Projev premiéra Babiše na konferenci Prague European Summit

Předseda vlády se v úterý 19. června 2018 zúčastnil konference Prague European Summit v Lobkovickém paláci v Praze. Vystoupil v rámci panelu s názvem EU: Ever closer to the citizens?

Dámy a pánové,

je mi ctí, že můžu dnes tuto konferenci zahájit.

Evropská unie se potýká s řadou krizí a výzev v mnoha různých oblastech současně. V některých ohledech je situace poměrně kritická.

Největším problémem EU je i nadále nelegální migrace. I když je příliv nelegálních migrantů menší, než byl, když krize vrcholila, EU stále neví, zda je jejím cílem zabránit nelegální migraci nebo posílat do Evropy každého, kdo skočí několik metrů od afrického pobřeží do člunu. Stále jsou země, které se nevzdávají myšlenky na povinné přerozdělování migrantů, a stejně tak je dost těch, které si neuvědomují, že jde v první řadě o to ochránit vnější hranice Evropy. To je odpovědnost jihoevropských zemí, které se nacházejí na vnějších hranicích EU, zbytek Evropy by měl přispívat finančně.

Musíme být schopni sami bránit naši vnější evropskou hranici, zejména tu mořskou.

Agentura Frontex by měla pomáhat v boji proti nelegálním pašerákům a jiným osobám, které z nelegální migrace těží. Měla by přispět k likvidaci těchto mafiánských gangů. Ti, kteří mají právo na azyl, by měli čekat mimo území EU, než bude jejich případ vyřešen. Jsou stále obrovské rozdíly v názorech na migraci a tolerance nelegální migrace vede k politickým rozporům mezi zeměmi EU i uvnitř jednotlivých zemí EU. Tyto rozpory a názorové rozdíly mají za následek vzestup nacionalismu a politického extremismu. Současné spory o migraci v Německu vedou k návrhům na uzavření hranic a opětovné zavedení hraničních kontrol, což je pro nás nepřijatelné. Úspěch našich ekonomik je v obrovské míře závislý na hladkém fungování schengenského systému.

EU nebyla schopna vyřešit problémy, které se jí týkají. Ať už je to na Blízkém východě či jinde v našem sousedství, rozhodují tam jiné velmoci. Je to však Evropa, která nese následky, v poslední době zejména v podobě migračních vln.

Již dávno jsme se měli sejít se světovými velmocemi a měli jsme jednat o mírovém procesu v Sýrii. Vytvořit Marshallův plán pro Sýrii. Jak je možné, že nemáme žádné takové diplomatické nástroje?

Česká republika se chce aktivně podílet na hledání řešení, jsme připraveni přispět logisticky i finančně, silně podporujeme řádnou ochranu vnějších hranic EU a centra pro žadatele o azyl mimo území EU.

Mluví se o potřebě další integrace EU, ale dle našeho názoru by EU měla nejprve beze zbytku realizovat a prohlubovat čtyři základní svobody. Ty byly také podstatou projektu. Volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a pracovních sil. Jsme bohužel svědky určitých tendencí k dezintegraci jednotného trhu. Je to například případ legislativy EU, která se týká vyslaných pracovníků. Myšlenka stejné mzdy na stejném místě je v rozporu se zásadami jednotného trhu a my ji odmítáme.

Vnitřní trh zavedl předseda Evropské komise Jaques Delors již před třiceti lety, v roce 1987. Proces tvorby vnitřního trhu není stále u konce.

Přál bych si, aby nový předseda Komise přišel s konkrétním akčním plánem pro vnitřní trh. EU se musí v první řadě zaměřit na dokončení vnitřního trhu ve všech oblastech.

V poslední době bylo mnoho pozornosti věnováno budoucnosti eurozóny. Stále nám chybí konsenzus, jak ji reformovat. Dochází ke zřejmému rozporu mezi severem, který požaduje přísná pravidla a sankce, a jihem, který volá po větším přerozdělování a fiskální a finanční solidaritě.

Nikdy jsme neřekli, že nechceme vstoupit do eurozóny. Můžeme a budeme jednat o našem členství v ní, jakmile se začne zabývat svými dlouhodobými  problémy,  svým předlužením a jakmile stabilizuje veřejné finance a bude jasné, jakým směrem se bude v budoucnu ubírat.

Naším zájmem je stabilní, silná a bezpečná Unie. A v rámci ní musí Česká republika jednat aktivně a jednotně.

V neposlední řadě bych rád zmínil téma, které vyplývá ze všech již uvedených témat, a to je návrh příštího víceletého finančního rámce. Rád bych zdůraznil, že současný svět vyžaduje nejen obvyklá, ale také  flexibilní řešení. Abychom je mohli zajistit, potřebujeme nástroje, které to umožní. V rozpočtu Unie budou chybět prostředky v důsledku brexitu, a priority Unie tak budou vyžadovat cílenější financování, zejména v souvislosti s kontrolou a bezpečností hranic.

Česká republika důrazně doporučuje, aby příští víceletý finanční rámec poskytl členským státům větší míru rozhodování spolu s mechanismy flexibility, které by jim umožnily řešit priority podle potřeby a požadavků. Členské státy mohou účinně naplňovat potřeby svých občanů přijímat řešení7 s přihlédnutím ke všem ostatním vnitrostátním opatřením a díky tomu dosahovat větší přidané hodnoty synergie. Rozpočet by měl být flexibilnější a měl by umožňovat větší převody mezi kapitolami s ohledem na cíle, kterých se má dosáhnout, a pomocí prostředků, které jsou v daném členském státě nejefektivnější. Stejných cílů lze dosáhnout na základě různých přístupů využívajících v různou dobu různé druhy financování. Přáli bychom si, aby to bylo v rozpočtu příštího víceletého finančního rámce zohledněno, a bylo tak členským státům umožněno flexibilně využívat prostředky EU. To by bylo zárukou co největší přidané hodnoty s ohledem na potřeby občanů EU.

EU je dnes pro Českou republiku bezpochyby ekonomickým a politickým rámcem. Občané České republiky, a nejen oni, mají jasná očekávání: aby byla EU co nejotevřenější a bez vnitřních bariér.

Zároveň očekávají, že bude EU silná navenek; že se dokážeme sami bránit před bezpečnostními hrozbami, které na našich společných evropských hranicích rostou jako houby po dešti. A že budeme schopni vyřešit problémy, které se nás týkají.

Základem změn, které jsou nyní v Evropě projednávány, by měl být otevřený dialog s občany.

V několika uplynulých letech jsme byli svědky krize důvěry veřejnosti v celé Evropě. Euroskepticismus je v některých členských státech, včetně České republiky, stále poměrně vysoký.

Výsledky nedávného průzkumu Eurobarometr naznačují, že situace se pomalu zlepšuje a občané vidí budoucnost Evropy znovu optimističtěji.

O to důležitější je s nimi o budoucnosti EU diskutovat. EU patří občanům, denně ovlivňuje životy nás všech.

Názory, postoje a obavy našich občanů musí být při rozhodování na evropské úrovni zohledněny.

Neměli bychom připustit, aby byly přijaty návrhy, se kterými  občané rozhodně nesouhlasí, i když půjde o občany jednoho jediného členského státu.

V poslední době je běžné hledat na úrovni EU silová řešení, což představuje do budoucna zásadní problém. Rozhodnutí důležitá pro budoucnost EU nemohou být přijímána silovým přehlasováním, jak tomu bylo v případě kvót.

Motto EU je „Jednotná v rozmanitosti“. Z mého pohledu spočívá tato rozmanitost v celé šíři názorů a kulturních rozdílů, které jsou patrné zejména v některých oblastech. Sjednotit evropské národy v těchto oblastech vyžaduje čas.

Pouze tím, že zapojíme naše občany do utváření budoucnosti, můžeme zvýšit jejich podporu a důvěru  Evropské unii, a tím jim ji více přiblížit.

Dámy a pánové, srdečně Vám děkuji za pozornost.

Dovolte mi, abych Vám popřál tři úspěšné dny, věřím, že budou plné podnětných diskuzí, a těším se na jejich výsledky.

Andrej Babiš, předseda vlády