Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

8. 10. 2014 15:30

Vláda k návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství nepřijala žádné stanovisko

Vláda ČR na svém dnešním pravidelném zasedání projednala mimo jiné i tři body, které jí předložil ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Jednalo se o dva poslanecké návrhy zákonů a návrh na vstup vlády ČR do řízení vedeného před Ústavním soudem.

Poslanci navrhují umožnit adoptovat dítě partnera či partnerky v registrovaném partnerství
Prvním materiálem byl poslanecký návrh zákona, jehož cílem je umožnit, aby v případě, že jedna z osob žijících v registrovaném partnerství je rodičem dítěte, mohl toto dítě osvojit i její partner. Předlohu připravilo 25 poslanců a poslankyň z různých stran, je na ni shoda s výjimkou KDU-ČSL.
Předložený legislativní záměr stanoví výjimku ze zákazu osvojení pro registrované osoby, kdy si nově budou moci partneři osvojit dítě svého partnera. Nepůjde tedy o osvojení cizího dítěte z náhradní ústavní péče, které je právně volné, ale o osvojení dítěte, které ve stejnopohlavní rodině žije, partnerem jeho rodiče.

"Žitou realitou i v České republice je, že existuje stále více rodin, kde oba rodiče mají stejné pohlaví. Zatímco v minulosti stejnopohlavní páry často vychovávaly děti z jejich předcházejících heterosexuálních vztahů, v posledních letech stále častěji vychovávají děti, které se rodí plánovaně přímo jim," uvádí se v podkladech k novele.

Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 v domácnostech dvojic gayů a lesbických žen v Česku vyrůstalo přes devět stovek dětí. V rodinách registrovaných partnerů jich bylo téměř pět desítek, ostatní žily u "nesezdaných" párů.
Podle autorů předlohy zákona mívá dítě z takzvané duhové rodiny podle českého práva obvykle jen jednoho rodiče v rodném listě, i když ho "od narození vychovávají a milují rodiče dva". Druhý otec či druhá matka nemají ale k dítěti práva a povinnosti, nejsou jeho zákonným zástupcem. Poslanci tvrdí, že to je v rozporu se zájmem dítěte, které by mělo mít oba rodiče i oficiálně.

Možnost adoptovat dítě partnera či partnerky existuje ve Finsku, Francii, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Británii, Belgii, Německu, Rakousku a dalších státech.
Stejný návrh předložila už loni na jaře skupina poslanců z tehdejší Sněmovny. Kvůli pádu vlády a rozpuštění dolní komory předloha spadla pod stůl.

Vládní kabinet na dnešním jednání nezaujal žádné stanovisko. Ministři předlohu ani neschválili (pro toto stanovisko hlasoval jeden ministr), ani nezamítli (ruku pro zvedlo pět členů vlády), neshodli se ani na neutrálním stanovisku.
Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko, znamená to ze zákona po uplynutí lhůty 30 dní automaticky souhlas. Aby návrh zákona začal platit, musí ho schválit poslanecká sněmovna, Senát a podepsat prezident.

Přímá volbu starostů
Dalším projednávaným materiálem byl ústavní návrh zákona skupiny poslanců Úsvitu přímé demokracie, který má za cíl zavést přímou volbu starostů. To, v jakých obcích bude starosta volen přímo, jakým způsobem a jak budou rozděleny pravomoci mezi něj a zastupitelstvo, by bylo upraveno až na úrovni zákona. Dnešní právní řád říká, že starosta je volen zastupitelstvem obce z řad členů zastupitelstva obce. Současný model řízení obcí je tak založen na občany voleném zastupitelstvu. Zastupitelstvo obce poté volí radu a starostu. Tento princip je na území ČR používán již od poloviny 19. století (byť s malými výjimkami). Pro samosprávu jako takovou je tedy charakteristickým znakem kolektivní způsob rozhodování.
Vláda se v minulých letech otázkou přímé volby starostů opakovaně zabývala, ale nepodařilo se najít tak zásadní argumenty, které by tak významnou změnu uspořádání správy přesvědčivě odůvodnily -neboť má-li mít přímá volba starosty smysl, je nutně spojena s posílením jeho pravomocí.
Vláda na dnešním jednání k tomuto návrhu přijala negativní stanovisko.


Návrh na vstup vlády ČR do řízení vedeného před Ústavním soudem
Návrh podal Nejvyšší správní soud v souvislosti se svou rozhodovací činností (řízení o kasační stížnosti vedené sp. zn. 4 Afs 105/2014) podle článku 95 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. Uvedená kasační stížnost, podaná Odvolacím finančním ředitelstvím, směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze (sp. zn. 11 Af 15/2013-124), kterým byla zrušena předchozí rozhodnutí správce daně o doměření daňové povinnosti právnické osobě (ODIN Investment, a.s.).
Navrhovatel (Nejvyšší správní soud) má za to, že přechodné ustanovení § 264 odst. 4 věta první a druhá daňového řádu, které má být při řešení dané věci použito je v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR.
Vláda se dnes vyslovila pro vstup do tohoto řízení a uložila ministrovi pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti, aby ve spolupráci s ministrem financí vypracoval a do 31. října 2014 zaslal Ústavnímu soudu vyjádření vlády k návrhu Nejvyššího správního soudu.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter