Milan Hodža

Milan Hodža (zdroj: ČTK)

1.2.1878 Sučany (okr.Martin) - 27.6.1944 Clearwater (USA)
funkční období:
5.11.1935 - 21. 7.1937
21. 7.1937 - 22. 9.1938

Slovenský politik a státník, novinář a publicista. Pocházel ze staré vlastenecké evangelické rodiny, politicky vyšel z okruhu hlasistů. 1896-1998 studoval práva na budapešťské universitě, 1916-1918 filosofii na universitě ve Vídni, kde dosáhl doktorátu. Od 1921 profesor novověkých slovenských dějin na Filosofické fakultě University Komenského v Bratislavě. 1900-1902 vydavatel a redaktor Slovenského deníka, 1903-1914 Slovenského týždenníka v Budapešti. 1905-1910 poslanec uherského sněmu. Od 1906 místopředseda Slovenské národní strany, prosazoval zvláště zájmy slovenských zemědělců; od 1910 usiloval o založení samostatné slovenské agrární strany a orientoval se na spolupráci s českými agrárníky. Navázal kontakty s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d'Este a snažil se využít jeho protimad'arských antipatií ve prospěch slovenských národních zájmů a programu federalizace Uher. 1918-1938 vůdčí představitel agrární strany na Slovensku, 1920-1938 předseda jejího celostátního výboru, 1918-1938 poslanec NS. 1918-1919 zástupce čs. vlády v Budapešti, 1919-1920 a 1926-1927 ministr pro sjednocení zákonů, 1922-1926 a 1932-1935 ministr zemědělství, 1926-1929 ministr školství; 1935-1938 předseda vlády, 1936 současně krátce ministr zahraničních věcí. 1924 zakladatel a do 1934 předseda Čs. akademie zemědělské; stoupenec řízeného hospodářství v zemědělské výrobě (1934 prosadil obilní monopol). 1926 hlavní iniciátor vytvoření vlády tzv. panské koalice 30. letech vystupoval s plánem hlubší součinnosti podunajských států, zejména v hospodářské oblasti, směřující k vytvoření tzv. podunajské federace. Jako předseda vlády uzavřel 18. 2. 1937 dohodu s německými aktivistickými stranami a 1938 vedl neúspěšná jednání s představiteli Sudetoněmecké strany a Hlinkovy slovenské ľudové strany. Jeho vláda přijala 21. 9. 1938 berchtesgadenské ultimátum a 22. 9. 1938 byla donucena odstoupit. Po Mnichovu emigroval Hodža do Francie, kde 1939 založil Slovenskou národní radu jako opoziční platformu vůči Čs. národnímu výboru v Paříži, s nímž se rozcházel zejména v národnostní otázce a přístupu k česko-slovenskému poměru. 1940 odmítl funkci místopředsedy Státní rady čs. v Londýně a 1941 odešel do USA, kde propagoval projekt poválečné federace podunajských států pod patronací USA. Autor četných úvah a studií, vydaných souborně 30. letech v několikasvazkovém výboru Články, reči, štúdie (I-V, 1930-33), a knih Československý rozkol (1920) a Federation Central Europe (Londýn 1942).

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter