Lucia Zachariášová: Věnování pozornosti ženám z marginalizovaných menšin považuji za velmi zásadní

Komise je vrcholným orgánem OSN pro oblast rovnost žen a mužů. Zasedá každoročně v březnu v New Yorku a jejím mandátem je vyhodnocovat plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, Pekingské akční platformy a dalších mezinárodních dokumentů v oblasti genderové rovnosti. Letošnímu zasedání Komise OSN pro postavení žen je mezinárodním společenstvím věnována zásadní pozornost, neboť jeho tématem je vyhodnocení plnění Pekingské akční platformy u příležitosti 20. výročí od jejího přijetí. Pekingská akční platforma představuje komplexní a dosud nepřekonaný mezinárodní standard v oblasti podpory práv žen a genderové rovnosti.

Tři otázky pro:
Luciu Zachariášovou, vedoucí Oddělení rovnosti žen a mužů a členku české delegace

1) Kterým závažným tématům se zatím jednání věnovalo a do jaké míry se témata ČR shodují či nikoliv s těmi, které řeší další státy? Které konkrétně?
Letošní jednání se soustředí na dvacáté výročí Pekingské deklarace a akční platformy. To je mezinárodně nejvýznamnější dokument, který již v roce 1995 nastavil vysoký standard naplňování práv žen. Témata jsou proto velmi různorodá a zabírají všechny kritické oblasti Pekingské deklarace a akční platformy.

V rámci druhého týdne jednání, které je zaměřeno více expertně, se však jednání soustředí na několik podstatných oblastí, které zpravidla nebývají tolik zdůrazňované. Jedná se o otázku odpovědnosti mužů a chlapců za dosažení genderové rovnosti, dále o potřebu sběru statistických dat v této oblasti, které nám mohou ukázat skutečný obrázek o situaci žen a mužů ve společnosti a také téma postavení žen z marginalizovaných skupin.

2) O čem referovala česká delegace?
Česká delegace vystoupila v rámci všeobecné rozpravy, kde představila své nejaktuálnější kroky týkající se politiky rovnosti žen a mužů. Zejména se jednalo o Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020, ale i o další kroky.

Česká delegace také ve spolupráci s Bolívií a neziskovými organizacemi Slovo 21 a Altenative til Vold z Norska zorganizovala workshop (tzv. side-event) týkající se participace žen z menšin na veřejném životě. Toto téma je velmi důležité, neboť ženy z menšin často čelí vícenásobné diskriminaci a zároveň často žijí v komunitách, ve kterých jsou velmi silně zakořeněny genderové stereotypy. Osobně jsem ve svém příspěvku představila některá statistická data týkající se postavení žen z menšin v České republice a dále pak nástroje vlády ČR, které se k participaci žen z menšin na veřejném životě vztahují. Na závěr jsem uvedla některé příklady z oblasti neziskového sektoru. Představila jsem neziskové organizace Romea, řešící situaci romské menšiny, organizaci Alternativa 50+, která se mimo jiné věnuje seniorkám, Evropskou kontaktní skupina, jenž poskytuje podporu migrantkám a organizaci Jako doma, která se zaměřuje na ženy bez domova. Věnování pozornosti ženám z marginalizovaných menšin považuji za velmi zásadní a, jak se ukázalo, také Komise OSN pro postavení žen jej řadí vysoko a zařadila jej do hlavního expertního programu (viz odpověď na otázku č. 1). Toto téma je velice aktuální v kontextu České republiky zejména ve vztahu k romské menšině a doufám, že i uspořádání našeho workshopu napomůže jeho širšímu otevření.

3) Může vzejít z jednání nějaký závěr, který by měl konkrétní dopad na politiky jednotlivých států?
Letošní jednání Komise OSN pro postavení žen je specifické v tom, že na jeho konci nebudou přijímány žádné oficiální závěry, jako je tomu standardně v jiných letech. Důvodem je zejména to, že Komise chtěla dát prostor pro široký dialog všem důležitým aktérům a aktérkám o různorodých tématech vztahujících se k genderové rovnosti, ale i obecně k situaci v postavení žen po celém světě. Hlavním výstupem z letošního zasedání Komise OSN pro postavení žen tam zůstává silný apel na naplňování závazků v Pekingské deklaraci a akční platformě, ke kterým se státy přihlásily již v roce 1995 na 4. Mezinárodní organizaci o ženách. Je před námi ještě mnoho práce, ale je dobře, že mezinárodní společenství svou vůli na jejím prosazování opakovaně vyjádřilo. To je důležitý závazek, na který bychom neměli zapomínat při každodenní práci v této oblasti. To, o co primárně jde, je totiž dosažení rovnosti žen a mužů. A na slavnostním večeru pořádaném agenturou UN Women generální tajemním OSN Ban Ki-moon deklaroval, že cílovým rokem pro dosažení rovnosti žen a mužů je rok 2030. Společně bychom tak měli udělat vše pro to, aby se do této doby situace nerovného postavení žen výrazně zlepšila.