Úřad vlády spolupořádá v Lichtenštejnském paláci konferenci o kořenech ruského imperialismu

Poukázat na kořeny ruských imperiálních komplexů a na jejich dopady na historii včetně aktuálního vpádu na území suverénního sousedního státu – Ukrajiny je cílem třídenní konference Ruský imperialismus 1939/45–2023, kterou od 7. do 9. listopadu 2023 uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády, Litevskou ambasádou v Praze a varšavským Instytutem Pamięci Narodowej v Lichtenštejnském paláci v Praze. Úvodní slovo pronesl ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

Účastníci třídenní konference v Lichtenštejnském paláci budou diskutovat mimo jiné o kořenech ruské agrese proti Ukrajině, o jejích paralelách s předchozími ruskými (sovětskými) imperialistickými vpády do Polska a Rumunska v roce 1939, do Finska a pobaltských států v roce 1940, do Maďarska v roce 1956 či Československa v roce 1968. Zamýšlet se budou i nad příčinami a důsledky stalinské krutovlády vůči neruským národům v SSSR, nad příčinami a projevy ruského nacionalismu či nad fašistickými znaky v sovětské a ruské propagandě. Jedním z témat je i současné putinovské Rusko, které se pohybuje mezi stalinismem a carismem.

Konferenci zahájil ministr pro legislativu Michal Šalomoun, který v úvodním slově shrnul své osobní zkušenosti se sovětskou propagandou, v níž vyrůstaly celé generace Čechů a Slováků v poválečném socialistickém Československu, které žilo v područí Sovětského svazu.

„S nějakým obdobným zážitkem se pravděpodobně vyrovnával každý, kdo má nějakou, byť třeba jen dětskou zkušenost se sovětskou propagandou. Určitá nostalgie a stále opakované propagandistické pravdy přesto  žijí dál v hlavách lidí starších generací, ale mohou přežívat i ve výkladu historie ve školství,  případně dalších institucích. Součástí tohoto mýtu je i představa ruského impéria, že má nárok na kontrolu území, které Rudá armáda v roce 1945 ‚osvobodila‘, která je zdrojem zdůvodnění současné agrese Ruska proti suverénní Ukrajině,“ uvedl ministr Šalomoun a připomněl také materiální a humanitární pomoc, se kterou Česko jako jeden z prvních států po ruském vpádu Ukrajině přispěchalo.

Celý projev ministra Šalomouna.

Mezi hosty a řečníky konference jsou mimo jiné exilová ruská novinářka a lidskoprávní aktivistka Žanna Němcovová, nejstarší dcera zastřeleného ruského opozičního politika Borise Němcova, polský historik Instytutu Pamięci Narodowej Mirosław Szumiło či profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University Igor Lukeš.