Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference prezidenta ČR Václava Havla a předsedy vlády ČR Miloše Zemana, která se konala ve středu 14. července 1999 v budově Pražského hradu

Ladislav Špaček, mluvčí prezidenta ČR: Dobrý den. Já se vám omlouvám, když jsme s panem prezidentem plánovali tuto schůzku, že jsme špatně odhadli množství agendy a délku rozhovoru, takže se omlouváme za zpoždění. Tím také musíme omluvit i odložené setkání s ministrem Kužvartem a s primátorem Kaslem, které se přibližně o tu půlhodinu, o kterou se pan prezident opozdil tady, bude muset také ještě přeložit. Já poprosím pana prezidenta o úvodní prohlášení.

Václav Havel, prezident ČR: Dámy a pánové, pan premiér mě navštívil tak, jako mě čas od času navštěvuje na takových pravidelných pracovních poradách. Tentokrát toto setkání z iniciativy pana premiéra mělo takový trošku slavnostní přídech, neboť se odehrálo zhruba rok po jmenování této vlády a byla to tudíž příležitost k jakémusi bilancování. Já mám dojem, že navzdory všemu ta vláda zaznamenala několik úspěchů. Například není úplně pravda, že vládní návrhy zákonů jsou v parlamentu veskrze neúspěšné. Z 87 předložených návrhů jich bylo jednou provždy a definitivně zamítnuto pouze 10 a 34 jich Poslanecká sněmovna naopak přijala. Zhruba polovinu z nich musí ještě schválit Senát. To samo o sobě není bilance úplně špatná. Já bych rád za sebe vyzdvihl ještě jedno pozitivum této vlády, totiž, že lecos dobrého udělala ve sféře lidských práv. Ať už myslíme chystanou novelu zákona o občanství, ať už máme na mysli její nekompromisní postoj ve věci Matiční ulice, ať už máme na mysli několikero dalších vládních počinů. To jsou věci dobré.

Na druhé straně neskrývám rozpaky nad jakýmsi politickým pozadím vládnutí této menšinové vlády. To jsem řekl mnohokrát a nemám důvod to neopakovat nebo to měnit, protože to řešení s tou opoziční smlouvou nepovažuji za ideální, že bych uvítal vládu opřenou o skutečnou většinu v parlamentu a tudíž schopnou energičtěji působit s větší odvahou, s větším množstvím vizí. To je několik improvizovaných poznámek na okraj působení vlády. Samozřejmě se necítím být schopen komplexně celou činnost této vlády za rok hodnotit. Nelze této vládě upřít to, že je velmi pracovitá. Ty schůze trvají začasté velmi dlouho a ta agenda byla veliká.

Mluvili jsme s panem premiérem samozřejmě i o jiných věcech, než je výročí této vlády a bilance její práce. Měli jsme dost rozsáhlou agendu bodů, s nimiž přišel pan premiér i bodů, s nimiž jsem přišel já a proto se naše schůzka trošku prodloužila. Vím, že novináři neradi čekají, takže pokorně prosím za odpuštění.

Ladislav Špaček, mluvčí prezidenta ČR: Děkuji a prosím pana premiéra.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, teď tady zazněla jakási hudba, která může být daleko kvalitnější a možná i daleko zajímavější pro novináře než moje vystoupení, nicméně mi dovolte, abych doplnil pana prezidenta několika konstatováními. To bude zřejmě hudba hradní stráže, protože je to dechovka.

Tak za prvé, předal jsem panu prezidentovi zprávu o činnosti vlády, která obsahuje řádově 700 konkrétních rozhodnutí, které vláda za rok své existence učinila. Podotýkám, že mezi těchto 700 rozhodnutí nepatří triviální operativní rozhodnutí jako jmenování velvyslanců, ustavování různých komisí a podobně. Sdělil jsem panu prezidentovi svůj názor, že opozice má svaté právo kritizovat, přeje-li si, všech těchto 700 rozhodnutí, ať už je to třeba rozhodnutí o privatizaci ČSOB, o státním rozpočtu, o zvýšení mezd veřejných zaměstnanců, o pozastavení nebo zbrždění deregulace cen, o předčasné valorizaci starobních důchodů a desítky dalších a dalších konkrétních opatření. Mimo jiné, jenom když si vezmeme poslední dny parlamentu, schválení asi osmi branných zákonů, což znamená naprostý převrat v branné legislativě, předložení návrhu zákona o občanském soudním řádu, který v souladu s Programovým prohlášením vlády má odstranit znevýhodnění věřitelů vůči dlužníkům, schválení Evropské sociální charty, přijetí, jak už říkal pan prezident, zákona nebo novela zákona o našem státním občanství a desítky dalších konkrétních věcí.

Čili myslím si, že úlohou opozice je kritizovat vládu za to, že některá její opatření jsou podle názoru opozice špatná, ale pokud opozice bude tvrdit, že tato vláda byla nečinná, pak je sama komická a usvědčuje se z vlastní neznalosti.

Dovolte mi závěrem, abych vás informoval, že jsem panu prezidentovi sdělil i svoji představu o určité personální obměně uvnitř vlády, protože se domnívám, že je povinností jak premiéra, tak prezidenta republiky spolu tyto otázky konzultovat, vzájemně se nepřekvapovat a zůstávat v trvalém a přátelském kontaktu.

Ladislav Špaček, mluvčí prezidenta ČR: Děkuji za úvodní vstupy a teď máte příležitost vy položit své otázky. Jako první televize Prima.

Daniel Takáč, televize Prima: Pane premiére, mohu se zeptat na ty personální změny, jestli můžete být poněkud konkrétnější? Poprosil bych pak i pana prezidenta o krátký komentář. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: To víte, že ne, pane redaktore. Já jsem oznámil, že při příležitosti ročního výročí jmenování této vlády panem prezidentem, sdělím novinářům určité změny, nevylučuji, že k tomu dojde o několik dní dříve, nicméně to na věci nic nezmění, takže vydržte ještě několik málo dní a vaše netrpělivost bude uspokojena, neřkuli ukojena.

Václav Havel, prezident ČR: Je tomu tak.

Šnajdr, Lidové noviny: Já jsem se chtěl zeptat, pane prezidente, sněmovna na jedné straně psala usnesení, že vláda neprospívá této zemi a na druhé straně byla neúspěšná iniciativa předsedy Unie svobody Jana Rumla při sbírání podpisů, které následně mělo vyvolat jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Jan Ruml dokonce v rozhovoru pro naše noviny nevyloučil předčasné volby. Co si o tom myslíte?

Václav Havel, prezident ČR: Tu iniciativu Jana Rumla komentovat nebudu. Pouze zopakuji názor, který jsem už řekl. Totiž, že mě připadá poněkud schizofrenní umožňovat vládnutí vládě, o níž řekneme, že škodí zemi. To je jeden z mnoha nepříliš dobrých důsledků toho dnešního trošku zablokovaného politického stavu a připadá mi to schizofrenní.

Pevně věřím, že nebude třeba nových předčasných voleb a že ta trošku zablokovaná politická situace se vnitřní silou a energií politiků zlepší aniž bude znovu, už podruhé za sebou vypisovat předčasné volby.

Český rozhlas: Jestli mohu, pane prezidente, jednali jste také s premiérem Zemanem o chystaných ústavních změnách, které připravuje komise ČSSD a ODS a které se bezprostředně týkají vás?

Václav Havel, prezident ČR: O tom jsme nehovořili, ale chcete-li, mohu říct svůj názor na tu věc. Pokud bude omezeno právo milostí prezidenta, mě se tím nesmírně usnadní život. Já osmdesátkrát ročně prožívám veliké dilema při udělování různých milostí, kdy, čím více člověk o tom případě ví, tím těžší rozhodování má. Když mě tohoto práva zbaví, budu mít jednodušší život, systémově to bude samozřejmě nesmysl. Jsem o tom pevně přesvědčen a říkám to schválně před panem premiérem. Pokud jde o další věci, považuji za nedobré měnit něco na způsobu jmenování bankovní rady. No a pokud jde o to, že bude z ústavy prezident povinen, dohodnou-li se na tom a přijme-li to parlament, jakožto ústavní zákon, bude-li z ústavy prezident povinen jmenovat předsedou vlády nejprve předsedu vítězné strany, pak předsedu druhé vítězné a tak dále, pak je to velký projev nedůvěry v to, že prezident má rozum.

Co to znamená? To znamená, že bez ohledu na to, kdo má šanci dostat důvěru parlamentu, musí ten prezident podstoupit jakousi jinou proceduru, která o dlouhé měsíce může oddálit po volbách vznik nové vlády. Samozřejmě že každý prezident, legitimně zvolený, má rozum, ví, že by měl jmenovat toho, který má šanci, že vytvoří vládu, která se bude těšit důvěře parlamentu, ať už to je předseda vítězné strany, což je nejobvyklejší, ale je myslitelno i, že to nebude on. A tuto malou míru posouzení, co je účelnější pro zemi, bych, tomu prezidentovi, se domníval, že je možno ponechat. Pan premiér promine, že jsem řekl tato ostrá slova.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já myslím, že to nebyla ostrá slova, že je to legitimní právo prezidenta republiky vyjádřit svůj názor. Podle mého názoru změny ústavy nejdou do hloubky, neznamenají změnu celkového konceptu české ústavy. Pokud jde o záležitost milostí, tak vím, že společný návrh ODS a ČSSD neruší právo prezidenta udělovat milosti, tento návrh pouze předkládá názor, že toto právo by mělo být vyhrazeno až pro situaci, kdy proběhne řádné soudní řízení.

Václav Havel, prezident ČR: Promítneme-li si to zpátky, tak by to znamenalo, že Marta Chadimová už bude ve vazbě dávno mrtvá.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já souhlasím s tím argumentem, že soudní řízení někdy u nás trvá neskutečně dlouho a to je velmi silný argument. Právě proto ministr Motejl předložil návrh novely jak soudní reformy, tak občanského soudního řádu, kterým bychom měli výrazně zkrátit průběh soudního řízení, protože jinak by tato námitka v současné situaci byla podle mého názoru naprosto relevantní.

Václav Havel, prezident ČR: Po té sérii kontroverzních, či kritických názorů musím říct, že ten koncept reformy, kterou navrhuje ministr Motejl velmi vítám a považuji to za dobrý čin vlády.

Daniel Takáč, televize Prima: Pane prezidente, Unie svobody se nechala slyšet, že nový volební zákon tak, jak ho navrhují dvě velké strany rozdělí mandáty tak, že to nebude odpovídat volebním výsledkům. Cítíte vy potřebu změny volebního zákona? Děkuji.

Václav Havel, prezident ČR: Já bych rád zopakovat to, co jsem řekl vícekrát a ovšem nevím, zda to někdo někdy otislk a zda to bylo médii převzato.Především si myslím, že volební zákon do kteréhokoli sboru má být vybudován na pozadí ostatních zákonů do ostatních sborů. My budeme mít volby do obcí, do krajů, do sněmovny, do senátu a kdo ví, jestli ne třeba přímou volbu prezidenta. Ty volby musí tvořit kompatibilní celek, který dává smysl a zajišťuje stabilitu státu a jen tak nahodile měnit jedny či druhé bez jakéhosi komplexního uvážení bych nepovažoval za dobré. Jinak musím říct, že jsem přítelem většinového volebního systému, že jsem o něj marně bojoval v roce 1990 proti sociálnímu demokratu Zdeňku Jičínskému a marně jsem o něj bojoval v roce 1991 proti předsedovi ODS. Vítám, že se obě velké strany dopracovaly k porozumění výhod většinového volebního systému. Ten způsob, který navrhují nemohu posoudit, protože ještě nevím na čem se dohodnou, ale rozhodně ten systém, který navrhuje ODS považuji za velmi špatný. Má nevýhody většinového systému i poměrného systému, které hezky kombinuje dohromady.

Televize Nova: Co říkáte, pane prezidente, tomu, že pan premiér hodlá křtít knihu Přemysla Svory, vzhledem k těm skutečnostem v minulých měsících.

Václav Havel, prezident ČR: Mě pan premiér vykládal jednu osobní historii, o které jsem již trošku něco věděl, která mnou velmi pohnula, která mě oslovila a která lecos vypovídá o kořenu jeho vztahu k novinářům. Ale je na něm, aby řekl, či neřekl někde tu historii. Já si myslím, že je jen a jen věcí pana premiéra, kterého z těch stovek a tisíců novinářů si vybere jako hodna toho, jemuž lze křtíti knihu.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já se cítím osloven a vyzván, ale konstatuji, že po tři a půl letech jsem už naznačil o jaký problém jde v jakémsi okrajovém ranním programu České televize, nikoli televize Nova a v jednom rozhlasovém rozhovoru s předsedkyní Syndikátu novinářů paní Valovou. Podívejte se. Podle zákona o konfliktu zájmů je vždy dobré, aby ten, kdo má nějaký zájem a promlouvá ve sněmovně, vždycky řekl, že tento zájem má. Já se tedy musím přiznat, a to jsem řekl panu prezidentovi, že asi před tři a půl rokem můj syn se pokusil spáchat demonstrativní sebevraždu z nešťastné lásky, když spolknul před dveřmi své milé dávku léků. Milé, která ho nechtěla, mimochodem. Pokud někteří z vás, jak se tak na vás dívám, vy už nikdo nejste v pubertálním věku, ale jak se tak na vás dále dívám, někteří z vás nejste od tohoto pubertálního věku příliš vzdáleni, takže možná pochopíte, jak s vámi lomcovala puberta. Krátce poté uveřejnily Lidové noviny jakýsi politizující článek o této sebevraždě nebo pokusu o sebevraždu a několik dní poté můj syn, který si ten článek v Lidových novinách přečetl, mi napsal dopis, ve které uváděl: "Táto, já jsem tu sebevraždu nemyslel vážně, ale tentokrát, po přečtení tohoto článku ji skutečně udělám." A na dva dny zmizel z domova a byly to dva nejhorší dny v mém životě. Od té doby jsem dospěl k názoru, že novináři jsou hyeny a že je zapotřebí zničit je ohněm a mečem.

Ladislav Špaček, mluvčí prezidenta ČR: Dámy a pánové, děkujeme vám, končíme.