Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 31. května 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, vláda dnes na své schůzi měla celkem 38 bodů, doposud je všechny projednala a začneme tím prvním bodem, který předkládal místopředseda vlády a ministr zahraničí pan Kavan, a to byla aktualizovaná verze Národního programu přípravy České republiky na členství v EU.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Vážení přátelé, dnes, jak jste se právě dozvěděli, vláda projednala aktualizovanou verzi Národního programu přípravy České republiky na členství v Evropské unii spolu s přílohou Vyhodnocení plnění priorit Národního programu 1999. Předpokládám, že pokud jste si to neprostudovali, tak si to prostudujete. Jde o poněkud obsáhlejší materiál. Je to strategický materiál, který shrnuje jednak krátkodobé úkoly, tj. na rok 2000, jednak střednědobé     Autom. řádkování úkoly, tj. na období 2001 ? 2002, úkoly, které ČR musí vykonat před vstupem do EU k dosažení kompatibility s právními normami Evropského společenství.

Zdůrazňuji, že tento materiál byl několikrát aktualizován od konce loňského roku, kdy se na něm začalo pracovat a tento text byl dopracován 12. května. Od 12. května došlo ještě k některým změnám. K dohodě mezi resorty ministerstva financí a ministerstva životního prostředí, což bude v nejbližších hodinách ještě promítnuto do tohoto textu. Ovšem současně došlo k zamítnutí zásadní novely trestního řádu a trestního zákona, stejně jako novely Ústavy ČR poslaneckou sněmovnou v týdnu od 15. května, a to bohužel znamená, že kapitola týkající se vnitra a justice musí být přepracována, respektive toto neschválení musí být do toho textu promítnuto. Přiznám se, že, z hlediska ministerstva zahraničních věcí, respektive vlády, která má zájem o plnění úkolů ČR pro vstup do EU, je to velmi nepříjemné. Chtěl bych vyjádřit jak svou vlastní naději, tak naději vlády, která o tom i dnes neformálně hovořila, že bude možné jednáním v poslanecké sněmovně dosáhnout kompromisu a dosáhnout toho, že ta novela bude ještě schválena, protože její neschválení značně stíží jednání s EU. Ovšem před odevzdáním tohoto textu Evropské unii, musí být znění ještě upraveno.

Jinak všechny rozpory, kterými se ještě nedávno zabýval vládní výbor pro integraci ČR do EU, byly vyřešeny a výsledkem je tento text, který, jak říkám, bude v nejbližších dnech odevzdán do Bruselu. Text usnesení budete mít k dispozici po dopracování tohoto dokumentu a budeme postupovat v souladu s usnesením vlády.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, já k tomuto bodu EU ještě dodám, že vláda rovněž projednávala návrh Dodatku k Pozičnímu dokumentu České republiky ke kapitole 22, tj. životní prostředí a co se tohoto bodu týče, tam je nejdůležitější to, že uložila ministru životního prostředí a ministru zemědělství, aby upravili návrh zákona o vodách, čili ten Vodní zákon tak, aby poplatek za povolený odběr pozemních vod byl z 50 % příjmem státního fondu životního prostředí a z 50 % příjmem státního rozpočtu. Čili to je k tomuto bodu a přejdeme dál  Obrázek k panu místopředsedovi ?

Jan Kavan, místopředseda vlády: Já bych ještě dodal, že tento bod, který znamenal jistý nesoulad v té dřívější verzi, nesoulad mezi kapitolou životního prostředí a finančními prostředky, které byly uvedeny v kapitole Finanční potřeby, tak je touto dohodou vyřešen. Proto jsem zdůraznil, že materiál je nyní bezrozporový. Materiál je zpracován ministerstvem zahraničních věcí, my za něj máme zodpovědnost vůči EU, ale je samozřejmě založen na podkladových materiálech, které jsme získali od jednotlivých resortů a zplnomocnění představitelé jednotlivých resortů podepisovali text každé kapitoly, to znamená, že to jsou resorty, které zodpovídají za texty svých kapitol.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A my přecházíme dál k místopředsedovi vlády panu Špidlovi, který dnes předkládal návrh nařízení vlády o minimální mzdě a na to navazující nařízení o stanovení minimálních mzdových tarifů.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Základem je zvýšení minimální mzdy. Vláda zvýšila svým nařízením od 1. 7. minimální mzdu ze 4000 na 4500 korun, tj. z 22,3 korun na hodinu na 25 korun na hodinu. Tím se minimální mzda dostala o 13 korun nad úroveň životního minima, čili dosáhli jsme prvního cíle, ale plánem vlády je stabilizovat tu situaci přibližně 15 % nad úrovní životního minima tak, aby mzda umožnila člověku, jednomu člověku, který ji pobírá, aby mu umožnila vytvořit životní základnu nad oficiálně uznanou úrovní chudoby. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, přejdeme k ministrovi Březinovi. Ten dnes předkládal několik bodů, jedním z nich byl návrh nařízení vlády o centrální adrese a ty další se týkaly státní informační politiky a též Úřadu pro státní informační systém. Prosím.

Karel Březina, ministr vlády a vedoucí Úřadu vlády: Já to asi vezmu všechno najednou. Takže prvním bodem, který jsem dnes předkládal byl návrh nařízení vlády o vzniku centrální adresy, což je na základě zákonů 26/2000 a 28/2000, kterým se novelizuje zákon 199/1994 o zadávání veřejných zakázek. Na základě těchto zákonů je nutno zabezpečit provoz centrální adresy, což je internetová adresa serveru, kde se bude povinně uvádět řada sdělení o vyhlášení a změnách vyhlášení výsledků dražeb, respektive o veřejných zakázkách.

Provozní řád této instituce bude schvalovat Úřad pro státní informační systém. Vláda svým rozhodnutím pověřila správcovstvím centrální adresy Českou poštu, protože hlavními argumenty je, že Česká pošta má vybudovanou územní strukturu pro sběr a šíření dat a dále záměry zřizování informačních terminálů a vybudování certifikační autority pro elektronické podepisování. Dále má samozřejmě historické zkušenosti a reálné představy o řešení vlastního systému komunikací.

Záměrem zákonodárce a vůbec centrální adresy je zvýšit transparentnost ekonomického prostředí jako předpoklad vstupu do evropských struktur. Proto tyto zákony navrhují zřízení centrální adresy. Zároveň mi vláda uložila, abych připravil novelizaci legislativní úpravy centrální adresy a rozšíření jejích možností na další oblasti.

Druhým materiálem, který jsem dnes předkládal, byl akční plán státní informační politiky, která byla přijata v květnu minulého roku. Na úvod bych chtěl říci, že v oblasti státní informační politiky bylo dosaženo několika zásadních výsledků. Byl schválen zákon o ochraně osobních údajů a vznik tohoto úřadu, minulý týden přijala poslanecká sněmovna zákon o elektronickém podpisu, dále poslanecká sněmovna projednává zákon o informačních systémech ve veřejné správě.

Akční plán vychází z toho předchozího, který byl předložen na začátku letošního roku a byl obohacen o další dvě důležité věci, a to témata, která souvisí přímo s Prodiho iniciativou Europe, to znamená zdravotnictví on line a inteligentní doprava. Tento plán je schválen jako projektový plán a můžeme říci, že se dělí na tři základní rámcové programy:

1. informační gramotnost

2. elektronický obchod

3. elektronická veřejná správa

Na základě dnešního usnesení vlády bylo též rozděleno 250 milionů korun z prostředků všeobecné pokladní správy na realizaci projektu státní informační politiky a zároveň to bylo schváleno jako výchozí materiál pro jednání o návrhu státního rozpočtu v oblasti státní informační politiky.

Třetím bodem, který jsem dnes předkládal byl návrh na jmenování předsedy ÚSIS. Po odvolání, na jeho vlastní žádost z funkce předsedy ÚSIS, ing. Berky, což proběhlo 24. ledna, bylo uloženo provést výběrové řízení. Na základě tohoto výběrového řízení se do závěrečného kola dostali tři kandidáti a já jsem se po rozhovorech s nimi, i na základě zkušeností s prací pana dr. Kratochvíla rozhodl, že jeho navrhnu vládě ke schválení a vláda tento můj návrh schválila všemi svými hlasy.

A na závěr už jenom velice stručně. Na základě toho, že parlament přijal zákon o ochraně osobních údajů, byla dnes taktéž projednána úmluva Rady Evropy o ochraně lidských práv a svobod v oblasti ochrany osobních dat č. 108. Přesný název je Úmluva Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a konečně pan ministr Lachnit dnes předkládal návrh na jmenování dvou zmocněnců vlády, a to pro řešení problémů spojených s revitalizací jak ostravského regionu, tak severozápadních Čech a on vám o tom poví více.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj: Děkuji. Dobré odpoledne, takže, jak řekl pan mluvčí vlády, vláda dnes schválila dva návrhy, které jsem jí předložil a to byly návrhy pro jmenování zmocněnců vlády pro řešení problémů ve strukturálně postižených regionech severozápad a ostravsko.

Když bych shrnul důvody, které vedly k vytvoření institutu těchto zmocněnců, je to především důvod, že problémy, které se řeší v těchto regionech jsou velice specifické a velice složité a vyžadují koordinaci řady subjektů, které může zabezpečovat pouze státní úředník s nadresotrní působností. V některých zemích, zejména ve Francii, je znám tento institut a osvědčil se v takovýchto případech jako institut zmocněnce vlády, který vzhledem ke svému specifickému postavení dokáže sladit často velmi různorodé, někdy zdánlivě i protichůdné představy o řešení problémů a v podstatě vytvořit konsensus právě té regionální úrovně s úrovní vládní a dozírat tedy na účinnost opatření, která jsou přijímána jak vládou, tak dalšími orgány působícími při rozvoji regionů.

Úkolem toho zmocněnce bude v podstatě jakési zastupování vlády při jednáních v regionální Radě pro hospodářskou a sociální dohodu pro ostravský region a region severozápad, dále koordinace činností, mimo koordinaci ústředních orgánů státní správy, které budou souviset s plněním úkolů uložených usneseními vlády, které se vztahují k jednotlivým regionům. Dále sledování a plnění úkolů, které bude předkládat vládě k projednání. Hlášení o sledování a plnění úkolů bude zmocněnec předávat prostřednictvím ministra pro místní rozvoj, a to pololetně, včetně nápravných opatření, a čtvrtletní zprávy pro informaci. Dále bude zmocněnec analyzovat záměry a činnosti formálních a neformálních struktur v regionu, zejména hospodářskou komoru, svaz podnikatelů, regionální a řídící monitorovací výbory, živnostenské úřady, oborové svazy, programy Českomoravské záruční a rozvojové banky, fond rizikového kapitálu, regionální tripartitu a podobně. Dokonce ta rozmanitost a operativnost věcí si může vynutit zřízení určitých operativních pracovních skupin s poradní funkcí.

Zmocněnec nemůže být sám na takto rozmanité spektrum výkonů, ale potřebuje mít kolem sebe několik lidí, a proto vláda schválila i rozpočet pro činnost sekretariátů, a dále v tom útvaru zmocněnce by měl působit právník, ekonom a informatik. Každý ten úřad zmocněnce bude stát 5 milionů korun ročně.

Na závěr tedy ta jména. Jako zmocněnec pro ostravsko byl jmenován prof. ing. Vítězslav Zamarský, Csc., ročník 1938. Má bohaté zkušenosti zejména z oboru geologie a jeho jazyková vybavenost je angličtina, španělština, ruština, jeho členství a funkce v současných nejvýznamnějších  Alt. obráze orgánech ? je předsedou představenstva akciové společnosti Vědecko-technologický park Ostrava, je člen vědecké rady Technické univerzity Ostrava, člen vědecké rady Hornicko-geologické fakulty téže univerzity, člen poradního sboru odboru ochrany horninového prostředí ministerstva životního prostředí a člen celostátní komise pro udělování hodností DrSc.v geovědních oborech. Bude-li zájem, dám k nahlédnutí jeho životopis, nechtěl bych jej zde číst celý.

Pro region severozápad byl jmenován pan ing. František Rubeš. Datum narození je v podstatě podobné, rok 1937, jeho vzdělání ČVUT Praha, pracuje ve funkci přednosty Územního odboru v Chomutově. V posledním období je zmocněncem ministerstva životního prostředí pro odbornou spolupráci se saským ministerstvem životního prostředí a zemědělství a pracuje v regionálních aktivitách jako člen správní rady společnosti Revital, dále člen k  Poznámka o.p.s. Zaniklé obce regionu Chomutov ? Perštejn, je člen správní rady Nadace NOFE, člen výboru Klubu přátel Doupovských hor v Albeřicích,okres Karlovy Vary, člen Vodocestné společnosti ČR při povodí Labe a tak dále.

Doufám, že oba zmocněnci se toho úřadu ujmou bezodkladně. Termín je od 1. 6. tohoto roku a mohu jen oběma popřát, aby se jim jejich práce dařila.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a já na závěr toho úvodního kolečka ještě ve zkratce tři body. Ten první se týkal dalšího nařízení vlády. Tentokráte jeho cílem bylo zrušení povinnosti tuzemců žádat o devizové povolení, a to ke zřízení nebo vedení účtu v cizí nebo v české měně v zahraniční a ke svěření nebo uložení vlastních peněžních prostředků v cizí nebo v české měně na účet vedený v zahraničí. Platnost tohoto nařízení bude od 1. 1. 2001. ČR tím plní všechny podmínky organizace OECD.

Další bod, podobně jako ten předchozí, předkládal ministr financí a místopředseda vlády pan Mertlík. Týká se návrhu na převod obchodního podílu České finanční do Konsolidační banky Praha. Vláda toto nabytí majetkové účasti formou převodu 100 % obchodního podílu České finanční z majetku ČNB do majetku Konsolidační banky za úhradu 1 koruny nejpozději k 30. červnu tohoto roku schválila, a to za podmínek, že k datu převodu budou ze zdrojů ČNB vyrovnány všechny vykázané ztráty České finanční vyplývající z programu konsolidace bank, dále, že po převodu obchodního podílu České finanční bude zachován způsob úhrady případných ztrát spojených s realizací programu posílení stability bankovního sektoru, a to z prostředků FNM ČR, dále s realizací programu konsolidace bank z prostředků ČNB a s realizací nákupu dalších aktiv z prostředků Konsolidační banky Praha. To je k tomuto bodu.

Jako poslední jsem dnes zvolil bod, který byl veden pod číslem 29, je to návrh na zrušení Koordinační a analytické skupiny Výboru pro ochranu ekonomických zájmů České republiky. Vláda s účinností 1. června tuto skupinu ruší a zároveň ukládá ministru spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministrem vnitra vypracoval a vládě do 31. srpna roku 2000 předložil informaci o vytvoření útvarů v soustavě státního zastupitelství specializovaných na dozor nad vyšetřováním závažné  Publikace Tiskove_informa hospodářské a finanční kriminality. Jinými slovy, ta ?kaska? splnila svůj účel. V žádném případě to neznamená, jak se objevilo dnes ceCinnost_vladyRady_vybor v tisku, že akce ?Čisté ruce? končí. Nekončí, ale tím, že budou vytvořeny ty zvláštní útvary v soustavě státního zastupitelství, umožní bezprostředně, aby vyšetřování závažné hospodářské kriminality bylo zrychleno a rovněž prováděno efektivněji, neboť bude dozorováno týmem státních zástupců specializovaných na tuto problematiku. Předpokládá se, že na úrovni vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci budou zřízeny dva speciální dozorové odbory, přičemž Vrchní státní zastupitelství v Olomouci bude mít ještě k touto účelu zřízeny pobočky v Brně a v Ostravě. A potom na úrovni nejvyššího státního zastupitelství bude jako zastřešující útvar vytvořen zvláštní odbor dohledu. Jinými slovy, jak již bylo řečeno, to vyšetřování bude zrychleno a prováděno efektivněji. Tolik náš úvod, jdeme na vaše dotazy.

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych chtěl poprosit pana místopředsedu Špidlu k minimální mzdě. Zaprvé, proč jste k tomu přistoupili tak brzo, po tom posledním zvýšením, které bylo, tuším, od ledna. Jaký to bude mít vliv na nezaměstnanost A co byste řekl na výhradu, to je třetí otázka, proč nenechat tyto věci na svobodné dohodě mezi zaměstnavateli, zaměstnanci, když někdo třeba chce pracovat za menší peníze, že nemůže, atd. Co říkáte této výhradě, Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Datum bylo zvoleno podle dávno schválené dohody se sociálními partnery, kde jsme je seznámili už asi před rokem a půl s postupem. Dohodli jsme se, že nelze udělat skokový postup, ale že je třeba postupovat krok za krokem. Čili schválený a dohodnutý termín byl pololetí od 1.7. - termín byl naplněn. Ještě bych chtěl zdůraznit, že v současné době je minimální mzda stále ještě jenom něco málo nad 30 % průměrné mzdy, což je neobvykle nízko. Evropská úroveň se obvykle pohybuje mezi 50 a 70 % průměrné mzdy. Čili naše minimální mzda je velmi nízká.

Vliv na nezaměstnanost - k tomu se velmi těžko mohu vyjádřit, protože řada ekonomických expertů, ověnčených Nobelovou cenou říká, že nezaměstnanost minimální mzda zvýší. Stejná řada expertů, ověnčených Nobelovou cenou říká, že minimální mzda nezaměstnanost snižuje. Prostě v odborných kruzích není naprosto jednota. To snížení vyplývá z toho, že se zvýší motivace. Čili není prostě v odborných kruzích jednota, ale my považujeme za správné, že práce má umožnit vytvořit životní základnu nad úrovní životního minima za předpokladu, že je konána na plný úvazek a je to práce poctivá. O tom není vůbec pochyb, a podle našeho názoru je to i součást evropské civilizace a evropského kulturního vzorce.

Úvaha o svobodné volbě - ano, takové úvahy se objevují, avšak dá se říci, že svět, který na tyto úvahy přisvědčuje, je svět necivilizovaný. Prakticky všechny země, v poslední době to byla Velká Británie, s kategorií minimální mzdy pracují jako se základním parametrem, který ovlivňuje sociální stabilitu.

Ještě jedna poznámka, ukázalo se v řadě výzkumů, že minimální mzda nezvyšuje mzdové náklady, nýbrž snižuje nejvyšší platy.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já k tomu ještě jednu praktickou poznámku, právě například u Velké Británie a Spojených států, kde minimální mzda byla zvýšena, a když se podíváte na jejich nezaměstnanost, ta nezaměstnanost neustále klesá.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Já bych se rád zeptal na jeden z bodů, který se týkal ochranných opatření na dovoz sirupů z Polska. Chtěl jsem se zeptat, proč je tento bod důvěrný, zda je důvěrný i po projednání, a pokud už důvěrný není, tak proč ochranná opatření a jaká. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ten bod projednáván nebyl, protože je nutno udělat připomínkové řízení.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana místopředsedy Kavana. Co říkáte dnešnímu prohlášení pana prezidenta, že v době zasedání Mezinárodního měnového fondu by dokonce uvítal pokojné demonstrace, a že je připraven přijmout nejen zástupce těch bankéřů, ale také zástupce demonstrantů.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já bych chtěl zdůraznit, že dialog s představiteli nevládních organizací ekologických aktivistů a dalších lidí, kteří mají zájem o problematiku globalizace, o působení světové banky ve třetím světě podobně, vítám a sám i jménem vlády se budu snažit iniciovat v dialogu, diskusi s těmito lidmi v součinnosti s aktivitami pana prezidenta Havla. Některé konkrétní aktivity, které máme na mysli, právě připravujeme, ale bylo by předčasné, dokud nezískají konkrétnější konturu, vám je sdělovat, ale do čtrnácti dnů jsem ochoten se s vámi podělit o stav přípravy takovýchto akcí. Doufám, že se toho budou účastnit i hudebníci, říkám nevládní aktivisté a podobně. O potřebě takovéhoto dialogu jsem hovořil včera večer i s Karlssonem a dnes krátce s panem prezidentem Světové banky Wolfensohnem.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: /nesrozumitelné/

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já proti pokojným demonstracím nic nemám.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Pan Klaus totiž na to říká, je to znevážení prezidentské funkce, když bude přijímat ty demonstranty, kteří třeba budou tady něco ničit. Myslíte si to také?

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já tam cítím jistý rozpor v tom, co jste říkal, protože jste se mě ptal na pokojné demonstrace a hned v zápětí hovoříte o někom, kdo bude něco ničit. Já jsem proti demonstrantům, kteří by chtěli využít této příležitosti k ničení čehokoliv. Ale domnívám se, že je správné a vhodné hovořit s těmi lidmi, kteří chtějí pokojnou demonstrací vyjádřit svůj nesouhlas s tím, či oním aspektem a vést s nimi dialog o roli například Světového banky nebo přístupu vlády ČR k celé této velmi složité a závažné problematice. A diskutovat s představiteli nevládních organizací, které chtějí organizovat pokojné demonstrace, diskutovat s takovýmito představiteli, považuji za správné.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Chtěl bych jenom zdůraznit, že svoboda shromažďování je lidským právem a pokojné demonstrace jsou naprosto běžným naplněním tohoto lidského práva a jsou součástí demokratické politiky. Pan předseda sněmovny Klaus, vzpomínám si, že jej potěšila demonstrace na jeho podporu na Václavském náměstí, o které bych řekl, že minimálně byla neklidná, až nepokojná.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Možná, že bude stručná odpověď, chtěl jsem se zeptat, jestli se vláda zabývala otázkou Nové huti a těmi majetkovými záležitostmi kolem toho.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ne, vláda se tím nezabývala. Na programu to dnes nebylo.

Krasnický, Mladá fronta Dnes: Mám dva dotazy na místopředsedu pana Kavana. Myslíte si, že dnes schválený Národní program může velmi výrazně ovlivnit podzimní hodnotící zprávu Evropské komise? Myslím tím v pozitivním slova smyslu. A druhá otázka, v rámci tohoto projednávaného bodu, řešili jste i neúměrně vysoké finanční nároky, které tam v této zprávě prezentovalo ministerstvo pro místní rozvoj.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: K vaši první otázce, ano, domnívám se, že tento program, který je zcela evidentně obsahově kvalitnější a vyváženější oproti té první verzi, která byla schválena v březnu 1999, tak je tento program lepší, je přesnější, je konkrétnější a má daleko vyšší vypovídací hodnotu. Proto jsem přesvědčen, že až si Evropská komise, i představitelé, prostudují anglickou verzi, kterou v nejbližších dnech odevzdáme, že to při sestavování příští pravidelné hodnotící zprávy České republice pomůže. Tím neříkám, že vše v tom programu je vůči stavu přípravy, či plnění, například krátkodobých priorit, pozitivní. Ale zvláště vyhodnocování těch krátkodobých priorit, což považuje Evropská komise za jedno z hlavních kritérií, je velmi otevřené, velmi přesné, a protože jsem neformálně o řadě těchto aspektů s představiteli komise již hovořil, tak říkám, že jsem přesvědčen, že to povede k pozitivnějšímu hodnocení. Jenom dám malý příklad, splnili jsme většinu úkolů v oblastech volného pohybu zboží, ochrany spotřebitele, hospodářské soutěže, informační společnosti, výchově a vzdělávání mládeže, vědy a výzkumu, regionální politiky, zaměstnanosti a sociálních vztahů, občanských a politických práv, drog, práva obchodních společností, průmyslového vlastnictví, účetnictví, auditu malých a středních podniků, volného pohybu služeb, statistiky, regionální politiky atd., atd. Můžete si to prostudovat. Proto jsem přesvědčen, že nám to pomůže. Ale to neznamená, že bychom neměli i nadále udržovat současné tempo schvalování zákonů a plnění i nelegislativních úkolů.

Pokud jde o tu vaši druhou otázku, vláda hovořila o poněkud odlišném přístupu ministerstva financí a ministerstva místního rozvoje ke kapitole, ale nevidím tam zásadní rozpor, který by jakýmkoli způsobem zpochybňoval kvalitu tohoto dokumentu. Vláda se tím bude i nadále zabývat a jistě zde přítomný ministr místního rozvoje mi potvrdí, že vůle najít ten kompromis, ve vládě je.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj: Jestli k tomu mohu něco říct, tak já bych samozřejmě varoval před tím, aby se používal termín neúměrné požadavky. Tak to prosím vůbec není. Tady spíš jde o to, abychom vzájemně pochopili, co je podstatou tohoto problému. Naše ministerstvo nemohlo souhlasit s těmi částkami, které tam uvádělo ministerstvo financí, a to z jednoho prostého důvodu, že by potom bylo samo vlastně likvidátorem onoho, řekněme, postupu, který je nutný v záležitosti koordinace evropských programů pro program pomoci dosahování multiplikativních efektů. Jestliže na jedné a téže vládní schůzi by se označil požadavek, řekněme, na zvýšení o 1 miliardu za neúměrný, a přitom by se měl schválit třeba požadavek ministerstva životního prostředí o naplnění fondu v rozsahu 10 miliard, tak to není o neúměrnosti. Já chci ale upozornit na jednu závažnou věc, a na tom musíme všichni pracovat, musíme si zvyknout, že programy evropské pomoci jsou programy, které se rozjíždějí a já jsem upozorňoval, a upozorňuji nadále na situaci, že není dost dobře možné trvat na tom, že částka pro letošek bude třeba 2,2 miliardy a částka na dva roky bude 2,4 miliardy. To neodpovídá akceleraci těchto programů a sami se tak zbavujeme přísunu možných peněz z předvstupních fondů EU. Co ale brání tomu, a co bylo racionálním jádrem, a já ho plně akceptuji, řekněme stanoviska ministerstva financí, že z pohledu naplnění ročního objemu rozpočtu není schopno v této chvíli říct ano, v rozpočtu příštího roku budou ty a ty prostředky. To znamená, bude se muset při schvalování rozpočtu každého roku o těchto prostředcích jednat. Ten proces je důležitý, a já věřím, že dojde k jeho pochopení, že je prostě třeba dostát akceleraci programu z EU. Je to v našem zájmu, je to multiplikační zdroj dalších peněz.

Vrásková, Lidové noviny: Já mám dva dotazy, první na pana místopředsedu Špidlu. Říkal jste, že naše minimální mzda je pořád ještě nízká, že plánujete její další zvýšení. Kdy to bude? A druhý dotaz na pana ministra Březinu. Mluvil jste dnes v rámci informační politiky o zavádění internetu do škol a jestli splníte ten slib, že v roce 2001 budou mít internet všechny školy. Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Zvyšování minimální mzdy předpokládáme, nejbližší termín by byl na konci roku. Je otázka, jestli se to uskuteční, ale tak zhruba vypadá náš harmonogram. Opět by to mělo být přibližně o 500 Kč.

Karel Březina, ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR: Ano, samozřejmě jsme o tomto hovořili, protože koncepce státní informační politiky ve vzdělávání je integrální součástí té celkové státní informační politiky a jeden z těch programů, o kterých jsem hovořil, je informační gramotnost, jehož největší součástí je právě zavádění internetu do škol a já jsem přesvědčen, že termín - konec příštího roku - napojení všech škol na internet splníme.

Novotná, Zemské noviny, Slovo: Já bych se vrátila ještě k tomu Národnímu programu. Mám tři otázka na pana vicepremiéra, první otázka už zde byla nakousnuta. V kterých oblastech tedy očekáváte, že bude ta finanční náročnost pro splnění, myslím teď krátkodobých priorit, nejvyšší. Druhá otázka, které z těch krátkodobých priorit, které patřily loňskému roku, jaksi nebyly splněny a přetekly tedy mezi krátkodobé priority letošního roku. A třetí otázka je, na kolik tedy ten materiál, nyní odesílaný do Bruselu, je pro činnost vlády závazný.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já bych začal od konce paní redaktorko. Nebudeme posílat do Bruselu Národní program, který by nevyjadřoval vůli resortů ho plnit. A jako výkonný místopředseda Vládního výboru pro integraci do EU budu dělat vše pro to, aby veškeré závazky v tomto programu byly všemi resorty splněny. Čili vnímám to jako jasný závazek. To k vaší poslední otázce.

K té druhé otázce krátkodobé priority, které byly pouze částečně splněny, tak k nim patří: protikorupční opatření, soudnictví, doprava, zemědělství, duševní vlastnictví, daně, posílení orgánu ministerstva financí v pojišťovnictví. Závažnější problémy, to hovořím o krátkodobých prioritách roku 1999, kde došlo k závažnějšímu neplnění, tak se týkají oblasti imigrační, hraniční kontroly, v rámci kapitoly zemědělství se to týká pouze potravinářství, dále rozpočtu a policejní spolupráce včetně organizovaného zločinu, a do jisté míry policejního vzdělávání. Řekl jsem to stručně, proto jde o obsáhlý materiál, který je vám všem k dispozici a doporučuji, abyste si ho prostudovali.

Pokud jde o vaši první otázku, to neumím ihned takhle z hlavy vyčíslit. Jedna z nejnákladnějších bude ovšem například kapitola životního prostředí, kde je řada nesplněných úkolů, ale je třeba dodat, že jejich splnění je vázáno na přijetí pouze několika nových klíčových zákonů a prováděcích předpisů. Ale je tam řada věcí, které skutečně budou finančně náročné. Jinak samozřejmě ne vše záleží na vládě, ale i na poslanecké sněmovně. Již v úvodu jsem se zmínil o neschválení zákonů, které předkládal pan ministr Motejl, a jejichž neschválení bude negativně vnímáno v Bruselu. Rovněž v oblasti zdravotnictví poslaneckou sněmovnou byly zamítnuty dva zákony, tj. zákon o ochraně veřejného zdraví a zákon o veřejném zdravotním pojištění, které byly vráceny k přepracování. To není tak závažné, ale bude to samozřejmě Evropskou komisí vnímáno.

Robert Blander, Deník Právo: Já jsem se jenom chtěl zeptat, jak se vláda postavila k bodu 13 - k té informaci o migraci.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda se k tomu postavila tak, že tu informaci vzala na vědomí.

Denisa Svobodníková, ČTK: Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na tři věci. Jednak, kdy začne fungovat ta centrální adresa a na jaké období je vyčleněno těch 250 miliónů na státní informační politiku. A potom, jestli vláda projednávala ten návrh na vypovězení těch dílčích bezvízových dohod s Čínou. Děkuji.

Karel Březina, ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR: Takže centrální adresa podle příslibu pošty a na základě jednání České pošty s Úřadem pro státní informační systém, který musí schválit provozní řád této centrální adresy, by měla být zřízena v průběhu měsíce června.

A k té druhé otázce, těch 250 miliónů je pro letošní rok, to znamená rok 2000.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Vláda projednávala můj návrh a návrh byl schválen. Aby bylo jasné o co jde, velmi stručně, ministerstvo zahraničních věcí tedy vycházelo z poznatků ministerstva vnitra o dlouhodobém zneužívání služebních a zvláštních pasů Čínské lidové republiky, kdy tyto pasy jsou vystavovány značně širokému okruhu osob, přičemž ústřední orgány nemají jejich vystavování pod dostatečnou kontrolou. A čeští podnikatelé na druhé straně nejsou držiteli takovýchto služebních nebo zvláštních pasů a podléhají při vstupu na území Čínské lidové republiky vízové povinnosti. To znamená, že tou dohodou byli znevýhodněni. Ministerstvo zahraničních věcí ovšem současně navrhlo, a to bylo schváleno, že po vypovězení této bezvízové dohody sjednáme bezvízovou dohodu pro držitele diplomatických pasů. Jsme přesvědčeni, že žádné bezpečnostní důvody by sjednání takovéto bezvízové dohody pro držitele diplomatických pasů nemělo bránit.

Martin Jašminský, Mladá fronta Dnes: Chtěl jsem se zeptat k zřizování těch kont v zahraničí, jestli je možné říci, zda poté, co bude zrušena ta schvalovací povinnost pro zřizování kont, může nastat situace, že bude znovu obnovena. Pokud ano, tak za jakých okolností může stát znovu přistoupit k tomu, že by zase začal regulovat zřizování kont v zahraničí. A jenom ještě jedna otázka, jestli se vláda zabývala otázkou dotace do fondu pojištění vkladů kampeliček, o čemž hovořil včera premiér Zeman v parlamentu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže nejdříve k té první otázce. Tam to samozřejmě znovu zavedeno nebude, protože jak víte, tak Česká republika se chce řídit těmi ustanoveními, a k tomu se vlastně zavázala vlastně při vstupu do organizace OECD, čili to v žádném případě znovu zavedeno nebude.

A pokud se týče kampeliček, tak tam ministerstvo financí zpracovalo návrh zákona, který je nyní v připomínkovém řízení. Během měsíce června tento zákon projedná vláda tak, aby na příštím zasedání sněmovny, které začíná, jestli se nepletu, 27. června, mohl být tento návrh projednán. Takže tolik pro dnešek všechno. Děkuji vám a přeji hezký večer.