Novinky.cz: Šalomoun: Zákon o lobbingu by se mohl týkat prezidenta

Zákon o lobbování, jehož schválení kabinet Petra Fialy (ODS) už měsíce odsouvá, by se mohl týkat i ředitelů škol. Ve vládě nad tím panuje diskuse, řekl Novinkám a Právu šéf Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Ministři řeší také otázku, zda do normy zahrnout i prezidenta nebo asistenty poslanců a senátorů. Vrátí se k ní za týden.

Jaká byla o zákonu o lobbování, který zavádí registr lobbistů a jejich povinnost hlásit kontakty na tzv. lobbované, diskuse na vládě? Proč jste to opět neschválili?

Stále jsme nenašli shodu nad některými body. Byli jsme též informováni, že o projednání návrhu má zájem i tripartita. Očekávám tedy opět diskusi o postavení profesních komor a odborů.

Tedy že by profesní komory byly pokládány za lobbisty?

Ano. Samozřejmě pokud naplní definici lobbování, tedy že se soustavně snaží ovlivnit podobu legislativy nebo koncepčních materiálů, a to mimo platformy, které lobbingem nejsou, jako je připomínkové řízení nebo veřejné konzultace. Navrhovala to Protikorupční i Legislativní rada vlády, kterým předsedám. Jde o to, že tyto organizace lobbují z podstaty a není na tom nic špatného. Pokud někdo chce, a to je zcela legitimní, ovlivňovat podobu legislativy, tak se za to nemá stydět. Má to přiznat a nemá to dělat pokoutně. Lidé se na lobbing dnes dívají skrz prsty, což by se mohlo i tímto zákonem změnit.

Existuje ve schválení zákona ještě další zádrhel?

Dostál určitých změn a pan ministr Pavel Blažek (ODS) navrhl, aby byl ještě před schválením konzultován s předsedy poslaneckých klubů. Do hry se totiž vrátila možnost, že by mezi lobbované patřili i asistenti poslanců. Zatím na tom shoda není. Vláda chce od předsedů klubů zpětnou vazbu.

Další otázka je, jestli bude prezident lobbovaným. Já jsem pro. Mým argumentem je, že prezident završuje legislativní proces a disponuje právem veta, tak by lobbovaným měl být. Protiargument je, že by bylo vhodné, aby prezident zůstal nadstranický a aby na něj nebyl vyvíjen tlak. Pokud by jeho jméno figurovalo v seznamu lobbistických kontaktů, mohl by na něj být vyvíjen nátlak, aby své kroky vysvětloval.

Jak se vláda staví k tomu, aby se zákon vztahoval například i na ČEZ?

To je další sporná otázka. Zákon o lobbingu má za cíl mimo jiné nasvítit situace, kdy se do legislativy propisují soukromé zájmy. Do společnosti, která je ovládaná státem, se soukromé zájmy nepropisují. Ministři, kteří mají pod sebou přímo řízené organizace a vykonávají tam majetková práva, tento názor zastávají a vidí v tom nepraktičnost návrhu. Ale jsou i opačné názory. Budeme o tom ještě debatovat.

Objevila se i další věc, jestli by mezi lobbisty měli být zahrnuti ředitelé škol, kteří se podílejí na koncepčních materiálech projednávaných s MŠMT. Jestli by to seznam lobbistů moc nerozbobtnalo.

Celý článek najdete zde.