Aktuálně

8. 2. 2008 12:38

Prezidentská volba tajná či veřejná

Za jedinou manifestační volbu prezidenta v naší historii lze označit volbu Tomáše G. Masaryka 14. listopadu v roce 1918. Volba Václava Havla 29. prosince roku 1989 byla veřejná, ale nelze ji označit za manifestační, jako volbu Masaryka.

Za První republiky zákon ukládal volbu prezidenta jako tajnou. Tomáš Garrigue Masaryk byl v nadšené atmosféře v zemi zvolen manifestačně Revolučním národním shromážděním. Poslanci tehdy na znak souhlasu s volbou povstali. T.G. Masaryk byl tak zvolen na dva roky a v roce 1920 byl znovuzvolen tajnou a veřejnou schůzí parlamentu. Funkční období bylo sedmileté.

Za totality se volilo „tajně“
Za bývalého totalitního režimu probíhala volba prezidenta dle ústavy tajně. O budoucím prezidentovi však vždy rozhodovalo tzv. politbyro - zasedání Ústředního výboru KSČ. První tzv. „dělnický“ prezident (reakce na to, že Masaryk byl nazýván „tatíčkem“) Klement Gottwald byl jako jediný kandidát zvolen poslanci jednomyslně aklamací. Právě tak aklamací a jednomyslně byl 21. března 1953 zvolen i další prezident, Antonín Zápotocký.

Po smrti prezidenta Antonína Zápotockého došlo v roce 1957 k neobvyklé situaci. Dle tehdejších zvyklostí se prezidentem měl stát premiér, kterým byl Slovák Viliam Široký (1953-1963). Ten byl navíc blízkým spolupracovníkem K. Gottwalda, což bylo velice pozitivně hodnoceno. Komunistické špičky byly v tu dobu na návštěvě v Moskvě a zde byl překvapivě sovětským politbyrem doporučen za prezidenta Československa Antonín Novotný. Nakonec jím byl také 19. listopadu 1957 zvolen.Španělský_sál_volba_prezidenta_8.2.2008

Ústava Československé socialistické republiky z 11. července 1960 zkrátila volební období prezidentů na pět let a navíc Antonín Novotný během tzv. „Pražského jara ´68“ v březnu 1968 na nátlak veřejnosti abdikoval. 30. března 1968 byl jako jediný kandidát zvolen tajným hlasováním poslanců Ludvík Svoboda.

Opět tajným hlasováním a jako jediný kandidát byl 29. května 1975 poslanci Sněmovny lidu a poslanci Sněmovny národů FS zvolen Gustáv Husák.

Veřejně i tajně
Veřejné volby jsme se opět dočkali na sklonku roku 1989. Na rozdíl od volby T.G. Masaryka v roce 1918 nelze označit tuto volbu za manifestační. Volba komunistických poslanců se odehrála pod velkým tlakem veřejnosti. Tehdy byly uvažovanými kandidáty mimo Václava Havla – Ladislav Adamec, Marián Čalfa a Alexander Dubček. V závěru se úvahy zúžily na dvě jména Havel – Dubček. Podle slov osobností blízkých tehdejšímu vedení státu, se především premiér Marián Čalfa přičinil nakonec o to, že byl jediným kandidátem Václav Havel. Jak bylo uvedeno byl volen veřejně, a to hlasováním, ale nikoliv manifestačně. O tom svědčí slova Josefa Bartoníčka předsedy tehdejší Československé strany lidové pro deník MF Dnes: "Při volbě jsem jako předseda Sněmovny lidu seděl vedle Dubčeka a viděl jsem, že někteří zvedli ruku jen s těžko utajovaným odporem" .

5. července 1990 byl při volbě kandidátem opět jen Václav Havel (navržen Občanským fórem), Štefan Kvietik, navrhovaný Slovenskou národní stranou, kandidaturu nepřijal. Tato volba proběhla tajným hlasováním poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národa (slovenská sněmovna). Václav Havel 3. července 1992 na svoji funkci abdikoval, když ve dvou kolech prezidentských voleb nezískal potřebný počet hlasů. Od 20. července do 31. prosince 1992 byl pověřen výkonem některých pravomocí prezidenta ČSFR předseda federální vlády Jan Stráský.

Tajná volba prezidenta se konala dále v roce 1993, kdy kandidovali Václav Havel, Marie Stiborová (KSČM) a Miroslav Sládek (SPR-RSČ). Při neexistenci Senátu volila prezidenta jen sněmovna, která zvolila Václava Havla, který se tak stal prvním českým prezidentem.

Po čtyřech letech ve své funkci byl opět 20. ledna 1998 zvolen Václav Havel.

Poslední volba byla dramatická
Zatím nejdramatičtější tajná volba prezidenta se odehrála 7. března 2003. Václav Klaus byl zvolen až ve třetí volbě. V první volbě byli navrženi kromě Václava Klause, Jaroslav Bureš (kandidát ČSSD), Miroslav Kříženecký (kandidát KSČM) a Petr Pithart (KDU-ČSL). Ve druhé volbě se Václav Klaus ucházel o hlasy zákonodárců s Jaroslavou Moserovou (ODA) a Milošem Zemanem (ČSSD) Nakonec ve třetí pak s Janem Sokolem, společným kandidátem vládní koalice.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie