HN: Odstraňování zbytečného papírování vázne. Brzdí ho také spory o povinné audity firem

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil už dva takzvané antibyrokratické balíčky. Odstraňování zbytečného papírování ze života podnikatelů a firem ale nejde tak rychle. Původní záměr schválit nový zákon o účetnictví tak, aby platil od ledna 2024, totiž ministři odložili o rok. Zákon přitom obsahuje důležitou změnu zejména pro menší firmy – konec povinného auditu účetnictví. Ministerstvo financí říká, že důvodem odkladu je mimořádný rozsah připomínek nejen od ostatních resortů, ale i z dalších připomínkových míst, například od profesních organizací.

Celý článek najdete zde.

„Cílem nové účetní legislativy každopádně je především její kvalita, snížení administrativní zátěže, aplikace moderních evropských účetních standardů a v neposlední řadě poskytnutí přiměřeného času na adaptaci všem dotčeným podnikatelům a firmám,“ uvedl mluvčí ministerstva Filip Běhal.

Profesní organizace se do debaty o nových limitech pro povinné audity skutečně aktivně zapojily. Poslední schůzka se konala v úterý a kromě ministerstva financí se jednání účastnily také Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Komora auditorů.

Současná kritéria pro povinný audit 80 milionů korun obratu při 40 milionech vlastněných aktiv by se mohla zvednout na dvojnásobek či více. Ve hře je i varianta, že by se povinný audit týkal jen středních a velkých firem. Tím by se limit obratu dostal na 200 milionů korun.

Prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík upozorňuje, že po povinné valorizaci o 25 procent, nařízené Evropskou unií, se limit ročního obratu dostane až na 250 milionů korun. „To je více než trojnásobek dnešní hodnoty,“ uvedl Mejzlík s tím, že při takové změně by se z povinného auditu vymanilo asi 10 tisíc firem s celkovým obratem kolem tří bilionů korun.

Právě po tom volají podnikatelé a firmy, které v tom vidí přínos odstranění byrokracie. Každoroční audit vyjde firmy na deseti- či statisíce korun a znamená několik dnů strávených „v papírech“. „Povinné audity jsou pro firmy administrativně zatěžující a je potřeba zvažovat potenciální přínosy a náklady pro kontrolované firmy,“ uvedl pro HN manažer pro ekonomiku, daně a finance Svazu průmyslu Milan Klempíř.

Naproti tomu auditoři trvají na tom, že pokud se tři biliony korun ocitnou bez řádné kontroly, může to pro českou ekonomiku znamenat ztrátu i desítek miliard korun na nevybraných daních. „To má být cesta ke konsolidaci veřejných financí? Je smutné, že k tomu stát přispívá v situaci, kdy honí každou korunu,“ míní Mejzlík. A zároveň přiznává, že tyto debaty mezi auditory a podnikateli brzdí snižování byrokratické zátěže. „Půtky a dohady prodlužují schválení zákona o účetnictví a rozvrací to společnost,“ uvedl pro HN.

Podle auditorů navíc jde o nebezpečnou situaci pro českou ekonomiku, protože nový zákon přináší velké množství dalších změn. „Myslím, že není dobré to synchronizovat ke stejnému datu, kdy dojde k největší reformě účetnictví za 30 let a tisíce firem zůstanou zcela bez kontroly auditora,“ domnívá se Mejzlík.

Ministerstvo financí říká, že dosud není definitivně známá podoba nového zákona, ve které půjde na vládu, a nechce proto blíže komentovat další podrobnosti. „Stejně tak zatím není rozhodnuto, jaké datum účinnosti nového zákona navrhneme,“ řekl Běhal.

Část zejména menších firem by se však mohla vymanit z povinného auditu i dříve, než bude nový zákon o účetnictví schválen. Jak uvedly HN, vláda chystá novelu vyhlášky, která definuje takzvaný čistý obrat.

Nově se budou do takzvaného čistého obratu počítat jen výnosy, na kterých je založený obchodní model dané firmy, tedy prodej výrobků nebo služeb. Už se nebudou započítávat například výnosy z úroků nebo prodeje firemního majetku, čímž se může některým společnostem obrat uměle snížit pod limit povinného auditu.

Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) odkladem zákona o účetnictví odstraňování byrokracie ohrožené není. „Úleva od byrokratické zátěže nestojí pouze na novém zákonu o účetnictví, ale je zahrnutá v úpravě dalších právních předpisů,“ uvedl ministr pro HN. Připomněl například možnost pro firmy vést účetnictví v cizí měně nebo zrušení povinnosti periodických lékařských prohlídek pro nerizikové profese.