Projev premiéra Petra Fialy na konferenci Green Deal Summit 2023

Předseda vlády ČR Petr Fiala se v úterý 26. září 2023 zúčastnil v Technologickém centru UMPRUM konference Green Deal Summit 2023, kterou pořádal mediální dům Economia s Hospodářskými novinami. Premiér na konferenci vystoupil s úvodním projevem.

Vážená paní předsedkyně Evropské komise, milá Ursulo, vážení vzácní hosté, dámy a pánové,

je mi potěšením zahájit letošní Green Deal Summit, tedy prestižní setkání politiků, byznysu, energetiky, průmyslu, novinářů, nevládních organizací a dalších hostů. Vy všichni hledáte odpověď na otázku, jak tuto zásadní proměnu evropské ekonomiky co nejlépe využít, jak ji co nejlépe využít nejenom v zájmu naší přírody, ale jak ji co nejlépe využít také v zájmu dlouhodobé prosperity.

Jsem poctěn, že mé pozvání na dnešní konferenci přijala i paní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Paní předsedkyně, milá Ursulo, vítám tě opět v Praze!

Dámy a pánové, za několik měsíců to budou čtyři roky od chvíle, kdy byla představena Zelená dohoda pro Evropu. Domnívám se, že po této době nastává vhodný čas pro to, abychom vyhodnotili, zda kráčíme po správné cestě, podívali se na to, co se povedlo, a podívali se také na to, co je popřípadě potřeba změnit. Dovolte mi proto, abych vám tu na úvod nabídnul několik poznámek na toto téma.

Když paní předsedkyně před těmi čtyřmi lety představovala vizi bezuhlíkové unie, uvedla to slovy, cituji: „Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky.“

Tolik citát a podívejme se na to, jestli se nám tyto cíle daří naplňovat. Domnívám se, že zatímco Zelená dohoda určitě naplňuje svoje ambice z hlediska odpovědného života, naplňuje svoje ambice z hlediska životního prostředí, tak nás zatím nedokázala výrazněji nasměrovat k významnému pokroku v oblasti inovací a v proměně evropské ekonomiky. A myslím si, že to je limit, nad který musíme přemýšlet, protože pokud se nám tuto věc nepodaří naplnit, tak nadále bude mnoho lidí tento koncept odmítat.

Green Deal je dnes téma ve společnosti, je to téma v rovině symbolické i v rovině praktické, rezonuje stále silněji. A zdá se, že jeho obsah se zařadí mezi hlavní témata příštího roku. V řadě zemí se patrně stane jedním z klíčových témat, možná klíčovým tématem voleb do Evropského parlamentu.

Podobný vývoj nás nepochybně čeká i v České republice, i když zde je situace poněkud paradoxní, ale to trošku patří k naší charakteristice. Já tady jenom připomenu ten paradox. Všechna ustanovení Zelené dohody za Českou republiku v letech 2019 až 2021 schválila předcházející vláda Andreje Babiše, zatímco moje vláda přišla už v podstatě ve chvíli, kdy ty základní parametry byly nastaveny. Dnešní opozice a Andrej Babiš se k tomu nehlásí a kritizuje podmínky, které sám vyjednal. A tady myslím, že narážíme na úplně absurdní situaci, kdy Andrej Babiš fakticky útočí sám na sebe. Ale i to jsou paradoxy, které provázejí Green Deal, které Green Deal vyvolává a se kterými prostě musíme počítat.

Spolu s polarizovanou debatou, které se nemůžeme vyhnout i vzhledem k těmto specifickým okolnostem, které jsem tu popsal, tak probíhá ještě další proces – tentokrát na úrovni členských států, které se nyní intenzivně připravují na debatu o cílech pro rok 2040. Jednotlivé části dohody se tak brzy dostanou na stůl a budou diskutovány v plánované revizi.

Podobné snahy jsou určitě dobré a měly by být součástí každé komplexní strategie. Nemůžeme ignorovat, že svět kolem nás se vyvíjí, nemůžeme ignorovat nové výzvy a myslím si, že tento proces je příležitostí a musíme ho dobře uchopit.

Já jsem se, když byl Green Deal přijímán, nikdy netajil určitými výhradami a tím, že bych se snažil domluvit nějakou jinou podobu toho výsledného kompromisu. Ale Green Deal je v této podobě realitou a my se musíme snažit, abychom tu realitu co nejúspěšněji naplnili.

Proto se také přimlouvám, abychom maximálně využili tuto příležitost, abychom podrobili cíle Dohody intenzivním diskusím a revizím, abychom správně nastavené úpravy politik, aniž bychom opustili ten základní cíl, aby nám pomohly zlepšit naši konkurenceschopnost a navázat na podstatné změny, které se nám v Evropě nedávno podařily.

A já tady chci zmínit dva silné příklady takovýchto změn a příklady toho, kdy rozumná politika spolu s vysoce nastavenými cíli dobře fungují.

Prvním příkladem, který připomenu, je energetika. A myslím si, a podle mě se to ukáže i s určitým časovým odstupem, že jedním z největších úspěchů, který se nám v poslední době v Evropě podařil, je energetická bezpečnost. V situaci, kdy s námi Putinův režim vede energetickou válku, je zjevné, že Evropa musí budovat funkční strategickou autonomii v energetice. A tady se nám myslím společně podařilo dosáhnout velkých úspěchů, donedávna ještě nepředstavitelných.

Evropa se z této války dokázala poučit, a nakonec z ní vyjdeme mnohem odolnější. Řada evropských států, včetně České republiky, dokázala rychle utlumit svoji závislost na ruských surovinách.

Na evropské úrovni jsme i díky rychlosti a flexibilitě Evropské komise v čele s paní předsedkyní udělali rychle správná opatření a navzdory všem katastrofickým scénářům Evropská unie zvládla zajistit dostatek energie, zvládli jsme stabilizovat ceny a vytvořili jsme solidní mechanismy pro případ případné další krize. Jsem hrdý na to, že se nám to podařilo a jsem hrdý na to, že k těmto úspěchům přispěla i práce českého předsednictví v Radě EU.

Mám také radost z toho, že se České republice podařilo prosadit do taxonomie i jadernou energetiku. A jsem přesvědčen, že i díky tomu problém energetické nezávislosti kompletně vyřešíme – i když si to v našem případě ještě vyžádá velké investice do elektráren, přepravních tras a v budoucnu také do ukládání energie, ať už to bude vodík či jiná energie. Ale ta pozitivní zpráva je, že jsme tuto situaci zvládli a že v této věci jdeme správným směrem.

Odklon od ruských surovin, to je obrovský úspěch a je to úspěch, který je zcela v souladu s cíli Zelené dohody, a zároveň nám přináší nezávislost a jasně uchopitelnou konkurenční výhodu. A právě na takové výsledky se musíme zaměřit, protože právě takovéto výsledky dokáží přesvědčit občany v členských zemích v Evropské unii.

Druhou oblastí, kterou chci zmínit, a ta se týká České republiky velmi intenzivně vzhledem k roli, jakou u nás má automobilový průmysl, jsou nové normy pro výrobu spalovacích motorů, tzv. Euro 7.

Jak už jsem řekl v úvodu, my se snažíme o to, aby naplňování cílů Green Dealu přihlíželo k realitě, abychom dokázali ty cíle naplňovat a upravovat tak, aby přinášely výhody po všech stranách a odpovídaly i ekonomickým zájmům. Chceme realisticky využít šanci, kterou Green Deal přináší, a konstruktivně se snažit o změny, kde potřebu změny opravdu vidíme.

A to se týká právě té normy Euro 7, kde se České republice podařilo vytvořit velmi silnou koalici zemí, která upravila ten původní návrh do podoby, kde odstraňujeme ty nezamýšlené důsledky, které by mohl přinést.

Mluvím tady o tom i proto, že to je aktuální, protože právě včera tento obecný přístup schválila Rada EU a věřím, že podobně konstruktivní bude i Evropský parlament a že se Alexandru Vondrovi, který je shodou okolností zpravodajem v této věci, podaří domluvit většinu pro přijatelný výsledek, který bude mít pozitivní dopad na to, aby Evropa obstála v globální soutěži.

Myslím si, že právě globální soutěž, konkurenceschopnost, to je to, oč tu také jde a co musíme mít na paměti. Začátkem měsíce jsem na konferenci Česko na křižovatce představil svoji vizi budoucího směřování naší země, mluvil jsem o Restartu Česka. Chci, aby Česká republika byla silným hlasem v Evropě, aby nezapomínala na svou osvědčenou roli historické křižovatky v dopravě, ekonomice, znalostech či kultuře.

Moje vize stojí mimo jiné na strategických investicích, na investicích do strategických sektorů. A mezi ně patří samozřejmě obnovitelné zdroje, kde jsme v minulosti jako Česká republika zanedbali mnoho věcí, jaderná energetika, čipový ekosystém, opět jedna z věcí, která je důležitá pro konkurenceschopnost a bezpečnost celé Evropy, těžba lithia nebo třeba umělá inteligence. To, o čem jsem mluvil, to jsou investice v řádu bilionů korun. Podpora těchto klíčových technologií, a často moderních technologií a udržitelných technologií, je základní podmínkou naší konkurenceschopnosti.

Ale bohužel nikoli podmínkou jedinou. Je třeba si přiznat, že pokud se nám nepodaří přesvědčit zbytek světa, aby se k evropským závazkům přidal, tak část opatření, která my sami v Evropě děláme, může odrazovat podnikatele a investory, a tím nás dlouhodobě poškozovat.

To si nemůžeme dovolit. Evropa dnes vede prakticky ve všech ukazatelích kvality života, a to je něco úžasného a musíme na to být hrdí a musíme pracovat na tom, abychom to udrželi. To je znamenitá konkurenční výhoda, na kterou opravdu nežehrejme, ale buďme na ni hrdí. Ale na druhou stranu, těch evropských firem, které najdeme v žebříčcích technologických gigantů nebo největších inovátorů, těch je zatím jen poskrovnu. A tady musíme přidat a musíme pracovat jinak a intenzivněji.

I když jsme lídry, stále ještě lídry v řadě odvětví, současné trendy napovídají, že pokud něco nezměníme, tak brzy budeme přispívat hlavně k cizí prosperitě. Poetická slova, která do jisté míry máme rádi a která už několik staletí označují Evropu jako „starý kontinent“, by mohla v kontextu globální ekonomiky získat nový význam, ne tak pozitivní. A podle mě je i toto pro nás výzva, abychom adekvátním způsobem reagovali.

Naše reakce na globální výzvy, na konkurenci, které čelíme, na všechna ta nebezpečí, která jsou kolem nás, naše reakce musí být uměřená a musí být promyšlená.

Rád bych tady zmínil jedno heslo, které se se Zelenou dohodou pojí. A opět budu citovat paní předsedkyni Ursulu von der Leyen, která před čtyřmi lety uvedla, že Green Deal je mise srovnatelná s vysláním člověka na Měsíc. To je podle mě velmi dobrá a výstižná metafora, ale je to i metafora, která do jisté míry vyjadřuje složitost té situace.

Ale zamysleme se nad ní, prosím. Američanům se na konci 60. let 20. století skutečně podařilo vyhrát závod se Sovětským svazem. Dokázali, že je to možné, a umístili na Měsíc svoji vlajku. My, co jsme to zažili, já jako malý kluk, tak jsme to prožívali s opravdu velkým nadšením a měli jsme pocit, že je to opravdu zásadní zlom v historii lidstva. Ale když se na to podíváte dál, tak zjistíte, že po třech letech lety na Měsíc ustaly.

Co se stalo? Lidstvo této mety dosáhlo, bylo to fantastické, ale brzy si uvědomilo, že možnost pobytu člověka na Měsíci prakticky nedokáže využít. A dnes už je to padesát let od první návštěvy, a teprve teď se znovu začíná přemýšlet nad tím, co by nám Měsíc mohl přinést.

A já si myslím, že tento příklad nás musí vést k tomu, abychom podobným způsobem neskončili v případě Green Dealu. A proto o evropské dohodě musíme přemýšlet komplexně, musíme ji chápat nejenom v té rovině symbolu a toho cíle, kterému všichni tleskáme, ale musíme ji chápat především jako ambiciózní, realistickou a průběžně aktualizovanou strategii. To mi připadá jako důležité. Jejím cílem nesmí být jenom jediné číslo nebo jediný symbol, jakkoliv je srozumitelný, jakkoliv je důležitý. Musíme to doplňovat neustále ambiciózní, realistickou a průběžně aktualizovanou strategií, což se v poslední době děje.

Dámy a pánové, doufám, že se mi v uplynulých minutách podařilo ukázat, jak se na Green Deal dívám, kde vidím ty obrovské šance a kde vidím ty důvody pro to, abychom přemýšleli o určitých revizích.

Nechci se vzdávat cílů v oblasti životního prostředí ani ekonomické modernizace, ale zároveň jsem přesvědčen, že se musíme vyvarovat jakýchkoliv dogmat i v této věci, že musíme sledovat svět kolem nás a že musíme naše strategie průběžně upřesňovat v souladu s vývojem našeho poznání, ale také s tím, co se děje kolem nás, jak jsme to výborně dokázali v případě energetické bezpečnosti.

A pokud se nám to podaří, tak stejně nebudeme nikdy vlastně úplně hotovi, budeme muset pokračovat dál. Ale pokud se nám to podaří, tak zajistíme, že zelená tranzice bude pro Evropu skutečným vítězstvím – a bude pro Evropu skutečným vítězstvím tehdy, pokud přinese jasné výsledky v oblastech, jako je energetická náročnost, efektivní průmysl nebo digitální transformace.

Já bych chtěl Zelené dohody aktivně využít ve prospěch našich občanů tak, aby přinesla prospěch České republice i celé Evropské unii. S touto pokorou a s touto nadějí na lepší a bohatší život pro každého Evropana moje vláda přistupuje k problematice evropské zelené tranzice.

Dámy a pánové, věřím, že dnešní debata přinese nové nápady, že ovlivní naše každodenní rozhodování. Přeji vám úspěšný průběh konference, zajímavé podnětné myšlenky a také pěkný den.

Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala

Předseda vlády ČR