Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 9. června 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezkou půlnoc. Vítejte na naší tiskové konferenci, která se koná při příležitosti nočního zasedání vlády. Z těch 42 bodů, které jsou dnes na programu jsme u bodu 35. Než začneme, tak bych rád za vládu poděkoval našim fotbalistům za ten skvělý výkon, za ten závěr, který předvedli, i když jsme se na něj, bohužel, nemohli dívat, protože jsme museli zasedat a schvalovat usnesení. Ale přesto jim chci poděkovat za postup a za to fantastické vítězství. A nyní začněme již návrhy zákonů, které dnes byly projednávány a začneme u ministra financí.

Ivo Svoboda, ministr financí: Na dnešním, respektive včerejším, jednání vlády byly předloženy celkem 4 návrhy zákonů. Prvním, a mám za to, že možná nejdůležitějším ze všech, je novela zákona číslo 531 z roku 1990 o územních finančních orgánech. Tento zákon upravuje zákonnou formou územní působnosti finančních úřadů a finančních ředitelství. Zatím to bylo stanoveno vládním nařízením, což samozřejmě, ve vztahu k ústavním principům ČR, je nevyhovující. Dále předpokládá několik významných změn v působnostech územních finančních orgánů, speciálně na finanční úřady se přesouvá významná působnost ve správě dotací, která byla zatím soustředěna na finančních ředitelstvích a dále se nově definují, z působnosti finančních orgánů v mnohem větším rozsahu, při zastupování zájmů státu v soudních sporech a ve sporech jiného druhu. Byla také projednána novela zákona o dani z přidané hodnoty. Tato novela bude dopracována podle připomínek členů vlády a projednávání bude uzavřeno na příštím zasedání.

Kromě významných procesních úprav se jedná rovněž o úpravu sazebníku, respektive položek sazebníku, směrem k pravidlům Evropské unie. Jako další norma je návrh novely zákona o daních spotřebních, kde, z hlediska významu, je třeba na první místo řadit další kroky ke zvýšení efektivity daňové správy u spotřebních daní.

Dále se novelizuje zákon o lihu. Předpokládá se, respektive je navržena forma přímého zvýhodnění bionafty ve směru k dodavatelům řepkových složek bionafty tak, aby nedocházelo k tomu, co se děje dodnes, to znamená ke zvýhodňování nejen tuzemských dodavatelů řepky, ale i dodavatelů řepky z dovozu. Rovněž jsou navrženy některé úpravy sazeb.

Posledním návrhem je nový zákon o pojišťovnictví, který nahradí již opravdu velmi zastaralou právní normu z roku 1991. Pojišťovací trh se na jedné straně výrazně liberalizuje a na straně druhé se posilují dozorčí funkce a požadavky na /Nesrozumitelné/ pojišťoven ve smyslu obezřetného podnikání v oboru. Považuji tento zákon za nejdůležitější z dnes projednaných, protože předpokládám, že již podle tohoto zákona se bude rozvíjet podnikání podle schváleného zákona, který je zatím v poslanecké sněmovně, o povinném smluvním pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

Dalším bodem dnešního jednání vlády byl bod "Nakládání s tuzemskými nemovitostmi, současný stav a další liberalizace", kde jsou navrženy kroky a definována výchozí situace ČR pro uplatnění přechodných opatření na trhu s nemovitostmi. O vstupu do EU, je stručná informace taková, že vláda nehodlá omezovat nabývání bytů občany unie nebo států unie, ale hodlá výrazně omezit, v časovém horizontu nejméně 5 let nabývání takzvaných vedlejších bytů neboli secondary residence, jak zní správně originál. Stejně dlouhé přechodné období je navrženo pro blokování prodeje zemědělské a lesní půdy pro občany EU. Motivem přijetí tohoto návrhu je obava z negativního ovlivnění trhu s nemovitostmi po vstupu do unie, který by mohl být výrazně destabilizován. Myslím si, že jsme v tomto ohledu, řekněme, přiměřeně kompatibilní. V diskusi byl například zmíněn i požadavek Maďarska, které je v naší zemi považováno obecně za velmi liberální. Maďarsko uplatnilo u zemědělské a lesní půdy přechodné období na dobu 15 let.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes rovněž schválila novelu zákona o vlastnictví bytů a o katastru nemovitostí. Tu předkládal ministr pro místní rozvoj pan Císař.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Zde se jednalo o velmi kontroverzní zákon, který byl často kritizován. Cílem novely je, já to řeknu velmi stručně, upravit režim správy společných částí domu, který doposud zákon neupravoval a vytvořit z vlastníků jednotek společenství vlastníků, které by mělo nabýt subjektivity právnické osoby. To znamená, že se jedná o vytvoření kondominia a zabezpečení jeho právní subjektivity tak, jak je to ve všech zemích. Cílem novely je dále zamezit zmatečným výkladům, zda přechází, promlčuje se, nepřechází, či nepromlčuje se předprávo na vydání družstevního bytu tak, jak to vzniklo na konci minulého roku. Čili právo se nepromlčuje, přechází na právní nástupce spolu s ostatními členskými právy v družstvu. Cílem novely je také vypořádat vztahy k zastavěným pozemkům. Vláda rozhodla, že družstevními byty zastavěné pozemky, budou družstvu vydány bezúplatně s tím, že se neschválila možnost využívat zástavního práva společenství vlastníků vzhledem k tomu, že by došlo ke kolizi s listinou základních práv a svobod.

Další důležitou věcí je, že do novely se zařadila ustanovení o převodu družstevních rodinných domků do vlastnictví členů družstev za stejných podmínek, které platí pro převod bytů. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já teď ve zkratce k těm dalším zákonům. "Návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému" byl stažen, protože je potřeba dokončit připomínkové řízení, a bude projednávám za 14 dní.

"Návrh zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy" bude projednáván příští týden, stejně jako "Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád". A podobně, příští týden bude projednáván i "Návrh zákona o transformaci Českých drah". Tolik tedy k návrhům zákonů a nyní k těm dalším bodům.

Vláda projednávala a schválila návrh nařízení o minimální mzdě. Ta bude zvýšena od letošního 1. července z dosavadních 3250 korun na 3600 korun. Vyjádřeno v hodinové sazbě, jde o zvýšení z dosavadních 18 korun na 20 korun. Jak víte, vláda se k tomuto kroku zavázala ve svém "Programovém prohlášení". Prvním krokem k tomuto naplňování funkcí minimální mzdy bylo zvýšení k letošnímu 1. lednu. To bylo z 2650 korun na 3250 korun měsíčně a vláda si dala za cíl vyrovnání úrovně životního minima a minimální mzdy do roku 2001. V návaznosti na to bylo schváleno i nařízení vlády, kterým se zvyšují minimální mzdové tarify. Ty mají chránit před nepřiměřeně nízkými mzdami zaměstnance, kteří je nemají sjednány kolektivními smlouvami. Podobně, jako v tom prvním nařízení, i zde jde o navýšení přibližně o 11 %.

Vláda se rovněž zabývala podporou malého a středního podnikání. V této souvislosti schválila některé konkrétní kroky, jako například snížení pevné úrokové sazby z úvěrů poskytovaných v programu "Kredit" a to z 10 % na 9 % , do výše vyčleněných prostředků a dále v programu "Preference" z 8% na 5 %. Čili to je konkrétní pomoc malým a středním podnikatelům.

Co se dále podnikání týče, vláda schválila 2 návrhy investičních pobídek. Jedna je pro firmu Vertex. Zde se jedná o investici ve výši přibližně 27 milionů amerických dolarů. Lokalita je v Litomyšli, počet nově vytvořených pracovních míst bude 105 a jedná se o ty klasické investiční pobídky. To znamená, poskytnutí účelové dotace při splnění předem stanovených podmínek ve výši vypočtené z daňové povinnosti, vykázané ve správné výši u daně z příjmu právnických osob za prvních 5 let a poskytnutí bezúročných půjček z kapitoly 313 ministerstva práce a sociálních věcí, státního rozpočtu a to ve výši 7 875 tisíc korun na zřízení nových pracovních míst a 3 400 tisíc korun na školení a rekvalifikace občanů ČR. Půjčky budou po splnění stanovených požadavků převedeny na dotaci. Čili to je klasická investiční pobídka. Stejně tak je tomu i v druhém případě. Zde se jedná o firmu DII Group. To je americká firma, která bude investovat v Brně. Minimální celkové investice zde budou 18,9 milionů dolarů, vytvořeno bude 415 pracovních míst a jedná se o kontraktační výrobu, o elektronický průmysl. Tolik tedy k těmto bodům. Vláda se dnes též zabývala vývojem krize v Kosovu a odpovědí ČR na tuto novou situaci. S tím vás seznámí ministr zahraničí.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Jak již víte, dnes byla podepsána dohoda mezi vojenskými delegacemi KFOR, aliance a Svazové republiky Jugoslávie. Bylo to podepsáno v Kumanovu v Makedonii, ten text tu mám včetně podpisů generála Mike Jacksona za KFOR, generála Svetozara Marjanovice za armádu Svazové republiky Jugoslávie a generála Obrada Stevanovice za policejní síly ministerstva vnitra srbské republiky. Tento detailní dokument vchází v platnost okamžikem podpisu, to znamená, že teď již je platný.

Následné kroky jsou takovéto. Na základě této dohody počíná stahování srbských ozbrojených sil, včetně paravojenských, rezervistů, vojenské policie a dalších sil, které jsou detailně vyjmenovány. Dochází k stahování z Kosova, načež v dnešních ranních hodinách, po jistém ověření tohoto procesu stahování, se předpokládá přerušení bombardování. Vzápětí na to dokončí Rada bezpečnosti OSN v New Yorku práci na rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která bude schválena. V následnosti poté zítra v 10:30 zasedne severoatlantická rada v Bruselu, která rozhodne o vyslání KFOR na území Kosova. Česká vláda již dnes hlasováním vyjádřila za ČR souhlas s touto procedurou. Během několika dní dojde ke skončení toho fázovitého procesu stahování jugoslávských ozbrojených sil. Letecká kampaň pak bude formálně skončena a bude po válce.

Neodpustím si poznámku, že tento sled kroků tak, jak jsem je teď vyjmenoval, je přesně to, co jsme nabízeli v česko-řecké iniciativě a to přesto, že řada českých sdělovacích prostředků a někteří opoziční politici to považovali za tříštění nebo výraz nejednoty a naivity. Tak se nakonec ukázalo, že naše návrhy byly přesně ty návrhy, které se z mnoha procent dostaly do toho desetibodového mírového návrhu, který finský prezident Ahtisaari a zmocněnec ruského prezidenta Viktor Černomyrdin odvezli do Bruselu. Toto bylo poté schváleno i srbským parlamentem a prakticky 100 % se dostalo do těchto jednání, které reflektuje i rezoluce Rady bezpečnosti OSN, jež bude zítra schválena a to včetně odkazů na obsah budoucích jednání o nichž je v této dohodě zmínka, která zahrnuje pravděpodobný návrat menšího počtu srbských sil do Kosova. Předpokládám, že i tady bude dohoda reflektovat to, co jsme navrhovali a to, co bylo vyjádřeno i desetibodovém mírovém plánu. To znamená, že jako vyjádření suverenity a teritoriální integrity Svazové republiky Jugoslávie, v rámci níž dojde k té významné autonomii Kosova, budou na hranicích nejen robustní síly KFOR, ale i některé jednotky jugoslávské pohraniční stráže. Takto bych mohl pokračovat do dalších detailů, ale toto je hlavní zpráva dnešního večera. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Tolik tedy na úvod a pokud máte nějaké dotazy, tak prosím.

Petr Korbel, Právo: Chtěl bych se zeptat, zda jste se zabývali možným vývozem zařízení pro jadernou elektrárnu v Iránu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Touto otázkou jsme se nezabývali.

Miloš Hrabě, Hospodářské noviny: Já mám dva dotazy na pana Roučka. Jestli je také pořádáno pressfoyer a potom, jestli se vláda zabývala /Nesrozumitelné/ mandatorních výdajů?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Co se pressfoyer týče, žádné novináře jsem tam ve vstupní hale neviděl, čili pressfoyer není. Protože je půlnoc, ten zájem je menší a tak, jak jsme sem dnes přišli, si myslím, že tím pokryjeme to nejdůležitější, o čem jsme dnes mluvili. Pokud jde o ty mandatorní výdaje, tu otázku bych nechal ministru financí.

Ivo Svoboda, ministr financí: Odpověď je velmi jednoduchá, protože materiál by měl být předložen během dvou týdnů. Dnes projednáván nebyl.

Miloš Hrabě, Hospodářské noviny: Hovořil jsem o tom s panem ministrem Špidlou a on říkal, že už jej předložil.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Pan ministr Špidla tu není a jeho náměstkyně materiál stáhla s tím, že pan ministr si přál být přítomen projednávání. Materiál tedy byl předložen, ale stažen z jednání.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych se zeptal pana ministra Svobody na ty dva daňové zákony. Jaké se tedy očekávají přesuny nebo klasifikace u daně z přidané hodnoty, jakým směrem, zda-li v té základní sazbě nebo v té snížené sazbě a v kterých komoditách, oblastech nebo službách? A ke spotřební dani. Jestli je navrhováno zvýšení spotřebních daní, pakliže ano, tak u čeho a o kolik. Poslední otázka se týká drážních bytů. Zda-li jste to projednali, s jakým výsledkem a co se od toho očekává, případně na co skutečně budou použity prostředky z výnosu toho prodeje, pokud jste to schválili. Ještě se chci pana ministra Svobody na úvod zeptat, proč jeho ministerstvo tajilo před jednáním vlády informace o těchto dvou daňových zákonech, protože mi odmítli sdělit, čeho se to týká.

Ivo Svoboda, ministr financí: Já mám za to, že materiál by měl být projednán nejdříve ve vládě a neměl by být rozhodně předmětem rozdávání. Zejména jedná-li se o materiál, který může během projednávání doznat závažných změn. Zde nehovořím o materiálech, kde tomu tak nebylo, takže rozhodně není naším zájmem cokoli tajit. Z ministerstva financí se dozvídáte i informace, které jsou možná spíše dezinterpretovány, než že by nebyly poskytovány. Nicméně, pokud se týče daně z přidané hodnoty, tam bylo doporučeno projednat nebo dokončit projednání na příštím jednání vlády s určitou změnou přeskupení. Ta změna přeskupení není jednostranná, i když je spíše tendence ke směru k nižší sazbě daně. Toto samozřejmě bude prověřeno ve vztahu k fiskálnímu dopadu tohoto zákona o dani spotřební. Jak už jsem uváděl, hlavní je další úprava procedur kontroly a efektivity správy daně, řešení problematiky bionafty tím způsobem, o kterém jsem již hovořil a přichází v úvahu i možná změna daňových sazeb, ale to bude samozřejmě v první řadě v souladu s fiskální strategií vlády, která bude projednávána ten příští nebo přespříští týden. Tolik tedy k těmto dvěma zákonům.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o ten bod privatizace bytových domů Českých drah, ten ještě projednáván nebyl. Bude projednáván dnes v noci.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Ještě k té spotřební dani, pane ministře, byl ten návrh zákona schválen nebo nebyl na dnešním zasedání vlády?

Ivo Svoboda, ministr financí: Jestliže o něm hovořím jako o schváleném, myslím, že jsem to uvedl, pak se jedná o novelu, která byla schválena. Myslím, že jsem to uvedl v úvodním slově, pokud ne, pak se vám omlouvám.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Pak bych měl tedy doplňující otázku. Proč nejste přesný v těch sazbách?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já jsem definoval priority, které hodlám prosazovat při předložení tohoto zákona ve sněmovně. Prioritami bezesporu jsou další opatření ve směru efektivnější správy daně. To je určitě naším společným zájmem. Dále je to řešení problému bionafty a korektní vyřešení obsluhy daně spotřební, respektive dotací tak, aby nedocházelo k dotování dovozců surovin. Poté jsem hovořil o úpravách některých sazeb, které ale rozhodně nebudou, v té dimenzi, která byla navržena letos. Celý ten model je samozřejmě motivován snahou o adaptaci na normy unie tak, abychom k datu vstupu nebyli přetíženi cenovým šokem. Jinak ty evropské hodnoty můžete obdržet na úřadě, pokud si je vyžádáte.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Nezlobte se, ale já jsem se vás ptal na ty sazby, patrně v tom návrhu zákona jsou ty sazby uvedeny. Můžete je říci?

Ivo Svoboda, ministr financí: Nemohu je říci, protože tady ten materiál nemám a nebudu si lámat paměť s rizikem, že tato informace bude zkreslena. Je možné si vyžádat během zítřejšího dopoledne informace u mě na úřadě. Materiál byl schválen a řekl jsem, že schválené materiály, pokud nejsou důvěrné, před nikým netajíme. A netajíme i některé informace další.

Ladislava Simonová, ČTK: Já bych si chtěla alespoň ujasnit, jestli to jsou ty dvě novely, jejichž věcný záměr jste projednávali už 8. února a potom, jestli byste mohl uvést které služby nebo položky zůstanou ve snížené sazbě, teď mluvím o DPH, a které se naopak přemístí do té 22 % sazby.

Ivo Svoboda, ministr financí: Já pro přesnost zopakuji to, co jsem řekl. Uvedl jsem, že projednávání tohoto materiálu bylo přerušeno s tím, že někteří ministři doporučili určité změny a rád bych se k tomu vyjádřil, až tyto změny budou rozpracovány, kvantifikovány a opět projednány vládou. Čili omlouvám se, ale nerad bych tady předjímal rozhodnutí vlády, které vláda ještě neměla šanci učinit. Tu šanci dostane příští středu.

Ladislava Simonová, ČTK: Jsou to ty dva zákony, ty dvě novely, které mají začít platit od 1. 1. 2000?

Ivo Svoboda, ministr financí: To je původní předpoklad s kterým byly předkládány.

Josef Kopecký, Zemské noviny:Vláda měla mít na programu řešení kritické situace v komoditě mléko. Zabývali jste se tím?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o komoditu mléko, ten bod byl přerušen a dojednán bude příští týden.

Josef Kopecký, Zemské noviny:Měli jste mít na programu zmírnění některých křivd způsobených obětem holocaustu. Co bylo předmětem toho materiálu a jestli jste jej projednali.

Ivo Svoboda, ministr financí: Materiál byl projednán a jde o soubor nemovitého majetku, který může být vydán jako náprava některých majetkových křivd. Říkám úmyslně některých, protože vydání majetku přichází v úvahu pouze v těch případech, kdy tento majetek je ve vlastnictví státu a pokud tedy za dobu od způsobení oněch křivd nepřešel na jiné subjekty. V řadě případů tomu tak bohužel bylo, ty přechody jsou pravomocné, takže ta majetková kompenzace z naší strany může být provedena v plném rozsahu u majetku, který je ve vlastnictví státu. V ostatních případech, pokud je ve vlastnictví obcí, samozřejmě můžeme na obce apelovat, aby tak činily, ale rozhodnutí je v jejich pravomoci. Jinak ta práce je velmi komplikovaná a obtížná, protože řada zápisů v katastrech nemusí souhlasit s věcným stavem, protože, jak víte, evidence nemovitostí z dob minulého režimu nepředpokládala, že veškeré změny vlastnictví budou zapsány, pokud k tomu docházelo mezi takzvanými socialistickými organizacemi a ukazuje se, že i za dobu, která uplynula od zadání úkolu stále získáváme nové údaje. Zdá se však, že úsilí se vyplácí, protože ten okruh majetku, který může být vydán, se rozhodně nezužuje.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Protože vidím, že žádné další dotazy nejsou, tak děkuji a přeji dobrou noc.