Aktuálně

14. 10. 2011 14:34

Premiér Petr Nečas: Podpora méně rozvinutých zemí EU je cestou ke konkurenceschopnosti

Cestou ke konkurenceschopnosti Evropské unie je podle českého premiéra Petra Nečase silná a efektivní kohezní politika. Uvedl to po jednání summitu zemí Visegrádské skupiny.

Česká republika, která je nyní předsedající zemí Visegrádské čtyřky, hostila v pátek 14. října v Praze summit, na nějž se sjeli předsedové vlád Maďarska Viktor Orbán a Polska Donald Tusk. Slovenskou republiku zastupoval její velvyslanec v Česku Peter Braňo. Český premiér Petr Nečas je přivítal na společném jednání v prostorách Senátu Parlamentu ČR.

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Země V4 spojuje společná kohezní politika

Usilujeme o co největší koordinaci v rámci Visegrádské skupiny. To, co nás nejvíce spojuje je kohezní politika. Chceme silnou a efektivní kohezní politiku, která bude podporovat především konkurenceschopnost Evropy a Evropské unie v globální konkurenci, ale která zůstane i nadále ve svém hlavním cíli nástrojem, který má přispívat k podpoře méně rozvinutých států a regionů a současně přispívat tímto způsobem ke konkurenceschopnosti,“ uvedl po schůzce předsedů vlád český premiér Petr Nečas.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny probrali možnosti sjednocení vystupování na půdě Evropské unie při projednávání podoby příštího víceletého finančního rámce na období let 2014 až 2020, které předseda české vlády označil za klíčové téma. Těžištěm této diskuse byla právě budoucnost kohezní politiky EU.

Kohezní politika tvoří též základ pro předsednickou deklaraci České republiky, jež stojí v čele Visegrádské skupiny od letošního června. „Tato deklarace shrnuje naše společné zájmy v této oblasti a v příštích týdnech společnou pozici dále rozpracujeme,“ dodal český ministerský předseda. Česká vláda klade důraz zejména na posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, a to především prostřednictvím dokončování vnitřního trhu.

Odsouzení Tymošenkové bude mít vliv na postoj k Ukrajině

Jednání se týkalo především nového víceletého finančního rámce EU pro roky 2014 až 2020, energetických témat, předsedové vlád probírali také aktuální situaci na západním Balkáně, vývoj projektu Východního partnerství a situaci v eurozóně. Diskuze byla též o tématech nadcházejícího jednání Evropské rady v Bruselu, které bylo přesunuto na neděli 23. října.

V rámci diskuze o vývoji na východě Evropy se šéfové vlád Česka, Maďarska a Polska jednoznačně shodli na podpoře prozápadní orientace Ukrajiny. Společně také zpochybnili dodržování lidských práv v této zemi, a to především v souvislosti s úterním odsouzením ukrajinské expremiérky Julie Tymošenkové. Společně vnímají také jako jednu z priorit rozšíření Evropské unie do oblasti Západního Balkánu.V Praze se koná summit V4

Vzájemné propojení energetické sítě je pro země V4 prioritou

Šéfové vlád Česka, Polska a Maďarska se na summitu věnovali také aktuálním otázkám energetiky, především rozvoji energetické infrastruktury a vzájemnému propojování energetických sítí ve středoevropském regionu. „Především jsme se soustředili na propojení severojižního propojení,“ řekl premiér Nečas s tím, že se svými protějšky projednali také plynovod Nabucco.

V oblasti energetiky se premiéři Česka, Maďarska a Polska věnovali také energetickému mixu. Premiér Petr Nečas zdůraznil, že je potřeba, aby v tomto směru zůstaly naše země konkurenceschopné. „Všechny země Visegrádské čtyřky se shodly, že není správné ustupovat od jaderného programu a jaderná energie má zůstat součástí energetického mixu,“ prohlásil český předseda vlády.

Vstup do eurozóny Česko zatím neplánuje

Jedním z důležitých aktuálních témat, kterými se předsedové vlád v pátek v Praze zabývali, byla také situace v eurozóně. Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci po společném jednání premiérů Česka, Maďarska a Polska připomněl, že Česká republika o vstupu v blízké budoucnosti neuvažuje. „Česká vláda pod mým vedením nestanoví datum přijetí eura,“ prohlásil český premiér.

Jedním z důvodů jsou konvergenční kritéria nutná pro přijetí společné evropské měny, která Česká republika nesplňuje. „Z monetární unie se postupně stává také transferová a dluhová unie a nyní je nezbytné vyčkat, kam se eurozóna bude vydávat dál. My obecně podporujeme taková opatření, která vedou k větší fiskální disciplíně a vymahatelnosti pravidel, které se týkají rozpočtové a fiskální disciplíny. Na druhé straně si nemyslíme, že útěk ke stále hlubší a hlubší integraci je řešením stávajících problémů v eurozóně,“ uvedl jako druhý důvod. Stabilitu eurozóny přesto považuje Česko za velmi důležitou. Premiér Nečas připomněl, že sedmdesát procent českého exportu směřuje právě do zemí užívajících společnou měnu euro.

Podobný postoj jako Česká republika má podle svého ministerského předsedy Viktora Orbána také Maďarsko, které též nesplňuje nutné podmínky pro vstup do eurozóny. „Maďarská ekonomika není natolik silná, aby byla schopná vstoupit do eurozóny, touto otázkou se ani nezabýváme,“ řekl na tiskové konferenci maďarský premiér. Zdůraznil také, aby její členské země braly ve svých rozhodnutí i ty státy, které do měnové unie nepatří. „Jsme proti tomu, aby se EU dělila na země eurozóny a země unie. Mezi těmito zeměmi musí být propojení,“ uvedl Viktor Orbán.

Polský premiér Donald Tusk zopakoval jednoznačný zájem Polska stát se jedním ze členských států eurozóny. Jeho země ale zatím pracuje na splnění podmínek pro přijetí. Zmínil také odpovědnost jednotlivých členských zemí na dodržování těchto vstupních podmínek i poté, co se staly členem. „Evropa by měla vyžadovat plnění stejných kritérii všemi členy. Rádi bychom, aby se plnění kritérií týkalo všech - velkých, slabších, menších. Všichni musí plnit maastrichtská kritéria tak, aby eurozóna byla tak atraktivní jak v okamžiku jejího vzniku,“ prohlásil polský premiér.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Připojené dokumenty

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie