M. Šalomoun pro Advokátní deník: Stáhnutí restů dřívějších vlád je úspěch, ale nesmíme polevit

Před svým nástupem do funkce uvedl, že jako ministr pro legislativu se chce zasadit o zlepšení kvality právního řádu a zrušení nevyhovujících předpisů. Začít chtěl u povinností drobných a středních podnikatelů. Zamýšlel také prosadit dodržování přezkumu právních norem, navržených ministerstvy, či snížení deficitu projednaných a přijatých evropských směrnic. Na to, jak se mu po dvou letech působení ve vládě daří realizovat původní plány a co by chtěl po dobu svého mandátu ještě stihnout, se redakce Advokátního deníku zeptala ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Při nástupu do funkce před dvěma lety jste řekl, že Vaším cílem je zasadit se o zrušení všeho v právním řádu, co přestalo dávat smysl, že chcete dbát na kvalitu vládních návrhů, jejich jednoduchost, promyšlenost a provázanost. Jak se Vám podařilo toto předsevzetí dodržet a co se ne/povedlo?

Když se ohlédnu za těmi dvěma lety, tak máme na světě dva antibyrokratické balíčky a třetí aktuálně připravujeme, respektive pracujeme na vypořádání připomínek z připomínkového řízení. Soubor více než 40 opatření vznikl po konzultaci s jednotlivými ministerstvy a před tím s Hospodářskou komorou, podnikatelskými odbory, Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků a živnostníků a dalšími subjekty. Cílem těch opatření je zjednodušit život podnikatelům, živnostníkům i občanům – snížit nebo zmírnit množství nadbytečných a zatěžujících povinností, které jim ubírají čas i energii.

Jako příklad z opatření, která se již uplatňují v praxi, bych uvedl třeba zrušení povinnosti periodických lékařských prohlídek pro nerizikové profese nebo konec povinných lékařských prohlídek v těchto profesích v případě řízení referentských vozidel v zaměstnání.

Od 1. ledna 2023 se díky schválení novely zákona o dani z přidané hodnoty zvýšila hranice obratu pro povinné placení DPH a pro možnost přihlásit se k placení paušální daně na dva miliony korun. Dále se snížily drakonické pokuty u kontrolního hlášení pro menší plátce (až na polovinu). Tato úleva se vztahuje na fyzické osoby, plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, společnosti s r. o., kde je společníkem jedna fyzická osoba. Dále se od 1. prosince 2022 zrušila povinnost pro zaměstnavatele zasílat České správě sociálního zabezpečení hlášení o ukončení pracovní neschopnosti v případě člověka, který již není u něj zaměstnaný. Ona to sice ve formálně právním smyslu povinnost nebyla, nicméně ČSSZ takto stávající úpravu vykládala a v zásadě ji zaměstnavatelé plnili, aby měli pokoj, ale příliš smyslu to nemělo. Při naší aktivitě se nám podařilo odhalit, kde je přesně příčina a stačilo „pouze“ upřesnit metodický pokyn.

Z dalších opatření bych uvedl zrušení potravinářských průkazů od 1. července 2023. A v neposlední řadě v souladu s antibyrokratickými balíčky a pokrokem v digitalizaci můžou od 1. prosince 2023 lidé podávat žádosti o všechny typy důchodů také online.

Některá další opatření jsou v legislativním procesu. Například jde o zrychlení soudních řízení, k němuž přispěje redukce některých přísedících u soudů. Nově by se měli přísedící podílet jen na rozhodování o nejzávažnějších zločinech u krajských soudů. Vláda příslušnou novelu zákona o soudech a soudcích schválila loni 29. listopadu a nyní ji projednává Poslanecká sněmovna.

S legislativou souvisí i přijímání evropských předpisů. Koncem roku 2021 se Česká republika potýkala s poměrně velkým deficitem, nebylo projednáno a přijato 36 evropských směrnic. V červenci 2022 vedla Evropská komise vůči Česku 19 řízení kvůli tomu, že zákonodárci nestíhají v daných termínech schválit legislativu vycházející z evropských směrnic. Česku tak hrozily pokuty v miliardách korun. Jaká je aktuální situace? Jak se daří průběžně snižovat počet nepřijatých směrnic a co má vláda, resp. ministr pro legislativu v této oblasti v dohledné době ještě před sebou?

Je to tak, jak říkáte. Předchozí vláda nám po sobě zanechala, co se přejímání unijního práva týká, dáreček v podobě 36 netransponovaných směrnic. Při nástupu naší vlády v prosinci 2021 tak hrozila v součtu pokuta až dvě miliardy korun, když bychom s tím nic nedělali. Největšími hříšníky byla ministerstva průmyslu a obchodu a dopravy. Ke konci loňského roku se nám tento dluh podařilo stáhnout na pouhých devět směrnic s uplynulou lhůtou pro zapracování do našeho práva. To znamená, že jsme to srazili dokonce pod jedno procento, což je u členských zemí EU považováno za přijatelnou úroveň. Dostali jsme se tak konečně do dobré společnosti mezi členskými státy Evropské unie – z průšviháře a černého pasažéra se tak Česko stalo opět zemí, která své závazky plní. Podle hodnocení Evropské komise, takzvaného Single Market Scoreboard (SMS), se tak Česko posunulo zhruba do poloviny v žebříčku hodnocených států.

Ještě bych rád dodal, že když jsem vstoupil do funkce, předsevzal jsem si stáhnout resty dřívějších vlád na zmíněné jedno procento. To, že se to nyní povedlo, vidím jako velký úspěch. Tím to ale samozřejmě nekončí, nesmíme usnout na vavřínech a nemůžeme polevit. Další předpisy k zapracování do našeho právního řádu přibývají, je to nekončící proces, mým cílem je tedy oscilovat i nadále kolem toho jednoho procenta.