Tisková konference českého premiéra Petra Fialy s polským premiérem Donaldem Tuskem, 27. února 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání premiérů České republiky a Polské republiky. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já mám velkou radost, že jsem dnes mohl přivítat tady v Praze pana premiéra Tuska. Je to jeho první návštěva v České republice od jeho současného jmenování do funkce. Ta návštěva je velmi důležitá, protože naše země velmi úzce spolupracují historicky, v současnosti a věřím a ukázalo to i naše dnešní setkání, že budeme tuto spolupráci rozvíjet i nadále.

Naše sousední země pochopitelně mají celou řadu bilaterálních témat a kontaktů a projektů společných, ale to, co nás určitě spojuje, je, že se shodneme v pohledu na zahraničně-politická témata, na hodnoty, které je dnes důležité prosazovat a hájit, a že máme podobný pohled na ty klíčové věci, které se v Evropě dějí a představují pro Evropu velkou výzvu.

My jsme trošku upravovali ten náš program, protože naše setkání mezi čtyřma očima tête-à-tête bylo mnohem delší, než jsme původně plánovali. Ale i to svědčí o tom, že si máme co říct a že to vzájemné porozumění bylo velmi vysoké. Když mluvím o bilaterárních vztazích, o vztazích mezi Českou republikou a Polskem, tak jsme se také domluvili, že budeme pokračovat v té dobré tradici mezivládních setkání, těch G2G, které děláme pravidelně. Další takové mezivládní konzultace bude hostit Česká republika, předpokládáme, že bychom je uskutečnili někdy v druhé polovině tohoto roku.

Bavili jsme se o některých tématech, která jsou důležitá pro obě země. Energetická bezpečnost, jaderná energetika, která je důležitá pro Českou republiku a ke které směřuje také Polsko. My můžeme nabídnout i svoje know how a padesátiletou zkušenost s jadernou energií, ale pro nás je důležité, že se jádro stalo součástí taxonomie a je vlastně dnes akceptovaným zdrojem v Evropské unii, protože bez jádra bychom nedokázali zajistit ani naši energetickou potřebu, ale nemohli bychom plnit ani klimatické cíle.

Bavili jsme se také o projektech v oblasti dopravy, dopravního propojení. To je věc, kde musíme a máme spolupracovat. Jsou zde dva takové základní směry nebo projekty: vysokorychlostní železnice a dálniční spojení D11–S3. Intenzivně pracujeme na tom, aby tyto projekty byly úspěšně dovedeny do konce.

Jsem rád a pokládám to za mimořádně důležité i v kontextu různých výroků, které zaznívají od států střední Evropy, že se zcela shodujeme v pohledu na Ukrajinu, na ruskou agresi na Ukrajině, na to, co je potřeba dělat, a že víme, kdo je agresor, víme, kdo je oběť, víme – nepochybujeme o těchto věcech. Jsme jednoznačně připraveni silně podporovat Ukrajinu i nadále a naopak hledat všechny cesty k tomu, jak naši podporu ještě zvýšit, protože Ukrajina bojuje nejenom za svou nezávislost a svobodu, demokracii, ale bojuje také za bezpečnost Evropy, a to musíme mít na paměti.

Já bych chtěl velmi poděkovat panu premiéru Tuskovi, že vyjádřil i připravenost Polska podílet se na té tzv. české iniciativě, pokud jde o dodání munice Ukrajině v krátkém čase, kterou jsem včera měl možnost znovu představit svým kolegům v Paříži, a pokládám i tuto formu spolupráce za velmi důležitou.

Bavili jsme se také s panem premiérem o Evropské unii, jejím dalším vývoji, o věcech, které nás spojují. Shodli jsme se na důležitosti řešit problémy evropského zemědělství, neignorovat ty demonstrace a vlny protestů, které probíhají, a zabývat se těmi příčinami, kvůli kterým zemědělci protestují. Shodli jsme se také na tom, že je potřeba mít účinnější migrační politiku a přistoupit k její reformě. Myslím, že jsme se shodli i na tom, že je potřeba racionálně přistupovat ke Green Dealu a některé ty kroky více promýšlet a revidovat.

Já jsem rád, že i v evropských otázkách se ukazuje mezi námi vysoká míra shody, a myslím si, že to je dobrá zpráva pro středoevropský region. Protože pokud bude Polsko a Česká republika úzce spolupracovat a společně prosazovat zájmy tohoto regionu v Evropské unii, tak můžeme být úspěšní. Já bych chtěl ještě jednou poděkovat panu premiérovi, Donaldovi, za to, že přijel do Prahy a že jsme měli možnost vést tento velmi přátelský, užitečný rozhovor a že i tímto navazujeme a rozvíjíme spolupráci mezi oběma našimi zeměmi.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo předsedu vlády Polské republiky Donalda Tuska.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Děkuji, pane premiére, drahý příteli, přátelé. Naše setkání a oficiální návštěva v Praze je potvrzením věci, která je samozřejmá nejen pro nás oba, ale i pro naše národy – že nás spojuje tradiční přátelství, které nevyplývá jen z toho, že jsme sousedé, ale i z historie, z našich generačních zkušeností. Vyplývá také z toho společného zájmu a z přístupu k aktuálním tématům, která jsou v Evropě a na celém světě aktuální.

Chci říct, pane premiére, že jedu za přítelem a do přátelské země. A nemyslel jsem si, že můžou být v politice evropské takoví partneři, kteří souhlasí ve všem vlastně ve společné diskuzi. To je vlastně důležité pro Polsko, pro Česko, pro celý region, pro Ukrajinu, pro Evropskou unii, pro NATO, že v tomto regionu, který je dosti složitý v poslední době, že jsou dvě hlavní města, která mluví stejným hlasem v prakticky všech věcech. Co se týká Ukrajiny, ruské agrese, odpovědnosti za tu tragédii mluvíme jedním hlasem od začátku toho konfliktu.

Jsem také rád, že budeme moci prakticky spolupracovat, co se týká podpory pro Ukrajinu v těch nejdůležitějších otázkách, jako je dodání munice. Chci vyjádřit své uznání pro tvou iniciativu, českou iniciativu, a jsme připraveni se účastnit každé iniciativy a tato mezi ně patří, která nás přiblíží k ukončení války na Ukrajině, abychom ukončili ruskou agresi proti Ukrajině.

Naší morální, politickou povinností, ale i naším zájmem je podpora Ukrajiny v obraně proti ruské agresi. Je také velice důležité pro mě, že dvě proevropské vlády, proukrajinské vlády mají také takové střízlivé posouzení evropské politiky a pohled na evropskou politiku, co se týká ochrany našich trhů před nekalou, nerovnou konkurencí.

Řekl jsem otevřeně panu premiérovi, že využívají ten fakt, že jsme tak velice angažovaní do pomoci Ukrajině a nikdo nemá právo si myslet nebo soudit, že Polsko nebo Česko nepodporuje Ukrajinu. Ale vidíme také negativní vliv rozhodnutí o volném obchodu s Ukrajinou a budeme v Bruselu působit společně pro to, abychom zavedli změny, které ochrání evropský trh před následky takového rozhodnutí.

Máme o něco jinou strukturu hospodářství. Zemědělství není tak důležité pro Českou republiku jako pro Polsko, ale děkuji za pochopení a za podporu a za to, že jste připraveni na spolupráci, co se týká změny Green Dealu, Zelené dohody, což může ovlivnit polský a český průmysl, polské a české zemědělství. Musíme o tom mluvit otevřeně a máme mandáty jako ručitelé pro evropský přístup celého regionu.

V zájmu Evropy, Evropské unie je maximální pragmatismus v těchto věcech a budeme se snažit přesvědčit k tomuto kolegy a kolegyně v Bruselu, aby posoudili následky těch rozhodnutí pro naše zemědělství, pro náš průmysl. Máme zde stejný pohled na toto a za několik hodin, doufám, že budeme mít stejný pohled celé V4 na toto téma.

Chci ještě poděkovat, pane premiére, dal jsi velkou naději mnohým Polákům, že budoucnost tohoto regionu patří politikům, státům, které jsou orientované na právní stát, na boj proti korupci, na standardy demokracie, na připravenost, abychom podporovali všechny ty, kteří bojují proti agresi. Ten společný postoj Prahy a Varšavy, to je velká naděje pro mnoho lidí z celého regionu střední a východní Evropy a máš v tom velikou zásluhu. Děkuji mockrát.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní s ohledem na čas máme prostor pro dva dotazy. Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobré odpoledne, já bych měl dotazy na oba pány premiéry. Ten první se týká pomoci Ukrajině. Pan francouzský prezident Macron po včerejším summitu řekl, že zatím není shoda na nějakém případném vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu, ale že nic není vyloučené. Co za vás za oba by se muselo stát, aby se ten názor v tomto ohledu změnil? A ještě prosím k jednání V4. Pan premiér Tusk říkal, že dnes se rozhodne o tom, zda má V4 smysl. Pan premiér Fiala řekl, že za něj jsou i radostnější setkání než s některými kolegy. Tak co dnes ukáže, že V4 má ještě smysl? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: K té první otázce: Já samozřejmě nebudu mluvit za oba, ale myslím, že za oba mohu říct, že o žádném vyslání vojáků na Ukrajinu neuvažujeme. Já jsem přesvědčen, že máme rozvíjet ty cesty podpory, kterými jsme se vydali po ruské agresi, a musíme dělat všechno pro to, aby Ukrajina se dokázala ubránit ruské agresi, aby cíle režimu Vladimira Putina nebyly naplněny. Je to důležité pro Ukrajinu, je to důležité pro celou Evropu a vlastně bych řekl i pro nějakou bezpečnostní konstrukci světa, světového řádu.

My musíme hledat všechny cesty a dělat všechno pro to, aby Ukrajina mohla být úspěšná, a ty cesty jsme zvolili. Je to silná podpora Ukrajiny ve všech směrech, ať už je vojenská, humanitární, ekonomická, finanční. Je to ale také podpora prozápadních ambicí Ukrajiny. Otevíráme dveře do Evropské unie. A to jsou všechno věci, ve kterých máme pokračovat a které mohou vést k dobrému výsledku. Myslím, že není potřeba otevírat nějaké další metody nebo způsoby a přemýšlet o nich.

Pokud jde o tu druhou otázku, my jsme se s panem premiérem shodli na tom, že určitě má smysl vést dialog, pokoušet se o dialog. Že jsou věci, ve kterých se s našimi partnery určitě neshodneme, a to je třeba právě otázka ruské agrese na Ukrajině a způsob jejího řešení, ale že jsou tu i středoevropská témata, o kterých se máme bavit a kde se máme pokoušet najít shodu. Některá z nich už tady byla zmíněna: migrace, zemědělství, energetika. Tak já bych řekl: Zkusme to.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Polsko nepředpokládá, že by poslalo své útvary na Ukrajinu. Máme zde společné stanovisko. Hovoří o tom premiéři zemí, které se zapojily mnohem víc než většina zemí do pomoci Ukrajině. Myslím si, že bychom neměli spekulovat dnes o budoucnosti, o tom, zda se vyskytnou takové okolnosti, které změní to stanovisko. Dnes bychom se měli soustředit tak, jak to dělá polská nebo česká vláda, abychom maximálně podpořili Ukrajinu v jejím vojenském úsilí.

Nechci, aby to zaznělo příliš ostře, ale kdyby všechny země Evropské unie se zapojily do pomoci Ukrajině tak, jak to dělá Polsko nebo Česká republika, tak možná by nebylo vůbec potřeba, abychom diskutovali o jiných podporách pro Ukrajinu, o jiných formách podpory pro Ukrajinu.

Nechci zde hovořit o nějakých statistikách, ale v Polsku budeme vydávat čtyři procenta našeho HDP pro vojenské účely. Jsme na prvním místě v NATO a modernizujeme naši armádu a vyzbrojujeme se, abychom pomáhali Ukrajině. Jsme připraveni na to, a stačilo nám dvacet minut rozhovoru mezi čtyřma očima, abychom dojednali věc týkající se koupě munice a podpory české iniciativy. A budu to opakovat všem partnerům, úplně všem, že finanční zapojení – například diskutujeme, a není to vůbec potřeba diskutovat o tom, zda máme využít ty zablokované prostředky Ruské centrální banky.

Proč bychom měli spekulovat o tom, co se stane za dva roky nebo pět let, když můžeme hned, okamžitě, využít 300 miliard dolarů, které jsou zablokované v evropských, amerických, japonských bankách, abychom tím podpořili a rekonstruovali, obnovovali Ukrajinu. Tak můžeme vyřešit alespoň ten finanční aspekt pomoci Ukrajině.

Kdybychom dovedli přesvědčit všechny v Evropě, aby dodali tolik techniky, kolik dodalo Polsko, nebo kdyby všichni s takovou energií jako český premiér se angažovali do projektu dodávek munice na Ukrajinu, tak by ta situace vypadala úplně jinak. Proto budeme pragmatičtí před novými iniciativami, ale budeme důslední v tom, abychom dělali, my a celá Evropa, lépe, abychom dosáhli očekávaných výsledků.

Dohodli jsme se s panem premiérem, že o budoucnosti V4 se budeme snažit projednat to s partnery z V4. Budeme mít společnou tiskovku, kdy bude jednodušší, abychom odpověděli na tu otázku. Já chci říci jen jednou větou_ Když jsem letěl do Prahy, tak jsem si ještě jednou vzpomněl na ustanovení deklarace, která je základem V4. To bylo prohlášení, které vlastně vytvořilo V4, tehdy to bylo ještě Československo, Maďarsko a Polsko.

Víte, proč vznikla V4? Aby státy byly nezávislé, aby se řídily právním státem, aby byly moderní ty státy, aby v nich nebyla korupce. Aby naše státy respektovaly standardy, západní standardy týkající se lidských práv, práv národnostních menšin. A v tom visegrádském prohlášení je zapsáno, že spojujeme své úsilí, abychom sjednotili společnost Západu, Evropskou unii a naši bezpečnost.

Díky tomu, že vznikla Visegrádská čtyřka, tak jsme dnes i členy NATO, Evropské unie a můžeme pomáhat Ukrajině. A tak, jak asi víte, já budu chtít panu Viktoru Orbánovi a Robertu Ficovi připomenout to, co naše státy podepsaly v den, kdy vznikla V4.

Karol Surowska, IAR: Dobrý den, já jsem chtěla navázat na tu otázku kolegy z ČT. Když dvě země, Polsko a Česko, nepředpokládají, že pošlou své útvary, své vojáky na Ukrajinu, tak kdo byl toho iniciátorem a kdo si myslí, že by se o tom mělo v Evropě diskutovat? Maďarský parlament ratifikoval členství Švédska v NATO. Co to změní pro naši bezpečnost a zda dnes poděkujete panu Orbánovi nebo ho budete kritizovat, že tak dlouho čekali? Děkuji.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: O Paříži toho víš ty víc.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Včerejší jednání v Paříži bylo velmi důležité a my jsme se tam bavili velmi otevřeně o řadě věcí, které můžeme a máme udělat ve prospěch Ukrajiny. Myslím, že to nejpodstatnější a to nejpodstatnější sdělení Evropě, světu a Rusku je to, že evropské státy jsou nadále jednotné, že evropské státy jsou připraveny nejenom dál podporovat Ukrajinu, ale zrychlit a posílit svoji pomoc.

My jsme se domluvili na tom, že se pokusíme – a já jsem byl rád, že česká iniciativa byla tam jako široce podpořena – že se pokusíme zrychlit dodávky munice a dodat munici ještě v tomto roce v množství, které Ukrajina potřebuje. Ale domluvili jsme se také na střednědobých a dlouhodobých cílech. Je potřeba posílit zbrojní výrobu v Evropě, je potřeba dosáhnout toho, abychom byli v těchto věcech soběstačnější a měli dostatek vojenské techniky. Dohodli jsme se také na dalších krocích, které povedou k podpoře Ukrajiny. Myslím, že to nejdůležitější sdělení skutečně je: My jsme připraveni pomáhat, podporovat, jsme si vědomi nebezpečí ruské agresivní politiky a Evropa ještě posílí v této věci svoji roli, svoji dynamiku a svoji akceschopnost.

Znovu říkám, není potřeba hledat nějaké nové cesty. Je potřeba být aktivnější, rychlejší, a jak říkal pan premiér Tusk velmi přesně: Kdyby všichni v Evropě využili možnosti, které mají, skutečně se aktivně zapojili do podpory Ukrajiny, tak můžeme být v mnohém dál. To je přesně to, kterým směrem jdeme, a to včerejší setkání v Paříži to potvrdilo a, řekl bych, i zdůraznilo.

Včera jsme tam také měli příležitost gratulovat našemu švédskému příteli ke vstupu do Severoatlantické aliance. Já to pokládám za velmi důležité. Myslím, že si všichni musíme uvědomit, jak moc se mění evropská bezpečnostní architektura, struktura, vlivem ruské agrese na Ukrajinu a že Putin v mnoha směrech dosahuje pravého opaku, než si asi předsevzal nebo než byly jeho cíle. Představme si jenom to: Finsko, Švédsko budou součástí Severoatlantické aliance. To samozřejmě významným způsobem posiluje naši roli Severoatlantické aliance v Evropě. Výrazně to posiluje bezpečnost evropského kontinentu a je potřeba to jednoznačně přivítat.

Já jsem rád, že Viktor Orbán nakonec dodržel svoje slovo, které vyslovil před nějakou dobou, že Maďarsko nebude poslední zemí, která by blokovala vstup Švédska do Severoatlantické aliance a že ten proces toho přístupu nakonec proběhl úspěšně.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Nevím, zda mohu ještě něco dodat k té otázce toho nového francouzského stanoviska týkajícího se poslání vojenských jednotek na území Ukrajiny. Tak jak jsem to již mnohokrát zmínil: Účinná pomoc pro Ukrajinu, to je zvýšení výdajů na vojenské prostředky v Evropě, na obranu, obranyschopnost. A účinné odstrašování Putina, Ruska. To bude to, že si uvědomí, že má proti sobě země, které jsou schopny jednat a působit. A my chceme vědět, kdo může intenzifikovat své zlepšování obranyschopnosti v Evropě.

Mluvím o tom v souvislosti s prezidentskou kampaní ve Spojených státech. Hovořím zde o potřebě vynakládání dvou procent HDP na obranyschopnost a hovořím zde o té samozřejmé skutečnosti. Evropská unie je šestkrát větší než Rusko, co se týká obyvatel, a naše hospodářství je desetkrát silnější. Takže není třeba hodně času, aby obranyschopnost Evropské unie byla větší než obranyschopnost Ruska.

Silná a vyzbrojená Evropa a podpora pro Ukrajinu technikou, municí, penězi, a nejde zde jen o slova, ale i o rozhodnutí. Evropa, která bude rozdělená, nebude sjednocená, nebude připravená na to, aby vyzbrojila sama sebe, tak bude dalším objektem útoku Ruska. A toto si musíme uvědomovat. Švédsko si to uvědomilo, a proto po tolika letech, po tak dlouhé neutralitě, stejně i Finsko, se rozhodly vstoupit do Severoatlantické aliance, a proto uznání a poděkování patří premiérům Švédska a Finska.

Je mi líto, že jsme byli svědky toho blokování vstupu Švédska do NATO a zejména z toho důvodu, že je to také pro bezpečnost Polska. Štětín a Svinoústí, to jsou také vaše přístavy přece na Baltu, takže je to i nějakým způsobem bezpečnost České republiky.

To není vtip. Mluvíme o tom úplně vážně. Já očekávám od všech zemí v tomto regionu, s tou historickou pamětí, že budou znovu předvojem těch evropských zemí, které se brání proti agresi, korupci, násilí. A proto očekávám i od našich partnerů ve Visegrádské skupině, aby vstoupili na tu cestu, na které už je Praha a Varšava. A my jsme vždy byli na té cestě a šli jsme tím směrem. A určitě budeme mít lepší náladu, když naši partneři se vrátí na tuto cestu a půjdou tím směrem.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. V tuto chvíli konferenci končím, děkujeme vám, přeji hezký den.