Brífink po jednání členů vlády a představitelů justice o problematice která je spojená s privatizací Mostecké uhelné společnosti, 18. listopadu 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Dovolte mi, abych vás přivítal na krátkém brífinku po jednání některých členů vlády a představitelů justice o problematice, která je spojená s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a prosím ho o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den dámy a pánové. Dnes proběhla zvláštní porada vybraných ministrů za účasti předsedy vlády, ministra spravedlnosti, ministra vnitra a ministra zahraničních věcí, ministra financí a také a paní místopředsedkyně vlády Peake. Této porady se také zúčastnil nejvyšší státní zástupce a vrchní státní zástupce. Zabývali jsme se kauzou privatizace Mostecké uhelné společnosti. Protože se jedná o poměrně komplikovanou kauzu z hlediska právního, mimo jiné i proto, že trestní řízení a vyšetřování probíhá ve dvou státech, podle rozdílných právních řádů a ještě za jednoho specifika, které způsobilo jisté komplikace na české straně. A sice, že od 1. ledna letošního roku platí ve Švýcarsku nový trestní řád, který některé postupy k připojování se k trestním žalobám upravuje rozdílným způsobem. S tím, že velká část komunikace švýcarských orgánů dokonce ještě po část tohoto roku probíhala podle všech dostupných údajů podle starého trestního řádu, přestože od 1. ledna byl již nový trestní řád. Stále jsou tu ve hře čtyři varianty, s jakými může postupovat český stát. To znamená, že nadále analyzujeme možnost připojit se přímo k trestnímu řízení jako poškozený. Za další je tady možnost připojit se civilní žalobou k trestnímu řízení vedenému ve Švýcarsku. Třetí variantou je využití paragrafu 70 a 105 švýcarského trestního zákoníku, kde se cestou tzv. propadnutí majetkové hodnoty a možnosti přihlásit se ze strany České republiky k nároku na část těchto finančních prostředků. Součástí tohoto kroku je samozřejmě i přístup k příslušnému trestnímu spisu. A čtvrtou možností je čistě civilní žaloba na náhradu škody. My jsme se shodli v tom, že máme varianty postupu. Česká strana si samozřejmě zajistí ve Švýcarsku právní pomoc právní kanceláře, která zná dobře švýcarské právo a může tedy zastupovat a pomáhat České republice. Současně do jednoho týdne státní zastupitelství vypracuje na základě těch švýcarských dokumentů anotaci skutků, ke kterým došlo a na které poukazuje švýcarská strana jako na trestné činy tak, aby ministerstvo financí na základě tohoto kroku mohlo vypracovat příslušnou žalobu podle některé z těchto čtyř variant s tím, že když to řeknu zjednodušeně, preferovány jsou první dvě. Pokud by se skutečně analýzami ukázalo, že s jistým odpuštěním lhůt je možné se ještě připojit přímo k tomu trestnímu řízení, anebo připojit se k němu prostřednictvím civilní žaloby, tak tyto kroky je oprávněno učinit pouze ministerstvo financí. Já bych chtěl ale současně velmi rád požádat, aby ve světle těchto kroků, které se teď dějí kolem vyšetřování ve Švýcarsku, nezanikla sama podstata tohoto problému. A touto podstatou je hanebná privatizace provedená na konci 90. let za velmi podivných okolností, které byly následně doprovázeny neméně podivnými okolnostmi z hlediska vyvázání, vyvádění a používání finančních prostředků, které zřejmě, podle některých údajů, nemusely být použity pouze v případě Mostecké uhelné společnosti, ale například i v kauze plzeňské Škody. Takže tato podivná činnost zřejmě pokračovala i dalšími možnými privatizacemi, není to vyloučené, i v letech 2002 až 2006. To znamená, je to velmi závažný případ a mimochodem jsme zaznamenali i velmi podivné postupy státního zastupitelství v letech 1999 až 2005. Mimochodem v době, kdy nejvyšší státní zástupkyní byla současná místopředsedkyně ČSSD paní Marie Benešová. Například v roce 2004 státní zastupitelství přikázalo zastavit policii pátrání po účetnictví Mostecké uhelné společnosti, ze kterého by zřejmě vyplynuly i finanční toky, způsoby uložení účtů a podobně. To je prostě velmi podivná věc, ke které došlo v tomto roce 2004. Mimo jiné i po dnešním jednání nejvyšší státní zastupitelství, přímo pan doktor Zeman, vytvoří předpoklady pro zřízení zvláštního vyšetřovacího týmu, který by měl propojit tu kauzu, která běží ve Švýcarsku, kde je tedy to posuzováno podle švýcarského práva, a vyšetřování těchto věcí v České republice. Samozřejmě je tady třeba si otevřeně říci, že po více než deseti letech se ty důkazy a skutečnosti hledají velmi těžko a že ten klíčový okamžik byl skutečně v první polovině minulého desetiletí, kdy mohly být opatřeny náležité důkazy, a celá věc mohla být vyšetřena. Je to velké selhání orgánů činných v trestním řízení mezi lety 1999 a zhruba 2005, kdy byl ten pravý okamžik a ta možnost se skutečně dostat k některým záležitostem. Takže Česká republika, jak jsem již řekl, bude usilovat o to, aby dále tato kauza nějakým způsobem neusnula. My nemáme zájem ji zametat pod koberec. A jak ve spolupráci se švýcarskými orgány, včetně švýcarských soudů, tak postupem orgánů činných v trestném řízení tady v České republice budeme usilovat o její rozpletení a objasnění.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové. Prostor pro otázky.

MF Dnes, Tomáš Syrovátka: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, v podstatě to, co vy tady prezentujete, že jste se dnes dohodli s ministry vaší vlády, to znamená, ten postup už v létě v červenci letos vlastně navrhovala ministru financí švýcarská federální prokurátorka v dopise. Považujete nečinnost ministerstva financí v této věci za chybu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já teď nechci hodnotit, kdo konal nebo nekonal nečinně. Pro nás je teď důležité tuto záležitost vyřešit. Pokud možno obnovit vyšetřování a objasňování této věci v České republice, propojit to s tou švýcarskou kauzou. To byl účel dnešní porady. To, zda někde někdy nějaký resort, případně některý konkrétní činitel, ať už na státním zastupitelství, na ministerstvu financí a podobně, něco zpozdili, opomněli nebo dostali třeba nevěrohodné právní informace plynoucí mimo jiné právě z té kolize nového a starého trestního právního řádu ve Švýcarsku. To samozřejmě bude nezbytné také objasnit, ale účelem dnešního jednání nebylo ukazovat prstem a vzájemně se odstřelovat, kdo za co může. Účelem bylo naleznout řešení, aby skutečně tato kauza nebyla zametena pod koberec, abychom se dostali mimo jiné i k obžalobě, která je ve Švýcarsku podána, aby Česká republika v této věci, orgány činné v trestním řízení vystupovaly aktivně, nikoliv pasivně.

Mediafax, Jan Kálal: Pane premiére, já bych se vás zeptal. Vy jste řekl, že jste se shodli na čtyřech způsobech řešení nebo minimálně, že jste si je zrekapitulovali. Kdy se rozhodne, který z těch způsobů, která z těch čtyř variant, kterou se Česká republika vydá? A potom by mě ještě zajímala jedna věc. Pan ministr financí Kalousek a vicepremiérka Peake se trošku přeli o to, jak je to s tím skutkem. Jestli Česko musí vyčkat do té doby, než se vyšetří, za co mu těch 12 miliard chybí nebo proč, anebo jestli se připojí tak trošku naslepo. Paní Peake říkala, připojme se, jak jenom to bude možné. Pan ministr říkal, vyčkejme, vyšetřujme a teprve pak se můžeme připojit. Jak to vidíte vy?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: O tom právním postupu, respektive o použití některé z těch čtyř variant se rozhodne skutečně v horizontu několika týdnů. Teď nemluvím o několika týdnech ve smyslu sedm, osm, devět, ale spíše jedna, dva, tři. Nechci teď skutečně takto specifikovat, protože je to poměrně komplikovaná právní záležitost. S tím, že my jsme se shodli na tom, že na základě této debaty, porady, že není naprosto nezbytné, aby tady v České republice byl definován z hlediska českého právního řádu trestný čin, který se stal tady v České republice z hlediska našeho právního řádu, že je dostatečné, že byl definován tento skutek na straně švýcarských orgánů podle švýcarského trestního řádu, aby nás to opravňovalo připojit se k této žalobě. To považuji za jeden z klíčových výstupů dnešního dne. Ale včetně toho, že v České republice nechceme, aby tato věc se přestala šetřit. Naopak, chceme tady velmi aktivní postup orgánů činných v trestním řízení, když to už zanedbaly zhruba před těmi šesti lety.

Právo, Josef Koukal: Dobrý den. Máte představu, v případě že bychom se vydali cestou té civilní žaloby, jak to bude z hlediska nákladů? Jaké více-náklady to představuje oproti tomu, kdybychom byli od začátku účastníky tohoto trestního řízení? A dá se od té civilní žaloby v průběhu toho řízení odstoupit?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu odzadu. Odstoupit se podle mých informací, a berte mě teď prosím s jistou licencí, já si opravdu nechci hrát na znalce švýcarského práva. Takže informace, které jsem načerpal četbou podkladů, nemusí to, co říkám být stoprocentně tak, jak říkám. Prosím tady o trošku shovívavosti. Podle informací, které já mám dispozici, je možné odstoupit od té žaloby s tím, že není stále vyloučena možnost připojit se k tomu trestnímu řízení. Tam se ještě musí dokončit některé analýzy. Tam ještě mnohé věci plynou právě z té změny trestního řádu, která proběhla ve Švýcarsku k 1. lednu letošního roku. Co se týče toho, co to bude stát. Tak samozřejmě najmutí dobré kvalitní právní kanceláře ve Švýcarsku stojí nějaké prostředky, ale myslím si, že ty peníze jsou potencionálně, jsou jakoby ve hře. Podle mého názoru je poté ospravedlnitelné vynaložení těchto prostředků.

Lidové noviny, Michaela Kabátová: Já bych si dovolila odběhnout od tématu. Chtěla bych se zeptat na projekt IZIP, jestli se jím bude vláda blíže zabývat. Vzhledem k auditu, který zadala VZP a který ukázal pochybnosti ve financování.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Paní redaktorko, já jsem ten audit zatím vůbec neviděl. Opravdu, držme se tématu. Já samozřejmě se nebudu těmto otázkám vyhýbat, ale toto je tiskovka určená k něčemu jinému. Já se přiznám, že jsem dnes nic k tomu nečetl, ani noviny. Takže nemůžu sloužit dnes.

Internetové zpravodajství, Jan Šinágl: Dobrý den, pane premiére. Já jsem švýcarským občanem a nepochybuji, když ve Švýcarsku byl prokázán podvod, trestný čin, tak nepochybně i v České republice. Nejste znepokojen, že ta nabídka přišla v roce 2010 a Česká republika, respektive její vedení, nebyla schopna reagovat včas a riskuje teď místo trestní, civilní žalobu, kde musí vynaložit daleko více energie, prostředků a v podstatě to svědčí o tom, to si říkají lidé, je to hloupost, neschopnost, nezodpovědnost nebo strach, že vyjdou na veřejnost věci, které jsou pro mnohé mocné nepříjemné.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu tím, že určitě i ve Švýcarsku, vy to jako švýcarský občan budete vědět, platí, že prokázán je trestný čin až pravomocným rozhodnutím nezávislého soudu. K tomu zatím ve Švýcarsku nedošlo, byť je podána obžaloba. Pravomocné rozhodnutí soudu tady není, to za prvé. Za druhé, ano. Podle mého názoru se nemůžeme poté vyhnout otázce, zda některý orgán státní správy a státní administrativy nepostupoval třeba nevhodným způsobem. Zda to bylo způsobeno třeba omylem nebo úmyslně. To určitě tato analýza bude muset proběhnout. Na druhé straně vláda pod mým vedením nemá žádný zájem cokoliv tutlat nebo nějakým způsobem zpochybňovat. Máme zájem, aby se tato věc vyšetřila. Mimo jiné i proto, že sahá, jako kdyby ta možnost podobných manipulací s financemi a podobně, možná i k některým dalším privatizacím, které proběhly později. To znamená mezi lety 2002 až 2006. To vše souvisí s činností té tzv. skupiny APPIAN, která ve skutečnosti byla jenom slupkou a sloužila k úplně něčemu jinému.

MF Dnes, Tomáš Syrovátka: Děkuji. Já vás nechci, pane premiére, tlačit k tomu do-vyjádření, které třeba úplně nechcete říct, ale když odhlédneme od toho, že bychom vinili konkrétní úřad, tak obecně je podle vás normální, když nám stát s relativně renomovanou justicí tady rok tvrdí – podle nás jste poškozený v nějakém případě. Přihlaste se, máte možnost se podívat do spisu, máte možnost tu škodu zjistit, máte možnost si to nastudovat, pak to můžete doplnit, případně můžete odstoupit, rozhodnout se a podobně. Že prostě stát tady rok místo reakce neustále komunikoval se Švýcary a ptal se jich – prosím vás, nejdřív nám dejte podklady, řekněte nám, co všechno máte, upřesněte nám to a podobně. A pak teprve my se rozhodneme. Neměla ta reakce státu, když to řeknu takto obecně, nikoliv konkrétního úřadu, být prostě rychlejší, jasnější.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Nebudu se vytáčet, určitě ano. Tady zcela zjevně došlo k určité obdobě byrokratického ping-pongu mezi státním zastupitelstvím na straně jedné a ministerstvem financí na straně druhé. To mimo vší pochybnost. Nicméně ve chvíli, kdy tato věc ke mně dolehla, tak jsem tomu začal věnovat okamžitě pozornost a tlačil jednotlivé orgány k tomu, aby rychle konaly a koneckonců i výsledek dnešní porady je toho důkazem. To znamená, nemáme zájem cokoliv ubrzďovat. Je skutečností, že možná až příliš dlouho v této věci konali především úředníci, nikoliv tedy vrcholní ústavní činitelé a že ti úředníci hráli takto trochu ten byrokratický ping-pong mezi institucemi. Takovéto přehazování zodpovědnosti z jednoho na druhého. Když vy nám dáte toto, tak my uděláme toto. Ti zas říkali, vy to můžete udělat bez toho, abychom my vám toto dali. Takže klasický byrokratický ping-pong, který jsme tímto zarazili.

TV NOVA, Adam Halmuši: Dobrý den. Já bych chtěl poprosit, vím, že je to asi brzo, ale jestli v tuhle chvíli vůbec existuje nějaký odhad, jaké jsou po těch krocích, ať bude jakákoliv z variant zvolena, a tak dále. Odhad úspěchu, šance úspěchu České republiky, že vůbec nějaké peníze uvidí.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že to opravdu nedokážu. To je dotaz na sázkovou kancelář nebo na nějakého věštce. My například vůbec nevíme, jak dopadne ten trestní soud ve Švýcarsku, zda budou ti obvinění pravomocně odsouzeni, ano nebo ne. Takže je to skutečně otázka, na kterou si vůbec netroufnu dát nějakou odpověď nebo nějaký odhad.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost. Hezký večer.