Právo: Výrobci elektřiny dvojitě zdaňováni nebudou, tvrdí ministři

Chystaná povinnost pro energetické firmy v podobě tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny a mimořádné daně z nadměrných příjmů (tzv. windfall tax) nebude znamenat dvojí zdanění. Tvrdí to vládní ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), kteří tak včera reagovali na kritiku z řad podnikatelů, akcionářů i opozice.

„Obava z možného dvojího danění není na místě. V průběhu vypořádání připomínek k novele energetického zákona, bylo vyjasněno, že odvod bude nákladová položka, o kterou se sníží základ pro daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax,“ sdělil včera Právu ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za piráty).

Dodal, že mnohé firmy kvůli výdajům na odvody nakonec žádnou windfall tax možná ani platit nebudou. „Tudíž to pochybnost ohledně možného dvojího zdanění eliminuje. Podstatné zde je, aby celková daňová zátěž neměla tzv. rdousící efekt. Stropy pro odvod z nadměrných příjmů jsou nastaveny tak, aby zohlednily náklady a přiměřený zisk, takže je rdousící efekt v tomto případě z povahy věci vyloučen,“ dodal Šalomoun.

Ještě před dvěma dny však vládní legislativci, kterým Šalomoun předsedá, vyjádřili obavy z možného dvojího zdanění ve svých připomínkách.

Toto včera popřel také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když zdůraznil, že odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku a lze o něj snížit daňový základ. „Pokud výrobce elektřiny z nadměrného zisku zaplatí devadesátiprocentní odvod, nezbude tak prostor pro mimořádný zisk, který by pak odsávala windfall tax, a tedy se na stejné peníze uplatní buď jedno, nebo druhé opatření. Ke dvojímu zdanění tak fakticky docházet nemůže,“ prohlásil Stanjura.

Hrozí soudy, varuje Šnobr i Havlíček

Také premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela včera ujišťovali, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků.

Minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr ale už v úterý vyjádřil názor, že dvojí zdanění nastane, a že kvůli tomu očekává soudní spory. Podle exministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) může sektorová daň v kombinaci s evropským zastropováním elektřiny narazit jak v EU, tak i u Ústavního soudu.

Souběh opatření zkritizovala také Hospodářská komora. „Vzhledem k tomu, že parlament projednává novelu zavádějící daň z neočekávaných zisků i pro energetické firmy, dochází úpravou návrhu energetického zákona k identickému cíli – odvodu mimořádných příjmů,“ řekl Právu mluvčí HK Miroslav Diro.

„Považujeme za morální hazard, když ČR, ale nikoliv EU, uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost. Nabízí se jediné vysvětlení, a sice že se chce stát pojistit, aby sítem dvojí zátěže „neproklouzla“ ani koruna výrobců elektřiny,“ dodal.

Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. Stanjura včera připustil, že příjmy státu by mohly být vyšší, zejména díky většímu než předpokládanému objemu odvodů.

Ministr včera zopakoval, že výnosy z obou opatření půjdou na kompenzace občanům a firmám zasaženým vysokými cenami energií. Také řekl, že odvod nad cenový strop by měl platit celý příští rok, přestože v EU zatím došlo ke shodě jen pro první pololetí roku 2023.