Projevy a komentáře

11. 10. 2017 18:22

Předseda vlády Bohuslav Sobotka informoval Senát ohledně průzkumu a možné těžby lithia v ČR

Vystoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Senátu.
Vystoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Senátu.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka informoval ve středu 11. října 2017 v Senátu ohledně průzkumu a možné těžby lithia v ČR.

Vážený pane předsedo Senátu, vážené senátorky, vážení senátoři, především bych rád poděkoval Senátu za to, že zařadil bod o lithiu na svou schůzi, a otevřel tak prostor pro věcnou diskusi o vážném tématu, kterým nepochybně je česká surovinová politika. Pokud debatujeme o využívání ložisek surovin lithia v oblasti Cínovec, je třeba oddělit dva základní případy. Tím prvním případem je využití lithia z deponií po bývalé těžbě. Druhým případem je příprava hlubinné těžby, kterou se chystá otevřít firma Geomet. Druhý případ je národohospodářsky mimořádně významný, a proto se následně ve svém výkladu soustředím zejména na něj. Ale nechci pominout ani ten případ první, takže mi dovolte ve stručnosti i k němu několik základních informací.

Pokud jde o zdroje lithia na odkališti po bývalé těžbě cínovo-wolframových rud, tato těžba byla ukončena v roce 1990. Zůstalo po ní mj. odkaliště s lithnými slídami, které byly při těžbě cínu a wolframu tehdy odpadem. Následně zde potom státní podnik Diamo provedl sanační a rekultivační práce a odkaliště se po provedené sanaci prodalo v roce 2008 za 866 000 Kč, v zásadě za cenu stavebního materiálu, společnosti Cínovecká deponie. V roce 2013 společnost Cínovecká deponie přešla do vlastnictví fondu pana Janečka a byly zde zahájeny kroky k přípravě těžby lithia. Zásoby suroviny na odkališti jsou cca 860 000 tun, což znamená asi 2 300 tun kovového lithia. Zde byl již v roce 2016 Obvodním báňským úřadem Most stanoven dobývací prostor a vydáno povolení k hornické činnosti ve prospěch společnosti Cínovecká deponie. Těžba zde podle odhadů bude trvat asi 6 let a bude zřejmě produkovat pouze koncentrát lithných slíd, nikoli karbonát lithia.

Pokud jde o ten druhý případ, to znamená o vlastní ložisko Cínovec: Vlastní ložisko Cínovec patří k největším ložiskům lithia na světě. Prognózní zásoby rudy činí 656 milionů tun, odhaduje se, že to jsou zhruba 4 procenta předpokládaných světových zásob lithia. Má však relativně nízké obsahy lithia v rudě, kterou jsou lithné slídy. Ve světě jsou ložiska, která mají i desetkrát vyšší obsah lithia. Další zásoby, které přímo navazují na ložisko Cínovec v rozsahu cca 200 milionů tun, se nacházejí na území Německa. Vedle lithia obsahuje ložisko Cínovec také cín, wolfram, tantal, niob, rubidium a další prvky. Zatím je vyvinuta technologie na získávání z rudy koncentrátu lithia, cínu a wolframu.

Myslím si, že je také zajímavé vědět, že aktuálně společnost Rio Tinto pracuje na otevření ložiska v Srbsku u řeky Jadar. Toto ložisko je jen o něco menší než ložisko Cínovec.

Diamo se o ložisko na Cínovci nezajímalo

Pokud jde o využití lithia, dovolte mi, abych se dotkl jednotlivých účastníků, kteří se podíleli přímo či nepřímo na této věci. Nejprve tedy firma Geomet. Firma Geomet připravuje hlubinnou těžbu v ložisku, byla založena čtyřmi českými geology, kteří v souladu se zákonem získali právo na provádění geologického průzkumu v uvedené lokalitě. Záměr byl kapitálově náročný, firma hledala možnost financování, které získala v Austrálii. Podnikatelským záměrem firmy Geomet je otevřít hlubinnou těžbu ložiska Cínovec zhruba po dobu 21 let s předpokládaným výnosem asi 500 milionů korun ročně. To, zda bude možné těžit rentabilně, je stále ještě otevřená otázka. A přesná čísla budou záležet na výsledku podrobného průzkumu ložiska, který bude ukončen pravděpodobně v průběhu následujících měsíců. S vlastní těžbou se zatím počítá zhruba od roku 2022.

Pokud jde o státní podnik Diamo, o kterém se v této souvislosti také hovoří: Diamo je organizace, která realizuje zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v ČR. V rámci sanace těžbou uranu kontaminovaných podzemních vod produkuje také malé množství uranu. Útlumový a sanační program Diama je financován státem. Ve vztahu k ložisku Cínovec je zásadní, že státní podnik Diamo neprovádí a v posledních zhruba 20 letech neprováděl žádný geologický průzkum ložisek s výjimkou průzkumu hlubších částí uranového dolu Rožná. Takovýto detailní průzkum v rámci dolu je ale odlišný od vyhledávání a průzkumu nových či netěžených ložisek. Diamo nepochybně v minulosti mělo možnost požádat o povolení k průzkumu na ložisku Cínovec, a to i vzhledem k tomu, že zde provádělo sanaci dolu Cínovec po jeho uzavření, vlastní zdejší důlní díla a má ve své správě také Archiv rudných dolů, kde by měla být veškerá dokumentace ke geologii a minulé těžbě ložiska Cínovec.

Proč se v minulosti o ložisko Cínovec Diamo nezajímalo, se lze jen dohadovat. Nejpravděpodobnější je odpověď, že v té době, ve které se o tom před řadou let jednalo, v době, která předcházela mandátu současné vlády, neměl podnik od svého zřizovatele, Ministerstva průmyslu a obchodu, žádné takovéto zadání. Ovšem situace se v současné době změnila a já vás o tom budu ve svém následujícím vystoupení informovat.

Pozici firmy Geomet předurčují rozhodnutí vydaná MŽP

Pokud jde o pozici ČR: Současná pozice ČR je zásadně určena dosavadními právními kroky, protože stát s těžaři není v obchodním vztahu, je s nimi ve vztahu, který je daný zákonem. Předchozí rozhodnutí vydaná Ministerstvem životního prostředí předurčují současnou pozici firmy Geomet. Vzhledem k celé řadě dezinformací, které dnes kolují, pokud jde o otázku přípravy možné těžby lithia, si vás nyní dovolím podrobně seznámit s vlastním průběhem celého povolovacího procesu tak, jak doposud v předmětných lokalitách probíhal. Firma Geomet podala v souladu s příslušným zákonem na Ministerstvo životní prostředí postupně čtyři žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec.

První žádost o průzkumné území Cínovec byla podána 1. října 2009 společností Geomet na Ministerstvo životního prostředí. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec II byla podána na Ministerstvo životního prostředí 14. února 2011. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec III byla podána na Ministerstvo životního prostředí 21. června. 2016. A žádost o stanovení průzkumného území Cínovec IV byla podána 13. února 2017, rovněž na Ministerstvo životního prostředí. Všechny žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec byly podány na Územní odbor Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem, který také všechny žádosti posuzoval a vydal v této věci příslušná rozhodnutí.

První rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec pro společnost Geomet bylo územním odborem vydáno 20. června 2010 s platností do 31. června 2014. Rozhodnutí vydal ředitel územního odboru. Čili první rozhodnutí je rok 2010. Druhé rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec II pro společnost Geomet bylo vydáno Územním odborem Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem 24. listopadu 2011 s platností do 31. července 2014. Třetí rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec III pro společnost Geomet bylo vydáno Územním odborem Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem 23. září 2016 s platností do 31. října 2021. Čtvrté rozhodnutí o stanovení průzkumného území bylo vydáno 18. dubna 2017 s platností do 30. dubna 2022. Čili všechna tato čtyři rozhodnutí byla vydána Územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem.

Během tohoto období se na Ministerstvu životního prostředí vystřídali celkem tři ministři. V případě prvního rozhodnutí byl v té době ministrem Pavel Drobil z ODS, v případě druhého rozhodnutí byl v té době ministrem životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS, v případě toho třetího rozhodnutí byl ministrem životního prostředí Richard Brabec z ANO a v případě čtvrtého rozhodnutí byl ministrem životního prostředí Richard Brabec z ANO. To jsou ta základní rozhodnutí, kterými byl zahájen ten zákonný vztah mezi společností Geomet a státem. Právě na základě správních rozhodnutí, která byla učiněna Územním odborem životního prostředí v Ústí nad Labem.

Vzhledem k tomu, že lhůty, které byly stanoveny v prvních rozhodnutích o stanovení průzkumného území, se ukázaly být pro provedení dostatečného podrobného průzkumu krátké, požádala společnost Geomet v souladu s příslušným zákonem o prodloužení platnosti stanovení průzkumných území Cínovec a Cínovec II. Obě žádosti byly podány zase na Územním odboru Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem. Tyto žádosti byly posouzeny a byla vydána příslušná rozhodnutí o prodloužení platnosti stanovení průzkumného území Cínovec pro společnost Geomet. První rozhodnutí o prodloužení platnosti do 30. července 2019 bylo vydáno 10. července 2014, druhé rozhodnutí o prodloužení platnosti na území Cínovec II pro společnost Geomet do 31. prosince 2020 bylo územním odborem vydáno 31. srpna 2015. V případech obou těchto vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti stanovení průzkumného území byl v té době ministrem životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.

V návaznosti na výsledky geologického průzkumu podala společnost Geomet v souladu s příslušným ustanovením horního zákona první dvě žádosti o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Čili to byl další krok, který tato společnost učinila. Žádost o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru na Cínovec II byla doručena 9. října 2014. Týká se ložiska Cínovec-východ a části ložiska Cínovec-jih. Žádost o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Cínovec III byla doručena 16. února 2017 a týká se zbylé části ložiska Cínovec-jih. Obě tyto žádosti byly podány na Územním odboru Ministerstva životního prostředí, který je posoudil a vydal v této věci příslušná rozhodnutí. V souladu s ustanovením horního zákona byl tento předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydán po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Čili to jsou rozhodnutí, která zde v této věci byla vydána.

MPO v procesu stanovení průzkumného území nefigurovalo

Celkově lze konstatovat, vážené senátorky, vážení senátoři, že první potřebný krok ve vztahu k využití ložiska Cínovec, tzn. stanovení průzkumného území, byl proveden Ministerstvem životního prostředí, a to v souladu s příslušným ustanovením zákona. Jediné žádosti o stanovení průzkumného území podala právě společnost Geomet. Ministerstvo průmyslu a obchodu v procesu stanovení průzkumného území nijak nefigurovalo. Já to uvádím proto, že v tuto chvíli je veden útok na ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. A musím říct, že tento útok pokládám za zcela nepravdivý a nekorektní. A k tomu se určitě ještě dostanu, nicméně cítím za povinnost připomenout, že proces využití ložiska Cínovec byl zahájen na základě příslušných vyjádření v rámci Ministerstva životního prostředí.

Předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru pro ložisko Cínovec byl pak vydán rovněž Ministerstvem životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. V tomto okamžiku, kdy vzhledem k tomu, že platné horní právo ČR vychází ze základní premisy, že vytěžená surovina už nenáleží státu, náleží těžaři, nemá český stát žádnou možnost ovlivnit užití vytěžené suroviny. Což je situace, kterou pokládám jako předseda vlády za situaci, se kterou se nelze smířit a na kterou musíme reagovat. Naše vláda na ni reagovala a já se k tomu ještě dostanu. V daném okamžiku jsou totiž přínosy pro český stát závislé na tom, jak dalece se bude lithium zpracovávat v ČR a jak dalece zůstane celý řetězec přidané hodnoty právě tady u nás.

Platný stav povolovacího řízení, které bylo provedeno ve struktuře Ministerstva životního prostředí, je takový, že společnost Geomet má v současné době právo na ložisko do roku 2025, do kdy platí Ministerstvem životního prostředí vydaný předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru Cínovec III. Do té doby zde nikdo jiný než společnost Geomet nemůže provádět geologické práce související s využitím ložiska Cínovec. Pokud by se této věci ujal například státní podnik Diamo, ten by mohl na ložisku začít provádět průzkum eventuálně až po roce 2025.

Podepsané memorandum posiluje pozici ČR

Dovolte mi, abych se nyní vyjádřil k tématu memoranda, které bylo podepsáno ze strany ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Memorandum vytváří předpoklady k tomu, aby se surovina využívala u nás. Je to první příklad možné strategické změny, kterou musíme, pokud jde o využití strategických surovin, v ČR uskutečnit. Pokud se záměry, které jsou vyjádřeny v memorandu, zrealizují, postoupí ČR do daleko výhodnější pozice v mezinárodní dělbě práce. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle kompetenčního zákona má možnost takováto memoranda realizovat. Stejně jako koneckonců každé ministerstvo. Ve vládní praxi jsou memoranda běžně užívaný nástroj a různých typů memorand, která podepisují a realizují ministerstva, jsou desítky. Důvodem pro uzavření memoranda, které je zmiňováno, bylo hájení legitimních zájmů ČR.

Hlavním cílem je, aby lithium bylo nejen získáváno, ale především dále zpracováváno a finalizováno v rámci ČR. A dále je cílem zajistit, aby se tak stalo co nejšetrněji k životnímu prostředí. Důležitou je i otevřená možnost jednat s těžaři o případném vstupu státního podniku Diamo přímo do těžby.

Předchozí rozhodnutí, která vydalo v této věci Ministerstvo životního prostředí, se nezabývala porovnáváním různých variant z hlediska ekonomické výhodnosti pro Českou republiku. Podle analýz, které jsou k dispozici, existují tyto dvě základní alternativy.

První alternativa: Případ se bude vyvíjet mechanicky na základě předchozích povolení, která byla postupně Ministerstvem životního prostředí vydána. Potom budou veškerým přínosem pro Českou republiku pouze poplatky z vytěženého nerostu a daně a odvody z mezd pracovníků, kteří se na těžbě budou podílet.

Druhá alternativa, která je pro Českou republiku příznivější: Podaří se rozvinout celý řetězec zpracování lithia a pak budou předpokládané výnosy násobně vyšší. V takovém případě bude v celém řetězci zapojeno také výrazně větší množství pracovníků než při samotné těžbě. Velmi cenné je, že podstatná část těchto míst by mohla být realizována ve strukturálně postižených regionech.

Ministr Brabec náhle změnil názor

Právě možnost prostřednictvím memoranda posílit výnos pro Českou republiku je důvodem, proč se Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo sáhnout k tomuto nástroji. Jiné možnosti mu současný platný právní řád nedává. Memorandum bylo pečlivě konzultováno z hlediska práva. Českou republiku nezavazuje, ale posiluje pozici České republiky.

Vzhledem k tomu, že se kolem tohoto memoranda rozhořel na politické scéně spor, cítím jako povinnost dodat, že ve svém písemném vyjádření k tomuto návrhu memoranda ministr životního prostředí Brabec z hnutí ANO toto memorandum označil jako jeden ze správných kroků. Uvedu konkrétně: Jsem toho názoru, že memorandum je jedním ze správných kroků. Čili nerozumím tomu, proč následně ministr životního prostředí změnil názor, který písemně vyjádřil ve svém dopise panu ministru Havlíčkovi. Tento dopis je samozřejmě zveřejněn na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a každý si ho tam může přečíst.

Přijatá nová koncepce chce suroviny zpracovávat v ČR

Dámy a pánové, jsem rád, že česká vláda pod mým vedením schválila novou koncepci surovinové politiky. Tuto novou koncepci zpracovalo právě Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tato surovinová politika konstatuje, že domácí surovinové zdroje mají být přednostně využívány na území České republiky. Při dalších úvahách o strategické politice surovin jsme dospěli k tomu, že je třeba posílit kontrolu státu nad strategickými surovinami ještě nad míru, která je platná v současné surovinové politice.

Vláda proto dnes schválila Zprávu o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin Evropské unie a některých dalších surovin. Tento dokument, který dnes vláda přijala, dává do budoucna významnou pozici státnímu podniku, pokud jde o využívání významných surovin. Stručně řečeno – státní podnik bude mít právo, pokud to schválí vláda, provést geologický průzkum daného konkrétního ložiska, a teprve za předpokladu, že toto právo neuplatní, bude možné toto právo postoupit jiným privátním firmám.

To, co dnes vláda schválila na základě materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, je zásadní krok. Tento zásadní krok byl připravován dlouho před tím, než se rozhořela současná debata o strategické surovině lithiu. Chci připomenout, že už v dubnu letošního roku, když jsem uváděl pana ministra Havlíčka do funkce, jsem ho požádal, aby do vlády předložil materiál, ve kterém bude reagovat na ekonomické zájmy státu v souvislosti s využitím strategických surovin, zejména v souvislosti s otázkou lithia, ale také dalších strategických surovin. Jsem velice rád, že pan ministr Havlíček neprodleně na této věci začal pracovat.

Materiál, který dnes vláda schválila, byl předložen do připomínkového řízení 31. srpna 2017 a připomínkové řízení bylo ukončeno 14. září 2017. Z toho jednoznačně vyplývá, že to, že dnes vláda schválila tuto změnu v koncepci surovinové politiky, není dáno aktuální debatou o kauze lithium, která probíhá v posledních 14 dnech. V době, kdy tato debata byla rozpoutána, tento materiál byl už v základě připraven k tomu, aby mohl být projednán na úrovni vlády. To znamená, že materiál byl připravován v uplynulých několika měsících.

Změnili jsme přístup státu z pasivního na aktivní

Jsem velice rád, že v tuto chvíli je také uloženo Ministerstvu průmyslu a obchodu, aby ve spolupráci se státním podnikem Diamo zpracovalo a předložilo vládě analýzu možností podílet se na případné těžbě a zpracování lithia na území České republiky. Tento úkol má Ministerstvo průmyslu a obchodu do 15. listopadu 2017. V případě zájmu v rámci diskuse mohu samozřejmě vážené senátorky a vážené senátory seznámit s tím, jak přesně tento materiál, který dnes vláda schválila, definuje změnu surovinové politiky.

Ale velmi stručně řečeno. Změnili jsme přístup státu od přístupu pasivního k přístupu aktivnímu. Změnili jsme přístup státu v otázce průzkumu a vyhledávání. Poprvé po dlouhé řadě let se vláda rozhodla aktivně vstoupit do oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby surovin, právě pokud jde o oblast superstrategických surovin. Čili tato změna byla z pohledu vlády učiněna, následně budou učiněny také návazné změny, které ještě upraví surovinovou politiku České republiky. I v tomto smyslu dnes vláda přijala příslušné usnesení.

Stát v kauze lithium postupuje podle práva

Vážené senátorky, vážení senátoři. Na závěr konstatuji, že aktuální pozice státu k lithiu na ložisku Cínovec je dána procesem podle platného práva, kde rozhodující akty provedlo Ministerstvo životního prostředí v uplynulých letech, v zásadě počínaje rokem 2010 a konče rokem 2017, jak jsem doložil ve svém předcházejícím vystoupení. Role Ministerstva průmyslu a obchodu byla v této fázi buď žádná, nebo to byla pouze role doplňující, to znamená ministerstva, které poskytovalo stanovisko pro rozhodnutí, ke kterému došlo v rámci struktury Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá v této souvislosti a nemělo žádné přímé rozhodovací pravomoci.

Memorandum, které bylo zpracováno a podepsáno ze strany ministra Havlíčka, reagovalo na situaci, která byla založena předchozími rozhodnutími Ministerstva životního prostředí. Cílem tohoto memoranda bylo posílit pozici státu ve vztahu k těžbě a zpracování lithia. Cílem tohoto memoranda je otevřít možnost pro jednání o přímém zapojení státního podniku Diamo do těžby lithia a cílem bylo také zajistit, aby na území České republiky byl potom realizován celý následný výrobní řetězec spojený se zpracováním této suroviny.

Memorandum žádným způsobem nemůže zasahovat do práv, která již vznikla z minulosti na základě rozhodování orgánů Ministerstva životního prostředí, a je právně nezávazným dokumentem.

Práce ministra Havlíčka je napadána nepravdivými útoky

Domnívám se, že debata, tak jak je ve veřejném prostoru v posledních dnech vedena, je vedena na zcela nesmyslném základě. Diskutuje se o právně nezávazném memorandu, které podepsal ministr průmyslu a obchodu, a nediskutuje se o právně závazných správních rozhodnutích, která byla učiněna na půdě Ministerstva životního prostředí mezi lety 2010 až 2017. Tato rozhodnutí nepodléhají žádné diskusi a nepodléhají žádné kritice, ačkoliv právě tato rozhodnutí mohou mít reálné právní následky a mají reálné právní následky směrem do budoucna. Memorandum, podepsané Ministerstvem průmyslu a obchodu, žádné takovéto právní následky nemá.

Stejně tak si myslím, že se nediskutuje – a je to chyba – o celkové změně surovinové politiky České republiky. Jak jistě víte, vláda tuto změnu dnes definitivně odsouhlasila a bude se na ní dále pracovat. Ale přesto si myslím, že bychom i na toto téma měli vést diskusi, protože pokud stát bude aktivnější v této oblasti, bude muset do toho samozřejmě také investovat finanční prostředky tak, aby podpořil státní podnik Diamo, aby mohl realizovat průzkum a vyhledávání a možná v budoucnosti se podílet na těžbě nebo také přímo těžit tyto superstrategické suroviny v České republice. I toto je určitě vážné a důležité rozhodnutí.

Vážené senátorky, vážení senátoři, bude vám to možná připadat zvláštní, ale myslím, že to zapadá do kontextu celé současné veřejné debaty. Materiál pana ministra Havlíčka včetně celého usnesení, tak jak ho pak ministr Havlíček dnes na jednání vlády předložil, byl schválen všemi přítomnými členy vlády. Znamená to, že pro materiál pana ministra Havlíčka, na kterém v uplynulých měsících pracoval, hlasovali jak ministři sociální demokracie, tak ministři hnutí ANO, tak i přítomní ministři KDU-ČSL. Znamená to, že vláda materiál pana ministra Havlíčka schválila jednomyslně.

Myslím, že i tuto informaci je dobré doplnit v době, kdy práce ministra Havlíčka v této věci je permanentně napadána neférovými a nepravdivými útoky.

Cílem bylo odvést pozornost od kauz A. Babiše

Vážené senátorky, vážení senátoři, nemohu se zbavit dojmu, že jediným důvodem pro tento útok, tak jak byl veden na pana ministra Havlíčka s tím, že se zcela opomíjí jakákoliv role Ministerstva životního prostředí, je veden pouze s cílem odvést pozornost od jiných problémů, které má předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Jsme prostě několik dnů před volbami, každá takováto věc se hodí. Předseda hnutí ANO je trestně stíhán, hodí se mu, aby odvedl pozornost a vedl diskusi na téma, které reálně jako kauza neexistuje právě proto, že tento problém vznikl počínaje rokem 2010, nevznikal ve strukturách Ministerstva průmyslu a obchodu, ale vznikal na základě rozhodování ve strukturách Ministerstva životního prostředí, za které v těchto letech v žádném případě nenesla odpovědnost sociálně demokratická strana, ani jako součást současné vládní koalice, ani v minulých letech.

Musím říci, že i z tohoto hlediska nepřikládám tvrzením předsedy hnutí ANO žádnou relevanci a žádnou váhu. Pouze pokládám za důležité říci, že tato tvrzení jsou lživá, jsou nepravdivá a jsem přesvědčen, že Andrej Babiš musí vědět, že používá lživé a nepravdivé argumenty.

Tolik alespoň základní fakta k debatě o potenciální těžbě lithia v lokalitě Cínovec. Jsem samozřejmě připraven eventuálně reagovat na rozpravu, která na toto téma v Senátu bude probíhat.

Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za vaši pozornost.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie