Aktuálně

30. 7. 2015 8:39

18 měsíců fungování vlády B. Sobotky: Úspěšné naplňování závazků, které vede k růstu ekonomiky a snižování nezaměstnanosti

Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL úspěšně naplňuje programové prohlášení vlády a závazky z koaliční smlouvy již osmnáct měsíců. Během této doby se vládě podařilo připravit a prosadit řadu důležitých zákonů a opatření, díky kterým se daří zlepšovat situaci v naší zemi, především snižovat nezaměstnanost, stimulovat ekonomiku i hospodářský růst a získávat řadu nových investic.

Některé z důležitých kroků vlády za 18 měsíců fungování kabinetu:

Přijetí a implementace zákona o státní službě (září 2014 schváleno ve Sněmovně, účinný od 1. 1. 2015)

Vláda Bohuslava Sobotky dokázala prosadit novelu služebního zákona, jehož účinnost dosavadní vlády odkládaly. Zákon stabilizuje fungování státní správy tak, aby stát fungoval transparentně a efektivně. Nově vyžaduje, aby úředníci byli kvalifikovaní a kompetentní. Přijetí zákona bylo také důležitou podmínkou pro možnost čerpání evropských prostředků v novém programovém období.

Schválení Dohody o partnerství a vyjednání nové finanční perspektivy do roku 2020

V srpnu 2014 vláda vyjednala s Evropskou komisí novou Dohodu o partnerství, na jejímž základě EC vyčlenila až 24 mld. € (cca 650 mld. Kč), které může prostřednictvím deseti operačních programů Česká republika využít. Operační programy byly definitivně schváleny v červnu 2015. Prostředky jsou určeny například na dopravní infrastrukturu, na podporu rozvoje infrastruktury a služeb v krajích nebo na investice a modernizaci technologií v průmyslu.

Zrušení poplatků ve zdravotnictví (září 2014 schváleno ve Sněmovně, účinný od 1. 1. 2015)

Vláda naplnila svůj slib, že zruší povinnost hradit jednotlivé úkony při poskytování zdravotní péče. Od ledna 2015 tak zůstal v platnosti pouze 90 Kč poplatek u pohotovosti, lidé už nemusejí platit 30 korun u lékaře, ani za recept v lékárně. Poplatky za zdravotní péči zavedla druhá vláda Mirka Topolánka v roce 2008.

Zrušení II. pilíře důchodového systému

Vláda zřídila při Ministerstvu práce a sociálních věcí důchodovou komisi, která v prosinci 2014 navrhla způsob ukončení tzv. „druhého pilíře“ důchodového systému. Podle jejího návrhu ministr financí připravil konkrétní kroky, kterými dojde k ukončení tohoto pilíře od 1. 1. 2016. Zrušení druhého pilíře je zásadním krokem pro stabilizaci systému sociálního pojištění.

Navýšení minimální mzdy, valorizace důchodů

Vláda navýšila minimální mzdu o 700 Kč za měsíc, s účinností od 1. 1. 2015 činí 9200 Kč, resp. 55 Kč/hod. Návrh ministryně práce a sociálních věcí měl podporu ze strany zaměstnanců, vláda ho schválila v září 2014. MPSV rovněž zajistilo valorizaci důchodů o 1,6 % a pro rok 2015 jednorázový příspěvek k důchodu dalších 600 Kč.

Stabilizace Úřadu práce, obnovení APZ

Vláda 14. července 2014 schválila zvýšení počtu zaměstnanců rozpočtové kapitoly MPSV, organizační složky státu Úřad práce ČR o 600 zaměstnanců s účinností od 1. ledna 2015. Toto navýšení zaměstnanců na útvarech nepojistných sociálních dávek od roku 2015 je zásadním krokem k zajištění výplaty nepojistných sociálních dávek, speciálně dávek pomoci v hmotné nouzi, včetně nezbytného sociálního šetření. Po personálním posílení je očekáváno dosažení optimální kontroly ve formě sociálního šetření u dávek pomoci v hmotné nouzi.

Cílem personálního posílení Úřadu práce ČR je podpora efektivní výplaty nepojistných sociálních dávek a zajištění podmínek nutných k výkonu sociálního šetření, především u dávek pomoci v hmotné nouzi, konkrétně doplatku na bydlení. Toto opatření se zatím v praxi projevuje velmi pozitivně. V srpnu 2014 provedli zaměstnanci Úřadu práce ČR v rámci celé republiky 15 142 sociálních šetření, v březnu 2015 jich bylo už 22 146. Posílení pracovníků, převážně v terénu, tedy přineslo nárůst sociálních šetření o 46 procent. V období od srpna 2014 do března 2015 provedli zaměstnanci ÚP ČR celkem 147 493 sociálních šetření. V jejich rámci zamítli 3 428 nových žádostí o některou z dávek HN a odejmuli 3 922 už vyplácených příspěvků. Celkové úspory dosáhly 47 470 251 Kč.

Zvýšení platů ve veřejném sektoru

V listopadu 2014 vláda schválila navýšení platů ve veřejné správě o 3,5 %, přidáno dostali například učitelé, policisté nebo vojáci z povolání. Díky novelizaci úhradové vyhlášky zajistila vláda prostředky i pro navýšení platů lékařů a zdravotnického personálu. Platy ve veřejném sektoru by měly růst i v roce 2016, o konkrétní částce navýšení se zatím jedná.

Program na podporu dostupnosti škol a školek

V červenci 2014 vypsalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy program, jehož prostřednictvím obce mohou žádat o prostředky na výstavbu a rekonstrukce škol a školek. V roce 2014 byla poskytnuta dotace na 10 projektů v úhrnné výši cca 72 mil. Kč. Ve druhém čtvrtletí roku 2015 byla zahájena realizace dalších 40 akcí v úhrnné výši cca 325 mil. Kč MŠMT v rámci tohoto programu přepokládá poskytnutí dotace v celkové hodnotě 1,5 mld. Kč do roku 2021.

Novela zákona o EIA

Vláda prosadila důležitou změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, kterou uvedla českou legislativu do souladu s evropskými předpisy. Posuzování vlivů na životní prostředí je důležitou součástí povolovacích řízení, která ovlivňují stavební činnost, a tedy většinu potenciálních investic na území ČR. Změna zákona byla podmínkou pro možnost čerpat prostředky z evropských fondů. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí vstoupil v platnost v dubnu 2015.

ASEK a NAP JE

Vláda schválila důležité koncepční dokumenty v energetické politice – Aktualizaci Státní energetické koncepce a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Přijetí aktualizace bylo potřebné i s ohledem na plnění Evropských cílů, nová podoba koncepce umožní ČR dostát těmto závazkům především s ohledem na klimaticko-energetickou politiku EU.

Sociální dialog

Vláda usiluje o dobrý a konstruktivní dialog se sociálními partnery, který se v minulých letech o klíčových otázkách často nevedl. Pro rok 2015 vláda vyčlenila speciální prostředky na podporu sociálního dialogu, zatím z nich financovala například aktivity v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání. V červnu proběhlo zasedání vlády společně s krajskými tripartitami, na září je připravováno společné zasedání české a slovenské tripartity.

Investice

Vláda se zavázala podporovat investiční aktivity, které přinášejí pracovní místa a hospodářský růst. Změny zákonů, které platí s účinností od 1. května 2015, umožnily lépe zacílit státní investice, podporovat tvorbu pracovních míst, vykupovat vhodný typ půdy a usnadňovat vznik průmyslových zón. Mezi konkrétní podpořené investiční projekty patří například NEXEN (Triangle) v Žatci, rozšíření provozu společnosti LEGO u Kladna, Amazon v Dobrovízi, Hyundai Mobis v Ostravě, Kvasiny v Královéhradeckém kraji nebo průmyslová zóna Nad Barborou v Ostravě. Jen tyto vyjmenované průmyslové zóny by měly dohromady vytvořit více než 7500 pracovních míst.

Ekonomická diplomacie a export

Spoluprací MPO a MZV se podařilo zefektivnit ekonomickou diplomacii a podporu exportu. V roce 2014 zastupitelské úřady realizovaly 51 projektů ekonomické diplomacie zaměřených na propagaci českých firem a odvětví na zahraničích trzích s finanční podporou MZV ve výši 4,5 mil. Kč. Pro rok 2015 MZV navýšilo finanční prostředky na 11 mil. Kč, ze kterých by mohlo být podpořeno až 87 projektů.

Rozvoj zahraniční politiky

Vláda se také zaměřila na zlepšení zahraniční spolupráce, jejímž cílem je mimo jiné kvalitní a oboustranně prospěšná sousedská politika, stejně jako multilaterální přístup k ostatním státům. Vztahy s Německem jsou po roce a půl působení této vlády na mimořádně dobré úrovni, probíhají bilaterární jednání a spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury, vzdělávání, kulturní politiky nebo bezpečnosti. V lednu 2015 se také uskutečnilo zasedání představitelů vlád České a Slovenské republiky společně s vládou Rakouskou v moravském Slavkově. Zásady České republiky v zahraniční politice schválila vláda přijetím Koncepce zahraniční politiky ČR v červenci 2015.

Bezpečnostní strategie ČR

Vláda reflektuje proměny bezpečnostní situace ve světě a nové výzvy, které se s tím spojují. Ministerstvo zahraničních věcí v únoru předložilo aktualizaci Bezpečnostní strategie ČR, která do stávající koncepce zahrnula změny bezpečnostního prostředí od roku 2011, včetně klíčových hrozeb v euroatlantickém prostoru, a definuje způsob, jakým bude Česká republika těmto hrozbám čelit. Dokument zdůrazňuje význam plnění spojeneckých závazků ČR, především ale popisuje hrozby a rizika oslabovaní systému evropské bezpečnosti, nové aspekty terorismu, a stále aktuálnější téma kybernetické bezpečnosti.

Koncepce působení ČR v EU

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky se zavázala k aktivnímu působení v rámci Evropské unie, což představuje významný posun od praxe předchozích vlád. Priority České republiky při působení na evropské úrovni zformulovala v květnu vláda v Koncepci působení ČR v EU. Českým cílem je především zachování jednotnosti EU vzhledem k aktuálním odstředivým tendencím. Mezi priority patří dále účinná schopnost obrany a zajišťování bezpečnosti nebo řešení problematiky daňových úniků a podvodů, které omezují schopnost států plnit svou roli, navíc jsou v rozporu se sociální spravedlností a poškozují hospodářskou soutěž. Koncepce rovněž počítá s aktivní přípravou České republiky na vstup do eurozóny tak, aby se ještě před rokem 2020 mohl otevřít prostor pro politické rozhodnutí o termínu přijetí společné měny.

Červnová Evropská rada a síla V4

Vláda převzala v polovině roku 2015 od Slovenské republiky předsednictví ve Visegrádské skupině. Ještě krátce předtím prokázala schopnost spolupracovat se zeměmi V4 jako reálná politická síla v EU, když na červnovém zasedání Evropské rady dokázala Visegrádská skupina docílit odmítnutí povinného relokačního mechanismu pro uprchlíky ze středomořských států. Mezi hlavní priority ČR v čele Visegrádské skupiny patří hájení společných zájmů v oblasti energetiky, evropské politiky sousedství a rozšiřování nebo rozvoje dopravní infrastruktury.

Významná tržní síla

Vláda ČR schválila v březnu 2015 návrh zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Novela, kterou předložil předseda vlády Bohuslav Sobotka, pomůže chránit zemědělce a potravináře při prodeji jejich produktů. Ti se totiž kvůli stávajícím mezerám v legislativě často ocitají v nerovném postavení vůči obchodním řetězcům. Novela zákona, který v ČR platí již pět let, mimo jiné umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zákon jasněji aplikovat a zrychlit vedení případných správních řízení. Novela zároveň ruší stávající nepřehledné přílohy.

Sankce proti Rusku

Vláda podpořila sankce, které Evropská unie uplatnila v polovině roku 2014 na obchodní styk s Ruskem, stejně jako jejich prodloužení v roce 2015. Spolu s ostatními evropskými zeměmi se tak ostře vymezila proti přístupu Ruska k řešení konfliktu na Ukrajině a důrazu na dodržování minských dohod. Zároveň Česká republika na evropské úrovni obhájila svůj postoj, že sankce nemají být plošné a mají primárně postihovat vojenské dodávky.

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie