Tisková konference k energetické bezpečnosti ČR, 23. listopadu 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné dopoledne, vítejte na tiskové konferenci k energetické bezpečnosti České republiky. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, my vás chceme dnes informovat o dalším kroku, který jsme udělali pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky a pro zajištění dostatku energií do budoucna. Jak už jsem několikrát řekl, tak pro moji vládu je jeden ze základních cílů a jeden ze základních předpokladů pro to, co nazývám Restart Česka, zajištění energetické bezpečnosti. To, abychom měli dostatek energií z diverzifikovaných zdrojů, abychom byli schopni do budoucna garantovat energii pro české domácnosti, české firmy a aby to byla energie za přijatelné ceny.

Řadu konkrétních kroků jsme udělali v těch uplynulých měsících a teď k tomu přidáváme další a to je, že jsme získali kapacitu ve LNG terminálu v německém Stade. Pokud si vzpomenete, tak už jsme jednu kapacitu v LNG terminálu získali v minulosti, a to v nizozemském Eemshavenu. Pak jsme udělali také to, že jsme nakoupili plynové zásobníky na území České republiky, ale nakoupili jsme také vedení tak, abychom si zvýšili možnost dopravy a skladování zemního plynu od spolehlivých dodavatelů. Výsledkem strategie a koordinovaného přístupu je tento krok, který tu dnes společně oznamujeme.

Když mluvím o koordinovaném přístupu a nějaké strategii diplomacie, tak tím mám na mysli to, že kdybychom skutečně nepostupovali společně, cílevědomě a neměli jasnou představu o tom, čeho chceme dosáhnout, tak bychom vám tento výsledek nemohli oznámit.

Na začátku toho celého je moje diskuze s kancléřem Olafem Scholzem někdy na začátku tohoto roku. Na to navazovala celá řada jednání ať už lidí z mého týmu v čele s národním bezpečnostním poradcem, tak především pana ministra Síkely, pana ministra Stanjury a všech politických reprezentantů, kteří pro to museli se svými kolegy připravit půdu, a pak samozřejmě ta realizace ze strany ČEZ.

Ten terminál bude fungovat od roku 2027 a ČEZ v něm zajistil dvě miliardy kubických metrů plynu ročně, což je více než čtvrtina roční spotřeby České republiky. Já jsem velmi hrdý na to a je to i velmi oceňováno v zahraničí, že se nám velmi rychle, řekl bych v rekordním čase, protože to bylo v řádu měsíců, podařilo zbavit se téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu a dnes prakticky ruský plyn nepotřebujeme. A teď děláme další krok k tomu, abychom dlouhodobě byli zajištění z hlediska potřeb plynu pro Českou republiku.

Myslím, že to, co tady dnes prezentujeme, ukazuje ještě jednu věc, která je také důležitá a která je důležitá pro vnitrozemský stát, jako je Česká republika. Musíme ve věcech energie a zabezpečování energií spolupracovat s našimi partnery, musíme spolupracovat s dalšími zeměmi. Je dobré vytvářet tuto spolupráci a současně je dobré nechat působit tržní prostředí, protože to jsou všechno věci, které když se spojí dohromady, tak fungují a dokáží nám dlouhodobě zajistit bezpečnou energii za přijatelné ceny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásné dobré odpoledne, nebo dopoledne, pardon, ještě, dámy a pánové. Já jsem byl v pondělí a v úterý v Oslu v Norsku, kde jsem vystupoval na největší energetické konferenci, kterou pořádala norská vláda, Equinor a pod záštitou Mezinárodní energetické agentury a byl jsem tam jednak jako jeden z hlavních zahraničních hostů společně s Fatihem Birolem, výkonným ředitelem Mezinárodní energetické agentury, kde jsem přednášel o energetické bezpečnosti, ale samozřejmě byl jsem tam jednat i o případných dodávkách plynu. Když se podívám zpětně, musím říct, že mi připadne jako obrovská škoda, že jsme k sobě neuvěřitelně kritičtí a že se neumíme pochválit a měli bychom si uvědomit, co jsme dokázali.

Během jednoho jediného roku se nám povedlo zbavit se téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska a to je ohromný úspěch. Kamkoliv ve světě kdokoliv z nás přijede, tak požíváme obrovské uznání – v Americe, v Ázerbájdžánu, v Kanadě, v Norsku, kdekoliv v Evropské unii. Vysoké ceny energií trápí celý kontinent, ale zbavit se závislosti na ruském plynu se zatím povedlo jenom nám a věřte mi, že všude na světě mají velký respekt pro to, co jsme dokázali. Že se o tom začíná přednášet na západních univerzitách. Tento úspěch pro nás zároveň přináší praktické výhody.

Neměli bychom si totiž nic nalhávat. Cílem Ruska a ruského diktátora Vladimira Putina vždycky bylo, aby nám buď plyn úplně došel, nebo aby nás pomocí této hrozby donutil vzdát se našich hodnot. Kromě toho díky tomuto úspěchů už nebudeme přes platby za dodávky ruského plynu financovat ruskou armádu, která bojuje a zabíjí na Ukrajině. Nedělejme si ale iluze o tom, že kdyby se jí naskytla příležitost, bez váhání použije své zbraně i proti nám, tak jako je používá proti Ukrajincům.

Ten úspěch je o to cennější, že rozhodující roli jsme v něm sehráli my všichni. Bez zodpovědného přístupu ke spotřebě plynu bychom na ni totiž nikdy nedosáhli, a proto bych byl rád, abychom si všichni ještě jednou uvědomili, co jsme dokázali. Ale samozřejmě velmi důležitou roli sehrály vedle mezinárodní spolupráce také kroky naší vlády. Tím možná nejzásadnějším byl zisk podílu v LNG terminálu v Nizozemsku. Výsledkem je, že nyní máme rekordní zásoby plynu, máme o 850 milionů kubíků vyšší, než tomu bylo třeba v roce 2021 touto dobou, a ten rozdíl odpovídá jednomu měsíci zimní spotřeby a to je v zimě, věřte mi, velmi důležité.

To, že už nás Putin nemůže vydírat, jasně ukazuje i vývoj ceny plynu. V roce 2021 se cena, za kterou dodavatelé plyn zákazníkům nabízeli, téměř zdvojnásobila. Od začátku roku 2022 cena plynu klesá a podle odhadů Energetického regulačního úřadu bude klesat i nadále. V příštím roce by to měl být pokles až o 25 procent.

Ale nemůžeme usnout na vavřínech. Energetika prochází ohromným přerodem a vyvíjí se obrovskou rychlostí a my musíme být připraveni. A právě zemní plyn bude hrát v nejbližší budoucnosti velkou roli. V rámci vytápění pomůže v nahrazování uhlí a ve výrobě elektřiny přispěje k udržování stability sítě.

Současné výpočty v příštích letech předpokládají růst spotřeby plynu o dvě až čtyři miliardy kubíků ročně. To je také důvodem, proč naše vláda dále investuje do posílení energetické bezpečnosti v oblasti plynu. Vzhledem k tomu, jak křehká je situace s dodávkami plynu v Evropě, musíme udělat maximum pro to, abychom měli jistou, že ho budeme mít pro naše firmy a domácnosti dostatek i v budoucnu. Proto jsem velmi rád, že se nám se skupinou ČEZ podařilo zajistit podíl v pevninském LNG terminálu v německém Stade. Ten by se měl otevřít v roce 2027, kdy bude končit pronájem terminálu v nizozemském Eemshavenu.

V terminálu ve Stade budeme moci zpracovat dvě miliardy kubíků zkapalněného zemního plynu ročně a následně je poslat do České republiky. Díky tomu, že k nám bude putovat přes méně hranic, zatíží konečný produkt pro zákazníky poplatky za tranzit méně než plyn dovážený z Nizozemska.

V neposlední řadě bych chtěl poděkovat generálnímu řediteli skupiny ČEZ Danielu Benešovi za spolupráci nejen na získání podílu v tomto terminálu, ale i na využívání terminálu v Nizozemsku. Je to nedílná součást našeho úspěchu v podobě zbavování se závislosti na plynu z Ruska a já si ji opravdu velice cením.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já zopakuji, že to je další krok k posílení naší energetické bezpečnosti. V tomto případě i z hlediska regionální energetické bezpečnosti, protože využití kapacit toho terminálu nám přispěje k diverzifikaci dovozu plynu do České republiky. Jak říkal pan ministr Síkela, v příštích letech zejména odklonem od uhlí se bude zvyšovat spotřeba zemního plynu a zemní plyn bude hrát důležitější roli v české energetice, než hraje dnes.

Ten terminál bude mít celkovou kapacitu 13,3 miliardy, z toho provozovatel 1,3 miliardy dal pro krátkodobé kontrakty a těch 12 miliard je pro dlouhodobé kontrakty. My z toho máme šestinu – dvě miliardy ročně. Ta smlouva je uzavřena na 15 let s opcí na 25 let a co je důležité, je to první velký krok k nahrazení zemního plynu zeleným vodíkem. Ten terminál totiž počítá s přechodem na import klimaticky neutrálního amoniaku, ze kterého se zelený vodík vyrábí. To znamená, my máme dostatek času, abychom se rozhodli před uplynutím těch patnáct let, a máme automatickou opci o prodloužení toho kontraktu na dalších deset let.

Tady se ukazuje, jak je důležité dělat v politice rozhodnutí nejenom krátkodobá, ale střednědobá a dlouhodobá. Bohužel my jsme převzali naši ekonomiku, jak trefně říká pan ministr Síkela, ve stavu energetického skanzenu a je to další ze série kroků, která nás z toho skanzenu vedou k moderní energetice. Tady se také ukázalo, že je dobré, když spolupracujeme v Evropě, že Evropa našla řešení jako celek. Je taky dobré nechat působit tržní principy a v tomto případě tady ty tržní principy jsou uplatněny a my jsme samozřejmě posuzovali nejenom tu otázku bezpečnosti dodávek, ale také tržní podmínky, za kterých se to bude dodávat.

A poslední informace: My vlastně využijeme stejný model smluvního vztahu mezi státem a skupinou ČEZ jako u toho nizozemského terminálu v Eemshavenu. Uzavřeme obdobný smluvní vztah a podle podkladů ten smluvní vztah bude zveřejněn 29. 11. příští středu v registru smluv.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím generálního ředitele skupiny ČEZ Daniela Beneše.

Daniel Beneš, generální ředitel skupiny ČEZ: Děkuji za slovo. Asi nemá smysl, abych se pouštěl do debaty o energetické bezpečnosti, protože o tom už přede mnou mluvil pan předseda vlády a páni ministři. Tak já možná jenom krátce shrnu detaily toho projektu jako takového. Je to projekt LNG terminálu ve Stade, což je na Labi mezi Hamburkem a ústím Severního moře.

Celková kapacita tohoto terminálu bude 13,3 miliardy kubických metrů plynu za rok, z toho 1,3 miliardy bude určeno pro krátkodobé kontrakty a 12 miliard kubíků je určeno pro dlouhodobé kontrakty. ČEZ tam má zasmluvněno dvě miliardy kubíků, což je mimochodem zhruba čtvrtina současné české spotřeby. Loni byla spotřeba v České republice 7,5 miliardy kubíku plynu.

Další dva uživatelé, jsme tam celkem tři nájemci, jsou dvě německé společnosti, ať už státní společnost SEFE, nebo společnost Energie Bádensko Württembersko. Provozovatelem tohoto terminálu je německá společnost Hanseatic Energy Hub.

Je to pevninský terminál, na který je podepsán tento kontrakt, a tento terminál nahrazuje plovoucí terminál, který je na stejném místě. Jak už bylo zmíněno panem ministrem financí, kontrakt je na 25 let, patnáct let fix plus deset let opce, a to proto, že po patnácti letech to navíc bude připraveno na to, aby se dal dovážet do tohoto terminálu klimaticky neutrální amoniak, který se pak dá konvertovat na zelený vodík.

Souběžně s tím jsme podepsali, a to už i pan ministr průmyslu a obchodu zmínil, smlouvu mezi ČEZ a ministerstvem obchodu, který v tomto zastupoval Českou republiku, jsme podepsali kontrakt, který je velmi podobný kontraktu, který jsme podepsali na kapacitu v Eemshavenu. Obsahuje jak nákupní, tak prodejní opci ze strany ČEZ, respektive českého státu.

Zde bych chtěl na závěr za sebe poděkovat samozřejmě české vládě a německé vládě, českým a hlavně německým úřadům, které nám byly velmi nápomocny, otevřely ta jednání, daly tomu politický důraz a bez těchto jednání, si myslím, bychom to do zdárného konce nedotáhli. Takže děkuji jak současným členům vlády, kteří tady teď stojí, tak i německé vládě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Jako první Česká televize.

Michaela Nováková, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, jestli ČEZ, popřípadě vláda plánuje ještě další kroky a další kapacity, které by se mohly zasmluvnit v budoucnu. Protože, pokud se nemýlím, tak v Nizozemsku je ta zasmluvněná kapacita o něco větší. A když už se bavíme o energetické bezpečnosti a nedostatečnosti, tak to jde ruku v ruce i s cenovou stabilitou, tak jestli by vládní představitelé nemohli říct, jestli už nějaká shoda ohledně toho, jak a jestli pomůže stát například energeticky náročným provozům kvůli navýšení cen regulované složky energií. Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak jestli dovolíte, my jsme vždycky říkali, že budeme podnikat maximum pro energetickou bezpečnost a dnes energetická bezpečnost souvisí s diverzifikací. Máte pravdu, že kapacita, kterou máme v Eemshavenu, je vyšší. V Eemshavenu se plánuje, že ten současný LNG terminál bude do budoucna používán jako vodíkový terminál. To znamená, jeho provoz neskončí a je otázka, jestli ten provoz bude ukončen v tom stanoveném termínu, nebo bude prodloužen.

V zásadě my jsme velmi spokojený klient a asi v zásadě nic nebude bránit tomu, aby, pokud ty kapacity budou nabízeny dále, abychom je nadále využívali, a tím diverzifikovali. Není tajemstvím, že v rámci diverzifikace se určitě podíváme ještě na nějaké další projekty, pokud se jedná o zkapalněný zemní plyn. Nebudu skrývat ani to, že je naším cílem pokusit se přivést do České republiky i trubkový plyn z těch teritorií, ze kterých ho můžeme dostat. Samozřejmě kromě Ruska.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu odpovědět na tu druhou část otázky, tak nejprve obecná poznámka a pak konkrétní kroky, které vláda dlouhodobě činí. Dlouhodobě není v zájmu České republiky, české vlády a zejména české ekonomiky spustit dotační závody v Evropě. Pokud připustíme, aby byla uvolněna pravidla pro státní pomoc, tak je to samozřejmě nejvýhodnější pro nejsilnější evropské ekonomiky, například pro německou.

My velmi často říkáme, že nemáme reagovat pouze na nadpisy článků v německých médiích, a spíš se dívat, zda ty navržené kroky, například našich sousedů v Německu jsou realizovány. V minulých dnech došlo k významnému rozhodnutí ve Spolkové republice Německo u Ústavního soudu, který v zásadě z důvodu dluhové brzdy a ústavních pojistek proti přílišnému zadlužení zakázal německé vládě masivně podporovat ceny energií v příštích letech. Samozřejmě musíme počkat na reakci německé vlády a německého Parlamentu.

Protože ty dotační závody jsou pro nás nevýhodné. Nejsme tak bohatá země jako některé další členské země Evropské unie a nejsme tak chudá země jako mnohé jiné členské země Evropské unie, to je třeba říct jedním dechem. Pro Českou republiku je to dobrá zpráva, protože my dlouhodobě zastáváme názor, že je i do toho vysoce regulovaného odvětví, jako je energetika, potřeba dostat zpátky co nejvíce tržních prvků, protože to v konečném důsledku je výhodné pro odběratele, ať už domácnosti, nebo firmy. Každá další regulace v zásadě ten produkt nakonec zdražuje.

Co se týče té pomoci. My v této chvíli používáme minimálně dva nástroje, o kterých se moc nemluví. Jak jistě víte, tak zdroje z emisních povolenek se dělí do dvou skupin. My jsme je pro jednodušší orientaci v politické debatě rozdělili na tzv. zelené a žluté. Ty zelené jdou mimo státní rozpočet, jsou určeny pro zelené projekty a musí být investičního charakteru.

My budeme rozhodovat v příštích dnech a týdnech o procentuálním využití těchto příjmů. Je to zhruba 40 miliard ročně, to není malá částka, v letech 2024 až 2030, a budeme klást důraz na to, aby to byly investice, které jednak půjdou do budování obnovitelných zdrojů, za druhé budou použity na investice ke snižování energetické náročnosti, protože nejlevnější energie je ta, kterou ušetřím, a za třetí, které budou směřovány do stability a podpory rozvoje sítě.

V okamžiku, kdy tyto dotační peníze, to jsou dotační peníze, budou použity, tak to má ve střednědobém horizontu dobrý vliv, pozitivní vliv na tu regulovanou složku cen, protože pak se neodepisují ty investice, když jsou dotační. A že do té sítě budeme muset investovat, je úplně jasné, protože nás čeká dohánění toho zpoždění, které zavinily minulé vlády, například co se týče objemu a počtu obnovitelných zdrojů. Takže to je první nástroj. A předpokládám, zaprvé, budeme informovat veřejnost, jak byly ty zdroje využité za roky 2021 až 2023, aby viděli, jak vysoké desítky miliard korun byly investovány, a příjemci byly logicky zejména podniky, které mají vysokou energetickou náročnost.

Druhý nástroj, který používáme, se jmenuje tak zvláštně kompenzace nepřímých nákladů, ale znamená to, že se tím pomáhá zvládnout situace s energiemi, náklady s energiemi energeticky nejnáročnějším podnikům. To kontinuálně roste. Když se podíváte na roky 2021, 2022, 2023, tak to roste a příjemců je zhruba něco kolem tří desítek firem z přesně zase vyjmenovaných oborů činností, protože i tohle podléhá evropské regulaci.

A třetí věcí je věc, kde dlouhodobě vedeme jednání. Já dnes odpoledne budu mít jednání se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou, pak plánujeme krátký tiskový brífink asi v 16:30 na Ministerstvu financí, kde ukážeme, jaké jsou možnosti toho, jak by dočasně a částečně mohl pomoci i státní rozpočet neboli daňoví poplatníci. Vláda žádné peníze nemá a my vedeme debatu, jaké jsou priority státního rozpočtu, jaké jsou priority daňových poplatníků a jak nejlépe využít peníze těchto daňových poplatníků.

Proto mimo jiné jsme přijali ozdravný balíček, který už dokončil svoji legislativní cestu, proto máme navržený rozpočet pro příští rok, kde snižujeme deficit, kdy ten klíčový parametr, který se používá v mezinárodním srovnání, to znamená ten roční deficit veřejných financí, by měl proti letošnímu roku poklesnout o 1,3 procentního bodu na 2,2 procenta, což je samozřejmě poprvé po delší době, kdy budeme plnit maastrichtská kritéria.

Mohu potvrdit slova pana ministra průmyslu, když o tom debatujeme s ministry financí, tak oni považují to tempo, třeba 1,3, 1,4 procentního bodu vůči HDP z roku na rok za mimořádné vysoké a velmi ambiciózní. Takže kombinujeme tyto tři nástroje. Myslíme si, že když budeme porovnávat podporu v jednolitých členských zemích, tak je dobré mít všechny typy podpor dohromady a nezaměřit se na jeden segment z té podpory, protože v jednom z těch segmentů můžeme dávat více vůči HDP a v některém zase méně.

Ta debata se vlastně má a rozděluje se na ty zákazníky, kteří jsou na nízkém napětí – to je kromě domácností je velké množství firem, a tam vlastně platí, že drtivá většina těchto, ale opravdu drtivá většina těchto zákazníků, pro ně bude platit, že celková cena elektrické energie příští rok nebude vyšší než celková cena v letošním roce, pokud jste na cenovém stropu silové části té ceny. To prostě bude platit, to znamená, to je v zásadě stabilita.

Samozřejmě nebude to platit, to nebude platit pro všechny. Pro ty, kteří buď byli tak šikovní, nebo měli štěstí, kteří měli zafixovanou například cenu elektrické energie z roku 2021, kdy to byly dvě koruny za kilowatthodinu bez daně a je to pět korun, ten cenový strop, tak tam samozřejmě dřív nebo později k tomu dorovnání dojde, protože v zásadě všichni budou platit zhruba stejně v těchto letech. Díky té fixaci u těch, kteří to prostě udělali, ty rozdíly byly poměrně vysoké.

A druhá věc, a to je i předmětem toho odpoledního jednání, jsou ti zákazníci, kteří jsou na vysokém a velmi vysokém napětí, a tam používáme ty tři nástroje, o kterých jsem před chvílí mluvil.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: A já jenom, jestli dovolíte, na krátké doplnění. Ukazuje se, jak strašně důležité bylo, že se za významného přispění České republiky v rámci nového designu trhu s elektřinou podařilo prosadit zachování principu, že veškerá veřejná podpora bude nadále schvalována prostřednictvím DG COMP, aby právě nedocházelo, k řekněme, neférovým závodům mezi zeměmi bohatšími a těmi, které mají hlouběji do kapes. A zároveň, že se podařilo posunout jádro do budoucna jako strategický bezuhlíkový obor, který bude mít vlastně stejné postavení, pokud se bude jednat o veřejnou podporu v rámci celé Evropy. To je něco, co si Česká republika odpracovala, a když se podíváte, jaké postavení mělo jádro v době v Evropě, když jsme přebírali vládu, a jaké má postavení teď, tak všechny ty řeči opozice o tom, že už to prosadili oni, se ukazují jako pustá lež.

My jsme tady dnes kvůli plynu a já jsem – na začátku toho mého vystoupení to zaznělo. Plyn zlevní o, řekněme, nějakých 25 procent i přes to určité navýšení té regulované části, což je dobrá zpráva pro všechny podniky, které jsou na plynu závislé, i pro domácnosti. Vzpomeňme si na dobu, kdy se všichni báli, že budou muset zavírat provozy, protože nebudeme mít dostatek plynu, že prostě nebude plyn pro výrobu. Tomu se nám podařilo vyhnout, podařilo se nám dosáhnout daleko nižších cen plynu.

To je velký úspěch. A ten vývoj cenový plynu samozřejmě opravňuje i k tomu říkat, že nevidíme žádný důvod, aby některá odvětví, která plyn používají, jako třeba teplárenství, měly navyšovat ceny. A připomeňme si i to, že ceny v oblasti teplárenství jsou cenově usměrňované, to znamená, že se tam vždycky musí jednat o nějaké prokazatelné náklady a přiměřený zisk.

Petr Fiala, předseda vlády: A já k tomu ještě dodám dvě věci: Je úplně nepochybné, že ty ceny energie souvisí s tím, jaký je energetický mix a z jakých zdrojů tu energii získáváte. A lidé i firmy by platili méně, kdyby předcházející vlády nezanedbaly energetickou bezpečnost a staraly se nějak rozumně a strategicky o to, jaké energie tady máme. Obnovitelné zdroje jsou zanedbané, už jsme o tom mluvili. Mohli jsme v roce 2025 čerpat další energii z Temelína a tomu, aby se to stalo, zabránil Andrej Babiš ve dvou předcházejících vládách.

My takovou chybu neuděláme. Proto všechny ty kroky, které jsme dělali. A tím odpovídám i na vaši otázku, zda nějaké další ještě chystáme. Ano, ale musíme postupovat rozumně, ekonomicky a taky strategicky z hlediska budoucnosti. 

Děláme kroky, které jsou viditelné. Taxonomie obsahuje jádro, výsledek mimo jiné i naší aktivity a naší diplomacie. Spustili jsme tendr na Dukovany. Současně jsme zjednodušili výstavbu OZE a dali jí nový impuls, takže například náš, to, co máme ve volebním programu a v programovém prohlášení vlády, abychom instalovali 100 000 fotovoltaik na střechy, tak to už jsme naplnili teď a budeme pokračovat v budování obnovitelných zdrojů.

Ale také s tím souvisí získávání kontroly nad energetickou infrastrukturou – od nákupu do státních hmotných rezerv v energii až po kontrolu nad zásobníky, vlastnictví zásobníků plynu a plynovodů tak, jak jsme o tom mluvili. A současně k tomu patří i ty kroky, které – tady ten krok, který tady dnes oznamujeme. Když budeme takto pokračovat rozumně, tak samozřejmě zajistíme České republice a českým firmám do budoucna energie za přijatelné ceny.

Ale ještě, abychom zarámovali, a to je moje druhá poznámka, tu debatu k energeticky náročným firmám a k tomu, jaká je tady mezinárodní konkurence a co hrozí nebo nehrozí. Já za dva roky, co stojím v čele vlády, tak pravidelně poslouchám, jak je náš průmysl ohrožen. Jak naše ekonomika stojí před krachem, co se všechno stane, kolik firem zkrachuje, co se bude dít.

Podívejme se na výsledky. Máme za sebou opravdu velkou energetickou krizi. Máme za sebou problémy s inflací. Máme za sebou všechny dopady války nedaleko od nás i tak, jak zasáhla Evropu. Kolik firem zkrachovalo? Žádná. Nebo to je možná příliš silné tvrzení, ale prakticky žádná.

Zkrachoval nějaký sektor? Je nějaký sektor existenčně ohrožen? Není. Když se podíváte na strukturu ekonomiky a na to, jak si vedla v minulém roce a pravděpodobně jak si povede letos, tak spíš uvidíte, že ty firmy jsou v zisku. Máme nulovou nezaměstnanost fakticky. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Tak bych mohl pokračovat.

Takže nestojíme před žádnou krizí a krachem. Ale to nás nezbavuje úkolu, o který se snažíme, zajistit do budoucna dostatek energií za přijatelné ceny. My děláme ty kroky systematicky, racionálně, strategicky, a proto to taky funguje. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, kolegyně vzadu.

Martina Kolačná, TV Nova: Dobrý den, já mám dva dotazy na pana ministra Síkelu a pana premiéra. Položím je s dovolením postupně. Pane ministře, vím, že to tady částečně zaznělo, ale prosím jenom o doplnění, jaký je váš pohled na skutečný důvod zdražování tepla? Je to účelové a nepomohly by lidem ty slíbené kompenzace a budete s teplárnami ještě jednat? A potom mě zajímá na vás ještě druhá otázka. Co říkáte na to, že chce ČEPRO koupit síť čerpacích stanic Robin Oil? Jestli to má smysl, aby stát provozoval další čerpací stanice? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já bych pak s dovolením odpověděl na tu druhou otázku, protože ČEPRO patří do resortu Ministerstva financí, a ne Ministerstva průmyslu, jestli vám to nebude vadit.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já už jsem se k tomu částečně vyjádřil. Já nákladový důvod k navyšování cen tepla nevidím, protože v příštím roce dojde k výraznému snížení cen plynu. My jsme chtěli podpořit teplárenství, odnotifikovali jsme program v rámci Evropské unie na podporu teplárenství, ale ta fiskální diskuze a koneckonců i ten vývoj na cenách plynu prostě ukázal, že si v této době takovou podporu nemůžeme dovolit, protože bychom museli upozadit jiné rozpočtové kapitoly.

Ale samozřejmě jsou jiné programy na vlastně restrukturalizaci teplárenství, které notifikujeme průběžně v rámci Evropské unie. A jsou to programy, které vlastně mají vést k energetickým úsporám a ozelenění teplárenství a v těchto programech budeme samozřejmě pokračovat. A pokud se jedná o další jednání, tak já jsem připraven jednat s každým, kdo má dobrou vůli.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jenom bych připomněl, když jsem mluvil o tom Modernizačním fondu, tak významným segmentem je podpora transformace teplárenství z fosilních zdrojů na plyn. I tam uvažujeme o poměrně výrazné částce v příštích sedmi letech. Nejenom ty tři, ale i ten podprogram Heat má navrženou velmi vysokou alokaci.

Co se týče zvažované akvizice ČEPRO. Ten obchod ještě není uzavřen. Nicméně vypadá to, že bychom se domluvit mohli. Tak nejdřív popíšu trh, který je, v jakém stavu je dnešní trh, a pak to zarámuju do té energetické bezpečnosti jako celku.

Dnes je ČEPRO trojka na trhu a před ním jsou jednička, dvojka, to jsou firmy s významnou účastí jiných států. Ne soukromé firmy. První na trhu je PKN ORLEN a druhý na trhu je MOL. Každý se může podívat, jakou mají majetkovou strukturu.

My v této chvíli zvažujeme, že od největšího nezávislého českého provozovatele odkoupíme tu síť. Zapadá to do té energetické bezpečnosti. Nemůžeme podceňovat ani trh ropných produktů. My nejsme stoprocentně soběstační ve tvorbě ropných produktů a v okamžiku, kdy nastává krize, tak logicky vlastník plní zadání, respektive provozovatel plní zadání vlastníka.

V okamžiku, kdy některé důležité součásti trhu jsou vlastněny jinými státy, tak je docela logické předpokládat, že nejdřív by se plnily potřeby těchto států a pak až potřeby České republiky. Zadruhé, v tom chystáme i projekt modernizační, který ale představíme v okamžiku, kdy se ta transakce dokončí a kdy na úrovni vlády si řekneme parametry toho projektu. Myslím, že to bude ve prospěch uživatelů, ve prospěch moderní dopravy a taky ve prospěch snižování emisí v oblasti dopravy.

Chci podotknout, že na to nepůjde koruna ze státního rozpočtu. Já bych byl první, kdo by byl proti. Nicméně tato státní firma plní své podnikatelské plány, pravidelně je zisková, pravidelně plní dividendový plán, odvádí peníze ze zisku do státního rozpočtu, ale kromě toho samozřejmě každá firma má svoje rozvojové a investiční projekty a to je jeden z nich. V okamžiku, pokud ta jednání dopadnou dobře, a já věřím, že ano, tak určitě zveřejníme podrobnosti i s tím střednědobým výhledem, co s takovou sítí bude dělat český stát.

A připomenu jednu věc. V okamžiku, kdy ty ceny pohonných hmot byly mimořádně vysoké, blížily se někdy 50 korunám, přes 45 korun – už jsme na to zapomněli, není to tak dávno, tak ty čerpací stanice ČEPRO byly ty, kde si klienti mohli být jistí, že to je férová cena. Nebyla dotovaná, ale byl tam přiměřený zisk. A taky se ukázalo, když jsme vyhodnotili úspěšnost těch čerpacích stanic, že tato cenová politika byla oceněna těmi, kteří ty pohonné hmoty nakupovali. A myslím si, že je dobré mít nějaký etalon, kdy vidíte, jaká je férová cena s přiměřeným ziskem. Říkám, to nebylo ani bez zisku ani dotované, žádné cenové stropy.

Myslím si, že, když si zase zpětně vyhodnotíme, ale to platí i o tom plynu, myslím, že by nebylo od věci občas se podívat do února, března loňského roku, kolik opozičních politiků a kolik expertů nám říkalo, že se bez ruského plynu neobejdeme. Že to je sen a lži vlády, které jsme dali jako cíl. A moc se k tomu nevracíme a tito experti mají nové černé prognózy, které, jak pevně věřím, se opět nenaplní.

Taky jsme byli vyzýváni k tomu, abychom zastropovali ceny pohonných hmot. Věděli jsme od ekonomů, makroekonomů, že každé zastropovaní nakonec může vést k nedostatku té komodity na trhu a viděli jsme v některých sousedních zemích, že přesně k tomu to vedlo. Slyšeli jsme i předpovědi, jak bude stát benzín 80, 90, 100 korun. Jak to sleduji, teď je myslím průměrná cena okolo 38 korun u obou hlavních komodit.

Takže to jsou věci, kdy si myslím, že stát má i v této citlivé oblasti mít nějaký majetkový podíl. Není to nějak dramatické. Asi z 205 se zvýší počet čerpacích stanic nějak na 270, říkám, pokud ta transakce bude podepsána. Pokud to schválí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Takže je tam ještě několik kroků, ale až to bude připraveno a podepsáno a schváleno, tak vás seznámíme i s tím střednědobým plánem, který je pro motoristy, uživatele, já bych řekl, dobrou zprávou do budoucnosti.

Martina Kolačná, TV Nova: A, pane premiére, prosím teda: Evropský parlament odhlasoval, že by rád změnil zakládající smlouvy Evropské unie. To by mimo jiné znamenalo například zrušení práva veta pro členské státy. Jaký k tomu má postoj Česká republika a plánujete proti tomu nějak zakročit? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Proti tomu zakročit neplánuji. To ani nejde, ale to přece odpovídá tomu, jaká je role těch jednotlivých úřadů, institucí v Evropské unii. Něco takového že Evropský parlament příjme, bylo očekávatelné, ale to neznamená, že se to nakonec stane, protože rozhodující slovo mají také evropské státy a tam ta vůle měnit zakládající smlouvy, popřípadě měnit rozhodování nebo způsob, jakým se rozhoduje, není. Takže jedna věc je pozice Evropského parlamentu, ta byla v podstatě očekávatelná, ale druhá věc je, co se potom stane při tom vyjednávání a při tom dalším procesu.

Pokud jde o moji pozici nebo pozici české vlády, ta je jednoznačná. Zaprvé odmítáme spojování debaty o rozhodovacích mechanismech s rozšiřováním Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že máme přistoupit k rozšiřování. Je tu řada států, která na to čeká, a nemáme to podmiňovat úpravou rozhodovacích mechanismů. To je jedna věc.

Druhá: Jsme přesvědčeni, že se nemají měnit zakládající smlouvy, že se do nich nemá sahat. Je to debata, která by byla velmi složitá, dlouhodobá, která se dotýká řady aspektů, a na to teď, v těchto těžkých časech, kterým Evropa čelí, prostě nejsou podmínky. Můžeme se bavit o dalších věcech, ale podmiňovat rozšiřování úpravou rozhodovacích mechanizmů a měnit zakládající smlouvy, je podle nás špatná cesta.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Novinky.

Dáša Šamanová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se chtěla doptat pana ministra financí, jestli můžete říct, za jakou cenu by mělo ČEPRO koupit tu čerpací stanici Robin Oil? Potom bych se chtěla zeptat, jaký je nový vývoj lex ČEZ, jestli zmírníte tu navrhovanou legislativu? A nakonec bych se chtěla ještě zeptat na ty hladovějící pány před Úřadem vlády. Říkali mi, že nabídli kompromis, pane premiére, vám, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší to usnesení, kterým se přihlásila k tradicím Charty 77. Vy jste měl ten kompromis odmítnout. Tak jestli to můžete potvrdit, jestli jste nabídl třeba jiný kompromis, a jak dál chcete tu jejich hladovku řešit, nebo možná neřešit? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já odpovím na první otázku. Já teď nevím, jestli jste přišla pozdě, já jsem o tom před chvílí mluvil. Ten kontrakt není uzavřen, tak vám nemůžu říct cenu. V okamžiku, kdy bude uzavřen, tak to samozřejmě budou všechno veřejné informace. Je to standardní obchodní akvizice, máte k tomu posudky, tržní hodnotu firmy, EBIT posuzujete a podobné věci, takže je to úplně standardní proces. Když si řekneme, že těch veřejných čerpacích stanic podle mých informací je více než 3 000 a bavíme se o 70 z 3 000, to nezatřese tím trhem, to se nic dramatického nezmění.

Ta jednání se vedou opravdu dlouho. Já jsem byl minulý týden informován, že po mnoha měsících jednání se to blíží nějaké možné dohodě. Včera jsme o tom krátce mluvili i na jednání vlády. Takže počkáme a bude to standardní obchodní akvizice.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o vaši druhou otázku, já jsem se s panem Gruntorádem a s panem Bokem sešel. Já z té situace jsem… opravdu z ní nemám radost. Musím říct, že to, o co panu Gruntorádovi šlo v tom původním požadavku, to znamená, aby se narovnaly nebo aby se spravily podmínky z hlediska penzí a důstojného stáří pro ty případy, kde prostě z nějakého důvodu ty věci dobře nefungovaly, tak tento požadavek jsme vzali naprosto vážně a vláda včera jednoznačně přijala, a to jednomyslně přijala usnesení, že tuto věc vyřešíme.

Tam nejde, nebo jde do jisté míry o systémové řešení, ale taky jde o určitou citlivost úřadů a těch, kteří se s těmito lidmi postiženými minulým režimem setkávají, aby projevili potřebnou empatii, vstřícnost a snažili se ty věci řešit. Obě ty věci, jak to systémové řešení, tak tento tlak na státní aparát, aby se podle toho choval, k tomu se vláda včera zavázala. To vláda včera udělala a všechny nás mrzí, že v některých individuálních případech k takovéto situaci došlo.

Pan Gruntorád ale žádá další věci, a to jsou dvě. Jednak aby odstoupil Marian Jurečka a ta druhá, to má být ten kompromis, aby vláda řekla, že se nehlásí k odkazu Charty 77 a neuznává její význam, tak jak je to formulováno v tom vládním usnesení.

Tady mluvím za sebe: Já takový návrh nevznesu. Nemohu ho vznést, protože pan Gruntorád po mně chce, abych udělal něco, co je v rozporu s mým svědomím a s tím, s těmi hodnotami, o které celý život usiluji. A na to nemá ani pan Gruntorád právo. Já se skláním s úctou před Chartou 77, tím, co znamenala v české historii, a jsem rád, že moje vláda celá stojí za těmito hodnotami a tímto odkazem a nebudeme se ho vzdávat a nemůžeme se ho vzdávat.

Jsme připraveni odstranit problémy tam, kde jsou, ale k tomuto kroku, který je v rozporu s mým svědomím – jestli to udělá někdo jiný a navrhne to, já budu hlasovat proti, ale může to kterýkoliv člen vlády udělat. Já to neudělám, protože je to v rozporu s mým svědomím, a to po mně nikdo nemůže chtít. Ani pan Gruntorád, kterého si mimořádně vážím, a proto mě ta situace mrzí. Znovu ho tady vyzývám, aby přerušil svoji hladovku, ukončil ji, protože vláda naplnila všechny požadavky, se kterými tuto hladovku zahájil.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz.

Dáša Šamanová, Novinky.cz: Ještě mám dotaz, který nebyl zodpovězený, jestli zmírníte lex Ukrajina, to byla druhá otázka. Teda ČEZ, pardon, lex ČEZ.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak má to ve svých rukou ne vláda, ale v této chvíli dolní komora, pokud mě paměť neklame, těch zákonů je tam hodně. Jsme po prvním čtení před druhým čtením, takže bude nějaký standardním způsobem pokračovat legislativní proces. Já v této chvíli nechci předjímat, jaké případné pozměňovací návrhy budou načteny a zda pak ve třetím čtení získají podporu. Takže to běží standardním legislativním procesem.

Nicméně jedno z toho procesu se dá usoudit poměrně jednoduše a není důvod, abych to neřekl na mikrofon: Jestli jste si všimli, není to taková priorita vlády, abychom to přednostně projednávali v Poslanecké sněmovně. Upřednostnili jsme jiné priority, například změnu zákona o investičních pobídkách, která je velmi důležitá do budoucnosti, lex OZE 2, státní rozpočet, ozdravný balíček a takhle bych mohl jmenovat.

Díky vlastně neustálým obstrukcím opozice máme jenom omezený prostor, kolik zákonů jsme schopni vůbec dostat k závěrečnému hlasování. Bohužel to množství zákonů není tak velké, jaké bychom si jako vláda představovali, ale respektuji parlamentní procesy a procedury.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Paní kolegyně vzadu.

Jana Klímová, Český rozhlas: Děkuji, kolego. Já mám dvě stručné otázky nebo bych se ráda zeptala pana ministra Síkely. Pochopila jsem dobře, že jste naznačoval, že jednáte o nějakém dlouhodobém kontraktu s Norskem na dovoz plynu, nebo ať už s někým jiným, a pokud ano, tak kdo by vlastně takový kontrakt za stát tedy uzavíral? Jestli už máte nějakého partnera, jestli o tom uvažujete?

Pak bych se ráda zeptala ještě pana Stanjury: Vy jste říkal, že chcete být aktivní v jednání nebo v tom připomínkovém řízení ERÚ ohledně regulovaných složek elektřiny a plynu. Tak jestli máte nějakou zpětnou vazbu a ERÚ bude nějakým způsobem snižovat někde ty ceny? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak my vedeme celou řadu jednání s celou řadou států. Některá z nich jsou v poměrně pokročilém stádiu, některá z těch jednání jsou na začátku. Celou řadu jednání vedeme právě ve spolupráci s ČEZ. Na druhé straně máme legislativně připravenou i variantu toho single buyera, toho státního obchodníka s plynem, kterou bychom využili v případě, že by takovýto postup, kdyby protistranou pro dodavatele plynu byla instituce ve stoprocentním vlastnictví státu, využili, kdyby byla výhodnější.

Já jsem celou svou kariéru z té strany komerčního byznysu přecházel plynule na stranu řízení rizik a zase zpátky a samozřejmě ona i určitá diverzifikace, pokud se jedná o dlouhodobost kontraktů, je důležitá. Mně by se samozřejmě líbilo, kdybychom část dodávek měli zajištěnu opravdu dlouhodobě, třeba klidně jednu třetinu, část střednědobě a část bychom dokupovali krátkodobě, abychom mohli využívat flexibilně výhody krátkodobého trhu. To je něco, na čem pracujeme, a pevně věřím, že se nám některá z těch jednání podaří dotáhnout do konce.

Pak tam byla ještě jedna otázka, teď jsem…

Jana Klímová, Český rozhlas: Na ten ERÚ, jestli jednáte…

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: ERÚ?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ta otázka měla směřovat na mě, ale jestli chce odpovědět pan ministr, klidně může…

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Podívejte se, Energetický regulační úřad, jeho složení bylo obměněno v roce 2021 vládou pana Babiše. Dokonce tam došlo k tomu, že pak soud vrátil jednoho z těch odvolaných zpátky do funkce, protože se ukázalo, že to odvolání nebylo souladu s platnými předpisy a zákony. Samozřejmě i ten způsob regulace je nastaven na celé regulované období, to znamená na pět let. Velká část té regulace, zejména pokud se jedná o rozvod sítě, je založena na principu nějakého uznaného majetku takzvaného RAB – Regulated Asset Base, plus nějakého přiznaného yieldu ve výši šesti a půl procenta.

To je něco, do čeho se velmi složitě sahá, protože se vystavíte okamžitým arbitrážím, protože je to něco, co je regulatorní rámec, který nastavujete dlouhodobě dopředu, a to je něco, na co se my určitě podíváme, kdy prostě například ta cesta, která už tady byla zmíněna. To znamená, investice do rozvojů sítě z Modernizačního fondu by samozřejmě neměly být do budoucna předmětem, který by pak, nebo základem pro navyšování právě těch regulovaných částí složek.

Týká se to celé řady dalších věcí. Tam ta selhání, ať už začneme Bohemia Energy a nedostatečná vybavenost kompetencemi, pokud se jedná o ochranu spotřebitele a tak dál, to je něco, s čím samozřejmě budeme pracovat a kde chceme vlastně tu regulační roli dále posílit, ale zejména tedy ve prospěch spotřebitele.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já to jenom krátce doplním. Probíhal standardní veřejný konzultační proces, takže my jsme se snažili uplatnit odborné argumenty, protože k tomu slouží ten konzultační proces. Příští týden ERÚ definitivně rozhodne a pak uvidíme, jak ti, kteří se toho procesu účastnili, jak byli v té odborné argumentaci úspěšní. Ale pan ministr to popsal úplně přesně a já se vlastně divím té kritice z opozičních lavic. My jenom popisujeme stav. O personálním složení ERÚ rozhodla minulá vláda a za jejího působení byly stanoveny ty regulační mechanismy pro období 2021 až 2025.

Ty střednědobé kroky, které jsme dnes představili, vedou k tomu, aby v tom příštím období 2026 až 2030 nebyla tak vysoká navýšení té regulované složky elektřiny.

Že naše síť potřebuje posílení, že naše síť potřebuje velké investice, to je fakt. Ale naše cesta, naše doporučení je použít na to výnosy z emisních povolenek, a ne tím, že zatížíme spotřebitele, ať už domácnosti, nebo firmy. My jsme se snažili argumentovat například možným rozložením v čase, v rámci ale zase toho regulačního období, to máte vlastně už jenom dva roky, to je 2024 a 2025. Uvidíme, k jakým výsledkům dojdeme.

Nicméně já zopakuji, co jsem říkal u toho nízkého napětí. Pro drtivou většinu odběratelů, až už domácností, nebo firem, bude ta výsledná cena stejná jako výsledná cena v letošním roce, pokud jste na cenovém stropu silové elektřiny. To se dá poměrně říct, ty odhady se pohybují, že pro tyto zákazníky by to bylo, říkám tak 5 000 plus letošních, 5 000 plus nová část regulované složky. Ale možná někdo má tu představu – já vím, že vy ne – ale není to tak, že vláda rozhodne a řekne nějakým usnesením.

A u těch dotací vidíme ten příklad z Německa. Problém je, že všechny dotace, které děláme, i ty, které máme v rozpočtu, jsou na dluh. V této chvíli si Česká republika půjčuje za zhruba 4,5 procenta. Státy včetně České republiky své dluhy neplatí, platí jenom úroky. A připomenu, že loni jsme za úroky dali 50 miliard, my daňoví poplatníci, letos to bude zhruba 70, příští rok 95 a v roce 2025 115. To se musí zastavit, protože to pak bude pobírat tak velkou část výdajů státního rozpočtu, že by hrozilo, že nezbude dostatek peněz na ty oblasti, které stát musí zabezpečovat.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já možná… Pardon, omlouvám se.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych chtěl k tomu říct jednu věc, protože energie obecně, energetická politika je opravdu velmi složitá a tady dochází k určitému nedorozumění. Tak znovu to připomenu, co tady páni ministři říkali: Energetický regulační úřad je nezávislá instituce. To není tak, že vláda řekne: Snižte, zvyšte – a Energetický regulační úřad to udělá. Takto to není, rozhoduje v této věci autonomně.

Vy jste se ptala, jestli probíhají jednání. Ano, probíhají, ale probíhá i to, co řekl pan ministr Stanjura. To znamená, v rámci toho procesu předkládáme standardně argumenty a připomínky – nejenom my – včetně návrhu toho, jak podle našeho názoru by se to dalo rozložit a ten dopad na příští rok zmírnit. Jednání s Energetickým regulačním úřadem probíhají, stejně jako se necháváme informovat od předsedy Energetického regulačního úřadu o těch krocích, o těch metodách, o způsobu, jakým k těmto závěrům dospěli a co s tím mohou dělat. Pan předseda Trávníček se zúčastnil jednání vlády včera, předevčírem byl na poradě ekonomických ministrů, které jsem se tentokrát také účastnil, takže ten kontakt tady je. Vláda to nenechává být, ale Energetický regulační úřad je nezávislý.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Na základě těchto připomínek se ten úplně původní návrh Energetického regulačního úřadu v prvním roce podařilo snížit o deset miliard korun, pokud se jedná o regulovanou složku elektřiny, a ve spolupráci s Ministerstvu průmyslu a obchodu podřízenou organizací ČEPS následně o další tři miliardy, což je celkem třináct miliard oproti původnímu návrhu. A jenom toto snížení znamená třeba, ty tři miliardy, znamená pro firmy zhruba padesát korun na megawattu minus, což u některých firem je oproti tomu původnímu návrhu úspora v desítkách milionů. Ale tím samozřejmě nezakrývám, že některým se to může zdát málo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, a protože se čas tiskové konference naplnil, tak děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.