Aktuálně

5. 2. 2015 11:08

Prvních 12 měsíců vlády Bohuslava Sobotky: 29. 1. 2014 – 29. 1. 2015

Rok vlády v číslech

  • Za 12 měsíců se vláda sešla 51 krát a přijala více než 1 000 usnesení.
  • Kabinet na svých jednáních předložil a schválil více než 80 vlastních návrhů zákonů.
  • Během roku bylo splněno 70,5 % úkolů z plánu legislativních prací.
  • Vláda splnila více než 50 % závazků z koaliční smlouvy.
  • Rozpočet v roce 2014 skončil s nejnižším schodkem za posledních 6 let.
  • Schodek státního rozpočtu skončil v roce 2014 na úrovni 78 miliard korun, což je o 34 miliard méně, než plánovala vláda Jiřího Rusnoka.
  • Celková výše státního dluhu poprvé klesla od roku 1995.
  • Ministerstvo financí počítá pro rok 2015 s růstem hrubého domácího produktu ve výši 2,7 %. V předchozích letech 2012 a 2013 přitom docházelo k poklesu 0,8 a 0,7 %. Pozitivní výhled ekonomiky potvrzuje i Mezinárodní měnový fond.
  • Odhady na rok 2015 předpokládají nižší míru nezaměstnanosti, a to konkrétně 6,0 %.
  • Sedmnáctičlenná vláda je složená z 8 ministrů za ČSSD, 6 za hnutí ANO a 3 za KDU-ČSL. Zasedají v ní 3 ženy a 14 mužů.
  • Za rok se ve vládě vyměnili 2 její členové – ministryně pro místní rozvoj a ministr dopravy.

 

Výběr 17 splněných priorit vlády:

  1. Rozpočet 2015: Zásadní je schválení státního rozpočtu na r. 2015, který plně odráží priority koaliční vlády a zajistí jejich plnění, ale zároveň deficit nepřekročí 3% hranici. Dne 10. 12. 2014 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2015. Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2015 jsou plánovány ve výši 1 118,5 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu v roce 2015 pak 1 218,5 mld. Kč. Saldo státního rozpočtu 2015 je plánováno ve výši 100 mld. Kč, což představuje pokles o 12 mld. Kč ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2014.
  2.  Zvýšení platu zaměstnanců ve veřejném sektoru: V návrhu rozpočtu na rok 2015 dochází k 3,5%meziročnímu růstu objemu prostředků na platy v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích.
  3. Plná valorizace penzí: Vláda schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, kterým se napravil nezákonný stav, kdy se valorizace důchodů zastavila.
  4. Nižší DPH na knihy, léky a dětskou výživu: Schválen byl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Novela zavádí tzv. druhou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. Tato druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty ve výši 10 % se uplatňuje na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu.
  5. Porodné na druhé dítě: Byl přijat návrh zákona, který upravuje porodné tak, aby nárok na tuto dávku vznikl širšímu okruhu rodin s dětmi, a aby těmto rodinám mohlo být vyplaceno porodné též z titulu narození v pořadí druhého dítěte, a to ve výši 10 000 Kč. Od začátku roku 2015 se rozšířil počet rodin, které získají nárok na porodné na první dítě, a nově budou mít rodiny nárok i na porodné na druhé narozené dítě. Zvýšil se tedy koeficient, od kterého se odvíjí nárok na výplatu porodného.
  6. Zvýšení minimální mzdy o 700 korun: Vláda schválila návrh nařízení vlády předložený ministryní práce a sociálních věcí, kterým se od 1. 1. 2015 zvýšila minimální měsíční mzda z 8 500 Kč na 9 200 Kč a minimální hodinová mzda z 50,60 Kč na 55 Kč. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.
  7. Stabilizace Úřadů práce: Nová ministryně práce a sociálních věcí se snaží postupně stabilizovat Úřady práce, a to především po personální stránce. Je nutné vrátit personální stav na Úřadech práce tak, aby nefungovaly pouze jako výplatní místo, ale plnily také funkci aktivní politiky zaměstnanosti. Bylo proto schváleno zvýšení počtu zaměstnanců rozpočtové kapitoly MPSV, organizační složky státu Úřad práce ČR o 600 zaměstnanců s účinností od 1. 1. 2015.
  8. Stop regulačním poplatkům: Vláda zrušila regulační poplatky ve zdravotnictví za recept a za návštěvu lékaře s výjimkou pohotovostí. Vzniklý výpadek příjmů pro poskytovatele bude kompenzovat navýšením platby za státní pojištěnce.
  9. Zachování zelené nafty: Vláda schválila návrh zákona na zachování tzv. zelené nafty na stejné úrovni jako v r. 2013, a to prostřednictvím daňové změny (novela Zákona o spotřební dani). Bude tedy zachována možnost využít vratky části spotřební daně.
  10. Nové investice a nová pracovní místa: Vláda plní jednu ze svých priorit, získává nové investice a vytváří tak tisíce nových pracovních míst: nová výroba ve Škodě Auto, Amazon v Dobrovízi, výroba světelných systémů Hyundai Mobis v Ostravě-Mošnov, investice Nexen v zóně Žatec-Triangle. Vláda také schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Cílem je zajistit soulad poskytování veřejné podpory formou investiční pobídky s relevantními předpisy Evropské unie a udržet konkurenceschopnost systému investičních pobídek v mezinárodní soutěži s okolními státy.
  11. Pomoc rodinám s dětmi: V červenci 2014 byl spuštěn program, který bude poskytovat podporu obcím a městům, které chtějí rozšířit kapacitu školek a škol či chtějí vystavět kapacity nové. V prvním kole národního fondu je alokováno 1,5 mld. Kč a bude otevřen do roku 2021. Příští rok bude otevřen evropský fond, kde bude alokováno 12 mld. Kč na rozšíření kapacit a vybavení školních a předškolních zařízení.
  12. Podpora novým investorům: Vláda schválila novelu, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Zavádí zároveň výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby v průmyslových zónách. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu.
  13. Stop podnikání s chudobou: Vláda přijala návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tato novela má především ukončit podnikání s chudobou. Doplatek na bydlení se bude vztahovat na obytnou plochu, nikoliv na jednotlivce. Zákon také přináší definici bydlení a určuje spolupráci ÚP a místně příslušného stavebního úřadu a hygienické služby, aby všechny tyto složky opravdu kontrolovaly, kam se doplatek vyplácí. Návrh zákona též směřuje k tomu, aby bylo zamezeno vyplácení doplatku na bydlení do nevyhovujících prostor v ubytovacích zařízeních, která jsou financována v nepřiměřené výši ve prospěch jejich provozovatelů, aniž přitom jde o porušování platné právní úpravy.
  14. Strategie pro hospodářský růst a zaměstnanost: Vláda schválila Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR. Díky němu bude možné lépe koordinovat plnění vládních závazků. Akční plán byl připraven ve spolupráci se sociálními partnery a byl projednán na zasedáních Rady hospodářské a sociální dohody včetně společného zasedání s krajskými tripartitami. Vláda tak chce posílit vliv sociálních partnerů na realizaci hospodářské politiky.
  15. Opatření proti diskriminaci: Vláda dne 8. 12. 2014 schválila návrh rozšířit pravomoci veřejného ochránce práv o možnost obracet se na Ústavní soud ve věci zrušení zákonů či jejich částí a možnosti podávat veřejnou žalobu proti diskriminaci.
  16. Podpora podnikání: Vláda podporuje malé a střední podnikatele, proto na jednání 15. 12. 2014 schválila Program ZÁRUKA 2015 až 2023, jehož cílem je podpořit prostřednictvím záruk přístup malých a středních podnikatelů k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů. Program bude plnit doplňkovou funkci k programům financovaným z Evropských strukturálních a investičních fondů, vyhlašovaných zejména v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.
  17. Schválení zákona o státní službě: Koaliční vláda splnila svůj závazek a úspěšně implementuje zákon o státní službě. Napravuje tím více než dvacetiletý ústavní deficit. Zatímco všechny vlády od roku 1992 o prosazení služebního zákona jen mluvily, nový kabinet jej za 12 měsíců uvedl v život.

 

12 měsíců vlády B. Sobotky v obrazech

LEDEN

29. ledna 2014: Prezident Miloš Zeman jmenoval novou vládu Bohuslava Sobotky, složenou z koaličních stran ČSSD, ANO, KDU-ČSL.
29. ledna 2014: Prezident Miloš Zeman jmenoval novou vládu Bohuslava Sobotky, složenou z koaličních stran ČSSD, ANO, KDU-ČSL.

Složení vlády:

  • ČSSD: předseda vlády, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra, ministr průmyslu a obchodu, ministryně práce a sociálních věcí, ministr zdravotnictví, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
  • ANO: 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, ministr obrany, ministryně spravedlnosti, ministr dopravy, ministryně pro místní rozvoj, ministr životního prostředí
  • KDU-ČSL: místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, ministr zemědělství, ministr kultury


ÚNOR

18. února 2014: Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru nové koaliční vládě.
18. února 2014: Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru nové koaliční vládě.


BŘEZEN

20. března 2014: Setkání předsedy české vlády B. Sobotky a předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye.
20. března 2014: Setkání předsedy české vlády B. Sobotky a předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye.

Nová vláda se profilovala od začátku svého působení svou proevropskou politikou.
Došlo k aktivnímu zapojení ČR do řešení krize na Ukrajině prostřednictvím koordinace s EU na summitech EU a zasedáních Rady EU. Podepsání politické části asociační dohody EU s Ukrajinou, neuznání anexe Krymu, stejně jako referenda, které předcházelo.
Dne 24. 3. 2014 schválila vláda přistoupení k tzv. fiskálnímu paktu Evropské unie. ČR tím zavede do legislativy evropská pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.
Vláda podpořila zapojení ČR do misí. Dne 20. 10. 2014 projednala a schválila působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016. Mandát pro působení ČR v celkem 9 operacích NATO, EU a MFO se týká operací v Evropě, Asii i Africe.

DUBEN

24. dubna 2014: Společné jednání české a slovenské vlády ve Skalici. Zlepšování vztahů se sousedy je jedna z priorit české vlády.
24. dubna 2014: Společné jednání české a slovenské vlády ve Skalici. Zlepšování vztahů se sousedy je jedna z priorit české vlády.

Za rok svého působení v čele vlády ČR premiér Sobotka několikrát navštívil sousední země. 13. února odjel na první zahraniční cestu na Slovensko, v březnu pak navštívil Polsko a Německo. Na konci dubna se ve slovenské Skalici konalo společné zasedání vlád, v Bratislavě se zúčastnil květnové konference GLOBSEC. V červnu podnikl pracovní cestu do Vídně.

KVĚTEN

6. května 2014: Jednání premiéra Sobotky s německým prezidentem Gauckem.
6. května 2014: Jednání premiéra Sobotky s německým prezidentem Gauckem.

Jednání premiéra Sobotky s německým prezidentem Gauckem o rozvoji česko-německé spolupráce v oblasti hospodářství, vědy a výzkumu, o dopravní infrastruktuře a projektech přeshraniční spolupráce.
Kromě prezidentů se premiér Sobotka setkal v Praze s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou nebo generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem.

ČERVEN

24. června 2014: Premiér Bohuslav Sobotka pokračuje v rozvoji spolupráce s dalšími představiteli členských zemí Visegrádské skupiny. Foto: kormany.hu.
24. června 2014: Premiér Bohuslav Sobotka pokračuje v rozvoji spolupráce s dalšími představiteli členských zemí Visegrádské skupiny. Foto: kormany.hu.

Premiér Bohuslav Sobotka pokračuje v rozvoji spolupráce s dalšími představiteli členských zemí Visegrádské skupiny. Spolupráce zemí V4 patří mezi priority zahraniční politiky české vlády.
Další priority vlády v oblasti zahraniční politiky:

  • Zahraniční politika naváže na ukotvení země ve středu Evropy, v Evropské unii a v atlantickém bezpečnostním rámci. Členství v EU je klíčovým faktorem zahraničně politického uvažování ČR.
  • Vláda bude posilovat multilaterální spolupráci v euroatlantické oblasti, a to zejména aktivním členstvím v NATO a aktivním přístupem k politickému, ekonomickému a bezpečnostnímu dialogu mezi Evropskou unií a USA.
  • Vláda klade důraz na rozvoj sousedských vztahů a pokračování spolupráce v rámci V4. Bude usilovat o prohloubení strategického dialogu s Německem, Slovenskem, Rakouskem, Polskem a Maďarskem.

ČERVENEC

29. července 2014: Slavnostní podpis nové investiční smlouvy mezi ČR a společností Hyundai Mobis.
29. července 2014: Slavnostní podpis nové investiční smlouvy mezi ČR a společností Hyundai Mobis.

Slavnostní podpis nové investiční smlouvy mezi ČR a společností Hyundai Mobis, druhé nejvyšší zahraniční investice v ČR za posledních pět let.
Nová vláda v prvním roce fungování plnila své závazky, získávala nové investice a vytvářela nová pracovní místa.
Dalšími dohodnutými investicemi je například stavba skladu Amazon v Dobrovízi u Prahy nebo výrobní továrna korejské společnosti NEXEN v průmyslové zóně Triangle u Žatce.


SRPEN

7. srpna 2014: Vládní prázdniny využil premiér ke kontrolním cestám po jednotlivých resortech.
7. srpna 2014: Vládní prázdniny využil premiér ke kontrolním cestám po jednotlivých resortech.

Vládní prázdniny využil premiér ke kontrolním cestám po jednotlivých resortech, při kterých jednal s členy kabinetu o stavu plnění vládních priorit a výhledu do dalšího období.


ZÁŘÍ

21. září 2014: Premiér společně s ministrem vnitra a krajskými zástupci při cestě po povodněmi zasažené Moravě.
21. září 2014: Premiér společně s ministrem vnitra a krajskými zástupci při cestě po povodněmi zasažené Moravě.

Kvůli vyhlášenému stavu nebezpečí se do situace zapojilo kromě Ministerstva vnitra především Ministerstvo životního prostředí. Koaliční vláda okamžitě poskytla prostřednictvím Ministerstva financí 10 milionů korun pro Jihomoravský kraj, který je dále přerozdělil na podporu sanačních prací v postižených lokalitách.

ŘÍJEN

 

21. října 2014: Vláda schválila návrh rozpočtu pro rok 2015.
21. října 2014: Vláda schválila návrh rozpočtu pro rok 2015.

Rozpočet počítá s naplněním vládních priorit a zároveň jeho deficit nepřekročí tříprocentní hranici HDP. Saldo státního rozpočtu je pro rok 2015 plánováno ve výši 100 miliard korun, což je o 12 miliard korun méně ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2014.

LISTOPAD

19. listopadu 2014: Odhalení busty V. Havla v americkém kongresu u příležitosti oslav 25. výročí Listopadu1989.
19. listopadu 2014: Odhalení busty V. Havla v americkém kongresu u příležitosti oslav 25. výročí Listopadu1989.

V české delegaci byl zastoupen předseda vlády Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Hamáček či místopředseda vlády Bělobrádek.
Během čtyřdenní cesty do USA se předseda vlády setkal například s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou, viceprezidentem USA Josephem Bidenem, navštívil památník United States Holocaust Memorial Museum nebo se zúčastnil slavnostního položení základního kamene nové tělocvičny Sokol ve Westu.


PROSINEC

8. prosince 2014: Premiér Sobotka a premiér Valls podepsali Akční plán francouzsko-českého strategického partnerství na období 2014–2018.
8. prosince 2014: Premiér Sobotka a premiér Valls podepsali Akční plán francouzsko-českého strategického partnerství na období 2014–2018.

Premiér Sobotka a premiér Valls podepsali Akční plán francouzsko–českého strategického partnerství na období 2014–2018, který by měl prohloubit spolupráci v oblasti hospodářství, energetiky či školství a kultury.
Předseda české vlády přijal za prvních 12 měsíců další významné státníky, například předsedkyni vlády Polské republiky Ewu Kopacz, předsedkyni Spolkové rady Rakouské republiky Anu Blatnik, prezidenta Mongolska Tsakhiagiin Elbegdorj nebo spolkového prezidenta Rakouska Heinze Fischera.

ROK 2015

28. ledna 2015: Předsedové koaličních stran bilancují první rok fungování vlády ČSSD, ANO, KDU-ČSL.
28. ledna 2015: Předsedové koaličních stran bilancují první rok fungování vlády ČSSD, ANO, KDU-ČSL.

12 měsíců v čele vlády – aktivity premiéra Bohuslava Sobotky

  • 29.-31. 1. - premiér uvedl do úřadu ministry a ministryně nové vlády
  • 29. 1. - večer po jmenování vlády – odlet do Budapešti na jednání premiérů V4
  • 13. 2. - první oficiální návštěva – Slovensko, Bratislava, jednání s premiérem Ficem, ministrem financí Kažimírem, předsedou NR Paškom
  • 18. 2. - hlasování o důvěře vládě
  • 20. 2. - návštěva evropských institucí v Bruselu, jednání s předsedou EK Barrosem, předsedou EP Schulzem
  • 5. 3. - zahraniční návštěva Polska, Varšava, jednání s premiérem Tuskem
  • 6. 3. - mimořádné zasedání Evropské rady v Bruselu
  • 14.-15. 3. - dvoudenní návštěva Německa – Berlín, jednání s kancléřkou Merkelovou, ministrem zahraničí Steinmeierem; poté přesun do Wolfsburgu, jednání s generálním ředitelem koncernu Volkswagen
  • 18. 3. - přijetí generálního tajemníka OECD Gurrii
  • 20.-21. 3. - pracovní cesta premiéra na Evropskou radu do Bruselu
  • 2. 4. - pracovní cesta premiéra na Summit EU – Afrika v Bruselu
  • 3.- 4. 4. - jednání rady pro Evropské strukturální a investiční fondy
  • 5. 4. - přijetí generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna s chotí
  • 8. 4. - setkání s představiteli světové energetiky
  • 10. 4. - přijetí generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena
  • 11. 4. - projev na konferenci k 10 letům ČR v EU Česko očima Evropy, Evropa očima Česka na Pražském hradě
  • 11. 4. - návštěva Terezína spolu s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem
  • 17.-18. 4. - pracovní návštěva Francie
  • 24. 4. - G2G – Společné jednání vlád ČR a SR ve slovenské Skalici
  • 30. 4. - Podnikatelské fórum 10 let ČR v EU společně s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem
  • 6. 5. - setkání s prezidentem SRN Joachimem Gauckem
  • 13. 5. - slavnostní otevření Národního centra kybernetické bezpečnosti v Brně
  • 15. 5. - účast na konferenci GLOBSEC v Bratislavě
  • 27. 5. - zasedání Evropské rady v Bruselu
  • 28. 5. - setkání se slovenským prezidentem Gašparovičem
  • 29. 5. - setkání s velvyslanci zemí EU
  • 9. 6. - konference Aspen Institutu k 25. výročí roku 1989
  • 16. 6. - účast na Evropském jaderném fóru v Bratislavě
  • 21.-22. 6. - pracovní cesta do Francie a Rumunska
  • 23. 6. - účast na Summitu V4 v Budapešti
  • 26.-27. 6. - jednání Evropské rady, dvoudenní summit spojený s pietou v Yprách
  • 8. 7.- 7.8. - bilanční cesty po všech ministerstvech
  • 9. 7. - setkání s prezidentem Slovenska Kiskou
  • 15. 7. - jednání se slovenským premiérem Ficem
  • 16. 7. - zasedání Evropské rady v Bruselu
  • 31. 7. - setkání se spolkovým kancléřem Rakouska Faymannem
  • 27. 8. - jednání s předsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy Brasseurovou
  • 28. 8. - zahájení konference čínského investičního fóra
  • 30.8 - účast na zasedání Evropské rady v Bruselu
  • 10. 9. - jednání s předsedou Parlamentu Izraele Edelsteinem; setkání s prezidentem Švýcarska Burkhalterem
  • 1. 10. - jednání s prezidentem Makedonie Gruevským; jednání s premiérem Saska Tillichem
  • 8. 10. - setkání s velvyslanci zemí EU
  • 23.-24. 10. - účast na zasedání Evropské rady v Bruselu
  • 28. 10. - oslava státního svátku, jednání se slovenským premiérem Ficem
  • 8. 11. - návštěva muničního skladu ve Vrběticích
  • 11. 11. - diskusní setkání s Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou
  • 13. 11. - zahájení činnosti Národního konventu o EU
  • 13. 11. - debatní oběd s Francouzsko-českou obchodní komorou
  • 16. 11. - jednání se slovenským premiérem Ficem
  • 17. 11. - připomenutí událostí na Národní třídě
  • 17.-21. 11. - pracovní cesta do USA – odhalení busty Václava Havla, setkání s viceprezidentem Bidenem
  • 24. 11. - zasedání předsedů vlád zemí Středoevropské iniciativy
  • 24.-26. 11. - pracovní cesta do Izraele
  • 28. 11. - zahájení Fóra udržitelného rozvoje 2014
  • 2. 12. - jednání s premiérkou Polska Kopaczovou
  • 5. 12. - jednání Bezpečnostní rady státu ve Vrběticích
  • 8. 12. - jednání s předsedou vlády Francie Vallsem
  • 9. 12. - jednání s předsedy vlád Visegradu a švýcarským prezidentem Burkhalterem v Bratislavě
  • 11. 12. - setkání s prezidentem Rakouska Fischerem
  • 16. 12. - setkání předsedů vlád s čínským premiérem Kche-čchiangem v Bělehradě
  • 18.-19. 12. - jednání Evropské rady v Bruselu
  • 2. 1. - novoroční oběd s prezidentem Zemanem a manželkami v Lánech
  • 11. 1. - účast na Pochodu za národní jednotu v Paříži
  • 15. 1. - zahájení Roku průmyslu a technického vzdělávání 2015
  • 27. 1. - uctění památky obětí holocaustu v Osvětimi
  • 29. 1. - setkání premiérů České, Slovenské a Rakouské republiky ve Slavkově

 

Rok premiéra Bohuslava Sobotky v číslech

  • Premiér se zúčastnil 30 zahraničních cest a 40 domácích cest.
  • Absolvoval přes 100 setkání na národní i mezinárodní úrovni.
  • Se slovenským premiérem se sešel celkem 11krát.
  • 5krát se zúčastnil jednání Evropské rady v Bruselu.

 

Veřejné mínění

Důvěra vládě

V únoru 2014 důvěřovalo vládě 38 procent respondentů výzkumu veřejného mínění.
V lednu 2015 rozhodně důvěřuje nebo spíše důvěřuje vládě 47 procent dotázaných.
(Zdroj dat: CVVM. Průzkum probíhal od 12. do 19. ledna 2015 a zúčastnilo se ho 1 021 respondentů starších 15 let vybraných kvótním výběrem.)

Popularita premiéra

Předsedu vlády Bohuslava Sobotku v lednu 2014 hodnotilo velmi příznivě nebo spíše příznivě 56 procent respondentů.
O rok později premiéra pozitivně vnímalo 63 procent lidí.
(Zdroj dat: STEM. Průzkum se konal 6. až 16. ledna 2015 na souboru obyvatel ČR starších 18 let. Odpovídalo 1 081 respondentů vybraných kvótním výběrem.)

Spokojenost s politikou

Před rokem v únoru bylo spokojeno s politickou situací v České republice 10 procent respondentů.
V lednu 2015 je spokojeno 19 procent lidí. Počet nespokojených klesl za 11 měsíců z 60 procent na 42 procent. Další lidí nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni.
(Zdroj dat: CVVM. Průzkum probíhal od 12. do 19. ledna 2015 a zúčastnilo se ho 1 021 respondentů starších 15 let vybraných kvótním výběrem.)

 

Priority 2015 – hlavní legislativní úkoly vlády

1) Prokazování původu majetku

  • Této proceduře se pravicové vlády dlouhá léta bránily, ačkoli je v různé podobě využívána v zahraničí jako jeden z nástrojů v tolik potřebném boji proti korupci, organizovanému zločinu a obcházení daňových předpisů.
  • Jde o nastavení mechanismu k odčerpání majetku fyzických osob, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním nabytí.
  • Vláda se již v minulosti seznámila s možnostmi řešení prověřování původu majetku fyzických osob a jeho následného odčerpávání v případě, že původ majetku nebude prokázán.

Zákon je souborem novel daňových a trestněprávních předpisů zaměřených na postihování nezdaněných příjmů prostřednictvím institutů správy daní.
Základním principem návrhu je identifikace majetku, který ve významné míře neodpovídá deklarovaným příjmům poplatníka, a následné dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Přitom není rozhodující, zda jde o příjmy získané legální či nelegální cestou. Za významný je (dle původního návrhu viz níže) považován rozdíl alespoň 10 miliónů Kč.
Pokud poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než 2 miliony Kč, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že správce daně odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku. Současně se stanovením daně předepíše penále ve výši až 100 procent.
Návrh konceptu zákona o prokazování původu majetku byl 20. října 2014 projednán Koaliční radou vlády ČR, přičemž se koaliční strany shodly na snížení částky v ustanovení § 38x návrhu, přičemž rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesáhne 5 000 000 Kč (nikoliv 10 000 000 Kč).

2) Evidence tržeb prostřednictvím registračních pokladen a účtenková loterie

  • Omezí boj s daňovými úniky a zlepší tak příjmovou stránku rozpočtu.
  • Odhadovaný dodatečný výnos zavedení systému elektronické evidence tržeb pro veřejné rozpočty může přesáhnout 10 mld. Kč ročně při nejširším nastavení rozsahu povinných subjektů.
  • Dojde také k narovnání tržního prostředí v české ekonomice (ve prospěch poctivých podnikatelů, kteří museli konkurovat těm, kteří neplatili daně).
Boj s daňovými úniky – priorita vlády

Kritika připravovaného zavedení registračních pokladen, ať už má na mušce údajně zbytečnou administrativu, nebo náklady na dovybavení podnikatelů, je neoprávněná. Boj s daňovými úniky a efektivnější výběr daní je jednou z priorit vlády České republiky. V souladu s tímto cílem obsahuje programové prohlášení vlády závazek zavést účinnou kontrolu tržeb prostřednictvím online systému evidence tržeb. Dle statistických dat přesahuje rozsah šedé ekonomiky v České republice částku 150 mld. Kč, z toho může být velká část podchycena systémem elektronické evidence tržeb. Odhadovaný dodatečný výnos zavedení systému elektronické evidence tržeb pro veřejné rozpočty může přesáhnout 10 mld. Kč ročně při nejširším nastavení rozsahu povinných subjektů (podnikatelských subjektů podléhajících tomuto systému).

Narovnání tržního prostředí

Kromě omezení šedé ekonomiky a díky tomu efektivnějšího výběru daní, zejména daní z příjmů a DPH, je dalším cílem narovnání tržního prostředí v české ekonomice. Daň z příjmů fyzických osob je zejména odváděna zaměstnanci. Poctiví podnikatelé v řadě oborů nejsou schopni cenově konkurovat těm, kteří neplatí daně. Podnikatelská sféra by měla mít nastaveny rovné podmínky a řádní podnikatelé by měli platit daně, aniž by tím ohrožovali své podnikání.


Zákon o evidenci tržeb

Ministerstvo financí připravuje návrh zákona o evidenci tržeb. Probíhá příprava návrhu technického řešení, tj. vybudování IT systému finanční správy.
Z důvodu správného nastavení kapacity budovaného systému i nastavení zákonných požadavků Ministerstvo financí provádí analýzy tržního prostředí. Souběžně vede diskuse se zástupci různých dotčených subjektů, zejména pak se zástupci podnikatelských svazů, aby co nejlépe zmapovalo situaci technické vybavenosti jednotlivých oborů, rozsah povinných subjektů i specifika některých oborů, na která je třeba v zákoně pamatovat. Přestože jde o poměrně ambiciózní plán, spuštění systému lze očekávat od roku 2016.

Minimalizace nákladů na dovybavení registračními pokladnami

Před započetím přípravy nového zákona byly získány zkušenosti s podobnými nástroji z jiných zemí (zejména Maďarsko, Chorvatsko, Slovensko). Dále byly využity zkušenosti s přípravou projektu registračních pokladen v České republice v letech 2005 a 2006. Po zvážení všech informací a v souladu s programovým prohlášením vlády byl jako vzor způsobu technického řešení zvolen systém fungující v Chorvatsku, jakožto systém nabízející otevřené, funkční a jednoduché řešení bez nutnosti pořizování specifických certifikovaných pokladen, existence certifikovaných servisních míst a podobně. Podstatnou výhodou je možnost využití široké škály existujících zařízení, včetně těch, která podnikatelé v současné době vlastní (např. osobní počítače, tablety apod.). Náklady na dovybavení by tak měly být minimalizované. Při všech úvahách je sledována vyváženost mezi očekávaným přínosem pro státní rozpočet a zvýšenou zátěží podnikatelských subjektů, kterou podobná administrativní opatření do jisté míry přinášejí. Zkušenosti z Chorvatska jednoznačně prokázaly, že tržní prostředí velmi efektivně a s minimálními cenami vyplnilo poptávku ostatních podnikatelů po systémech pro evidenci tržeb (pokladní systémy, tiskárny, internetové připojení).

3) Návrh zákona o neziskových poskytovatelích lůžkové zdravotní péče

V průběhu roku 2015 vláda předloží zákon o veřejných neziskových nemocnicích, který umožní jejich transparentnější a efektivnější řízení. Vytvoří tím podmínky pro tvorbu uznávaných postupů v odborné lékařské péči.
Návrh zákona o neziskových poskytovatelích lůžkové zdravotní péče (neziskové nemocnice) má být dle PLPV vládě předložen v červnu 2015. Předpokládaný termín rozeslání do vnějšího připomínkového řízení je v dubnu 2015. Předpokládané nabytí účinnosti tohoto zákona je stanoveno na červenec 2016.
Cílem je vytvořit daňové zvýhodnění pro zařízení poskytující zdravotní péči. Bude kladen důraz na pevné postavení managementu (odvolatelnost za taxativně vymezených podmínek) a také odpolitizování managementu daného zařízení. Nutností je, aby zůstal klíčový vliv zřizovatele. V daném zařízení budou ponechány správní a dozorčí rady.
Přechod na neziskovou formu bude dobrovolný. Podmínkou celkového daňového osvobození je návrat zisku zařízení zpět do zajištění chodu zařízení. Povinné bude také hodnocení kvality a zveřejňování smluv. Poskytovatel bude moci čerpat dotace z veřejných rozpočtů.
Ve většině případů je koncept neziskových poskytovatelů vytvářen pro kraje, vstoupit do něj budou moci ale i další subjekty.
Závazky poskytovatele vzniklé v době, kdy ještě neměl statut neziskového poskytovatele, přechází automaticky do nové právní formy. Závazky zůstávají i po změně právní formy.

Status neziskovosti

Status neziskovosti bude udělovat rozhodnutím ve správním řízení ministerstvo. Podstatou statutu neziskovosti by bylo, že poskytovatel by nemohl vyplácet zisk ze své činnosti akcionáři, společníkovi či zřizovateli, ale musel by jej investovat do svého provozu či rozvoje.


4) Zrušení II. důchodového pilíře
  • Ukončení 2. důchodového pilíře představuje naplnění dalšího klíčového závazku vlády.
  • Tímto krokem koaliční vláda zastaví vyvádění prostředků z průběžného státního důchodového systému.
  • Ke zrušení druhého penzijního pilíře dojde již od 1. ledna 2016.
  • Účastníci druhého pilíře o své peníze nepřijdou – nechají si je vyplatit nebo převést do třetího důchodového pilíře.
  • Vláda chce stabilizovat důchodový systém, zejména se zaměřením na 1. pilíř.
  • Plánuje také zatraktivnit tzv. 3 pilíř.
  • Zvolený způsob ukončení druhého pilíře vychází ze závěrů a doporučení Odborné komise pro důchodovou reformu, kterou vláda vytvořila ze zástupců všech sněmovních stran a dále z expertů a představitelů odborů, Rady seniorů i Asociace penzijních společností.

Vláda 12. 11. 2014 rozhodla o zrušení druhého penzijního pilíře, skončit by měl k 1. lednu 2016. Šlo o přijetí nelegislativního Návrhu způsobu ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijního pilíře).
Druhý pilíř je jedním z velkých omylů předchozí vlády P. Nečase. Bývalý ministr Drábek prosadil spuštění druhého penzijního pilíře navzdory nesouhlasu politické opozice, sociálních partnerů, odborné i široké veřejnosti.
Vstup do druhého pilíře se ukázal jako zcela nevýhodný pro většinu občanů. Mizivý zájem veřejnosti o vstup do tohoto systému spoření dokazuje, že šlo od první chvíle o slepou uličku a nesmyslný krok.
Zrušením druhého pilíře vláda plní svůj důležitý závazek z programového prohlášení a koaliční smlouvy. Nyní Ministerstvo práce a sociálních věci pracuje na opatřeních, která povedou k stabilizaci důchodového systému, zejména se zaměřením na první pilíř.

Další legislativní priority vlády pro rok 2015:

  • věcný záměr zákona o Státní pokladně
  • návrh zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací
  • věcný záměr zákona o dostupném bydlení
  • věcný záměr zákona o podpoře rodin, náhradní rodinné péči a systému ochrany práv dětí a novelizace souvisejících právních předpisů
  • návrh zákona o sociálním podnikání
  • návrh zákona o veřejných zakázkách
  • novela stavebního zákona
  • návrh zákona o liniových dopravních stavbách
  • věcný záměr zákona o státem zajištěné právní pomoci
  • novela školského zákona
  • věcný záměr zákona o dobrovolnictví
  • zákon o registru smluv
  • zákon o financování politických stran
  • snížení tempa zadlužení
  • další snížení rozpočtového schodku

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie