Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 8. listopadu 1999

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Dámy a pánové, je 17:00, dovolte mi, abych vás uvítal na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády, kterému předsedal místopředseda vlády pan Vladimír Špidla, jelikož, jak většinou víte, předseda vlády je v USA na návštěvě u amerického prezidenta ve Washingtonu spolu se svým slovenským kolegou. Vláda měla dnes na jednání 25 bodů, a mezi nejzajímavější patřily tři z oblasti kultury, se kterými vás postupně seznámí pan ministr kultury Pavel Dostál s tím, že dva předkládal on a třetí sice předkládalo ministerstvo zahraničních věcí, ale souvisí úzce s jeho resortem. Potom by vás informoval místopředseda vlády pan Mertlík o bodech z ekonomické oblasti, ale nejdříve bych požádal prvního místopředsedu vlády pana Vladimíra Špidlu o úvodní slovo k dnešnímu zasedání vlády.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Dámy a pánové, úvodní slovo nemusí být ani příliš dlouhé, ani příliš zajímavé, protože to, co vláda učinila je v projednaných materiálech, z nichž některé jsou významu, který je větší, než obvyklé body vlády a mohu konstatovat, že vláda se ve většině případů, až opravdu na výjimky, rozhodovala jednomyslně i u těch nejtěžších bodů. Dále nepovažuji za potřebné jít do detailů, protože si myslím, že vaše otázky objasní, co vás zajímá a my budeme odpovídat.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. Já bych ještě doplnil, že z toho programu, oněch 25 bodů byly asi dva nebo tři z dnešního jednání staženy nebo přerušeny. Já bych vám řekl které, abyste podle toho mohli korigovat své otázky na přítomné členy kabinetu. Takže byl například přerušen bod, který se jmenuje Návrh nařízení vlády, kterým se zvyšují částky životního minima. Zde vás bude případně o detailech informovat pan místopředseda vlády Špidla nebo pan místopředseda vlády Mertlík. Jde v podstatě o to, že obě ministerstva si budou ještě vyjasňovat některé údaje, které povedou k tomu, že tento bod bude vyřízen na nejbližším zasedání vlády. Teď se omlouvám, kdykoli řeknu příští nebo nejbližší zasedání vlády, nemyslím tím zasedání vlády v sobotu, které má jediný bod programu a to je modifikace návrhu státního rozpočtu.
Rovněž tak byl stažen a bude projednáván na jednom z nejbližších zasedáních vlády státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2000 a návrh postupu privatizace energetických společností ČEZ a Transgaz; dalším bodem, který byl tentokrát vyřazen, byl návrh na řešení ekonomické situace nemocnice v Břeclavi, kde pan ministr vnitra Václav Grulich, respektive jeho resort, dostal nové materiály, které je třeba vyhodnotit a proto pan ministr požádal, aby tento bod byl vyřazen z dnešního jednání vlády a zařazen na některé z příštích jednání. To je asi vše k těm bodům, které projednávány nebyly. A k těm, které projednávány byly bych poprosil nejdříve ministra kultury Pavla Dostála, aby uvedl ty tři, o nichž jsem se již zmiňoval.

Pavel Dostál, ministr kultury: Dámy a pánové, dobrý večer. Na rozdíl od pana tiskového mluvčího, jsem neběhal do schodů, takže nejsem udýchán, jsem zcela klidný. Tři body, které dopadly dobře pro ministerstvo kultury jsou následující. Je to v první řadě ještě letos finanční dotace na Prahu 2000, je to přijetí zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a je to zpráva o přípravě světové výstavy EXPO 2000 v Hanoveru.
Takže co se týká prvního bodu, tj. Prahy 2000, vláda, na základě materiálu, který jsem předložil, souhlasí s další letošní finanční     Autom. řádkování  Obrázek   dotací na Prahu 2000 ve výši 29 milionů 310 tisíc korun, takže ? promiňte, pan ministr financí, který tu pokladničku drží mi říká, že do 30 milionů. Děkuji vám za tuto dobrou zprávu, takže Praha - evropské město kultury roku 2000 v tomto roce obdržela od české vlády celkem 120 milionů korun. Není tedy pravda to, co píší noviny, že česká vláda tuto akci letos nezajistila. V původním rozpočtu byla částka kolem 180 milionů korun, v současné době můžeme říci, že česká vláda rozhodla o prostředcích ve výši celkem 120 milionů korun. Pokud se týká požadavků na financování z rozpočtu roku 2000, to je záležitost, která se teprve bude projednávat až bude známý rozpočet.
Pokud se týká zákona o ochraně sbírek muzejní povahy, jsem strašně rád, že byl přijat z jednoho prostého důvodu. Protože od roku 1992 se žádnému českému ministru kultury nepodařilo tento zákon dotlačit dále než do legislativní rady. Vždy všechny vlády a všichni ministři kultury dopadli tak, že s tímto návrhem zákona byli z Legislativní rady vlády vyhozeni. My jsme na ministerstvu kultury tentokrát zvolili opačný postup. Jelikož tento zákon patří k zákonům, které musí být harmonizovány s právy EU, požádali jsme legislativní radu o pomoc při přípravě toho zákona, konkrétně pana místopředsedu Rychetského a vznikla předloha, která byla pak legislativní radou bez zásadních připomínek přijata a dnes tedy vláda zjednodušeně řečeno zákon o sbírkách přijala. Pokud vás to zajímá, tak tento zákon se týká sbírkových předmětů, které podle poslední analýzy ke konci roku 1998 činí 60 173 823 předmětů těchto sbírek. Čili přes 60 milionů předmětů kulturních muzejních sbírek, s kterými bude nakládáno podle režimu, který tento zákon stanovuje. Znovu opakuji, že tento zákon je v souladu s právem EU. Zavádí tedy centrální evidenci sbírek, stanovuje podmínky zápisu do této evidence, stanoví povinnosti a práva vlastníků sbírek, čili také režim nakládání s tímto majetkem, stanoví, a to je důležité, zákaz zastavování sbírky a jejich částí a jejich zatěžování jinými závazky, stanoví způsob vývozu sbírkových předmětů do zahraničí a stanoví sankce za porušení zákona. Tento zákon je natolik profesně odborný, že vás nebudu zatěžovat dalšími podrobnostmi, myslím si, že pokud se zajímáte o podrobnosti, tak se obrátíte na ministerstvo kultury, které vám samozřejmě velice ochotně podrobnosti sdělí.
Poslední zpráva je o tom, že bylo dobrým počinem, že se vláda rozhodla odvolat generální komisařku EXPO v Hanoveru a že do této funkce jmenovala bývalého generálního ředitele Českého rozhlasu pana Vlastimila Ježka, protože pan Vlastimil Ježek dokázal za neskutečně krátkou dobu to, co ona dáma nedokázala za celý rok. Mohu vám tímto oficiálně sdělit, že za týden, 18. listopadu, se zúčastním v Hanoveru společně s předsedkyní senátu paní Benešovou poklepání základního kamene našeho pavilonu. Tedy to, co se jevilo, že se neuskuteční, se uskuteční díky aktivitám pana Vlastimila Ježka a jeho týmu, který udělal zázraky ihned a nemožné na počkání. V této souvislosti bych vám chtěl prozradit, že jsem požádal vládu, aby si jméno Vlastimil Ježek zapamatovala i pro akce, které budou v kulturní oblasti následovat. Čeká nás například česká sezóna v Paříži v roce 2002 a myslím si, že takový profesionální přístup jako měl Vlastimil Ježek ke svým úkolům je záležitost, kterou bychom si měli zapamatovat a takovéto lidi si přímo hýčkat. To je vše.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. Jinak dnes vláda projednala několik velice zajímavých bodů týkajících se ekonomické oblasti mezi které patřil návrh harmonogramu restrukturalizace transformačních institucí, informace o pokračování privatizačního procesu v Komerční bance, výsledek výběrového řízení na poradce a globálního koordinátora při privatizaci 51 % akcií společnosti České radiokomunikace a řešení hospodářské situace některých průmyslových podniků prostřednictvím společnosti Revitalizační agentura a.s. K těm vám řekne základní slovo pan místopředseda vlády Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Děkuji. Pokusím se začít podle pořadí bodů, čili prvním byl bod jednání číslo šest nazvaný Harmonogram restrukturalizace transformačních institucí. Vláda na svém jednání 14. července 1999 přijala usnesení číslo 719, kterým schválila principy restrukturalizace konsolidačních institucí, čímž mám v této chvíli na mysli Českou inkasní, Českou finanční a Konsolidační banku, kde zvláště u té Konsolidační banky, jak známo, 31. 12. 2000 končí platnost jejího dnešního uspořádání a je třeba uspořádat ji nově. Dnes vláda schválila postup realizace těchto principů. Jde v zásadě o dva kroky. Jedním z nich je vytvoření rozvojové instituce, řekl bych z dobré části Konsolidační banky, tedy té části, kde jde o dlouhodobé úvěry především do infrastruktury a do jiných oblastí. Konsolidační banka, kromě toho, že je bankou, kde se shromažďují různé problémové úvěry, tak má rovněž status banky rozvojové a jako taková zprostředkovávala v minulosti úvěry například Českým drahám a celé řadě jiných institucí, kde jde o budování koridorů a podobně. Jde například o úvěry poskytnuté primárně Evropskou investiční bankou, jejímž domácím partnerem je Konsolidační banka.
Čili portfolio Konsolidační banky se rozdělí na dvě části, na rozvojovou, která bude vložena do té takzvané "rozvojové instituce", což je pracovní název. Jejím základem bude stávající Moravská záruční a rozvojová banka. Vedle toho bude zřízena "konsolidační instituce". Dnes ještě není jasné, zda bude bankovní nebo nebankovní povahy. Pravděpodobně spíše nebankovní a tam bude převedena ta špatná část Konsolidační banky a také aktiva České finanční.
Vláda schválila to, že do 31 .12. 1999 jí bude předložen věcný záměr zákona o státním peněžním ústavu, což je opět pracovní název. Obsahem tohoto zákona by právě bylo příští vymezení oné konsolidační instituce s tím, že paragrafované znění toho zákona by mělo být předloženo vládě do 30. 4. 2000. Čili to byl jakýsi analyzační bod k onomu citovanému usnesení vlády číslo 719 z července 1999.
Dále vláda potvrdila výsledky výběrového řízení na poradce pro privatizaci firmy České radiokomunikace. Vítězem toho výběrového řízení se stala investiční banka ABM Amro, respektive její dceřinná společnost, jež je investiční bankou a vláda potvrdila výsledek toho výběrového řízení tak, jak byl navržen komisí.
Dále vláda schválila návrh usnesení k řešení hospodářské situace některých průmyslových podniků prostřednictvím společnosti Revitalizační agentura a.s. Zaprvé vzala na vědomí zprávu o činnosti společnosti Revitalizační agentura založené Konsolidační bankou pro řešení hospodářské situace některých průmyslových podniků a uložila ministru financí zabezpečit prostřednictvím Konsolidační banky a její dceřinné společnosti, revitalizační agentury, realizaci revitalizačního programu. Podstatné je, že vláda svým rozhodnutím stanovila finanční rámec svého revitalizačního programu s tím, že potenciální ztráty revitalizační agentury z titulu závazků, které pro ni v procesu revitalizace vzniknou by po celou dobu existence Revitalizační agentury neměly překročit částku 7 miliard korun, čímž není řečeno, že by vláda vložila 7 miliard korun do revitalizace. Tím je řečeno pouze to, že tento proces, který bude mít svoje náklady a svoje výnosy, by neměl skončit jako celek s horším hospodářským výsledkem než ztrátou v tomto rozsahu 7 miliard korun za celou dobu činnosti Revitalizační agentury, tj. do konce roku 2002. Čili tím je jaksi dána, v plném slova smyslu, zelená revitalizačnímu procesu. To byl ten poslední chybějící krok.
Konečně bych se zmínil o jednom bodu, který nebyl na programu jednání vlády zveřejněném na internetu . Jde o usnesení k návrhu opatření k řešení nebonitních pohledávek v portfoliu České spořitelny. Vláda se dnes na svém zasedání rozhodla, v souvislosti s přípravou privatizace České spořitelny a v souladu s úkoly uloženými usnesením vlády číslo 195 z roku 1999, ke koncepčnímu přístupu k privatizaci akciové společnosti Česká spořitelna. Vyřešit problém části nebonitních aktiv v portfoliu České spořitelny a to takto:
Zaprvé vláda souhlasila s plným převodem pochybných a ztrátových pohledávek České spořitelny a.s., to jsou pohledávky v klasifikaci ČNB 4 a 5, jejichž nominální hodnota činí 5 a více milionů korun a při vyloučení pohledávek řádně přihlášených v konkursním a vyrovnávacím řízení, přičemž celková nominální hodnota převáděných pohledávek činí maximálně 33,3 miliardy korun a tyto pohledávky jsou převáděny na cenu odstoupení ve výši 60 % nominální hodnoty, maximálně do výše 20 miliard korun na Konsolidační banku. Postoupení a vyčíslení pohledávek bude provedeno podle účetního stavu k 30. 11. 1999 s tím, že Konsolidační banka Praha s.p.ú. bude do 31. 12. 2001 disponovat právem odkoupit pohledávky za klienty České spořitelny v konkursním a vyrovnávacím řízení podle účetního stavu k 30. 11. 1999 za celkovou cenu jedné koruny, čili jde o opci na nákup těch pohledávek za podniky v konkursu s cenou jedné koruny a dále s tím, že Konsolidační banka Praha bude do 31. 12. 2001 disponovat právem odkoupit pohledávky za pochybné a ztrátové klienty České spořitelny opět s klasifikací 4 a 5, jejich jednotlivá nominální hodnota činí méně než 5 milionů korun, opět podle účetního stavu k 30. 11. 1999 za cenu jedné koruny, čili ta opce je i na ony malé malorozměrové úvěry.
Konečně, to usnesení je dlouhé, bude na internetu, nicméně jeden podstatný moment bych asi ještě měl přečíst, že vláda souhlasí s převzetím pohledávky České spořitelny za společností Sevac, na jejíž listinu je vystavena státní záruka ve výši 600 milionů korun Konsolidační bankou Praha za cenu rovnou nominální hodnotě jistiny a 50 % nominální hodnoty příslušenství této pohledávky k datu převodu.
Tak konečně zbývá jeden bod, který byl avizován a tím je informace o privatizaci akciové společnosti Komerční banka. Tato informace dnes zůstala důvěrným materiálem, nebude tedy zveřejňována. Zveřejněno bude pouze usnesení, které říká, že vláda bere tuto informaci na vědomí a ukládá ministru financí, aby pokračoval v procesu privatizace tohoto peněžního ústavu. V souvislosti s tímto materiálem bych řekl pouze to, že přesně tak, jak to říká jeho název, šlo o materiál informační povahy. Jeho obsahem nebyla žádná rozhodnutí. Šlo pouze o to zpravit vládu o tom, jakým způsobem pokračuje příprava privatizace této banky.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Já děkuji za obsáhlý úvod a teď bych dal prostor pro vaše otázky.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já jsem se chtěl zeptat k té České spořitelně, tam jsem přesně nerozuměl. Těch 20 miliard, to je v podstatě tedy dopad na Konsolidační banku jako ztráta, která bude potenciální z toho odkupu? A potom, jestli jste říkal, že to bude za 60 % nominálu nebo s diskontem 60, to jsem přeslechl.

Pavel Mertlík, ministr financí: Říkal jsem, že jde o cenu postoupení ve výši 60 % nominálu. A k té ztrátě, je to ještě trošičku složitější. To příslušenství těch pohledávek ve výši 33 miliard korun, které, jak bylo řečeno, se převádějí za cenu 20 miliard, je zoprávkováno a to příslušenství představují oprávky, zástavy a podobně, jejichž tržní odhadovaná hodnota je 14 miliard korun. Čili pro hospodaření Konsolidační banky by to mělo mít bezprostřední dopad do ztráty do výše 6 miliard korun.

Aleš Heřmánek, Česká rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat zaprvé, jestli byste mohl objasnit důvod, proč ta informace o Komerční bance byla důvěrná. To je jedna věc. A druhá, která se tak přímo netýká dnešního jednání vlády, a to je zveřejnění dnes inzerátu pana Laudera ohledně nesolidnosti České republiky v případě investic, kdy vyzývá investory, aby v České republice neinvestovaly. Co s tím budete dělat? Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak předpokládám, že otázky se týkají mě. Čili důvěrnost informace o Komerční bance je zdůvodněna velmi jednoduše. Ta informace obsahuje prvky, které jsou předmětem obchodního tajemství a není možné v této fázi privatizace je zveřejňovat. Jsou tam informace o stavu portfolia Komerční banky a podobně. Čili nejde o nic dramatického, ale jsou to věci, které běžné projednává například dozorčí rada Komerční banky, nicméně nepatří to v této fázi veřejnosti. Čili žádný postranní důvod, řekl bych, za tím není. Co se týče té druhé informace, tu slyším poprvé. Já velmi nerad a z principu dokonce odmítám reagovat na zprávy bez nějaké analýzy. Čili to si myslím, že po mně dost dobře nemůžete chtít. V této chvíli nevím, co budeme dělat, pokud vůbec budeme něco dělat.

Robert Blanda, Právo: Já jsem se chtěl zeptat, jestli se vláda zabývala nějakými změnami v ochraně státních hranic v návaznosti na kritiku z Evropské komise. A potom, zda-li se vláda nějak zabývala stížností Romů protestujících poblíž plotu v Matiční ulici.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Já bych nejdřív odpověděl na druhý dotaz. Pokud vím, tak se dnes o Matiční ulici nejednalo. A pokud jde o ochranu státních hranic, poprosím o odpověď místopředsedu vlády Vladimíra Špidlu.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Velmi stručně, pan ministr Grulich předkládal koncepci ochrany hranic a ochrany proti ilegálnímu pohybu cizinců. Ta koncepce vychází z toho, že je třeba posílit a modernizovat cizineckou policii, posílit a modernizovat i jiné policejní složky. A pan ministr Grulich velmi hrdě, a myslím si oprávněně hrdě, konstatoval, že se za poslední rok podařilo snížit množství průniků přes slovenskou hranici o 20 % a ve svém vystoupení velmi přesvědčivě doložil, že pokud se tato opatření, která předkládal, naplní, tak po určité době budou schopna velmi výrazně omezit průnik ilegálního přistěhovalectví nebo ilegálního pohybu cizinců na našem území.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Pane ministře Mertlíku, jak rychle bude proveden ten převod nebonitních pohledávek spořitelny. Potom jestli můžete říct, zda je to poslední pomoc České spořitelně. A jaká může být podle vás cena za spořitelnu, která po tomhle očištění je podle vás reálná. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak zaprvé, převedení účetní bude do konce tohoto kalendářního roku. Samozřejmě, pokud se to stihne dříve, bude to učiněno dříve. Nicméně ten termín, který schválila vláda, je do 31. 12. Zda je to poslední pomoc, to slovíčko poslední pomoc vyvolává takové asociace, tak je to bezesporu poslední pomoc v tom smyslu, že máme dobré důvody domnívat se, že privatizace akciové společnosti Česká spořitelna dopadne úspěšně, a to opět do konce tohoto kalendářního roku. A proto myslím nehrozí, že by ještě někdy v budoucnu musela vláda podnikat nějaké takovéto opatření. Co se týče ceny za Českou spořitelnu, respektive za onen dvaapadesáti procentní balík akcií, který vlastní Fond národního majetku, tak uvidíme, až ukončíme jednání, až to schválí vláda.

Marek Pražák, Mladá fronta Dnes: Jaká je celková suma těch pohledávek do 5 milionů korun, a těch pohledávek za podniky v konkurzu České spořitelny?

Pavel Mertlík, ministr financí: Nejsem schopen odpovědět v této chvíli. Co se týče oněch úvěrů do 5 milionů korun, tak tam to nebude nijak významná položka, u těch podniků v konkurzech bude větší.

Marek Petruš, Bridge News: Já bych chtěl jedno upřesnění k tomu poradci ??Českých radiokomunikací. Jestli tím vítězem je ABM Amro Rotchild. A ještě druhá věc, jestli mi to můžete vysvětlit, jestli jsem to dobře pochopil, že se budou převádět na Konsolidační banku úvěry v hodnotě 33,3 miliardy korun se 40 % diskontem do konce roku, jestli to takhle stojí.

Pavel Mertlík, ministr financí: Na obě otázky mohu odpovědět ano s tím, že v té druhé tam ta formulace je maximálně do výše 33,3 miliardy korun a 60 % nominální hodnota, čili 40 % diskont.

Jitka Götzová, Právo: Na programu vlády byla také průběžná zpráva o dostavbě Temelína. Jestli byla projednána, a pokud to bylo odloženo, proč? A já se připojuji k té otázce, co říkal kolega, to nebylo přímo k Matiční, ale Romové se obrátili na vládu, aby něco udělala s rasismem a diskriminací. Jestli to je nějaké akutní téma, kterým se hodláte v krátké době zabývat, a nebo to necháváte, celou tu problematiku v Matiční, na panu Zářeckém. Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Pokud jde o bod k Temelínu, tak tady je potřebné vyjasnit určitou procesní záležitost. Na programu vlády byl tento bod jako informace, tj. jako bod, který se neprojednává. V podstatě ho dostanou členové vlády k tomu, aby si materiál prostudovali, a když dojdou k názoru, že je z toho třeba něco učinit předmětem jednání, tak mohou navrhnout. Pan ministr Kužvart požádal, a musím opravit informaci, kterou jsem viděl v ČTK, že si vynutil, protože takováto situace nebyla. Pan ministr Kužvart požádal, aby se tato informace stala bodem projednání vlády. Je samozřejmě jasné, že bod pro jednání má jiný proces, než pouhý bod pro informaci. Tudíž se vláda rozhodla zcela důsledně dodržujíc procesy, které dodržovat má, že bod bude zařazen na příští týden tak, aby mohl být zvážen tím poněkud odlišným způsobem, než jsou prosté body k informaci. Pokud jde o vaši druhou informaci, tak musím konstatovat, že mi není známo oficiální podání. Romové je poněkud širší pojem, nevím koho myslíte, jakou organizaci, kdo se obrátil. Ale samozřejmě je jasné, že diskriminace, rasismus a všechny podobné jevy jsou předmětem, který se vláda snaží zvládnout a omezit a vymýtit, ale musím jasně říct, že se to v plné úplnosti nepodařilo v žádném státě, a že samozřejmě tomu budeme věnovat plnou pozornost. Pokud jde o Matiční, tak pan náměstek Zářecký byl pověřen, aby se pokusil připravit řešení, a proto nemohu prohlásit, že jsme to nechali na náměstku Zářeckém. Náměstek Zářecký je pověřený člověk, který má připravit návrh na řešení, a to řešení bude vládní řešení.

Miler, Bloomberg: Já jsem se chtěl zeptat pana ministr financí, ABM Amro Rotchild je investiční společnost?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já se přiznám, že s sebou nemám materiál k tomu bodu, takže vám to přesně přečíst nemohu. Počkejte si na okamžik, kdy se to objeví na internetu. A nebo se zeptejte někoho z členů té komise, která připravovala to usnesení. Jejím předsedou byl můj náměstek pan Mládek.

Miler, Bloomberg News: A ještě druhá otázka, proč je ten výkup špatných úvěrů České spořitelny stanoven jako maximálně 33 miliard, tomu nerozumím. Čím je daná ta finální výše toho výkupu?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já se obávám, že kdybyste chtěl porozumět takovýmto finesám, musel byste se stát například členem představenstva spořitelny nebo mít příslušné ústavní pověření. Kolem každé velké společnosti je spousta tajemství, které se nesdělují veřejnosti. Tohle tajemství má svoji racionalitu, je velmi jednoduchá. Toto je odhadnutý objem pohledávek, které k tomu datu byly v klasifikaci 4 a 5 a nejsou tam všechny, tak, jak jsem uvedl tu částku. Ale v zásadě to znamená, že veškeré pohledávky. S některými výjimkami budou převedeny ty, které jsou v onom klasifikačním stupni 4 a 5. Je nicméně jasné, že klasifikační stupně se mění v čase a podobně, čili je to nějaký snímek k tomu datu.

Hana Frančíková, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěla zeptat k té revitalizaci pana Mertlíka. Jestli můžete nějak stručně říct, jak se došlo k tomu limitu té ztráty 7 miliard korun, a co se stane v případě, když revitalizační agentura zjistí v průběhu svého fungování, že to překročí. Jestli se bude omezovat její činnost.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych začal od konce. V podstatě k tomu nemůže dojít, protože mechanismus fungování revitalizační agentury tak, jak je předpokládám schváleným revitalizačním programem a jaksi na něj navazujícími dokumenty, jako je třeba statut revitalizační agentury, stanovy a podobně, předpokládá, že všechny konkrétní investiční projekty, které bude revitlizační agentura řešit v jednotlivých podnicích, budou vždy schvalovány dozorčí radou revitallizační agentury a v té dozorčí radě revitalizační agentury má stát dostatečnou kontrolu. Čili stát prostřednictvím svých zástupců v Konsolidační bance a v revitalizační agentuře má možnost schválit rozsah finančních aktivit revitalizační agentury ve vztahu k jednotlivým podnikům. Čili v tom by podle našeho názoru měla být dostatečná systémová zábrana k tomu, aby celý ten proces byl pod kontrolou z hlediska finančního objemu nebo finančních dopadů. Ten důvod, proč vláda toto schvalovala, je ten, že ta ztráta té revitalizační agentury se koneckonců vždycky promítne jako nárok na státní rozpočet. A rozhodnutím o té výši vláda řekla, kolik je ochotna touto formou, tedy s tím konečným dopadem do státního rozpočtu, respektive na státní dluh a podobně, prostě do systému veřejných financí, kolik je ochotna prostě konzumovat, absorbovat. Podle mého soudu je to rozhodnutí, které vytváří zcela dostatečný prostor pro aktivitu revitalizační agentury. Já osobně se domnívám, a domnívá se tak rovněž pan Cígler, generální ředitel Konsolidační banky, že ve skutečnosti půjde o částku výrazně nižší, řekněme v řádu 2 až 3 miliard korun. Tohle je prostě jakýsi strop, který jsme si stanovili.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych měl ještě několik drobných otázek k té spořitelně. Jednak, jestli se počítá s tím, že spořitelna poskytne úvěr Konsolidační bance na odkup těch pohledávek. Druhá věc, jestli jste schválili převod sociálních úvěrů na Konsolidační banku. Potom, když jste řekl, že se budou převádět zástavy v hodnotě 14 miliard, chci se zeptat, jestli Konsolidační banka na ty zástavy bude muset tvořit rezervy. Tenkrát, když se převáděly z Komerční banky, tak se říkalo, že je ztráta 9,5 a nakonec byla 12, protože Konsolidační banka musela dotvořit rezervy na ty zástavy nemovitostí. A potom, jestli přece jen můžete vysvětlit smysl těch korunových opcí Konsolidační banky na ty pohledávky.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak já to vezmu od konce. Smysl těch opcí je v tom, že zmenšuje rozměr celého toho převodu a dává větší volnost Konsolidační bance pro práci s těmi nebonitními aktivitami. Čili je to jakési otevření prostoru pro aktivitu. Pokud se ukáže, že je rozumné některé ty opce využít, tak mohou být využity, a nemusí. Co se týče těch předchozích otázek, to číslo 6 miliard, o kterém jsem hovořil, je odhadovaná tržní hodnota. Samozřejmě ta tržní hodnota se časem může ukázat být jiná, a já nemohu vyloučit, že nebude nutno přistoupit k určitému dooprávkování. Podle mého nejčistšího svědomí v této chvíli tomu tak není a tím, že budou převáděna ta aktiva, včetně veškerého zajištění tak, jak to tady bylo řečeno, tak se domnívám, že větší dopad než těch 6 miliard by být neměl. Pak tam byla třetí otázka, vlastně první, to je otázka úvěrů pro Konsolidační banku. To vláda neřešila v této fázi. Sociální úvěry rovněž nebyly řešeny, ale budou muset být, samozřejmě.

???.. : Chtěla jsem se zeptat, co se týká té restrukturalizace transformačních institucí. Můžete mi říct, jaký je poslední odhad celkového objemu dluhu nebo zadluženosti transformačních institucí. A ještě jsem se chtěla zeptat co se týče Komerční banky, už nějakou dobu v médiích jsou čísla nebo počet zájemců o Komerční banku. Je už nějaký oficiální počet těch zájemců?

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak já začnu opět od konce. Oficiální číslo je, bylo zveřejněno tiskovým prohlášením ministerstva financí asi tak před čtrnácti dny a znělo více než 10 zájemců. A co se týče objemu závazků transformačních institucí, to vám skutečně zpaměti neřeknu, ale vláda před zhruba měsícem schválila materiál, v kterém byly veškeré tyto objemy vyčísleny. Podobný materiál byl rovněž potom součástí jedné z knih státního rozpočtu. Od té doby se nic dramatického nestalo, čili ta čísla platí.

Václav Hrníčko, ČTK: Dva američtí kongresmani poslali minulý týden panu premiérovi dopis, ve které viní Českou vládu z nedostatečné aktivity při ochraně investic pana Laudera v České republice. Chtěl jsem se zeptat, jaký je váš názor na toto obvinění. A také na to, že dva američtí politikové zasahují do soudního procesu, který ještě nebyl ukončen.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak ten dopis jsem četl, takže v tomto případě reagovat mohu. Byl mi zaslán na vědomí. Mohu konstatovat to, že pánové by se měli asi lépe seznámit se situací v České republice, včetně jejího právního řádu, protože vyvozují poměrně kategorické soudy, které jsou založeny do jisté míry na neznalosti. Říkám, do jisté míry. Když dostane vláda dopis, dostává jich hodně, i od americký kongresmanů poměrně dost, protože mají mnoho různých zájmů, tak samozřejmě na něj reaguje se vší vážností. Čili předpokládám, že jim odepíšeme.

Jakub ??. ČTK: Já jsem se chtěl zeptat na osud bodu 5 - zpráva o vývoji mandatorních výdajů na ministerstvu spravedlnosti.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: To je bod, který má relativně omezený význam, ale důležitý pro ministerstvo spravedlnosti. Šlo o to, že některé výdaje, zejména na obhájce ex offo a podobně, narážely už na rozpočtovou strukturu, která byla ministerstvu schválena. Takovýto bod, má-li se změnit tato rozpočtová struktura, aniž se mění rozpočet kapitoly, tak vzdor tomuto omezení projednává takovýto bod vláda. Čili bod byl projednán a schválen podle návrhu pana ministra spravedlnosti.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. A zcela na závěr pan ministr kultury Dostál má ještě jeden doplněk.

Pavel Dostál, ministr kultury: Já bych chtěl jen říct k onomu problému s americkou institucí, pokud se týká televize Nova v České republice. Ten případ je inspirativní také, protože v současné době se na ministerstvu kultury připravuje zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který prostě musí pamatovat na věci, na které současný právní řád nepamatuje. My si všichni přeci musíme uvědomit jednu věc. Česká vláda nemá na udělování nebo odebírání licencí žádné pravomoci. Veškeré pravomoci, které se týkají udělování či odebírání licencí, jak televizních, tak rozhlasových, má nezávislá rada pro rozhlasové a televizní vysílání, kterou volí parlament. Pokud se tedy američtí investoři budou na někoho obracet, musí se v prvé řadě obracet na tutu radu, protože jedině tato rada může vyvodit z případného porušování zákona případné trestněprávní důsledky.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. A teď již úplně poslední příspěvek bude mít místopředseda vlády Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Dovolte mi, abych na úplný závěr se zmínil o jedné informaci, která, alespoň mně se zdá docela zajímavá, i když není nijak senzační. Nezaměstnanost se snížila poprvé o jednu desetinu procenta po řadě měsíců, a to v době, kdy obvykle roste. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Příští zasedání vlády je zde v sobotu od 10.00 hod. s tím, že o času tiskové konference vás budeme ještě v polovině týdně informovat. Děkuji vám a nashlednou.