Evropa se chce zbavit závislosti na ruském plynu

Evropská unie má před sebou významný projekt, který má starý kontinent zbavit bolestné závislosti na ruském plynu a zajistit Evropě energetickou bezpečnost. Návrh takzvané energetické unie v těchto dnech finišuje Evropská komise, světlo světa má spatřit ve středu 25. února. Česká republika si uvědomuje důležitost tohoto projektu, a společně se Slovenskem a Polskem proto stojí za vznikem středoevropského návrhu na podobu energetické unie, který reflektuje to, co by náš region v konečné podobě projektu rád viděl.

Jaké jsou pro Českou republiku ty hlavní priority? Rádi bychom byli svědky vzniku takové energetické unie, která bude založena na vzájemném respektu, solidaritě a individuální zodpovědnosti, a to vše na základě funkčního vnitřního trhu s energií. Naplnění těchto priorit zajistí jak zvýšení energetické bezpečnosti kontinentu, tak rozvoj evropské konkurenceschopnosti, větší dostupnost energií a lepší spotřebitelský komfort a ochranu.

První klíčovou výzvu představuje posílení energetické bezpečnosti. Jejím předpokladem jsou diverzifikované zdroje energie a vyvážený energetický mix. V souladu s Lisabonskou smlouvou musíme počítat se všemi domácími zdroji, včetně jádra, a jejich mix volit podle konkrétních možností daného členského státu. Je nutné zaměřit se na efektivní spolupráci a výměnu informací o nejdůležitějších rozhodnutích jednotlivých států v oblasti energetické politiky. Solidarita a otevřenost mezi členskými státy jsou nutnou podmínkou úspěšné energetické unie.

Role vnitřního trhu

Druhým bodem, který je pro ČR stěžejní, je fungující vnitřní trh EU zbavený pokřivení. Musíme nejen dodržovat pravidla, ale také se musíme soustředit na vybudování dostatečné infrastruktury. To vše musí doplnit reformovaný systém obchodu s emisními povolenkami tak, aby poskytoval jasné tržní signály a vedl k potřebným investicím. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na ty, pro které je energie určena – na spotřebitele. Je potřeba se aktivně zamýšlet nad tím, jak jejich roli posílit, jak chránit zranitelné skupiny a jak vymýtit energetickou chudobu.

Třetím velkým úkolem, který by měl úspěšný projekt energetické unie plnit, je řešení globálních klimatických výzev. ČR v tomto ohledu podporuje společný přístup v EU a usiluje o úspěšné uplatňování všech prvků nedávno přijatého klimaticko-energetického rámce do roku 2030. Klimatické cíle podle nás musí být naplňovány transparentní cestou, nákladově efektivně a rozhodně nesmí ohrozit konkurenceschopnost ani energetickou bezpečnost EU.

Silný český hlas

Stejně tak si uvědomujeme, jak značný potenciál skrývá výzkum a vývoj nových energetických technologií. Plně proto podporujeme mobilizaci investic do energetického výzkumu, k čemuž jistě poslouží i výzkumné iniciativy EU.

Skeptici nepovažují Česko v osmadvacítce za výrazného člena. Energetická unie a náš jasný názor na ni ale dokazují, že v této otázce chceme hrát silnou roli. Projekt musí v první řadě zajistit energetickou bezpečnost EU. K tomu je zapotřebí vybudovat funkční vnitřní trh. Společně se splněním těchto dvou cílů dosáhneme vyšší konkurenceschopnosti a budeme přitom schopni vytvořit udržitelnou nízkouhlíkovou energetiku pro budoucí generace. Do přípravy projektu se zapojujeme už teď a budeme v tom pokračovat i nadále, a to tak, abychom byli již od zrodu energetické unie aktivními, spolehlivými a odpovědnými partnery.

Komentář státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy vyšel v deníku Hospodářské noviny 25. února 2015.