Tisková konference po jednání vlády, 4. května 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády České republiky, které proběhlo netradičně tady v Poslanecké sněmovně. Poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Ano, ta tisková konference po jednání vlády, jak říkal pan tiskový mluvčí, opět probíhá po nějaké době tady na půdě Poslanecké sněmovny. To není náhoda, je to v důsledku obstrukční politiky, kterou tady uskutečňují v Parlamentu opoziční politické strany, a já musím jenom poznamenat, že kdyby se například hnutí ANO v čele s panem předsedou Babišem věnovalo alespoň z poloviny tak intenzivně zajištění energetické bezpečnosti České republiky v tom minulém období, tak jak se teď věnují obstrukcím, tak jsme měli polovinu práce a Česká republika by mohla být v klidu a nemuseli bychom řešit takové problémy, jaké teď máme.

Bohužel, minulá vláda to nedělala, a proto se naše vláda musí zabývat zajištěním surovin a energií poměrně dlouho a intenzivně. A dělali jsme to i na dnešním jednání vlády.

Jak víte a jak už proběhlo v médiích, tak v Bruselu se jedná o dalším, šestém balíčku sankcí vůči Rusku. My podporujeme sankce, podporujeme co nejtvrdší sankce. Na tomto našem postoji se nic nemění. Ale od začátku také zastáváme pozici, že ty sankce nesmějí poškodit více české občany než Ruskou federaci.

V případě toho návrhu, který se v šestém balíčku sankcí objevuje, a to je, že by existovalo embargo na ruskou ropu, které by platilo už od konce tohoto roku, tak Česká republika intenzivně jedná o tom, že jsme připraveni toto rozhodnutí podpořit za předpokladu, že Česká republika bude mít odkad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které do České republiky mohou ropu dopravit.

Jak říkám, jednáme velice intenzivně na různých úrovních. Já jsem od víkendu v kontaktu jak s panem předsedou Evropské rady Michelem, tak s paní předsedkyní Evropské rady von der Leyen, pan ministr Síkela se intenzivně účastní těch jednání a snažíme se dosáhnout toho, abychom ten odklad na dva, popřípadě tři roky získali, a pak jsme samozřejmě připraveni tento balíček sankcí podpořit.

Vedeme v této věci i intenzivní jednání s jinými evropskými zeměmi. Já jsem vás informoval o výsledcích svého jednání v Polsku, které se týkalo jak ropy, tak samozřejmě hlavně plynu. V případě těch ropovodů potřebujeme shodu s dalšími zeměmi, jako je Německo, Rakousko, Itálie.

Teď je skutečně čas, aby se projevila evropská solidarita a aby ta společná snaha o odstřižení Ruska nebo ruských dodávek, aby se Evropa zbavila té energetické závislosti na Rusku a abychom toto dovedli do konce, tak k tomu potřebujeme právě solidaritu evropských zemí. Pracujeme na tom, a to bude bezesporu i jedním z témat mého zítřejšího jednání v Německu, jednání s německým kancléřem Scholzem.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju panu premiérovi, poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce navázal na pana premiéra Petra Fialu. Já mohu potvrdit, že jako Česká republika podporujeme další sankce proti Rusku a přesně takovou pozici jsem prosazoval také na pondělním mimořádném jednání Rady ministrů pro energetiku v Bruselu.

Je ale třeba dodat i to B. Tedy, že podmínkou pro jakékoliv sankce musí být to, abychom nastavili koordinovaný a solidární postup napříč Evropskou unií. Základem funkčního sankčního mechanismu je totiž podle nás to, že dopady sankcí na občany a na průmysl žádného z členských států nebude mít závažnější dopady než na samotnou Ruskou federaci. A proto tento mechanismus chceme přesně tak nastavit i v případě České republiky.

Abych uvedl konkrétní čísla. Zajistit dodatečné a dostatečné dodávky ropy od alternativních dodavatelů k nám by trvalo podle mých informací přibližně třicet až čtyřicet dní. Toto období by spolehlivě pokryly zásoby ze státních hmotných rezerv, které vydrží přibližně na 94 dní podle současného stavu.

Jenže k tomu, aby bylo možné do České republiky dopravit dostatek ropy, je třeba zajistit rozšíření kapacit přepravní infrastruktury. Zvažovali jsme několik možností. Zkoumali jsme přesně, jaké máme k dispozici trubky, které trubky by se daly rychle dostavět, které ty trubky, ty staré projekty, by bylo možné rychle obnovit. A vyhodnotili jsme, že nejvhodnější je bezesporu navýšení kapacity ropovodu TAL, který vede z italského Terstu.

Tento ropovod má nyní kapacitu přibližně 38 milionů tun ročně a technicky je připraven na navýšení přibližně o 2,5 milionu tun ročně. Toto navýšení nyní čeká na povolení od bavorských úřadů. Já jsem v březnu požádal německého ministra hospodářství Roberta Habecka o zrychlení tohoto povolovacího řízení. Pan ministr přislíbil pomoc a podle informací, které mám v tuto chvíli k dispozici, se v této věci ledy pohnuly tím správným směrem.

Abychom nahradili ropu z ropovodu Družba do České republiky, budeme ale potřebovat ještě další navýšení kapacity tohoto ropovodu na 48 milionů tun ročně, což by podle našich odhadů mělo trvat přibližně dva roky, protože tam je potřeba už doplnit dodatečná čerpadla, jedná se o investiční záležitost. Budeme se také snažit získat podíl na tomto navýšení takový, aby nahradil současnou kapacitu ropovodu Družba, což jsou přibližně čtyři miliony tun ročně. A právě o tom jednáme s Německem, s Rakouskem, s Itálií, ale také s Evropskou komisí kvůli financování tohoto projektu.

Takže ano, jak říkal pan premiér, je nyní potřeba, aby se naplno projevila solidarita napříč Evropskou unií a abychom společně nejen uvalovali sankce na Rusko, na jeho agresi proti Ukrajině, ale abychom také společně nesli důsledky a ty nepříjemné věci, které tyto sankce přinesou. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych se zeptal ještě pana premiéra na to, co jste dohodli na minulé vládě, na těch 5 000 korun, ten jednorázový příspěvek pro rodiny s dětmi do milionu hrubého tedy je to nakonec. Chtěl jsem se zeptat: Vy jste to chtěl mít schváleno poměrně brzy, podle pana ministra Jurečky, pana ministra Kupky to bude za čtrnáct dní. Tak jaký je ten časový harmonogram, aby se to opravdu stihlo tak, jak jste si to představili, že už v srpnu se o to bude moct žádat. Asi to bude muset projít poměrně rychle. Tak kdybyste to mohl přiblížit, celý tento proces, a jestli to tedy zůstává klíčovou prioritou vlády v boji proti dopadům inflace? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Těch opatření, které vláda dělá a udělala pro to, abychom se vyrovnali s dopady inflace na občany a pomohli občanům a současně, abychom zastavili inflaci, je samozřejmě celá řada. Já tady jenom připomenu, že tím prvním a klíčovým opatřením byl protiinflační rozpočet, který jsme na rozdíl od předcházející vlády připravili a který právě zajišťuje to, že se nebude roztáčet inflační spirála, že se občanům nebudou znehodnocovat úspory, že se nebudou neustále věci zdražovat. To je jedna z hlavních věcí, kterou vláda samozřejmě dělá. A v té racionální, rozumné hospodářské politice, v tom hospodaření se státními prostředky, v tom musíme pokračovat dál a myslím, že to ukazujeme i v těchto těžkých chvílích.

Udělali jsme také řadu opatření, která pomáhají občanům, kteří se dostávají do ekonomických problémů, skoro bych řekl existenčních problémů, v důsledku rostoucích cen energií, rostoucích cen potravin, nákladů na bydlení. Proto jsme výrazným způsobem rozšířili sociální dávky, a hlavně množství těch, kteří na ty sociální dávky dneska dosáhnou. Připomínám jenom příspěvek na bydlení, ale připomínám také navýšení existenčního a životního minima a další věci, které naše vláda udělala.

Současně je potřeba připomenout, že se zvyšují výrazným způsobem penze. To pocítí naši senioři velmi pozitivně. To navýšení, které je teď připravováno, ta valorizace, ta bude znamenat v průměru pro každého seniora v penzi zhruba kolem tisíce korun navýšení. To zase pomůže našim seniorům, aby si pomohli s následky drahoty a s těmi všemi důsledky, negativními, které pro jejich život inflace přináší.

A teď míříme s těmi našimi opatřeními na ty, kteří nejsou v situaci, že by brali sociální dávky, ani nejsou senioři, patří ke střední třídě a jsou také postiženi těmi vzrůstajícími cenami. A to jsou rodiny s dětmi, lidé, kteří mají děti, samoživitelé, samoživitelky. Proto jsme se rozhodli poskytnout jednorázový pětitisícový příspěvek s tím ale, že ten bude limitován, aby to nebylo plošné opatření pro ty, kteří to nepotřebují, tím milionem hrubého příjmu pro domácnost dohromady.

Teď k tomu časovému harmonogramu. My skutečně chceme, aby lidé tento příspěvek dostali v srpnu. Ten srpen má spoustu důvodů, ať už z hlediska dopadů cen, které teď rostou, tak z hlediska toho, že lidé, kteří mají děti, tak v srpnu a začátkem září mají zase další výdaje v souvislosti s nástupem dětí do školy. Takže ten srpen je takto záměrně vybrán a budeme to časovat tak, abychom to do toho srpna bez problémů v rámci legislativního procesu stihli. A to skutečně znamená, že na vládě tento materiál schválíme během dvou nebo tří týdnů.

Ten problém tam není žádný, ale abychom to dobře nachystali, a hlavně, a to je důležité, abychom zajistili to, že proces získávání toho příspěvku a dokazování toho nároku bude co nejméně byrokratický, bude co nejméně zatěžovat lidi, bude buďto maximálně digitalizovaný, nebo prostě nějakým způsobem úplně jednoduchý, tak na to právě potřebuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem financí a s lidmi, kteří se zabývají digitalizací, na to právě potřebujeme těch čtrnáct dní, respektive tři týdny. A já bych upřednostnil to, ať je to klidně za tři týdny, ale ať je to kvalitní, ať je to dobře připraveno, ať je to takové, že tam nebudou žádné problémy.

Petr Vašek, Česká televize: Jestli tedy mohu ještě doplňující otázku, praktickou, na kterou se nás hodně lidí ptá: Vy to budete chtít určitě schválit, jestli to chápu správně, na vládě během května, tady ve Sněmovně dejme tomu v červnu a v červenci už si o to lidé budou moci žádat, aby to v srpnu dostali? Protože o to asi nepůjde žádat pouze týden, tam bude potřeba aspoň měsíc, aby to zvládaly ty úřady. Tak jaký je úplně praktický postup?

Petr Fiala, předseda vlády: Rozumím té otázce, a to právě vyjasníme během těch příštích čtrnácti dnů, protože tam je i varianta, že minimálně část těch lidí by o to vlastně žádat nemusela. Ale, prosím, počkejme na ten mechanismus. Jde nám opravdu o to, aby to bylo co nejjednodušší. Samozřejmě jsou tu nějaké legislativní limity, to se prostě nedá vyplácet jen tak, ale nějaký mechanismus ověřování tam být musí a nám jde o to, aby to bylo pro lidi absolutně jednoduché. Toho chceme dosáhnout.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Rakušana, jestli jste dnes na vládě projednali pomoc vojáků a celníků při předsednictví Evropské unie, a případně jestli může říct, o kolik vojáků by tedy šlo? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ano, dobrý den ještě jednou, to bylo tématem dnešního jednání vlády. My samozřejmě v rámci předsednictví České republiky chceme zabezpečit běžnou bezpečnost obyvatel České republiky, to znamená, aby policie měla čas na veškerou obvyklou agendu. Je potřeba si přiznat, že policie v současné době má samozřejmě plné ruce práce i s důsledky migrační krize z Ukrajiny do České republiky.

Proto jsme požádali, aby 120 vojáků v činné službě a třicet příslušníků Celní správy v rámci předsednictví České republiky, tedy v termínu od 1. července do 31. prosince tohoto roku, byli nápomocni, a vykonávali tak rozhodnutím vlády povinnosti, které v běžné době přísluší Policii České republiky.

Paní ministryně obrany nás podrobně informovala, o jaké profese se jedná. Jedná se o řidiče, jedná se o pyrotechniky, jedná se o speciální jednotky se psy na kontrolu objektů a podobně. Tedy taková činnost, kde armáda mnohdy má ještě větší specialisty než Policie ČR.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Já mám dotaz na pana ministra Síkelu, zda máme nějaký krizový plán pro případ odstřižení od ruských dodávek plynu a zda by bylo možné říci, kolik plynu máme nakoupeno ve státních hmotných rezervách? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krizový plán samozřejmě máme. Ten krizový plán vychází z platných norem a předpisů, ale my ho průběžně aktualizujeme a děláme si přehled největších spotřebitelů plynu v České republice s tím, že se připravujeme i na situaci, kdy bychom se dostali do té nepříjemné situace, že by se dodávky plynu musely nějakým způsobem krátit.

Ale znovu opakuji a chci ujistit všechny spoluobčany, že pro domácnosti, nemocnice a kritickou infrastrukturu a já pevně věřím, že i pro větší část průmyslu toho plynu bude vždycky dost. My plníme zásobníky průběžně, tak jak nám technické možnosti a současná spotřeba dovolují, takže k dnešnímu dni ty zásoby zase stouply na nějakou miliardu 80 milionů kubíků. A ten nákup do státních hmotných rezerv, to je nějakých necelých 240 milionů kubíků.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Nevidím další dotazy, takže tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.