Vládní zmocněnkyně Šimůnková a experti diskutovali o stavu lidských práv

Setkání se zúčastnili zástupci státní správy a především odborníci z akademického a neziskového sektoru, např. Anna Šabatová z Českého helsinského výboru, profesor Pavel Šturma z právnické fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí Kanceláře veřejného ochránce práv Filip Glotzmann, poradce předsedy vlády Roman Joch, Janina Hřebíčková z Ministerstva zahraničních věcí, soudci Tomáš Novosad a Jiří Grygar, Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům, Oldřich Kužílek z Open Society Fund, Jan Černý z Člověka v tísni anebo Michaela Tetřevová z Ligy lidských práv.

Diskuse sestávala z krátkých příspěvků jednotlivých panelistů a z následné diskuze mezi účastníky. V úvodu Roman Joch představil pojetí lidských práv založené především na respektu k jednotlivci a na realizaci jeho osobních a politických svobod, do kterých by stát neměl výrazně zasahovat. Janina Hřebíčková poté zasadila problematiku lidských práv do mezinárodních souvislostí, když zmínila aktivity České republiky v oblasti zahraniční transformační spolupráce směřující k podpoře lidských práv v cizích zemích, přičemž upozornila i na nutnost brát v úvahu mezinárodní pohled na situaci v České republice a vystupovat nejen důvěryhodně, ale i otevřeně a sebekriticky k vlastním problémům. Filip Glotzmann poté představil hlavní problémy, se kterými se veřejný ochránce práv v roce 2011 setkal při své činnosti, a jeho plány do budoucna. Konkrétně např. zmínil připravované doporučení pro zařízení pro pobyt dětí anebo sběr etnických dat v praktických školách, který má zjistit, kolik žáků těchto škol je romského původu.

Tomáš Novosad poté představil činnost Soudcovské unie a rovněž na základě vlastní soudcovské činnosti zmínil některé nové typy kauz týkající se ochrany osobnosti jako jednoho ze základních lidských práv (zásahy do soukromí elektronickými sdělovacími prostředky, žaloby vězňů na nedůstojné podmínky ve věznicích, žaloby pacientů o náhradu škody na zdraví). Na příkladu sporů o zásahy do soukromí zprávami o soukromém životě slavných osobností poté přiblížil konflikt mezi dvěma základními právy – právem na soukromí a svobodou slova. Jiří Grygar poté analyzoval vztah práva a ekonomiky na příkladě nákladů soudního řízení v bagatelních sporech, které jsou schopny vymáhané pohledávky několikanásobně navýšit, přičemž jako řešení navrhoval zvýšit finanční gramotnost, zjednodušit právní řád a soudní řízení a sjednotit úpravu bagatelních sporů a jejich nákladů.

Anna Šabatová připomněla vznik Všeobecné deklarace lidských práv a upřesnila, že lidská práva vyžadují nejen nezasahování státu do lidské činnosti, ale i jeho aktivní podporu realizace určitých práv. Jako příklady zmínila sociální začleňování, deinstitucionalizaci dětí a osob se zdravotním postižením a jejich začlenění do společnosti a zajištění důstojných podmínek ve věznicích. Jan Černý následně představil zkušenost Člověka v tísni, kterému se podařilo přimět soukromé společnosti k šetrnějšímu přístupu ke svým klientům a dlužníkům, přičemž tento příklad by měly následovat i veřejné subjekty.

V druhém panelu se Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům zmínil o hlavních problémech cizinců v České republice jako je korupce při udělování vstupních víz, zdravotní pojištění, zadržování nezletilých cizinců a nevhodné podmínky v detenčních zařízeních nebo nelegální zaměstnávání cizinců, za což jsou stíháni především oni sami. Michaela Tetřevová z Ligy lidských práv připomněla, že v roce 2011 Česká republika dostala od Výboru OSN pro práva dítěte spousta doporučení ke zlepšení zajištění práv dětí. Zmínila především vysoké počty dětí v ústavech včetně dětí v ranném věku, dále nedostatky v inkluzivním vzdělávání dětí se zdravotním či sociálním handicapem a konečně celkovou roztříštěnost péče o ohrožené děti. Ocenila v tomto směru nové snahy postupně zrušit kojenecké ústavy a podporovat pěstounskou péči o děti v náhradních rodinách. Klára Vítková-Rulíková z Rodinné aliance poté upozornila na problémy, se kterými se v současné době potýkají rodiny s vícero dětmi, ať už jde o problémy finanční nebo např. otázku přístupnosti v každodenním životě. Připomněla i nutnost podpory rodiny při zohlednění nejlepšího zájmu dítěte.

Zmocněnkyně pro lidská práva poděkovala všem účastníkům za jejich příspěvky a podněty, které využije při své budoucí činnosti, a vyjádřila přání pořádat častěji podobná odborná setkání.