Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 6. prosince 1999


Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda dnes měla na programu 21 bodů. S těmi nejdůležitějšími vás postupně seznámíme, ale nejprve dám slovo premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, jsou věci důležité a jsou věci méně důležité. A já uznávám právo každého z nás, co pokládá za více, co pokládá za méně důležité. Tedy pochopitelně i svoje právo. Dovolte mi, abych se tedy vyjádřil k tomu, co pokládám v uplynulém týdnu za důležité.
Pokládám za důležité to, že se u dvou podniků, které jsou v obtížné situaci, tj. Vagónka Studénka a ČKD Dopravní systémy podařilo dosáhnout předběžné dohody se zahraničním strategickým investorem. V prvním případě s americkou společností Thrall Company, ve druhém případě s německou společností Siemens o privatizaci těchto podniků do rukou těchto zahraničních strategických investorů.
Dále pokládám za důležité to, že zřejmě dnes nebo zítra bude v Bruselu uzavřena kapitola o volném pohybu zboží s ČR jako s první kandidátskou zemí v této oblasti, čímž se, alespoň zde, dostáváme mezi kandidátskými zeměmi na první místo. Chápu, že to není téma na titulky na první stránky novin. Nicméně, je to několik dalších kamínků do mozaiky postupného a obtížného zlepšování situace, je to několik dalších, jistě šedivých, ale zato konkrétních každodenních kroků a právě proto si myslím, že je to významné jak z hlediska sociálního, to znamená boje proti nezaměstnanosti a krachům našich podniků, tak z hlediska zahraničně-politického, to znamená z hlediska přibližování se ČR k EU.
Přiznávám se, že v této souvislosti pokládám za méně důležité, neříkám nedůležité, demonstrace, ať už na Václavském náměstí nebo v jakýchkoli jiných městech. Plně respektuji právo každého občana demonstrovat. Ať už jsou to komunisté na Letenské pláni nebo jiný typ demonstrantů na Václavském náměstí. Pouze konstatuji, že na rozdíl od totalitní společnosti, v níž demonstranti, kteří musí mít určitý druh občanské odvahy, žádají odchod totalitních vůdců, v demokratické společnosti vlády přicházejí a odcházejí na základě výsledků svobodných voleb. Nic více a nic méně.
Závěrem mně dovolte, abych ve svém úvodním slovu reagoval ještě na jednu aktuální informaci, kterou jsem se dozvěděl doslova před několika minutami. Vzal jsem s jistým překvapením na vědomí oznámení pana Kasala, že se zástupci čtyřkoalice nezúčastní zítřejší schůzky, která byla plánována jak na základě naší dohody učiněné o schůzce v poslanecké sněmovně, tak na základě explicitní dohody čtyř tehdejších předsedů politických stran, tehdejších říkám proto, že pan Ruml mezitím rezignoval, kterou jsme učinili v nedělním pořadu V pravé poledne, respektive po skončení tohoto pořadu. Pokládám to za porušení daného slova. A což je horší, pokládám to i za projev nezodpovědnosti vůči ČR. Proč?
Protože se domnívám, že v situaci, kdy ve středu má být projednávána druhá verze prvního čtení Návrhu zákona o státním rozpočtu, je důležité, aby se zúčastněné strany informovaly o svých postojích k této otázce, ať už pak na základě této informace zaujmou jakákoli stanoviska, protože nepřijetí rozpočtu by nepoškodilo sociálnědemokratickou vládu. Ta by mohla klidně vládnout dál na základě rozpočtového provizoria. Ale nepřijetí rozpočtu by poškodilo ČR, a to ve dvou naprosto konkrétních oblastech:
    Au Zaprvé ? destabilizovalo by všechny místní rozpočty měst a obcí, protože, jak zajisté víte, součástí vládního nebo jakéhokoli jiného návrhu státního rozpočtu jsou dotace místním rozpočtům.
tom. řádkování   Za druhé ? oslabilo by příliv zahraničních investic, vedlo by k zeslabení kredibility ČR a ke zhoršení jejího raitingu, což by ve svých důsledcích zvýšilo úrokové sazby zahraničních úvěrů, a tím zvýšilo finanční náklady na tyto úvěry. Proto chci jasně konstatovat, že deklarovaná neúčast čtyřkoalice na zítřejším jednání je, podle mého názoru, jednoznačným nadřazením partajních zájmů nad zájmy ČR. Jsem si vědom toho, že ti, kdo po volbách v minulém roce postupně ztrácejí svůj politický, ekonomický i jiný vliv, se snaží učinit vše pro to, aby destabilizovali tuto situaci. Přál bych si, aby mezi znesvářenými politickými stranami probíhala regulérní politická diskuse na základě výměny argumentů. V případě státního rozpočtu argumenty proti ekonomické podstatě tohoto rozpočtu neexistují, protože sami ekonomičtí analytici a v kuloárech dokonce i naši vlastní političtí oponenti přiznávají, že rozpočet v současné ekonomické situaci narůstajícího oživení ekonomiky prostě nelze sestavit jinak. Je mi opravdu líto, když partajní hrátky a osobní zájmy převažují nad zájmy české ekonomiky. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a nyní přejdeme k vlastnímu programu dnešního zasedání. Vláda projednávala celkem tři zákony, z toho dva vládní a jeden poslanecký. Návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích byl přerušen. Bude potřeba dopracovat ještě některé připomínky a bude projednáván příští týden. Začneme tedy návrhem zákona o krmivech a k tomu pan ministr zemědělství pan Fencl.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Obávám se, že vám nezpůsobím radost, kterou jsem dnes způsobil sám sobě, že dnes vláda přijala návrh zákona číslo 91/1996 Sb. o krmivech, protože v tomto horkém politickém podzimu asi tento zákon zapadne. Nicméně je to důkaz o tom, že tato vláda systematicky krok za krokem modifikuje existující zákony, aby upravila cestu našeho přibližování k EU.
Novelizaci tohoto zákona, tedy zákona o krmivech si vyžaduje především skutečnost, že od doby nabytí jeho účinnosti v roce 1996 byl soubor směrnic upravujících právní rámec v této oblasti Radou Evropy a Komisí Evropského společenství doplněn a aktualizován. Předkládaná novela zákona reaguje na nové směrnice Evropského společenství doplňující požadavky na výrobu a distribuci krmiv, zejména s ohledem na některé rizikové látky a doplňky, samozřejmě ve vztahu k přítomnosti nežádoucích látek.
Dále implementuje směrnice vymezující principy úředního dozoru a požadavky na provádění kontrol v oblasti výživy zvířat a krmiv a směrnice k uvádění krmných surovin a krmných směsí do oběhu, jejichž cílem je především ochrana potravinového řetězce, který je zajištěním prevence v oblasti vstupů, tj. krmiv.
Touto novelizací bude dosaženo slučitelnosti s právem Evropského společenství upravujících tuto oblast s výjimkou, a to zdůrazňuji, požadavků na kontrolu dovozu krmiv přicházejících na území Evropského společenství ze třetích zemí a kladených na členy společenství, přes jejichž hranice se tyto dovozy realizují. Předpokládá se, že příslušné ustanovení bude promítnuto do právních předpisů ČR v době před reálným vstupem do Evropského společenství.
Dovolte mi jednu poznámku o důležitosti, kterou této problematice Evropské společenství věnuje a svědčí o tom, že v říjnu letošního roku bylo při jednání ke screeningu v oblasti krmiv posuzováno zhruba 58 základních směrnic rozhodnutí a dále desítky jejich dílčích novel týkajících se krmiv, to je jejich užití, obchodu s nimi, kvalitativních požadavků, jejich kontroly a podobně. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ten poslanecký návrh, jak jistě tušíte, je návrh poslance Vladimíra Mlynáře a dalších na vydání zákona o elektronickém podpisu. Vláda s tímto návrhem vyslovila nesouhlas, a to z následujících důvodů:
6.) Návrh zákona je zpracován nesystematicky a obsahuje vnitřní rozpory. Podle úvodního ustanovení je účelem navrhovaného zákona úprava používání elektronického podpisu. Tento účel však následující text návrhu splňuje pouze částečně. Není zřejmé, zda se použitelnost elektronického podpisu týká i jiných než soukromoprávních úkonů. To znamená například použitelnost i při úkonech ve správním nebo trestním řízení. Navržená úprava neorganicky slučuje správní řízení a rozhodování se smluvními postupy, aniž by přesně vymezila, na co se který postup vztahuje.
7.) Z návrhu zákona není zřejmé postavení úřadu pro elektronické podpisy. Má-li být zřízen úřad státní správy oprávněný rozhodovat ve správním řízení, je třeba vycházet z příslušného ustanovení článku 79 ústavy, podle kterého správní úřady lze zřídit pouze zákonem. Má-li být ale zřízena jen organizační jednotka ministerstva dopravy a spojů, pak k rozhodování ve správním řízení může být oprávněno pouze ministerstvo dopravy a spojů a úřad není potřeba zákonem zřizovat.
8.) Nejasné je právní postavení ověřovatele informací. Z navrhovaného textu lze dovozovat, že jeho činnost bude podnikatelskou činností. Podle notářského řádu je však činnost notáře neslučitelná s jinou výdělečnou činností.
9.) A jako další a poslední důležitý důvod, proč vláda s tímto návrhem vyslovila nesouhlas, je ten, že v návrhu není upraven proces ověřování elektronického podpisu. Jinými slovy, i když vláda uznala, že toto je velmi důležitý zákon, jak víte, zabývá se tím i ministerstvo financí, tak nemohla s tímto návrhem vyslovit souhlas.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych snad jenom doplnil Libora Roučka. Pan místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík předpokládá, že v horizontu jednoho až dvou měsíců předloží vládě k posouzení vlastní návrh zákona o elektronickém podpisu, který bude vycházet z analýz jak v EU, tak v Japonsku, tak v USA a který by měl odstranit tyto legislativní nedostatky.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dobrou zprávu z dnešního zasedání pro severní Moravu a konkrétně pro okres Šumperk. Vláda totiž schválila další investiční pobídky, tentokráte pro firmu Siemens-Matsushita, k tomu ministr průmyslu a obchodu pan Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, já než přistoupím ke stručné informaci o těchto investičních pobídkách, pan premiér tady zmínil kapitolu volný pohyb zboží, tak se skromností mně vlastní, bych chtěl říct, že je to kapitola, která probíhá pod gescí ministerstva průmyslu a obchodu. A jak je všude kvitováno, je to jedna z kapitol, která posouvá Českou republiku na cestě do unie. Bylo konstatováno, že s harmonizací technických norem jsme nejdál z kandidátů, což je rovněž gesce ministerstva průmyslu. Malé a střední podniky rovněž spadají do naší kompetence, ochrana spotřebitelů rovněž a průmyslová politika rovněž. Čili to jsou materiály, které má pod gescí ministerstvo průmyslu a které byly s Evropskou unií odsouhlaseny. Tudíž jenom k tomu, jaké informace o ministerstvu a mojí osobě v tomto směru vycházely.
Pokud se týká dnešního jednání, tak vláda schválila návrh investičních pobídek pro firmu Siemens-Matsushita Components. Je to firma, která bude navazovat na firmu KG Šumperk, jedná se o investiční projekt v rozsahu 43,2 miliónů amerických dolarů. Tato společnost sídlí v Šumperku a budou se tam vyrábět ferity. Do pěti let investor předpokládá obrat přes 30 miliónů amerických dolarů. V rámci projektu bude podpořeno vytvoření 510 pracovních míst, což považuji za velice žádoucí právě v této oblasti, a v návaznosti na zmíněné záměry hodlá žadatelská firma využít pobídky na vytvoření pracovních míst a rekvalifikaci. Pobídka celní bude využita v rámci vyhlášky ministerstva financí, to bude realizováno samostatně jako u všech ostatních pobídek. Takže je to celkem poměrně významná investice pro tento region, kde ta nezaměstnanost není na dobré úrovni, a je to velice nadějný projekt. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A na závěr ještě jeden bod, který vás zřejmě bude zajímat, a to vízová nebo bezvízová politika s Rumunskem a Bulharskem. Vláda tento bod projednávala a rozhodla se, že bezvízové dohody s Rumunskem a Bulharskem v této době nezruší, ale uložila ministru zahraničních věcí, aby zahájil jednání s příslušnými orgány jak Bulharska, tak Rumunska, o novelizace článku I. bezvízových dohod. Podstatou tohoto jednání by bylo omezení pobytu občanů jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany na dobu třiceti dnů během šesti měsíců ode dne prvního vstupu. A zároveň uložilo ministru vnitra, aby sledoval vývoj bezpečnostní situace v souvislosti s pobytem občanů, jak Bulharska, tak Rumunska na našem území a do 30. 6. příštího roku předložil vládě analýzu tohoto vývoje. Totéž má činit ministr zahraničních věcí s ohledem na sledování vývoje vízové politiky Evropské unie vůči těmto dvěma zemím a do 30. listopadu příštího roku předložit vládě podobnou analýzu.
Tolik tedy na úvod dnešního jednání, nyní budete mít slovo vy.

Václav Hrníčko, ČTK: Pane premiére, setkáte se na téma státní rozpočet, a když tak, kdy se setkáte s předsedou komunistické strany Miroslavem Grebeníčkem?

Miloš Zeman, předseda vlády: S předsedou komunistické strany Miroslavem Grebeníčkem jsem se setkal včera, a to z toho důvodu, že jak víte, tato strana měla ve Žďáře svůj sjezd a já mám 6 kilometrů od Žďáru chalupu, kde jsem poprvé po asi 3 měsících trávil zasloužený víkend. Pan předseda Grebeníček mně přivezl dobré červené moravské víno z Mikulova, víno vlastní produkce a přiznám se, že jsme nehovořili ani tak o rozpočtu, jako o víně. Samozřejmě předpokládám, že se všemi parlamentními stranami budou probíhat jednání, ale ony už průběžně probíhají konzultace na téma státního rozpočtu a samozřejmě, že žádnou z parlamentních stran nelze vylučovat z tohoto jednání.

Oldřich Přibík, ČTK: Otázka na pana ministr Fencla. Jak se vláda postavila k implementační strategii zemědělství, to je jedna otázka. A druhá otázka, jak to dopadlo s tou půjčkou státního fondu tržní regulace těch 50 miliónů korun.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Projednávání implementační strategie resortu zemědělství byla přerušena, vláda bude pokračovat projednáváním v příštím týdnu. Objevily se ještě některé, řekl bych, diferentní pohledy, na strukturaci této strategie a myslím si, že je reálná možnost ještě v tomto týdnu opravit ji tak, aby materiál byl maximálně koncenzuální, protože problémy, které nás při našem přibližování, tedy mám na mysli kapitolu zemědělství, budou čekat, budou složité a neměly by být složité špatným založením. Co se týče té druhé otázky, tak ano, vláda rozhodla o tom, že prostředky ve výši 50 miliónů korun budou poskytnuty jako dotace státnímu fondu tržní regulace. To znamená, že vyhověla mé poptávce .

Kunštek, Haló noviny: Já mám dotaz na pana ministra Grégra. Vy jste se minulý týden zavázal k dohodě se stávkujícími odboráři, že s nimi budete neprodleně jednat. To jednání jste svolal až na zítra, tedy na poslední den, kdy ta dohoda má být. První otázka, proč jste takto postupoval, proč jste toho času nevyužil k jednání. A druhá otázka, co jste udělal pro splnění té dohody, tedy pro vyjednání nějaké té situace nebo nějakého toho investora, který koupí ten důl a bude pokračovat v těžbě?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pane redaktore, já jsem se nikdy nezavázal neprodleně jednat, myslím s účastníky stávky a podobně. Chtěl bych znovu zdůraznit, že se jedná ryze o soukromou společnost a že já, resp. ministerstvo průmyslu vlastně se zavázalo vykonávat roli zprostředkovatele. To znamená, jsou to jednání, která jsou vedena mezi odborovou organizací a mezi vlastníky Mostecké uhelné společnosti a my vlastně teda tam vytváříme určité zprostředkovatelské prostředí společně s panem ministrem Špidlou. Čili máme připravena určitá řešení nebo náměty, respektive nikoliv řešení, ale jak se k určitým situacím zachováme nebo co můžeme pro to učinit. Jestli máte představu, že horníci vyjedou na povrch a okamžitě se položí na stůl konkrétní projekty, tak je to jistě velice také zjednodušený pohled a znovu podotýkám, je to ryze soukromá firma a nikdo nemůže nařídit, že Mostecká uhelná společnost vyčlení třeba Koh-I-Noor a vytvoří z toho nějakou jinou společnost. Je to otázka jednání, a jak už znovu podtrhuji, budeme vytvářet pro to určité klima, určité poradenství a tak dále.

Jan Lopatka, Reuters: Pane ministře průmyslu, jaká je celková výše těch investičních pobídek pro Siemens-Matsuschita? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Jedná se tedy, jak už jsem říkal, o vytvoření pracovních míst a rekvalifikace. Není zde využita investiční pobídka, jaksi daňová úleva a na zřízení nových pracovních míst se uvažuje s částkou, to znamená půjčkou, která bude po splnění stanovených požadavků převedena dotaci, tak tam se jedná o částku 38,25 miliónů korun a na školení a rekvalifikaci občanů se počítá s částkou 5,02 miliónů korun. Čili rovněž ve formě půjčky, která tak jako ve všech případech po splnění stanovených požadavků bude převedena na dotaci.

Jan Lopatka, Reuters: K těm celním úlevám, je tam nějaký limit?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Celní úlevy prakticky se vztahují na všechna zařízení, která splní předpoklady podle registru OECD a není to tedy vlastně začleněno přímo do memoranda na investiční pobídky, ale je to řešeno na základě vyhlášky ministerstva financí č. 313/98 Sb. Takže je možné tuto výhodu využít v mnoha případech i mimo rámec investičních pobídek.

Jaromír Chochola, Mladá fronta Dnes: Já mám dvě otázky na pana premiéra. Pane premiére, jak hodnotíte výsledek kongresu ODS, to je první otázka. Druhá otázka s tím souvisí, vy jste v odpovědích na otázky týkající se případných personálních změn ve vládě dosud několikrát odpověděl, že je nutné vyčkat mimo jiné právě na výsledky kongresu. Takže nyní po kongresu se zeptám, zda personální změny ve vládě chystáte, případně v jakém rozsahu, v jakém časovém horizontu. Samozřejmě kromě postu ministra zdravotnictví, který už avizoval svoji rezignaci.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o vaši první otázku, nevidím důvod, proč bych měl hodnotit výsledky kongresu jiné politické strany, než strany vlastní. Plně respektuji závěry tohoto kongresu a myslím si, že tvorba těchto závěrů je pouze a výlučně věcí delegátů kongresu a nikoli jakýchkoli vnějších nátlakových akcí, ať už by tyto nátlakové akce prováděly jiné politické strany, Impuls 99, Dřevíčská výzva, společnost Lípa, emeritní studenti nebo kdokoli jiný. Čili respektuji právo členů každé politické strany rozhodovat bez jakékoli vnější intervence o osudu své strany. Pokud jde o vaši druhou otázku, chtěl bych samozřejmě konstatovat, že ODS, jak vyplývá právě z jejího kongresu, se nevzdala, jak jistě víte, pane redaktore, myšlenky superkoalice, a i když vím, že čtyřkoalice tuto myšlenku odmítá, musíme s ní stále ještě pracovat jako s možnou, nikoli nutně, jako s pravděpodobnou variantou. A samozřejmě dokud nebude diskuse o této otázce ukončeně, pak z důvodů, které jsem již několikrát uvedl, nevidím prozatím důvod k bezprostředním personálním změnám ve vládě.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Pane premiére, měl jste včera možnost z první ruky slyšet zpravodajství o sjezdu KSČM od pana Grebeníčka. Moje otázka zní, jestli ta linie modernizace KSČM, kterou hlásil pan Grebeníček, je pro vás dostatečným důvodem k přehodnocení možnosti spolupráce s touto stranou.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já se domnívám, že mojí povinností bude seznámit se daleko podrobněji, než jsem zatím učinil, protože od sjezdu KSČM uplynul všeho všudy jediný den, s dokumenty, které tento sjezd přijal. A teprve poté budu moci vydat závěrečné stanovisko. Z rozhovoru s panem Grebeníčkem jsem měl pocit, že došlo k určitému pozitivnímu posunu tímto směrem. Jak hluboký tento posun ve skutečnosti je, mohu zjistit až po studiu přijatých dokumentů.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Pane premiére, právě dnešní jednání vedení strany bylo svoláno, a jestli se nemýlím, tedy hlavně také kvůli kongresu ODS, abyste zvolili nějakou další strategie. Řekl jste, že ovšem nechcete příliš reagovat na výsledky kongresu ODS. O čem tedy dnes budete jednat?

Miloš Zeman, předseda vlády: Jednání předsednictva má na programu dva body. Tím prvním, a tedy důležitějším bodem, je státní rozpočet. Protože, jak víte, pozítří by ve sněmovně měla proběhnout diskuse o druhé verzi návrhu státního rozpočtu. A teprve tím druhým bodem je aktuální politická situace. Myslím si, že je naprosto normální, když jsme se profilakticky připravovali na nejrůznější varianty, a to bez ohledu na to, zda tyto varianty nakonec nastaly nebo nenastaly.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Pane premiére já bych chtěl ještě jedno doplnění. Pokud předsedové Kühnl a Kasal odmítli onu schůzku, proběhne přesto vaše schůzka s Václavem Klausem? To je první otázka. A druhá otázka na pana ministra Fencla. Pokud tedy fond tržní regulace v zemědělství dostane oněch 400 miliónů, na jakém základě se tato potřeba v tom fondu vytvořila?

Miloš Zeman, předseda vlády: Takže, než odpoví pan ministr Fencl, moje odpověď je velmi prostá, pane redaktore. Já jsem na základě vzájemné dohody, potvrzené naposled minulou neděli po skončení televizního pořadu V pravé poledne předsedy všech zúčastněných politických stran, pozval tyto předsedy na zítřejší jednání v 10 hodin. Myslím si, že jejich účast projevuje i míru jejich zájmu o reálnou parlamentní spolupráci zúčastněných stran.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Já musím upřesnit tu informaci v tom směru, že 11. dubna 1999 vláda rozhodla o okamžitém doplnění zdrojů státního fondu tržní regulace v zemědělství o 400 miliónů korun. Byly to prostředky, které posílily kapitolu státního fondu tržní regulace ve vazbě na tehdy řešené problémy s podporou exportu mléka a mléčných výrobků. Upřímně řečeno, byl to důsledek špatně založené regulace rok před tím a byl to problém, řekl bych, úhrady poskytnutých úvěrů na intervenci při nákupu potravinářské pšenice. Součástí těchto 400 miliónů byla půjčka od pana ministra Grégra z prostředků, které byly k dispozici pro Českou exportní banku ve výši 50 miliónů korun. Ministerstvo zemědělství se zavázalo těchto 50 miliónů korun vrátit v termínu v tomto usnesení vlády stanoveném. A dnešní návrat do vlády s tímto problémem byl o prominutí povinnosti vrátit těchto 50 miliónů a těchto 50 miliónů se stalo přímou dotací. O jejich užití bylo už dávno rozhodnuto.

Marek Petruš, Bridge News: Pane premiére můžete říci, jestli ta avizovaná schůzka o rozpočtu a parlamentní spolupráci zítra se přece jenom uskuteční, byť by to měla být jenom schůzka vás a pana Václava Klause. A druhá otázka, jakou nyní dáváte šanci na přijetí státního rozpočtu na rok 2000 poté, co čtyřkoalice tímto gestem, že zítra se nezúčastní schůzky, pravděpodobně dává najevo jasný nesouhlas s tím návrhem.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore mohu pouze opakovat, že po vzájemné dohodě, a teprve po této dohodě, jsem pozval všechny zúčastněné předsedy, kteří s účastí původně souhlasili. Budu jednat s tím, kdo jednat chce. A kdo zítra na tuto schůzku přijde, to záleží samozřejmě nikoli na mně, ale na dalších účastnících. Pokud jde o téma jednání, bude se samozřejmě týkat především státního rozpočtu, a to už proto, že ODS vyjádřila zájem jednat především o tomto tématu. Pokud vím, tak čtyřkoalice dala najevo, že je ochotna jednat o státním rozpočtu až po prvním čtení tohoto návrhu zákona, což nepokládám za příliš produktivní, protože pak nedojde k výměně informací na toto téma.

Marek Petruš, Bridge News: Neodpověděl jste na druhou část otázky. Jaké vidíte šance na to, aby ten rozpočet byl přijat?

Miloš Zeman, předseda vlády: Víte, já se domnívám, že mimo jiné i případné zítřejší jednání poněkud projasní situaci, ale samozřejmě v parlamentní demokracii rozhoduje parlament, v daném případě tedy poslanecká sněmovna. A já mám v poslanecké sněmovně jeden ze dvou set hlasů.

Michal Achremenko, Zemské noviny: Pro pana ministra Grégra. Pane ministře, počítáte taky třeba s tím, že by mohla nastat ta nejhorší varianta v případě dluhu Koh-I-Noor. Totiž, že by vám ho Mostecká uhelná společnost tento ztrátový důl nabídla, ať si ho spravujete jako stát.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já si myslím, že tato varianta nepřichází v úvahu, protože důl byl prodán jakožto celek. Já jsem navrhoval řešení, aby byl vyčleněn Koh-I-Noor jako dceřinná společnost Mostecké uhelné společnosti při určité participaci i zaměstnanců, ale základním předpokladem, ať už bude jakákoliv podoba tohoto dolu vlastnická, je, že ten důl je schopen prodat svoji produkci minimálně ve výši 1 milión tun uhlí za rok a že tento prodej nebo tato těžba bude alespoň minimálním způsobem rentabilní, protože jinak samozřejmě postupovat nelze. Zaměstnanci přišli s námětem, že mají odběratele, že dokáží těžit beze ztráty na tomto dole. Myslím si, že tam přišli i s velice vstřícným námětem, že jsou ochotni jaksi v tomto směru i jít se svými výdělky směrem dolů. Já zvažuji, společně s panem ministrem Kužvartem i tu alternativu, že kotle, které vyrábí vlastně Mostecká uhelná společnost také ve své jedné dceřinné společnosti právě na spalování tohoto nízkosirnatého uhlí, by se mohly s určitými ekologickými podporami zavádět třeba v oblastech, kde se nedá zavést plyn. Těch variant, kde ten stát může malinkým způsobem pomoct, je několik. Ale první vůbec předpoklad je, aby došlo k dohodě mezi Mosteckou uhelnou společností, respektive mezi jejich majiteli a mezi zaměstnanci. Znovu podtrhuji, že jsem řekl, že my vystupujeme v roli zprostředkovatele a jaksi tvůrců určitého klimatu.

Michal Achremenko, Zemské noviny: Prosím vás, jste ochoten nám říci toho odběratele?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já prosím vás nejsem tvůrcem podnikatelského záměru, ale jedná se tedy o malé kotelny, jedná se domácí topeniště. Čili to mají ti, kteří chtějí tento projekt realizovat, mají údajně připraveno. Ale ministerstvo průmyslu nevytváří jakékoli projekty pro soukromé společnosti.

Petr Honzík, Radiožurnál: Otázka na pana ministra Grégra. Pane ministře, vy počítáte s tím, že by vaše ministerstvo nějakým způsobem podpořilo náhradu přímotopů v domácnostech jiným druhem vytápění. Takže jak si tu podporu a celý tento projekt konkrétně představujete?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Teď jsem vám dobře nerozuměl, protože my zatím neuvažujeme s programem, který by řešil náhradu přímotopů. To je velice široký problém v rámci přijaté energetické politiky, která do konce roku bude tedy i v souladu s tím procesem EIA. Takže toto nemá nic společného, prostě tento program, projekt dolu Koh-I-Noor nebo některých jeho představitelů nemá souvislost s odstraňováním a nebo zachováním přímotopů. To jsou dva zcela separátní problémy.

Petr Honzík, Radiožurnál: Jestli můžu doplňující, já samozřejmě chápu, že to jsou rozdílné problémy, ale ptal jsem se na eventuelní program podpory výměny přímotopů v domácnostech, protože mnozí lidé si ty přímotopy pořídili s tím, že je stát zadotoval a v současné době se ceny energie vyvíjejí tak, že už vlastně nemají na to, aby si toto vytápění mohli dovolit. Tak ptám se na to, jestli budete nějak podporovat náhradu oněch přímotopů jiným druhem vytápění.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Zatím takovýto program neexistuje. A samozřejmě záleží na každém uživateli, pro jaký způsob vytápění se rozhodne. Všechny druhy energií, ceny všech druhů energií stoupají. To znamená, bude stoupat cena plynového vytápění, budou stoupat akumulační vytápění, bude stoupat cena přímotopů. Čili my jsme jako vláda vytvořili naprosto jasný rámec s perspektivou do roku 2002 s tím, že jsme řekli, pokud nebudou působit další vlivy, že po roce 2002 se do cen bude promítat pouze inflační faktor, čili je to horizont, ve kterém se mohou jednotliví spotřebitelé rozhodnout pro ten, či onen druh vytápění, pro tu či onu sazbu.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Pane premiére, mě by zajímalo, jak byste si představoval prohloubení opoziční smlouvy po tom kongresu, který jivlastně zachoval, v jakých směrech. A zda byste připustil, aby ODS třeba mohla mluvit i do personálních otázek, do odvolávání ministrů.

Miloš Zeman, předseda vlády: Víte, na rozdíl od těch, kdo redukují politiku na personální otázky, což je téma jistě novinářsky zajímavé, já se domnívám, že prohloubení opoziční smlouvy nebo, jak to nyní nazývám, konkretizace opoziční smlouvy, by se měla spíše než personálních otázek týkat otázek programových. Již dosavadní verze opoziční smlouvy zakládá mechanismus pravidelné konzultace zúčastněných stran při řešení nejdůležitějších, ať už vnitropolitických nebo zahraničně-politických problémů. Mechanismus této konzultace však není smlouvou nijak upraven. Předpokládá se, že konzultace proběhne, když o ni předem požádá alespoň jedna strana. Ale pokud o ni žádná strana nepožádá, tak se konzultace prostě nekoná. Já si myslím, že pro některé otázky, a jako příklad bych uvedl otázky vstupu do Evropské unie, by bylo vhodné například založit společné a víceméně stálé pracovní skupiny. Je to ostatně návrh, který před časem předložila i místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS paní poslankyně Němcová.

Kunštek, Haló noviny: Já bych měl ještě doplňující na pana Grégra. V té smlouvě s panem Koláčkem je psáno, že pakliže dojde k nějakému řešení, takže to nesmí ovlivnit Mosteckou uhelnou společnost ve smyslu poklesu těžby nebo z hlediska zaměstnanosti. Neobáváte se, že když dojde skutečně k prodeji uhlí z toho dolu, byť by byl vyčleněn, že tím odejdou vlastně obchody Mostecké uhelné společnosti a že sice zachráníte na jedné straně 960 zaměstnanců, ale oni budou zase propuštěni jiní o kus dál?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já tedy nestačím žasnout, protože když bych jako stát v některým případě zasáhl do kterékoliv firmy, tak ještě před čtrnácti dny byste mě osočovali ze socialistických přístupů a pořád se mě snažíte vmanévrovat, že stát tady něco bude řešit, že stát bude rozhodovat. Znovu podtrhuji, že stát tady vychází vstříc, protože chce řešit problém těch zaměstnanců, nikoli problém společnosti. Čili to se může rozložit na delší období, aby se mohly s předstihem vytvořit nové pracovní příležitosti, ale nejedná se o žádnou smlouvu. Tady byla dohoda, že budeme jednat, ale žádná smlouva, prosím vás, tady neexistuje. Nebo že stát by poskytl nějaké prostředky, nebo že stát koupí důl Koh-I-Noor a tak dál, nic takového neexistuje.
Čili vnímejte, prosím vás, tu situaci tak, jaká je. To znamená, zítra se sejde u mě jednání za účasti hlavních aktérů - místopředseda vlády pan ministr Špidla, budu tam já, budou tam někteří moji spolupracovníci, budou tam představitelé firmy Mostecké uhelné společnosti, představitelé vlastníků a budou tam odboráři. A budeme jednat, jakým způsobem tuto, jistě ne dobrou situaci tam řešit. Ale, prosím vás, to je jako kdybyste se mě ptali, jak budu zasahovat v Zetoru, jak budu zasahovat v ČKD, jak budu zasahovat ve Vítkovicích, jak budu zasahovat ve Spolaně Neratovice. Čili říkám, před čtrnácti dny byste mě za to kamenovali, ale teď se naopak snažíte mě někam dotlačit, jako že bych do toho měl vstupovat a měl tu situaci řešit. Takže nechtějte to ode mě, prosím vás. A nebo si to zase vždycky vyložíte, jak se to zrovna hodí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Další dotazy nejsou, to je z dnešního zasedání vlády vše a přeji hezké odpoledne.