Archiv zpráv minulých vlád
Stránka byla přesunuta do archivu1. 7. 2009 16:03
Premiér Jan Fischer a Mirek Topolánek k závěru předsednictví ČR
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás tady na zahradě Strakovy akademie, stejně tak jako tu vítám předsedu vlády ČR Jana Fischera a jeho předchůdce, bývalého premiéra Mirka Topolánka. Současně tu mezi námi také vítám velvyslankyni švédského království Katharine von Heydenstam a dovolte mi, abych také přivítal členy bývalé vlády, Alexandra Vondru, bývalého minstra pro evropské záležitosti a současného ministra pro evropské záležitosti Štefana Fulleho. Sešli jsme se tu proto, abychom učinili takovou méně formální tečku za půlročním předsednictvím České republiky v EU. Teď mi dovolte, abych požádal o úvodní závěrečné slovo Jana Fischera.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení přítomní. Za sedm hodin se české předsednictví stane historií, stane se příležitostí pro politiky, politology, analytiky pro novináře, žurnalisty, aby ho hodnotili, kritizovali, hledali na něm samozřejmě také pozitiva, ale to nechme jim. Já rozhodně se nějaké hlubokomyslné analýzy pouštět nebudu. Já vidím tuto příležitost spíše pro to, abych všem, kteří se na přípravě předsednictví, průběhu, ať už to byli politici, odborníci, podíleli, abych jim skutečně ze srdce poděkoval. České předsednictví formálně začalo 1. ledna, ale předtím bylo do něj neinvestováno 2 roky příprav v rovině politické, odborné. Vznikaly týmy, mechanismy koordinace, vznikaly představy o tom, jak tato republika to bude dělat a jak to bude dělat co nejlépe. Předsednictví bylo zvláštní tím, že moji předchůdci se prvního ledna neměli kam rozhlížet a vpadli do toho rovnýma nohama. Na dveře Evropy zaklepal problém s dodávkami plynu a vypuknul konflikt v Gaze. Tam skutečně šlo o to, aby předsednictví prokázalo svou schopnost v čele Evropy tyto problémy řešit. Ještě jednou věcí bylo české předsednictví zvláštní, zahajuje a končí ho jiný premiér, jiní ministři, to také není úplně obvyklá situace. Pak zase v květnu bylo třeba vše udělat pro to, abychom se s tím vyrovnali a předsednictví dotáhli do konce se ctí. To bylo to, co já jsem si předsevzal. Když jsem přijal nominaci na šéfa české vlády a právě dokončení českého předsednictví jsem považoval za první a nejvážnější součást své služby, protože o nic jiného než o službu nešlo a za tím také nejde. Díky všem úředníkům, odborníkům, kteří připravovali předsednictví a pracovali na něm. Díky jejich dobré přípravě a díky tomu, že se podařilo tyto týmy stabilizovat, byl i ten výsledek dobrý a nakonec úspěšný, že se týmy nerozpadly, všichni ti lidé byly velmi k té věci loajální, byli přesvědčeni o tom, co dělají a uměli spolu dobře komunikovat. Nejen tady v Praze, ale i v Bruselu, v řadě mezinárodních organizací. To vše českému předsednictví prospělo. Prospěla nám i podpora ze strany členských zemí, plně se ukázalo, že Evropa není Evropa institucí, ale Evropa především dobře kooperujících národů. Ale když už jsem u těch institucí, jednu zmíním, je to především EK v čele s José Manuelem Barrosem, která od začátku předsednictví intenzivně podporovala a neopustila ho ani když se měnily posty šéfů vlád a evropská komise byla jedna z prvních institucí, která skutečně podporu nově vzniklému kabinetu dala. Na závěr se sluší popřát Švédskému království, které se ujímá po dnešní půlnoci role předsednické země, aby si priority, které si vytkne pro své předsednictví a jsou to priority velmi slibné a velmi srozumitelné, aby se jim je podařilo splnit. Já jsme velice rád, že se nám dařila v triu společně s francií poměrně užitečná, produktivní spolupráce. Jsem velice rád a jsem o tom přesvědčen, že švédskému předsednictví předáváme předsednictví v dobrém stavu ve smyslu obsahovém a administrativním. Přeji švédskému předsednictví hodně úspěchů po celý půlrok, který má před sebou. Nám přeji to, aby se nám už bez předsednictví v Evropě dařilo, abychom se z ní nevytráceli, abychom v ní i nadále hledali své místo, svojí pozici, svojí roli a tu uměli dobře naplnit. Ještě jedou, všem nesmírně děkuji, ať již to byli politici, odborníci a ještě jednou, Švédsku vše dobré do nadcházejícího předsednictví. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji Janu Fischerovi, předsedovi vlády za úvodní závěrečné slovo číslo 1 a teď o úvodní závěrečné slovo číslo 2 poprosím Mirka Topolánka.
Mirek Topolánek: Oni mi říkali, že to dneska bude spíše nevážné, tak jsem váhal, jak dalece to má být nevážné a pak jsem se začal postupně krotit. Nicméně, ten papír připravený číst nebudu. Jeden člověk, kterému tu poděkováno nebylo stojí tady po mé levici, vybral jsem si ho určitě dobře, tím, že jsem ho nominoval na předsedu vlády. Je to Jan Fischer. Vstoupil do velmi nelehké doby ve velmi nejednoduché situaci. Zvládl jí se ctí, zamezil té největší ostudě, kterou jsme si sami tak trochu připravili, protože to české předsednictví můžeme pokládat i díky němu za úspěšné. Já jsem mu chtěl poděkovat nejenom za to jak to zvládl, ale osobně i za to, že tu dnes mohu stát vedle něho, protože speciálně česká politika je velmi nekulturní, je velmi nepřátelská, agresivní a to že tu dnes mohu stát jako předseda Evropské rady 128 a on 53, tak pokládám za dobrý vklad české politické kultuře a moc si toho vážím. Já myslím, že ČR ukázala, Evropě jsme to opravdu osladili, že vždy máme nějaké zvláštnosti a to heslo „In varietate concordia“, jednota v různosti, během českého předsednictví dostala svou skutečnou náplň, protože jen opravdu jen v Praze je možné, aby závěrečnou řeč mohli vést dva lidé, kteří sena tom předsednictví podíleli, což si myslím, že ten vklad, který jsme přinesli do té Evropy, top je něco, co opravdu Evropa ani nezasloužila toto poznání. Já jsem chtěl poděkovat ještě jedné skupině, ode mne to nikdo moc nečeká, jsou to novináři, kteří až na výjimky minimálně do toho 24. března či 8. května, kdy přišla vláda Jana Fischera, opravdu pochopili tu svou roli až na výjimky psali a dávali informace o předsednictví velmi korektně. Pochopili rozprávně, že to není nějaká politická či jen vládní či stranická linka, že to je naše česká odpovědnost, hrdost, že to je republiková záležitost, za to jsem chtěl také poděkovat. Já vím, že potom ty komentáře byli více jízlivé, někdy sarkastické, na rozdíl od zahraničních kolegů čeští novináři neumí psát pochvalně o vlastní vládě. Možná to je dobře a patří to k našemu národnímu naturelu. Francouzský novinář by to nikdy neudělal, mimochodem. Myslím si, že to české předsednictví a jsem o tom přesvědčen, bylo úspěšné z mnoha pohledů nejen proto, že jsme zvládli tu vnitropolitickou krizi, ale i díky problémům, které jsme řešili a možná že budou zapomenuta jména těch protagonistů, ať už mé, vlády, či vlády Jana Fischera, ale měli bychom pamatovat na ty lidi, kteří stáli za tím. Jsou to stovky, tisíce, možná bezejmenných nejen úředníků, ale i specialistů, kteří zvládli celou tu logistickou operaci a jestli se za něco nemusíme vůbec stydět, tak to je technická, logistická, úřednická úroveň celého předsednictví a mám pocit, že bude pro některé v takto složitém půlroku velmi komplikované na takovou úroveň navázat. Jsme na to hrdý, jsem na to pyšný, protože to se nám podařilo bezezbytku. To co si myslím, že jsme si vytkli jako motto, myslím tím Evropa bez bariér, to jsme snad naplnili také. Protože to, že jsme jako Češi poměrně zvláštní země, která má smysl pro humor, který na evropské radě málokdo pochopil, ale snad jsme to trochu je naučili, tak to je známo, ale panuje o nás spousta různých klišé a předsudků. Pokud se nám pomocí našeho předsednictví podařilo některé potvrdit, ale i vyvrátit, tak i tady jsme naplnili minimálně jedu rovinu té Evropy bez bariér. Nemyslím tím jenom ty překážky pro byznys, ale myslím tím ty bariéry v hlavách, psychologické, které mezi námi panují. Chtěl bych také všem poděkovat a myslím si, že přestože naši otcové mají z EU pořád strach, že my sami máme celou řadu výhrad, tak speciálně naše děti jsou Češi, ale současně i Evropané a to heslo Evropa bez bariér beru jako samozřejmost a speciálně pro ně jsem udělali dost, aby Evropu brali za svou a cítili se a dělali vše pro to, aby ta Evropa byla prosperující, bezpečná a to je to nejlepší co jsme mohli pro naše děti udělat. Děkuji.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji Mirku Topolánkovi a nyní mi dovolte, abych požádal o pár slov velvyslankyni Švédského království paní Katharine von Heydenstam.
Katharine von Heydenstam, velvyslankyně Švédského království: Anglické znění projevu na záznamu bez překladu.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji velvyslankyni paní von Heydenstam. Teď, dámy a pánové, vy jste to Evropě osladili, každý svým dílem, teď je ale na vás, abyste to osladili sobě a také těm, kteří sem přišli, aby si poslechli to vaše poděkování, tedy lidé, kteří připravovali a kteří zabezpečovali celé to šestiměsíční předsednictví ČR v EU. A k tomu oslazení je tady připravený dort s logem českého předsednictví a já bych poprosil Mirka Topolánka a Jana Fischera, aby každý tím svým dílem ten dort nakrojili. Dort je nakrojen, bude ještě naporcován a vy se o něj samozřejmě rozdělíte. Děkuji. A teď nadřeně ještě takový menší slavnostní okamžik, já poprosím tady naše asistenty, vlajka, která symbolizovala právě s tím logem české předsednictví, teď opustí stožár ve Strakově akademii a místo ní bude vyvěšena vlajka EU. Mezitím šéfkuchař dokončuje porcování. Vlajka českého předsednictví byla úhledně složena a nyní poprosím o vyvěšení vlajky EU. Vlajka EU je nahoře a já bych ještě poprosil Jana Fischera o krátký přípitek, na který jste srdečně zváni.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: Bude to opravdu krátké, bude to bez mikrofonů, tak s mikrofonem, když mám slabý hlas, dobře, už jsem dlouho neučil. Takže ještě jednou díky moc, vše na dobrý konec českého předsednictví, na dobrý český konec a dobrý švédský začátek. Dámy a pánové, na vaše zdraví.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Mockrát děkuji a samozřejmě vás zvu na číši vína na to slazení.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: neváhejte, bouřka je na cestě.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení přítomní. Za sedm hodin se české předsednictví stane historií, stane se příležitostí pro politiky, politology, analytiky pro novináře, žurnalisty, aby ho hodnotili, kritizovali, hledali na něm samozřejmě také pozitiva, ale to nechme jim. Já rozhodně se nějaké hlubokomyslné analýzy pouštět nebudu. Já vidím tuto příležitost spíše pro to, abych všem, kteří se na přípravě předsednictví, průběhu, ať už to byli politici, odborníci, podíleli, abych jim skutečně ze srdce poděkoval. České předsednictví formálně začalo 1. ledna, ale předtím bylo do něj neinvestováno 2 roky příprav v rovině politické, odborné. Vznikaly týmy, mechanismy koordinace, vznikaly představy o tom, jak tato republika to bude dělat a jak to bude dělat co nejlépe. Předsednictví bylo zvláštní tím, že moji předchůdci se prvního ledna neměli kam rozhlížet a vpadli do toho rovnýma nohama. Na dveře Evropy zaklepal problém s dodávkami plynu a vypuknul konflikt v Gaze. Tam skutečně šlo o to, aby předsednictví prokázalo svou schopnost v čele Evropy tyto problémy řešit. Ještě jednou věcí bylo české předsednictví zvláštní, zahajuje a končí ho jiný premiér, jiní ministři, to také není úplně obvyklá situace. Pak zase v květnu bylo třeba vše udělat pro to, abychom se s tím vyrovnali a předsednictví dotáhli do konce se ctí. To bylo to, co já jsem si předsevzal. Když jsem přijal nominaci na šéfa české vlády a právě dokončení českého předsednictví jsem považoval za první a nejvážnější součást své služby, protože o nic jiného než o službu nešlo a za tím také nejde. Díky všem úředníkům, odborníkům, kteří připravovali předsednictví a pracovali na něm. Díky jejich dobré přípravě a díky tomu, že se podařilo tyto týmy stabilizovat, byl i ten výsledek dobrý a nakonec úspěšný, že se týmy nerozpadly, všichni ti lidé byly velmi k té věci loajální, byli přesvědčeni o tom, co dělají a uměli spolu dobře komunikovat. Nejen tady v Praze, ale i v Bruselu, v řadě mezinárodních organizací. To vše českému předsednictví prospělo. Prospěla nám i podpora ze strany členských zemí, plně se ukázalo, že Evropa není Evropa institucí, ale Evropa především dobře kooperujících národů. Ale když už jsem u těch institucí, jednu zmíním, je to především EK v čele s José Manuelem Barrosem, která od začátku předsednictví intenzivně podporovala a neopustila ho ani když se měnily posty šéfů vlád a evropská komise byla jedna z prvních institucí, která skutečně podporu nově vzniklému kabinetu dala. Na závěr se sluší popřát Švédskému království, které se ujímá po dnešní půlnoci role předsednické země, aby si priority, které si vytkne pro své předsednictví a jsou to priority velmi slibné a velmi srozumitelné, aby se jim je podařilo splnit. Já jsme velice rád, že se nám dařila v triu společně s francií poměrně užitečná, produktivní spolupráce. Jsem velice rád a jsem o tom přesvědčen, že švédskému předsednictví předáváme předsednictví v dobrém stavu ve smyslu obsahovém a administrativním. Přeji švédskému předsednictví hodně úspěchů po celý půlrok, který má před sebou. Nám přeji to, aby se nám už bez předsednictví v Evropě dařilo, abychom se z ní nevytráceli, abychom v ní i nadále hledali své místo, svojí pozici, svojí roli a tu uměli dobře naplnit. Ještě jedou, všem nesmírně děkuji, ať již to byli politici, odborníci a ještě jednou, Švédsku vše dobré do nadcházejícího předsednictví. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji Janu Fischerovi, předsedovi vlády za úvodní závěrečné slovo číslo 1 a teď o úvodní závěrečné slovo číslo 2 poprosím Mirka Topolánka.
Mirek Topolánek: Oni mi říkali, že to dneska bude spíše nevážné, tak jsem váhal, jak dalece to má být nevážné a pak jsem se začal postupně krotit. Nicméně, ten papír připravený číst nebudu. Jeden člověk, kterému tu poděkováno nebylo stojí tady po mé levici, vybral jsem si ho určitě dobře, tím, že jsem ho nominoval na předsedu vlády. Je to Jan Fischer. Vstoupil do velmi nelehké doby ve velmi nejednoduché situaci. Zvládl jí se ctí, zamezil té největší ostudě, kterou jsme si sami tak trochu připravili, protože to české předsednictví můžeme pokládat i díky němu za úspěšné. Já jsem mu chtěl poděkovat nejenom za to jak to zvládl, ale osobně i za to, že tu dnes mohu stát vedle něho, protože speciálně česká politika je velmi nekulturní, je velmi nepřátelská, agresivní a to že tu dnes mohu stát jako předseda Evropské rady 128 a on 53, tak pokládám za dobrý vklad české politické kultuře a moc si toho vážím. Já myslím, že ČR ukázala, Evropě jsme to opravdu osladili, že vždy máme nějaké zvláštnosti a to heslo „In varietate concordia“, jednota v různosti, během českého předsednictví dostala svou skutečnou náplň, protože jen opravdu jen v Praze je možné, aby závěrečnou řeč mohli vést dva lidé, kteří sena tom předsednictví podíleli, což si myslím, že ten vklad, který jsme přinesli do té Evropy, top je něco, co opravdu Evropa ani nezasloužila toto poznání. Já jsem chtěl poděkovat ještě jedné skupině, ode mne to nikdo moc nečeká, jsou to novináři, kteří až na výjimky minimálně do toho 24. března či 8. května, kdy přišla vláda Jana Fischera, opravdu pochopili tu svou roli až na výjimky psali a dávali informace o předsednictví velmi korektně. Pochopili rozprávně, že to není nějaká politická či jen vládní či stranická linka, že to je naše česká odpovědnost, hrdost, že to je republiková záležitost, za to jsem chtěl také poděkovat. Já vím, že potom ty komentáře byli více jízlivé, někdy sarkastické, na rozdíl od zahraničních kolegů čeští novináři neumí psát pochvalně o vlastní vládě. Možná to je dobře a patří to k našemu národnímu naturelu. Francouzský novinář by to nikdy neudělal, mimochodem. Myslím si, že to české předsednictví a jsem o tom přesvědčen, bylo úspěšné z mnoha pohledů nejen proto, že jsme zvládli tu vnitropolitickou krizi, ale i díky problémům, které jsme řešili a možná že budou zapomenuta jména těch protagonistů, ať už mé, vlády, či vlády Jana Fischera, ale měli bychom pamatovat na ty lidi, kteří stáli za tím. Jsou to stovky, tisíce, možná bezejmenných nejen úředníků, ale i specialistů, kteří zvládli celou tu logistickou operaci a jestli se za něco nemusíme vůbec stydět, tak to je technická, logistická, úřednická úroveň celého předsednictví a mám pocit, že bude pro některé v takto složitém půlroku velmi komplikované na takovou úroveň navázat. Jsme na to hrdý, jsem na to pyšný, protože to se nám podařilo bezezbytku. To co si myslím, že jsme si vytkli jako motto, myslím tím Evropa bez bariér, to jsme snad naplnili také. Protože to, že jsme jako Češi poměrně zvláštní země, která má smysl pro humor, který na evropské radě málokdo pochopil, ale snad jsme to trochu je naučili, tak to je známo, ale panuje o nás spousta různých klišé a předsudků. Pokud se nám pomocí našeho předsednictví podařilo některé potvrdit, ale i vyvrátit, tak i tady jsme naplnili minimálně jedu rovinu té Evropy bez bariér. Nemyslím tím jenom ty překážky pro byznys, ale myslím tím ty bariéry v hlavách, psychologické, které mezi námi panují. Chtěl bych také všem poděkovat a myslím si, že přestože naši otcové mají z EU pořád strach, že my sami máme celou řadu výhrad, tak speciálně naše děti jsou Češi, ale současně i Evropané a to heslo Evropa bez bariér beru jako samozřejmost a speciálně pro ně jsem udělali dost, aby Evropu brali za svou a cítili se a dělali vše pro to, aby ta Evropa byla prosperující, bezpečná a to je to nejlepší co jsme mohli pro naše děti udělat. Děkuji.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji Mirku Topolánkovi a nyní mi dovolte, abych požádal o pár slov velvyslankyni Švédského království paní Katharine von Heydenstam.
Katharine von Heydenstam, velvyslankyně Švédského království: Anglické znění projevu na záznamu bez překladu.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji velvyslankyni paní von Heydenstam. Teď, dámy a pánové, vy jste to Evropě osladili, každý svým dílem, teď je ale na vás, abyste to osladili sobě a také těm, kteří sem přišli, aby si poslechli to vaše poděkování, tedy lidé, kteří připravovali a kteří zabezpečovali celé to šestiměsíční předsednictví ČR v EU. A k tomu oslazení je tady připravený dort s logem českého předsednictví a já bych poprosil Mirka Topolánka a Jana Fischera, aby každý tím svým dílem ten dort nakrojili. Dort je nakrojen, bude ještě naporcován a vy se o něj samozřejmě rozdělíte. Děkuji. A teď nadřeně ještě takový menší slavnostní okamžik, já poprosím tady naše asistenty, vlajka, která symbolizovala právě s tím logem české předsednictví, teď opustí stožár ve Strakově akademii a místo ní bude vyvěšena vlajka EU. Mezitím šéfkuchař dokončuje porcování. Vlajka českého předsednictví byla úhledně složena a nyní poprosím o vyvěšení vlajky EU. Vlajka EU je nahoře a já bych ještě poprosil Jana Fischera o krátký přípitek, na který jste srdečně zváni.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: Bude to opravdu krátké, bude to bez mikrofonů, tak s mikrofonem, když mám slabý hlas, dobře, už jsem dlouho neučil. Takže ještě jednou díky moc, vše na dobrý konec českého předsednictví, na dobrý český konec a dobrý švédský začátek. Dámy a pánové, na vaše zdraví.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Mockrát děkuji a samozřejmě vás zvu na číši vína na to slazení.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: neváhejte, bouřka je na cestě.