Tisková konference - Inovační fórum; Bílá kniha terciárního vzdělávání 12. 5. 2008

Karolína Svobodová: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci, která se koná v rámci Inovačního fóra, které otevírá debatu o reformě terciárního vzdělávání, které otvírá diskuzi o materiálu s názvem Bílá kniha terciárního vzdělávání. Dovolte mi, abych přivítala účastníky dnešní tiskové konference, pan premiér Mirek Topolánek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška, profesor Vlastimil Růžička, náměstek ministra školství ještě nedorazil, musíme ještě počkat, dále profesor Petr Matějů, ředitel odboru analyticko-koncepčního, vedoucí týmu Bílé knihy, a Petr Chrenko, náměstek ministra financí, a naposledy zde vítám ctěného hosta profesora Haňku z univerzity v Cambridgi. Já jsem avizovala už v těch pozvánkách, které vám došly, že ta tisková konference nebude prezentovat nějaké závěry nebo koncepce obsažené v té Bílé knize. Bude spíše prostorem pro vás, přesto bych ráda předala slovo nejdříve panu premiérovi krátce.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já budu opravdu velmi stručný. Pokud si vezmeme výsledky jakýchkoli studií, které popisují Českou republiku, tak právě otázka vzdělání, otázka inovačního řetězce a inovačního potenciálu, otázky spojené s konkurenceschopností, ukazují, že tady jsme za těch 19 let možná zůstali nejvíce dlužni tomu, jaký ta země má potenciál. My jsme rozhodli někdy v březnu 2007 o tom, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracuje Bílou knihu, která má identifikovat hlavní problémy, má identifikovat hlavní bariéry a má navrhnout koncepční řešení celého systému. Je třeba říci, že reforma terciárního vzdělávání nemůže být vytržena od reformy kurikurální, která se týká středního a základního školství, a nemůže být odtržena od reformy výzkumu a vývoje, kterou jsme nedávno schválili ve vládě. Ty věci spolu velmi úzce souvisí. Kdybych měl říci, a v rámci své řeči jsem ty principy zdůraznil, klíčová tři slova, která charakterizují tu navrhovanou, připravovanou reformu, která teď bude probíhat až do podzimu poměrně rozsáhlou veřejnou diskuzí, takže nic z toho nejsou zatím dogmata, tak jsou to slova OTEVŘENOST, FLEXIBILITA a KONKURENCE. Já si myslím, že bych dal prostor ostatním, že to v této chvíli ode mě stačí. Děkuji.
Karolína Svobodová: Já děkuji panu premiérovi a ještě bych ráda předala slovo ministru školství Ondřeji Liškovi.
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji vám, dobrý den ještě jednou. Já mám za prvé velikou radost, že tahle první pracovní verze Bílé knihy je konečně na stole, je připravena k debatě, k tvrdé, ale určitě věcné, a tu chceme právě dnešním dnem zahájit. Cokoli víc o Bílé knize se samozřejmě můžete dozvědět od jejích autorů, samozřejmě i od nás, nejlépe jejím přečtením, ale já ji považuji více než za co jiného především za proces. Bílá kniha bude v příštích měsících do konce tohoto roku velmi široce diskutována, budou do této diskuze, do konzultací zahrnuti všichni aktéři, jak se říká v zahraničí, steakholdři, budou to zaměstnavatelé, budou to kraje, budou to univerzity samy, výzkumná pracoviště, instituce, prostě všichni, včetně studentů, jichž se tato reforma týká. To za A, tedy Bílá kniha jako proces, jako živý organismus, do kterého ještě určitě pronikne řada idejí, návrhů, alternativ, které budeme velmi pečlivě v závěru tohoto roku vyhodnocovat tak, aby příští rok mohl ministr školství předložit vládě návrh zákona a posléze samozřejmě i podstoupit práci na paragrafovém znění tak, abychom do konce volebního období měli reformu schválenou a připravenou tak, aby se mohla v příštích letech realizovat. Za druhé bych chtěl říci a potvrdit ta slova, která pronesl pan premiér, my jsme si při práci na Bílé knize a při těch finálních pracích v první verzi, kterou máte nyní k dispozici, byli čím dál více vědomi toho, že se tato reforma nesmí odehrávat nějak izolovaně, naopak snažili jsme se její přesahy, její překryvy co nejvíce zdůraznit. Proto také mimo jiné, a to je možná pro vás novinka, vznikl v minulých dnech na ministerstvu školství tým Bílé knihy regionálního školství, což je jakýsi pandán k Bílé knize terciárního vzdělávání, který by měl evaluovat, vyhodnotit to, kam jsme se v oblasti regionálního školství dostali, jak postupuje kurikurální reforma, jaké má naopak ona přesahy do středního a terciárního vzdělávání, a tyto dva dokumenty komplementární jeden vůči druhému, ty chceme, aby na závěr tohoto roku byly připraveny a posílily tenhle reformní cíl. No a to, co chci říci na závěr, je, že já jsem řekl, že Bílá kniha je proces, Bílá kniha je živý organismus a zároveň Bílá kniha, to je změna filozofie. Je to změna filozofie, je to změna perspektivy, jak se díváme na terciární vzdělávání, jak se díváme nejenom na školy, ale i na studenty samotné. Bílá kniha by v konečném efektu reforma, na jejímž základě se odehraje, by měla přispět k posílení studentů, k posílení odpovědnosti, posílení odpovědnosti za rozhodnutí o jejich životní perspektivě, najdete tam celou řadu nástrojů, které studentům samotným umožní jak vstupovat do zvyšování kvality jednotlivých škol, do strategických rozhodnutí, ale zároveň také především posílení rozhodování o jejich vlastním životě, kde terciární vzdělávání určitě bude hrát čím dál silnější roli tak, jak je to ve všech rozvinutých, kulturních, civilizovaných společnostech, kterým se říká znalostní. Já vám děkuji za pozornost.

Karolína Svobodová: Já děkuji Ondřeji Liškovi, dodatečně mezi námi vítám ještě pana poslance Waltera Bartoše a nyní, jak už jsem avizovala, bych ráda otevřela prostor pro vaše dotazy. Upozornila bych ještě na to, že všichni členové týmu Bílé knihy budou přítomni po celý den konference, to znamená, co nestihneme teď tady, protože i zde jsme časově omezeni, tak máte možnost ještě dohnat během dne, popřípadě v rámci těch pracovních skupin, které se konají od 14:00 hodin. Takže otvírám prostor pro vaše dotazy.
Redaktor: Já bych se chtěl zeptat na detaily, jestli tomu správně rozumím, nebo třeba to tam není úplně vysvětleno. Když by na příště měla jmenovat nebo vybírat rektora správní rada, tak kdo bude jmenovat správní radu, jestli se to bude dělat stejně jako dosud? A druhá věc, mě by zajímalo, jaký bude mít vztah univerzita ke svým výzkumným ústavům, protože dnes vlastně ty ústavy univerzitní jsou normálně součástí té univerzity, jestli se to třeba nějak změní, jestli to bude nějakým způsobem volnější, nebo jinak definováno?
Vlastimil Růžička, náměstek ministerstva školství: Tak já se pokusím odpovědět především na tu první část otázky. Rozhodně není řečeno v Bílé knize a není to ani závěr, Bílá kniha je navíc strategický koncepční dokument, že rektora bude vybírat správní rada. Určitě chceme, aby ten současný stav, kdy rektora volí jediné těleso, a to je akademický senát, se změnil. Do jaké míry, těch mechanismů je několik, o kterých se uvažuje, do jaké míry bude podíl těchto dvou těles, jaký, vyvážený, větší v to či ono těleso, není vůbec rozhodnuto. Správní rada by měla představovat zástupce všech hlavních aktérů, zda ji bude jmenovat ministr, myslím si, že v této chvíli, alespoň pro mne a pro ty, kteří o tom diskutovali, není jiná alternativa, než že správní radu bude jmenovat ministr, ale bude ji jmenovat například na návrh několika těchto skupin vnějších aktérů. To je první část. Druhá část, výzkumný ústav, já nevím, jestli jsem úplně pochopil vaši otázku. V této chvíli existuje spolupráce mezi univerzitami a výzkumnými ústavy, především ústavy Akademie věd, veřejnými výzkumnými institucemi ve vzdělávání ve třetím stupni, v doktorském studijním programu. Čili tento stav jistě bude nadále pokračovat, uvažuje se o tom, že by měla být ještě větší integrace mezi těmito dvěma tělesy. Mezi univerzitami a mezi veřejnými výzkumnými institucemi a ač jsou ze svazku Akademie věd nebo i nějaké jiné.
Redaktor: Já jsem myslel ústavy, které jsou dnes součástí univerzit.
Vlastimil Růžička, náměstek ministra školství: Vysokoškolský ústav, ano, je pojem, který je v zákoně 111, ten je součástí univerzity. Vysokoškolský ústav je těleso, které se často stává zárodkem budoucí fakulty. Do jaké míry bude uspořádání vnitřní univerzity dáno budoucím zákonem, zase je těžké předjímat, ale zase jen zopakuji to, co bylo dnes dopoledne řečeno, univerzity by měly mít daleko vyšší míru autonomie, než mají dnes v rozhodování o svém vnitřním uspořádání.
Kubálková: Říkáte, že do podzimu budou probíhat diskuze, co čekáte, že bude asi nejdiskutovanější téma z Bílé knihy?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Možná obecně je dobré si to opravdu přečíst, celý ten materiál se týká celé řady oblastí, ty se týkají samozřejmě posilování míry autonomie, ale také větší odpovědnosti managementu škol, to znamená přechod opravdu na korporátní řízení. Týkají se financování změn, které peníze půjdou spíše za studentem než za institucí, i když půjdou obojím směrem, ale výrazné posílení role klienta. Týkají se samozřejmě posílení

a přesunu špičkového výzkumu na univerzity, což souvisí s tou otázkou pana redaktora Holuba. Týkají se celého systému podpory studentů a týkají se velké diverzifikace, to znamená při, řekl bych, zvýšené kvalitě těch univerzit výzkumného charakteru, zvyšování kvantity v těch profesních bakalářských programech. To si myslím, že jsou natolik důležité věci, že já neumím vypíchnout, která z těchto věcí bude důležitější než druhá, protože to je celé budováno jako systém, to znamená vypíchnout jednu věc mi připadá naprosto nesmyslné.
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já si dovolím také tohle okomentovat. S touto reformou s Bílou knihou je spojena celá řada mýtů, které se úspěšně daří odstraňovat a vyjasňovat. Nejmenované noviny přinesly například před pár týdny zprávu, článek, který byl nadepsán „Univerzity budou jako firmy“, a to je přesně to zjednodušení, které tomu neodpovídá, není věcně správné, protože části společnosti to může imponovat a část společnosti si naopak kvůli tomuto zjednodušení může vybudovat blok. Ono to není správně vůbec, protože určité prvky odpovědnosti tak, jak ji vidíme v soukromém sektoru, mohou a jsou správně inspirativní pro reformu vysokého školství. Na druhou stranu je naprosto zřejmé, že univerzity, že terciární sektor je sektorem, kde akademické svobody, podíl pedagogů, podíl studentů atd. na řízení školy, ovlivňování kvality výuky bude i nadále hrát dokonce možná podstatnější úlohu, než hrály doposud. A proto si myslím, že tady všechna tato srovnání zatím pokulhávají a účelem a smyslem té diskuze podle mě bude vyjasnit si tyto věci, může existovat několik alternativních modelů tak, abychom byli schopni na přelomu tohoto a příštího roku učinit politické rozhodnutí o tom, jak potom tyto teze převést do podoby zákona. Já předpokládám, že právě otázka řízení bude jednou z těch nejdůležitějších, zatím se na ni podle mě soustřeďuje pozornost nedostatečně, často se ta debata redukuje úplně nesmyslně na školné. Naopak, já tam vidím celou plejádu dalších témat, která považuji za mnohem zásadnější, a očekávám, že kolem nich vzniknou kontroverze, konflikty, a doufám, že se přetaví v konstruktivní výsledek tohoto procesu.
Karolína Procházková, Týden: Já bych měla dvě otázky. Já jsem trochu předběhla, protože jsem si přečetla stanovisko rady vysokých škol a to je velmi kritické vůči Bílé knize, oni říkají v principu ano, ale říkají, že tam nejsou žádné analýzy, jsou to dojmy, prostě není to podloženo daty. Co si myslíte o této výtce, já když jsem si to přečetla, tak jsem měla pocit, že by si tým tvůrců Bílé knihy měl sednout, všechno to vyzkoumat a za dva roky to předložit znovu?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak protože Bílá kniha je extrakt, je to výtah v podstatě všech analýz. Tak si stačí přečíst jenom závěrečné dvě strany této Bílé knihy z jakých analýz jak tuzemských, tak mezinárodních a srovnávacích byly vlastně ty zásady a ty teze tvořeny. Já si myslím, že můžou být jiné výtky, ale tato je zcela neoprávněná. Výtky, že ten systém mění postavení dnešních vysokých škol a že ti, kteří si zvykli na zaběhnutý systém a zvykli si tak trochu pohodlně žít v té průměrnosti, ten si myslím, ten bude vadit celé řadě škol. Ty výtky se budou opakovat, proto také vzniká toto inovační fórum a ta diskuze, abych ty tenze odstranili, protože ten zájem musí být společný. Ten zájem je, abychom měli více studentů, abychom je lépe připravili v bakalářských programech pro praktické obory, abychom vytvořili centra excelence, abychom vytvořili takovou inovační kapacitu, která bude zabezpečovat kvalitu života lidí v této zemi na dalších 30 let. To znamená, já se osobně domnívám, že já si rád ty výtky přečtu, nicméně pokud půjdou takhle po povrchu, to znamená, že je nedostatečné množství analýz, já myslím, že jsme přeanalyzovaní, že analýzy jsme dělali 10 let, že to jsou poznatky, které nejsou pouze naše, ale vycházejí ze srovnávacích studií z celého rozumného světa, jsou to doporučení OECD a studie, které jdou úplně na kořen věci. Takže já doporučuji autorům, aby, tak jako mě, dodali k tomu materiálu Bílé knihy odkazy a dokonce materiály všech těch studií, které byly prováděny, aby tyto studie byly k dispozici, nejlépe na webu ministerstva školství. Jsou tam, tak potom fakt nevím.
Karolína Procházková, Týden: A druhá otázka, to se vám nebude líbit, já vím, ale přesto. Bavíme se tady o poplatcích, ty ale v tomto funkčním období zavedeny nebudou. Jak vy si tedy představujete, že by to bylo upraveno v tom zákoně, který chcete ještě do konce tohoto funkčního období vládního zavést?
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Prostě to tam nebude.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Myslím si, že kdyby teď mluvil pan náměstek Chrenko, tak je celá řada mechanismů daňových, z hlediska nového zákona o dani z příjmu, které s tím souvisejí. Je třeba nejdříve zavést prostor pro spoření, je třeba nejdřív vyřešit prostor pro stipendia, je třeba vyřešit celý ten systém. Školné je mýtus, je to prostě neuvěřitelně jenom drobná část toho problému, které stejně jako v jiných systémech má motivační, možná stimulační, charakter, mění chování a celý ten systém je nastaven tak, že naopak, a to bych řekl, že je odpovědnost nás i médií, abychom vysvětlili, že celý ten nově nastavený systém bude zprůchodňovat terciární vzdělávání pro sociálně slabší, čemuž u nás není, ty nůžky se naopak rozevírají, celý ten systém je nastaven špatně. Jedině tento systém může vést k tomu, že vlastně zabezpečí toho studenta nejenom z hlediska toho poplatku, ale z hlediska nákladů na studium, které musí přesunout na klienta, nikoliv na rodinu, nebo nějakým jiným způsobem. To bych řekl, že je princip té diskuze a je zcela evidentní, že když začneme v příštím roce projednávat ty vlastní zákony, že ani nestihneme v tomto funkčním období všechny ty věci zavést, ale musí ten systém být nastaven tak, aby to školné bylo pouze doplněk, motivační doplněk, který prostě bude spíše doplněním celého toho systému, který má daleko důležitější aspekty, než je právě odložená platba.
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Můžu jenom doplnit. Jsou části reformy terciárního vzdělávání, které uvažujeme, že budou z ní vyňaty. Nebude se čekat jeden, dva roky, kdy dospějeme k nějakému komplexnímu souhrnnému materiálu, jsou tam věci jako například studijní granty, sociální stipendia, spoření na studium, atd., to jsou věci, které chceme zveřejnit v řádu dnů nebo týdnů a které bychom chtěli prosadit, co nejdříve, protože to je skutečně palčivý problém terciárního vzdělávání, odstranění nerovností založených na sociálně-ekonomických rozdílech, to je potřeba řešit ihned. Proto ministerstvo školství spolu s ministerstvem financí finalizuje komplexní návrh v této oblasti, který bude představen v nejbližší době. A potom promiňte ještě k té vaší první otázce, to znamená dokumenty, analýzy, atd. Naopak já bych to ještě rozšířil o jednu úroveň. Tým Bílé knihy a další experti ministerstva školství nyní intenzivně pracují například na tom, aby celou tuto reformu velmi úzce propojili s naším českým předsednictvím, které si právě odstraňování bariér mezi terciárním vzděláváním a výzkumem a vývojem v celé Evropě vzalo za jednu ze tří zásadních priorit, a proto my už nyní moderujeme vlastně diskuzi 27 členských zemí, mimo jiné vstupem do té naší debaty na evropské úrovni je takto připravená reforma. Takže má to dalekosáhlé multiplikační efekty a zúročí se to i během českého předsednictví.
Pan Haňka, profesor univerzity v Cambridgi: Můžu k tomu dodat pár slov. Já bych se rád vrátil k té vaší první otázce. Já si myslím, že v té Bílé knize nejsou argumenty, které v této republice nebyly slyšeny. To jsou argumenty, které už byly opakovány a jsou tam pečlivě zvážena a propracována řešení. A nyní je na nás, nebo na vás, aby byly zavedeny do praxe. Mě to připomíná, v Anglii je známá taková ta Parkinson’s law, já nevím, jestli jste se s tím setkali, Parkinsonovy zákony a jeden z nich je princip of unripe time a většina těch argumentů je tohoto druhu. Když se mluví třeba o školném, ve Velké Británii konzervativní vláda přišla s myšlenkou školného, Labouristická strana se z toho mohla zbláznit, s prominutím. A vyhráli volby v roce 1997, v roce 1998 zavedli školné. Sami přišli na to, že to je zapotřebí. Čili je strašně důležité, aby se z toho nestal takový já bych řekl politický kopací míč. Musíme snažit, tady jde o vzdělání národa a musíme všichni táhnout za jeden provaz.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Jedno číslo, které bych k tomu uvedl. Rozdíl v tom, jaké děti u nás se dostanou na vysokou školu, u dětí z takzvaných dělnických povolání proti dětem vysokoškolsky vzdělaných rodičů je 1:6. Ta průchodnost je u nás minimální a je nejhorší v rámci všech zemí Evropské unie i v rámci OECD, i těch nových. U těch zemí, které dnes fungují, je to 1:2, až 1:1,5, jako třeba Finsko. A jediným prostředkem, jak toho dosáhnout, je právě umožnit těm dětem ze sociálně slabších skupin, aby studovat mohly, to znamená vytvořit jim finanční podmínky pro to, aby studovat mohly a to není jenom školné, to jsou náklady na studium. Oni nestudují ne proto, že by u nás nebylo školství takzvaně bezplatné, oni nestudují proto, že existují kromě jiných bariér i bariéry sociální, protože vysoké školství není ani dnes úplně zadarmo. To znamená, ten systém je opravdu propracovaný a toto by mělo být to poslední, co by lidem ze sociálně slabších skupin mělo vadit.
Katka Volná, Fakt: Já mám dvě otázky. Jedna se týká těch správních rad, které tady už byly zmíněny. Říká se, že se posílí jejich role, v současné době je to tak, že v nich, třeba ve správní radě UK, sedí politici, čelní politici. Takže mě by zajímalo, jakým způsobem chcete ošetřit to, aby se jakoby nezvyšoval politický vliv na vysoké školy, politické zasahování do fungování vysokých škol, jakým způsobem bude v podstatě toto ošetřeno, osvětlit tedy, jakým způsobem budou ti členové správní rady vybíráni nebo jestli bude nějaká podmínka, že nesmějí být politici? A druhá otázka se týká evaluací. Ta Bílá kniha se tváří jako komplexní materiál, který jakoby řeší reformu vysokého školství, ale vlastně nepřináší vůbec žádný model toho, jak by měly být vysoké školy mezi sebou hodnoceny. I v té ranní prezentaci zaznělo, jako jedno z mála kritérií, to, aby byl absolvent kvalitní, což není to, po čem by volala společnost, ta volá potom, aby se tady ty vysoké školy mezi sebou srovnaly, aby existovaly nějaké žebříčky podle určité metodiky. Takže mě by zajímalo, proč tam není ani náznak některé té metodiky? Děkuji
Vlastimil Růžička, náměstek ministerstva školství: Čili správní rady, já jsem řekl, že by tam měli být zástupci několika skupin vnějších aktérů. Jakým způsobem budou vybíráni, budou například nominováni těmito skupinami. Jak zaručit, že ten výběr bude objektivní, že nebude nakloněn na určitou stranu. Začali jsme uvažovat o analogii Rady pro výzkum a vývoj, Rada pro terciární vzdělávání, která například, ale je to prosím ve stádiu úvah, by byla odpovědna za výběr fungování správních rad.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Dokud budou správní rady rozhodovat pouze o prodeji 200 m2 nějakého majetku dokud nebudou mít vliv na tu školu, to znamená i finanční, dokud tam nebudou sedět zástupci podnikatelského sektoru, tak jsou svým způsobem nesmyslné. Já v jedné takové sedím už řadu let a musím říci, že nemám pocit, že bych politicky ovlivňoval chod školy. Politik není sprosté slovo, to jsou zástupci veřejného života a stejně jako zástupci podnikatelského sektoru, zástupci výzkumných institucí, případně lidé z veřejného života, kteří mají kredit, to jsou ti lidé, kteří do té správní rady patří a ta jejich odpovědnost a rozhodovací pravomoc musí být nepochybně vyšší, než je tomu dnes. To jaký model nakonec bude zvolen, to je na té diskuzi, proto ta diskuze probíhá. Vy byste chtěli, abychom my vám teď řekli, jak to bude vyřešeno do toho podzimu. To vám neřekneme, protože právě o tom začíná ta diskuze, která tady probíhala řadu let, ale poprvé ta diskuze je komplexní.
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mohu k tomu ještě doplnit pana premiéra. Možná vás mate to, že není zvykem v české politice dlouhodobě takto široce veřejně konzultovat strategický záměr. Nenechte se tím zmást, my vám nepředstavujeme nějaký žulový kvádr, který hodíme na univerzity, nýbrž tady dáváme k dispozici skutečně otevřenou Bílou knihu, do které je možné vepsat ještě celou řadu nových skutečností či tezí. Proto si myslím, že od nás dneska neuslyšíte, ani nemůžete uslyšet, do detailu každý vyřešený problém. Ale je v této knize popsána celá škála problémů, ke kterým se i v alternativách chceme potom na závěr roku vrátit. Jedna ještě věc k měření kvality. Mimojiné Bílá kniha předpokládá to, že bude fungovat a my bychom chtěli, aby fungoval co nejdřív, protože to není ani natolik otázka legislativní, velmi otevřený, veřejně přístupný systém, databáze, ve které budou všechny podstatné údaje, relevantní údaje, ze studia vysokých škol, atd. shromážděny tak, aby každý kdo se bude rozhodovat ke studiu na vysoké škole, aby si mohl skutečně zjistit, jaké šance mají absolventi, jaká věda se tam dělá, jaká kritéria splňují ostatní uchazeči, atd., atd. To znamená, jde vlastně o demokratizaci přístupu ke vzdělání, protože bude široce otevřen všem, kteří se o něj budou ucházet.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já jen dodám, že je asi těžce představitelné, že dnešní akreditační komise bude provádět evaluaci. Nicméně ten systém počítá s minimálně dvojí rolí té akreditační komise, že by prováděla samozřejmě bangemarking a evaluaci, což je dnes asi stěží představitelné, ale mluvíme o stavu, který může být za tři, za pět let. Takže to je i jedním z úkolů. Ta vlastní implementace, ta diskuta, představa, že by akreditační komise prováděla i evaluaci v té Bílé knize takto postavena je.
Petr Matějů, vedoucí týmu Bílé knihy: Já bych dodal. Až budete hledat v Bílé knize odpověď na tuto otázku, tak se nedívejte jen na kapitoly, které jsou přímo tomuto tématu věnovány, ale podívejte se i do kapitoly financování, protože se předpokládá, že podaří-li se systém financování, který navrhujeme, co nejrychleji implementovat, tak tím nejsilnějším hodnotícím mechanismem je uplatitelný absolvent a tudíž příjmy vysoké školy. Takže to je ten základní mechanismus, který pokud se podaří implementovat, tak bude vlastně kontinuálně vidět na vysokých školách, které jsou dobré, které nejsou dobré, pak se zveřejní tyto údaje a to je informace, kterou nemůžete žádným způsobem zfalšovat. A pak samozřejmě může probíhat a bude probíhat kontinuální hodnocení na základě mnoha kritérií a ta budou trvale zveřejňována tak, jako v mnoha zemích. A nemusíme ani dělat žebříčky, každý si žebříček sestaví podle svých potřeb, co ho na té škole více zajímá.
Vlastimil Růžička, náměstek ministerstva školství: Já, jestli ještě dovolíte, krátce dodám k tomu, co nyní řekl Petr Matějů. Tam je další efekt a to je financování výzkumu a vývoje, probíhající reforma výzkumu a vývoje a to, že do budoucna musí být univerzity daleko více financovány podle svých výsledků, ať je to institucionální financování nebo účelové financování.
Karolína Svobodová: Tak já děkuji, vzhledem k časovým důvodům otevírám nyní prostor pro poslední dotaz.
Martin Benda, studentský portál UK.cz: Mám otázku na pana ministra Lišku, totiž já znám situaci na naší Karlově univerzitě, která se mi zdá, že není úplně nakloněna razantní reformě a tuším jisté tenze a konflikty, jestli máte v úmyslu cestovat po školách a tyto teze představovat reálným studentům a senátorům?
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji za otázku, ano reálným studentům, učitelům a školám rozhodně tyto teze představovat budeme. My máme velmi podrobnou představu o tom, jak by tato konzultace měla probíhat. To není žádná planá debata, která by se vedla a zůstala viset někde ve vzduchu, nýbrž zanedlouho se objeví na webu ministerstva školství kalendář, který bude jednotlivé akce, jednotlivá kolokvia, semináře, konference na univerzitách, s partnery ze soukromého sektoru, ve firmách, na studentských fórech se bude odehrávat právě tato debata, které se budu účastnit nejenom já, ale i členové týmu Bílé knihy, kteří si budou velmi pečlivě zaznamenávat veškeré připomínky, komentáře, alternativní teze a budou zanášeny do databáze a budeme všechny vypořádávat systémem připomínek. To znamená, všechno, co bude řečeno v těch příštích 5 – 6 měsících, bude zaznamenáno a bude vyhodnoceno a vyargumentováno. Takže na webu ministerstva se ten kalendář brzy dozvíte.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Mě trochu udivilo, že tu otázku pokládáte jenom Ondřejovi Liškovi, protože je zcela evidentní, že právě reforma terciárního vzdělávání, reforma vědy a výzkumu a vůbec celý ten resort vzdělání a výzkumu, kdybych ho pojmenoval nově, tak je mojí absolutní prioritou, protože to, že řešíme veřejné rozpočty, to jsou dluhy minulosti, to, že musíme řešit reformy související se stárnutím lidí, to je nějaká střednědobá záležitost, ale to jediné, co děláme pro budoucnost je právě priorita, o které se tady dnes na inovačním fóru bavíme. Takže má to absolutní podporu premiéra a Ondřej Liška má mojí absolutní důvěru.
Petr Matějů, vedoucí týmu Bílé knihy: Jinak první v kalendáři 20. tohoto měsíce si poznamenejte na vysoké škole ekonomické první setkání se studenty a nejenom z této vysoké školy. Jsou zváni studenti ze všech vysokých škol. Přijmeme pozvání samozřejmě i k vám.
Karolína Svobodová: Já jsem ještě zahlédla pana Doubravu, tak mu ještě předám slovo a skutečně prosím poslední dotaz.
Doubrava, Učitelské noviny: Měl bych prosím dva technické dotazy k tomu, co jsem tady poslouchal. Jednak pan ministr říkal, že v podstatě je to otevřená debata, že to není ten kvádr a že se to bude utvářet. Ale nesedí mi v tom jaksi chronologicky ta změna, že původní úvaha konceptuální byla taková, že nejdříve bude fáze Bílé knihy, bude diskuze a poté bude fáze přípravy na zákon o terciárním vzdělávání. Jestli se nemýlím, to se změnilo vlastně paralelně mají být tyto věci vedle sebe. To je můj první dotaz a jestli mohu ještě ten druhý týkající se právě onoho školného. Já absolutně akceptuji, že to je špička ledovce, navíc je to tedy odložená platba, takže to školné může být skutečně zavádějícím termínem. Nicméně mě zaujalo jak pan Chrenko na té prezentaci nahoře, na té úvodní říkal, že vlastně ona odložená platba bude významným motivem pro to chovat se ekonomicky ze stran státu udělovat případné výjimky a bonusy, takže to mi nejde úplně dohromady. Tyto dvě teze, děkuji.
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já si dovolím odpovědět na tu první otázku. Já ten kalendář ještě jednou zopakuji. Skutečně do konce tohoto roku bude probíhat debata, veřejná konzultace, na přelomu roku vyhodnocení, na počátku příštího roku představení věcného záměru zákona a hned v těsném sledu na to paragrafované znění tak, aby do konce volebního období tato reforma byla schválena, prošla legislativním procesem. To je ale samozřejmě nutné propojit s tím, že Bílá kniha a naše záměry obsahují záměry, které jsou konsensuální, které jsou kontroverzní a ty, které si budou vyžadovat třeba další alternativy. My jsme proto zahájili práci už na těch věcných tezích proto, že si myslíme, že je tam celá řada témat a skutečností, které můžeme vlastně považovat za zčásti již vydiskutované, a proto jsme nechtěli ztrácet ani vteřinu času, ale je zcela zřejmé, že jako celek bude tento zákon představen až na začátku příštího roku, kdy to bude skutečně v celém úhrnu vydiskutováno. Jediná výjimka, nevím jestli jediná, ale jedna z těch výjímek, kdy se snažíme už vlastně předejít ten proces celkové reformy to, že připravujeme ten systém studijních grantů, stipendií a spoření na studium tak, aby mohl vlastně ještě během letošního roku být představen na vládě a parlamentu, pokud to bude ta změna vyžadovat. To je věc, která podle mě nestrpí odkladu, která je jednoznačně pozitivní a my jí chceme zavést, co nejdříve.
Pan Haňka, profesor univerzity v Cambridgi: Můžu se chopit té druhé otázky, toho školného místo pana náměstka, který asi tomu rozumí lépe než já, ale já zase mám praktickou zkušenost? V Anglii to školné existuje už delší dobu, nejdříve bylo zavedeno školné pro zahraniční studenty a to znamená, celá scéna školného, nejen normativní. Musíte se na to dívat, to je budování vztahů zákazník a poskytovatel služeb, mezi tím studentem a tou vysokou školou. A to se skutečně daří. A já vám dám příklad z této republiky. Moje žena je lékařka, máme řadu přátel tady, kteří jsou lékaři a kteří říkají, významná změna, která se stala ve zdravotnictví v této republice, že před rokem nebo kdy, když tam za lékařkou přišel pacient, tak přinesl s sebou bonboniéru za 60,- Kč, nesměle tam stál, tu bonboniéru položil na stůl a říkal paní doktorko prosím vás, atd. Dnes tam přijde položí 30,- Kč a chová se jako, já si to platím a minule to, co jste mi předepsala mi udělalo vyrážku a teď mi dejte něco lepšího. Ten vztah se změnil a je to tak jednoduché. A to samé my vidíme v té Velké Británii.
Peter Chrenko, náměstek ministra financí: Jestli ještě můžu dodat k tomu, co jsem zmínil v té plenární prezentaci. Celý v podstatě ten systém, který se prezentuje je o otevřenosti, o odstranění bariér. To znamená to daňové zvýhodnění bude skutečně poskytováno tam, kde ten student dostává určité formy financování, ať už ve formě nějakého spoření na studium, nebo půjčky, nebo grantu. To je to zvýhodňování, to jsme samozřejmě schopni zvýhodnit, ale pokud se bavíme o školném, to je trochu jiná stránka věci, kde ty prostředky, které dostávám já jako student od státu, tak s nimi vlastně nakládám, takže proto považujeme na ministerstvu financí, že ten systém by byl skutečně vylepšen, když student jako takový bude rozhodovat o tom, na co ty peníze, které dostal daňově výhodným způsobem, na co je dává. Proto ten institut kvality bude skutečně umocněn, pokud by se školné alespoň symbolicky ze začátku zavedlo. Děkuji.
Karolína Svobodová: Já děkuji všem, že dnes dorazili, zvu vás nyní na malé pohoštění a budu se těšit, že se budeme setkávat v rámci veřejné diskuze v následujících měsících stále znovu. Na shledanou.