práce výborů a jako pozorovatelé se účastnili zasedání rady státu. Myslím si, že ten současný systém, kdy rada se transformuje se všemi svými právy toho Výboru pro zpravodajskou činnost, je systémově daleko čistší. Jde tedy v podstatě o zlepšení, o zkvalitnění, nejde o nějakou zcela radikální změnu.

Ladislav Šticha, Česká televize: Já bych do třetice na pana ministra Kavana a v podstatě jsou to takové ověřovací otázky. Ta první, jestli skutečně platí to, co se objevilo v tisku, že se podrobíte bezpečnostní prověrce. A v tom případě by mě zajímalo, kdy odevzdáte ten požadovaný dotazník. To je jedna věc a druhá věc, jestli stále platí to, co jste řekl po zasedání Bezpečnostní rady státu. To znamená, že zatím nehodláte jakýmsi způsobem snižovat počet těch zpravodajských služeb. A pokud ano, kdy.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Já jsem se k tomu nevyjadřoval. Můj mluvčí, pokud vím, se vyjádřil právě v souvislosti s tím, že jedna opoziční strana žádala, abych se podrobil bezpečnostní prověrce. Já musím přiznat, že takovouto žádost nemohu brát vážně. Ministři nejsou podle zákona povinni se podrobovat bezpečnostním prověrkám. Ministr, který byl dříve zodpovědný za koordinaci zpravodajských služeb, ani v této pozici nebyl výjimkou. Je to tedy žádost velmi nesystémová a skutečně si myslím, že jaksi podrobovat se takovýmto zvláštním dopisům, peticím nebo dokonce vzkazům, které dostávám přes sdělovací prostředky, bych považoval za bezprecedentní a nedobré, kdybych na to reagoval vstřícně. To zaprvé.

Za druhé ale vnímám, že i díky sdělovacím prostředkům mohou díky mé osobě vznikat nejrůznější dohady, a proto jsem ochoten se v čase, ne na nějaké ultimatum nebo žádost té, či oné strany, poslanců nebo skupiny, zcela dobrovolně v čase, který si já sám zvolím, podrobit bezpečnostní prověrce podle zákona 148. Ale právě z důvodu, které jsem zmínil, vám teď nesdělím přesně čas, kdy si to půjdu vyplnit. Jenom vám sdělím, že si to skutečně v čase, který já si vyberu, vyplním. Čím více budu dostávat podobných dopisů, tím budu pravděpodobně ten čas, kdy si to vyplním, odkládat. Nebudu reagovat na ultimata nebo výzvy. To je k vaší první otázce.

A k té druhé otázce, pane redaktore, já neměním názor z jednoho týdne na druhý, platí to, co jsem řekl po zasedání Bezpečnostní rady státu. Stále si čtu ve sdělovacích prostředcích, že existuje jakýsi návrh na zredukování současných zpravodajských služeb na dva. Znova opakuji, žádný takový návrh neexistuje, skutečně neexistuje a ani nemůže existovat, protože počtem těch zpravodajských služeb a jejich rolí a vzájemnou provázaností se budeme zabývat po skončení auditu a jeho vyhodnocení. Dohodli jsme se, že do 30. srpna předložíme už parafovanou novelu třech zákonů týkající se zpravodajských služeb. To znamená, nejpozději do té doby dojdeme k názoru na efektivnost jednotlivých zpravodajských služeb, do 30. září bude dokončena závěrečná zpráva, která vyhodnotí ten audit, a tam samozřejmě budete seznámeni i s těmi představami. Já mám nějakou vlastní představu, ale jsem přesvědčen, že je nutné, abych si ji zkonfrontoval s fakty, která nemohu znát, dokud nebude dokončen, prostudován a zhodnocen zmíněný audit.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl v prvé řadě zeptat, tedy tentokrát už ne pana ministra Kavana, protože nebyl přítomen při tom projednávání, to zdůvodnění, proč jste odmítli prodloužení lustračního zákona, bylo jaksi poněkud zmatečné, různě jste se doplňovali. Mohl by to tedy někdo shrnout, skutečně ty důvody. A za druhé měli jste tři, respektive dva daňové zákony, tak bych k nim poprosil nějaké podrobnosti. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Co se týče daňových zákonů, místopředseda vlády a ministr financí předkládal návrh zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Jenom na okraj pan vicepremiér a ministr financí Mertlík dnes nebyl, zastupoval ho jeho náměstek pan Mládek. U tohoto návrhu zákona, který rovněž sleduje určitou kompatibilitu s právem EU, jsem stačil na dnešním zasedání zaregistrovat, že se snaží umožnit drobným podnikatelům, fyzickým osobám stanovit daň paušální částkou, zjednodušit odpisování hmotného majetku u fyzických osob, podpořit učňovské školství především formou odpočtu části nákladů ve výchově žáků středních odborných učilišť od základu daně u fyzických i právnických osob, valorizovat nezdanitelné části základní daně a rozšíření pásma daňové sazby pro fyzické osoby. A pak je tam ještě z těch zajímavých věcí zvýšení slev na dani při zaměstnávání zdravotně postižených občanů. To je bod č. 3, který předkládalo ministerstvo financí.

Pak tam byl ještě návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti ve znění pozdějších předpisů. Tam stojí za zmínku stanovisko ministerstva financí, že výnos z daně z nemovitosti je u nás už delší dobu neutralizován. Asi posledních šest let se stále pohybuje v rovině 4 miliard ročně a dokonce s určitou tendencí klesá, proto tam došlo k určitým pozměněním. Ale protože se to týkalo i do určité míry resortu zemědělství, poprosil bych pana ministra Fencla, zda by byl ochoten mě doplnit.

Jan Fencl. ministr zemědělství: Ministerstvo financí navrhovalo v paragrafu 6 odst. 2 písmeno A, aby částka 10 haléřů za metr čtvereční u ostatních ploch se zvedla na 20 haléřů. Zdá se, že je to nevýznamné zvýšení. Pro vaši informaci jenom u zemědělských hospodářů a podnikatelů by to dělalo 60 miliónů, které by zaplatili na zvýšené dani. Na můj návrh vláda vedla na toto téma debatu a hlasováním rozhodla, že tam zůstává původní sazba 10 haléřů. Čili tato daňová výtěžnost se nezvyšuje.

Karel Březina, ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR: Vláda na svém dnešním zasedání vyjádřila nesouhlas s návrhem na prodlužení lustračního zákona z následujících dvou důvodů:

1. lustrační zákon byl schválen na dobu omezenou s tím, že jde o právní akt mimořádný a dočasný, zaměřený na vypořádání se s minulostí. Protože zákon zřejmě splnil svou historickou úlohu a účel, vláda nevidí důvod pro další prodloužení jeho platnosti.
2. vláda upozorňuje, že se tímto zákonem v minulosti zabývaly mezinárodní organizace jakými jsou Mezinárodní organizace práce a Rada Evropy. V hodnotící zprávě Evropské komise z roku 1999 bylo konstatováno, že Česká republika neuvažuje o prodloužení platnosti těchto zákonů pro období po roce 2000. K existenci obou zákonů, respektive jejich prodloužení, musela Česká republika v minulosti podávat vysvětlení Mezinárodní organizaci práce. Uvedené mezinárodní organizace zaujímaly k těmto zákonům rezervovaný postoj a berou je jako úpravy přechodné.

Takže toto jsou důvody ve stanovisku vlády k neprodloužení lustračního zákona.

Jan Lopatka, Reuters: Já bych se chtěl zeptat, jak vypadala diskuse o inflačním cíli ČNB, jestli byla vedena. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: To byl bod pro informaci. Vláda ho vzala na vědomí, a protože k němu nebyly zásadní připomínky, neproběhla o tomto bodu diskuse.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Dotaz na pana Kavana. Vzhledem k tomu, že jste si hodnotili první kvartál přístupového partnerství, tak by mě zajímalo, jakým způsobem jste se pochválili. Jak dopadlo to vyhodnocení?

Jan Kavan, místopředseda vlády: Šlo o hodnocení přístupového partnerství za období leden až březen. Já vám, pane redaktore, samozřejmě celý ten materiál poskytnu, jistě nebudete chtít, abych ho tady citoval, protože je poněkud obsáhlejší, ale hodnocení je střízlivé. Já bych neřekl, že jsme se tam přechválili, ale je nutné konstatovat, že základní kritéria přístupového partnerství, a vy sám víte, jak důležitě je přístupové partnerství vnímáno EU, se zatím daří plnit. My jsme tam vycházeli, jako ministr zahraničních věcí, ze zpráv jednotlivých resortů. Musím konstatovat, že tento bod prošel na vládě bez připomínek. To znamená, že žádný resort nevyjádřil nesouhlas s tím naším hodnocením.

Přesto si dovoluji podotknout, že daleko důležitější bude příští zpráva, to znamená ten další kvartál, do konce portugalského předsednictví, kde by se mělo ukázat, zda se skutečně daří plnit to, co jsme si předsevzali. Teď jsme na začátku, byť ten dosavadní pokrok dává slušnou naději, že když udržíme toto tempo, tak by hodnotící zpráva v listopadu letošního roku, až bude publikována, měla být lepší. Ale nerad bych byl přespříliš optimistický nebo nerad bych na základě dosavadních dobrých výsledků tvrdil, že jsme již za vodou. Nejsme.

Hospodářské noviny: Dneska byl na programu bod, který se jmenoval Revitalizace výroby kolejových vozidel v České republice. Chci se zeptat, jak projednávání tohoto bodu dopadlo a jestli vláda schválila garantované úvěry ve výši 2,5 miliardy korun, jak tam bylo navrhováno.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Vláda neschválila tyto garantované úvěry.

Karel Březina, ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR: Já to vezmu velice stručně, protože opravdu za tento resort nezodpovídám. Vláda vzala tento program na vědomí s tím, že celá problematika garancí a dotací bude řešena samostatným materiálem, který přijde na zasedání vlády.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Vláda vzala na vědomí program týkající se obnovy parku, ne revitalizaci, poněvadž ta revitalizace je finančně náročná a za současného stavu věcí jsme nebyli schopni schválit ty odhadované náklady jak na rok 2001, tak na rok 2002, a to dnes, několik málo dní před tím, než se v Kolodějích sejdeme na jednání o rozpočtu, by bylo velmi zvláštní. Takže tady je to omezeno vysloveně na to, že jsme vzali na vědomí plán na tu obnovu.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Takže to byl poslední dotaz. Já vám všem děkuji, jak členům kabinetu, tak vám a příští středu nashledanou.