Projev premiéra Petra Fialy na česko-slovenské konferenci Strategické řízení vědy na národní a institucionální úrovni

Předseda vlády Petr Fiala se v pondělí 12. června zúčastnil česko-slovenské konference strategického řízení ve vědě na národní a institucionální úrovni, kterou hostil Středoevropský technologický institut CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Cílem konference byla výměna zkušeností v oblasti strategického řízení výzkumu s důrazem na vytvoření prostředí podporujícího excelentní vědu.

Milí kolegové z Česka i Slovenska, zástupci veřejných a akademických institucí, dámy a pánové,

děkuji za pozvání na konferenci, která se soustředí na důležité otázky spojené se strategickým řízením a podporou vědy. To je téma, které mi vždy bylo a je z mnoha důvodů blízké. Je mi blízké tím, čím jsem se zabýval v předcházející části své životní cesty, ale je mi blízké i teď, protože jsem přesvědčen, že Česká republika nemůže být úspěšná, dokud nebude mít úspěšnou a špičkovou vědu, výzkum a inovace.

Vždy jsem rád, když mohu navštívit kampus Masarykovy univerzity. Málokdo má to štěstí v životě, že může pokládat základní kámen a poté otevírat budovy tohoto jedinečného celku a mám radost i ze Středoevropského technického institutu, že jsem mohl stát u koncipování toho projektu a jeho prosazování. Celou dobu jsme poslouchali, že je to megalomanský projekt, že to k ničemu nebude, že to nepotřebujeme, ale ono to přesně ukazuje, co potřebujeme – mít odvážné projekty ve vědě, které vytvářejí tu infrastrukturu, na základě které se poté dá dosahovat excelence.

Když připomínám Středoevropský technologický institut a jeho historii, tak shodou okolností je tato konference jednou z posledních akcí, kterou se můj dlouholetý kolega Jiří Nantl loučí s vedením této instituce. Využívám příležitosti, abych mu poděkoval za práci, kterou odvedl, a pogratuloval. CEITEC je skutečně vědecká instituce s pozoruhodnými výsledky a mezinárodním věhlasem.

Tato konference hledá odpovědi na to, jak vytvořit takové prostředí, v němž se daří špičkovému výzkumu – tak, aby posouval hranice našeho poznání a zároveň nám dodával potřebná vyspělá řešení a technologické inovace.

Troufám si říct, že je to nejen ústřední otázka našeho setkání, ale i základní podmínka úspěchu jak pro Českou republiku, tak i pro Slovensko. Jsme země, které vzhledem k historické tradici řeší podobné výzvy. Jsme průmyslové země, Česká republika je podle mnoha ukazatelů nejprůmyslovější země v Evropě a to má obrovské výhody, ale i nevýhody. Musíme reagovat na stále rychlejší proměny ve světové ekonomice.

Na tyto změny sice reagujeme, ale ne tak rychle, abychom s tím mohli být zcela spokojení. Jistě, v řadě oborů dosahujeme vynikajících výsledků (v Česku jsou to například nanotechnologie, vesmírný výzkum, ale i živé vědy). Celkově však zatím zaostáváme za zeměmi západní a severní Evropy.

Pozitivní je, že řada lidí přemýšlí o tom, jak to změnit. Setkávám se tu s mnoha lidmi, kteří dlouhodobě přinášejí dobré nápady, jak českou vědu posunout na světovou špičku. Chci vám za toto úsilí poděkovat.

Minulý týden jsem se také zúčastnil summitu Druhé ekonomické transformace, což je iniciativa, která chce nastartovat změny v naší ekonomice a státní správě, a zvýšit tak konkurenceschopnost České republiky.

Na této konferenci jsem řekl, že aby naše země zůstala úspěšná, musí změnit své myšlení a více se otevřít. Jak kvalifikovaným zahraničním pracovníkům, tak novým poznatkům a nápadům. Vy to děláte a přitahujete špičkové vědce ze zahraničí, což je dobře, ale Česká republika musí být v oblasti kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil mnohem otevřenější.

Uvědomujeme si, že podporu výzkumu je potřeba mnohem lépe koordinovat. Jsem opatrný se slovem řídit, na rozdíl od některých svých kolegů z politiky si nemyslím, že se dá věda řídit, ale dá se dobře řídit její podpora. 

Abychom dosáhli lepší koordinace, zřídili jsme post ministryně pro vědu a výzkum. Jejím úkolem je koordinovat podporu výzkumu, který se prolíná většinou resortů. Tím postem jsme samozřejmě chtěli dát najevo, jak nám na vědě záleží. Mám velkou radost z toho, že slyším celkem pozitivní ohlasy na její práci a hlavně to, že je možné s ní vést dialog a že paní ministryně Langšádlová skutečně naslouchá tomu, co jí reprezentanti výzkumných obcí říkají. To si myslím, že je dobrý předpoklad toho, abychom udělali správná rozhodnutí.

Abychom v budoucnu uspěli, musíme udělat řadu změn v řízení a financování vědy, ale zejména v celém systému vzdělávání.

Nejvíc nás nyní tlačí střední školství, ale to je úzce spojeno se základním. Na tyto dvě oblasti se zaměřuje nový ministr školství Mikuláš Bek. Protože dokud nedáme do pořádku základy, nemůžeme opravovat vyšší patra.

Problém, který nás významně omezuje, je naše nesnadná finanční situace. Minulý týden způsobil velký rozruch úřednický návrh rozpočtu na příští rok. Chci zdůraznit, že to byla jen první verze, kterou čeká řada kol úprav a jednání. Tato první verze nám však dobře ukazuje, co by se stalo, kdybychom nic neudělali, kdybychom se nesoustředili na to, co se dá zlepšit. Na tuto verzi tedy můžete zapomenout, ať už vás zneklidnila jako reprezentanty vysokých škol nebo zástupce vědecké obce. Takto rozpočet vypadat nebude, ale to, co by mělo zůstat, je, že musíme v každé oblasti naší společnosti a každé oblasti našeho hospodaření přemýšlet nad tím, kde můžeme být efektivnější, zda skutečně racionálně vynakládáme finanční prostředky.

Podobně se musíme dívat i na financování vědeckých kapacit. Stát čelí obrovskému tlaku na úspory. Při omezeném množství peněz musíme reálně zvažovat, zda má smysl dávat každému trochu, nebo – jak často říkám – zvolit biblické Kdo má, bude mu přidáno, kdo má málo, bude mu vzato i to, co má.

To znamená, že musíme více podporovat ty, kdo mají výsledky. Nevěřím tomu, že když přidáme všem – i těm, kdo dosud nic nepředvedli – tak se zlepší. Věda a výzkum vždycky byla mimořádně konkurenční prostředí, a tak to musí zůstat. Je to právě konkurence, co nás tlačí kupředu. Musíme dávat peníze na institucionální financování, musíme udržovat i další instituce, aby měly šanci, ale musíme se hodně soustředit na podporu těch institucí špičkových.

A je to právě tato instituce, jejíž fungování nás může inspirovat. CEITEC naprostou většinu financování získává kompetitivně, projektové zdroje představují asi 80 % jeho rozpočtu. A přesto za 10 let fungování dosáhl vědecké výkonnosti daleko zavedenějších institucí, jejichž podíl garantovaného institucionálního financování je mnohem vyšší.

Nechci, aby to vypadalo, že vláda vědu a výzkum hází přes palubu a nechává vás, abyste si své problémy vyřešili sami. Tak to v žádném případě není. Neustále přemýšlíme, jak navzdory krizím a omezeným prostředkům nejlépe investovat do rozvoje vědy. Pokud mám zmínit pár čísel, rozpočet vysokých škol pro letošní rok činí 30,9 mld. Kč, což je o 2,3 miliard více než v roce 2022. Jde o nejvyšší nárůst výdajů na vysoké školy za posledních pět let.

V oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací počítáme s výdaji v objemu 49,5 miliard Kč s meziročním nárůstem o 1,2 miliardy. A ačkoli tlak na šetření je obrovský, tuto oblast se budeme snažit i nadále prioritizovat a chránit před agresivním škrtáním.

To mimo jiné znamená, že ušetřené dotace ve výši 2 mld. Kč, které má zajistit ministr školství, plánujeme vykrýt s pomocí evropských fondů. Vláda navíc chce vyjednat s Evropskou komisí půjčku ve výši 45 miliard korun na investice do infrastruktury, do lidí v oboru a do přizpůsobení nabídky vysokých a středních škol současné poptávce.

Dobře si uvědomujeme, že věda od státu nepotřebuje jen finanční podporu, ale především celkovou změnu prostředí, pravidel a motivace. Nezapomínáme na to. Mohu zmínit několik kroků, na které se aktuálně soustředíme.

Je to po dvaceti letech zcela nová podoba zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, která by měla platit už příští rok a která se zaměřuje na snížení byrokracie ve výzkumu a vývoji a klade větší důraz na přenos znalostí do praxe. Soustředíme se na tři hlavní priority – podporu excelence, podporu transferu znalostí a podporu lidí ve vědě.

Souběžně s tím připravujeme novelu vysokoškolského zákona, která počítá s lepší podporou vědců, včetně výrazně vyšší podpory doktorských studentů. Těm nově stanovíme stipendium na úrovni 1,2násobku minimální mzdy, a dáme jim tak jistotu, kterou jste vy ani já v této fázi kariéry určitě neměli.

Pracujeme na dlouho odkládaném sjednocení informačních systémů a podmínek podpory, což by mělo usnadnit práci všem aktérům v oblasti vědy a výzkumu.

Připravujeme podmínky k těsnější spolupráci akademické sféry a firem, včetně spojování veřejných a soukromých investic. Pracujeme na velkých projektech, které spojují výzkum s aplikační praxí. Z velkých projektů, které by mohly České republice zlepšit konkurenceschopnost, zmíním projekt gigafactory koncernu Volkswagen, rozšíření továrny na čipy společnosti Onsemi nebo dostavba jaderné elektrárny Dukovany. To všechno jsou příklady investic, které Česku přinášejí mnohem víc než peníze: Je na ně navázán celý vědeckovýzkumný ekosystém. Tyto strategické investice tak mohou mít pozitivní dopad na celou zemi.

Dámy a pánové, je jisté, že nejsme v jednoduché situaci. Zkusme ji uchopit jako příležitost. Musíme přemýšlet, jak období, kdy se dostáváme pod tlak, co nejlépe využít.

Je čas dívat se na to, co skutečně funguje, posouvá nás dál, co si zaslouží naši další podporu a kde musíme odolat tlaku průměru a říct ne, toto financovat nemůžeme a nebudeme. I když tlak je velký a musíme v důsledku mezinárodní situace upravovat některé priority, tak věda, výzkum a vzdělání pro nás prioritou zůstávají. Jsme si jisti tím, že je to základní podmínka toho, aby se naše země v budoucnu dobře rozvíjela.

Děkuji vám za pozornost, rád si poslechnu vaše nápady a těším se na podněty, jaké změny je třeba provést a jak nejlépe podporu výzkumu nasměrovat. Čas je dnes velká hodnota, také velká investice. Čas věnovaný diskusi, spolupráci a  sdílení dobrých nápadů je vždycky dobrá investice. Děkuji.

Petr Fiala
předseda vlády ČR