Tisková konference k pomoci státu energeticky náročným firmám s cenami energií, 13. prosince 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci vlády k pomoci vlády s cenami energií pro energeticky náročné firmy. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, my chceme udržet konkurenceschopnost našeho průmyslu, chceme podpořit hospodářský růst, udržet zaměstnanost. To jsou všechno věci, které máme na paměti a pro které děláme různá opatření a jedno z nich jsme přijali dnes. Vláda dnes rozhodla, že uvolní další 3,5 miliardy korun na pomoc se snížením regulované složky ceny elektřiny pro energeticky náročné firmy. Vyhověli jsme tak žádostem Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a reagujeme na ten vývoj, který s cenami energií v poslední době nastal.

Vláda se cenám energií věnuje vytrvale, dlouhodobě více než rok. Přijali jsme řadu opatření, připomenu úsporný tarif v roce 2022 na letošní rok zastropování cen a tak bych mohl pokračovat. K čemu došlo v posledních týdnech: Energetický regulační úřad připravil navýšení cen regulované složky elektřiny na velmi vysokém napětí. Ten původní návrh byl 250 procent. My jsme jednali s Energetickým regulačním úřadem, který je nezávislou institucí, aby propočty upravil, případně rozložil v čase.

Ta jednání byla částečně úspěšná, 1. listopadu nový návrh plateb za distribuci s plánovaným navýšením regulované složky na vysokém napětí předpokládal zvýšení o 206 procent, což tedy bylo o 44 procentních bodů méně než ten původní návrh, a následně ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu jsme poslali připomínky, jejich výsledkem bylo snížení růstu v konečném nařízení na 190 procent, tedy o dalších 16,5 procentního bodu nižší. Přes tyto výsledky jednání s Energetickým regulačním úřadem to pro část firem by stále mělo dopad na jejich konkurenceschopnost.

To oficiální nařízení Energetického regulačního úřadu je z 30. listopadu. My jsme hned začali intenzivně jednat se zástupci průmyslu. Vznikla pracovní skupina, ve které byli zástupci Ministerstva financí, ministerstva průmyslu, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a během necelých dvou týdnů došlo k rychlé a funkční dohodě, kterou dnes schválila vláda. Na pomoc energeticky náročným firmám uvolníme tedy 3,5 miliardy korun. Celkem na podporu obnovitelných zdrojů energie dá stát 12,85 miliardy korun v roce 2024.

Díky této pomoci se sníží poplatek za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy na vysokém a velmi vysokém napětí průměrně o dvě třetiny. Pomoc sníží příspěvek na platby za POZE o 107 korun na MWh pro vysoké napětí a o 160 korun pro velmi vysoké napětí.

Realizujeme tady to, co jsme také ohlásili a co pokládáme za správné a nutné. To znamená, nedotujeme plošně, plošná dotace už v tuto chvíli není potřeba, ale pomáháme těm, kteří by s nárůstem měli problémy a kde by mohlo dojít k nějakému ohrožení fungování.

Ta pomoc se týká i takových firem, které se pohybují v oblasti sklářství, železárny, potravinářské firmy atd. Tedy je to pomoc, která není plošná, a je to pomoc těm, kteří skutečně v tuto chvíli nějakou formu pomoc s cenami energií na vysokém napětí a velmi vysokém napětí potřebují.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Na ochranu domácností a firem před důsledky ruské agrese a následné energetické krize v podobě vysokých cen energií vydá vláda v letošním roce přibližně 110 miliard korun. V tomto trendu už bohužel z důvodu potřeby omezit výdaje státního rozpočtu pokračovat nelze a vládní pomoc bylo tedy nutné upravit.

Vysoké ceny energií se oproti té nejhorší fázi energetické krize z loňského podzimu výrazně snížily. Přesto si uvědomujeme, že současná situace je především pro energeticky náročné firmy složitá. Já jsem se snažil tedy již během schvalování státního rozpočtu na příští rok prosadit vyšší pomoc pro tyto firmy, ale ukázalo se, že nemáme jako vláda dostatek prostředků. Proto jsme připravili alespoň legislativní opatření, které nám umožní upravovat regulovanou složku ceny elektřiny v průběhu roku vícekrát než jednou, a tak jak se stalo, tak vlastně tento instrument využíváme, protože jednak nám to umožní flexibilně reagovat na případné krize a jednak jsem věřil, že nakonec nějaké řešení najdeme.

Teď můžeme tyto prostředky využít. Spolu s vládními kolegy jsme se rozhodli, že na ten příští rok uvolníme 3,5 miliardy korun firmám na snížení platby firem za POZE. Konkrétně, jak už tady bylo zmíněno, se jedná o firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí a ta pomoc se bude týkat zhruba 25 tisíc odběrných míst.

Tento postup vyplývá z našeho jednání se zástupci Svazu průmyslu a dopravy a také Hospodářské komory a já bych jim chtěl poděkovat za velmi produktivní přístup i za podporu zvoleného postupu. Zaznělo zde, že se sníží platby firmám za podporované zdroje o 107 korun za MWh pro vysoké a o 167 korun pro velmi vysoké napětí. Energetický regulační úřad nyní tuto změnu přepočítá na platby za rezervovaný příkon, prostřednictvím kterých podporu POZE hradí většina firem, a podle odhadů ERÚ tento krok sníží firmám platby za rezervovaný příkon z původně vyměřených 365 000 korun za každou rezervovanou MWh na 115 000 korun, tedy zhruba o dvě třetiny.

Tato mimořádná pomoc navazuje na předešlou snahu vlády o snížení výše regulované složky pro firmy. Během toho konzultačního procesu, a to tady také už zaznělo, se nám podařilo dosáhnout snížení regulované složky přibližně o tři miliardy korun díky dohodě s nám, tedy MPO, podřízenou instituci ČEPS. A ještě před zahájením dokázal Energetický regulační úřad snížit regulovanou složku o deset miliard oproti svému úplně prvnímu návrhu.

Já si myslím, že z tohoto je zřetelné, že vláda dělá v rámci možností daných stávajícím stavem státního rozpočtu po minulé vládě maximum pro snížení regulované složky ceny elektřiny. Já mohu s jistotou říci, že jsme samozřejmě připraveni i nadále v případě případného negativního vývoje v ekonomice reagovat ve spolupráci s firmami a přijít s dalšími vhodnými řešeními. Děkuji za pozornost a rád odpovím na případné dotazy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já bych jenom zopakoval, že v rámci našeho ozdravného balíčku jsme prosadili legislativní změnu, abychom mohli ceny energií měnit v průběhu, respektive regulovanou složku cen energií, v průběhu celého roku, a pružně tak reagovat na situaci na světových či domácích trzích. Nebylo to úplně předmětem veřejné debaty, je to jedna z důležitých součástí a vidíme, jak rychle jsme ji byli připraveni použít jak pro rok 2024, tak případně v budoucnosti.

Ty 3,5 miliardy korun budou uhrazeny buď z výsledku hospodaření letošního roku, nebo z některých kapitol v příštím roce. Nebude to na úkor výdajů schválených ve státním rozpočtu ve všech ostatních kapitolách včetně kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.

Jak jistě víte, naším cílem je letos dodržet stávající schodek rozpočtu. Činíme k tomu mnoho měsíců potřebné kroky, prováděli jsme úsporná opatření v těch třech klasických oblastech: provozní výdaje, celkový objem platů, národní dotace. Chybí nám několik pracovních dní do konce roku, takže mohu říct, že spíše je pravděpodobné, že ty prostředky najdeme v neutracených penězích za rok 2023, alespoň většinu z nich, a část doplníme z rozpočtu 2024.

Já bych chtěl ještě připomenout, že jsme udělali i třetí krok dnes – naši koaliční poslanci i s podporou některých opozičních poslanců podali velmi jednoduchou novelu zákona, která částečně implementuje směrnici ETS 1 o emisních povolenkách, která mění povinnost těm, kteří hradí emisní povolenky, ten termín z dubna na konec září.

Je to výrazná pomoc cash flow, je to v přesně souladu s evropskou legislativou. Naši poslanci to podali tak, aby to na prvním lednovém zasedání mohla projednat vláda. Pak je velká šance, abychom to projednali hned v prvním sněmovním jednacím týdnu v roce 2024 někdy v polovině ledna. Navrhli jsme to projednání, protože je to opravdu jedna věta, velmi jednoduchá, velmi potřebná, navrhli jsme projednání v tom zrychleném režimu podle paragrafu 90 odstavce 2 a pevně věřím, že i opozice to podpoří a tím vylepšíme cash flow a finanční situaci těch, kteří musí kupovat emisní povolenky.

Já bych chtěl ještě tady potvrdit ještě jeden důležitý závěr z těch našich intenzivních jednání, která byla zahájena opravdu 30. listopadu odpoledne. Po tom, co jsme věděli, jak rozhodl Energetický regulační úřad, dohodli jsme se na pracovní skupině a pracovních jednáních Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory, abychom hledali střednědobá a systémová řešení, aby nedocházelo k neočekávaným a příliš velikým zvýšením té regulované části energií.

Já se na tu debatu těším a věřím, že najdeme taková řešení, systémová, střednědobá, která umožní dobře plánovat na dva tři čtyři roky dopředu právě tu regulovanou část ceny, protože tu silovou elektřinu, ta se určuje někde mimo Českou republiku na světových trzích.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Jedním z hlavních důvodů, proč Evropa ztrácí svou konkurenceschopnost, jsou ceny energií. Je to dáno tím, že jsme v Evropě začali energetiku velmi regulovat. Zavedli jsme tam opatření, jako jsou obchodování s emisními povolenkami, které výrazně zdražují cenu energií, a zároveň jsme se soustředili na drahé zdroje a vsadili jsme na špatného partnera v Rusku z hlediska energií a dnes se s tím vším musíme vypořádat.

Proto jednotlivé státy Evropské unie, zejména ty průmyslové, jsou velmi citlivé dnes na to, jak cena energií vzrůstá, aby nezhoršovaly ještě dál situaci pro své firmy, které musí působit jak na těch lokálních, tak na těch globálních trzích. My vidíme snahu Německa, do které vstupuje dokonce Ústavní soud, zastropovat poplatky na nějaké úrovni na jedenácti procentech vůči celkové ceně energií tak, aby firmy měly predikovatelnost nákladů.

Vidíme, co dělají některé další státy, jako je na Slovensku, kde dochází dál ke snižování těchto poplatků, a proto oceňuji to, že ta debata probíhá velmi férově s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financi pod vlastně dohodou pana premiéra na tom, abychom hledali, kde ta konkurenceschopnost českých firem je.

My si musíme uvědomit, že České republika je neprůmyslovější zemí Evropské unie, tudíž ten podíl energeticky náročných firem je daleko větší, než je kdekoliv jinde, a proto ceny energií jsou ještě důležitější, hrají ještě důležitější roli. My jsme v poslední době zaznamenali, že právě nastupující recese se dotýká i segmentů energeticky náročných. Proto jakákoliv snaha, aby další zdanění energie, další zvyšování poplatků na energiích byla a je pro nás extrémně důležitá.

My jsme do toho jednání samozřejmě vstupovali s tím, že si uvědomujeme stav veřejných rozpočtů. Proto jsme předpokládali na začátku, že ty poplatky se vrátí někde na úroveň roku 2021. Bohužel, tam se nám to nepodařilo, nicméně oceňuji dnešní rozhodnutí toho, že se pokusíme ulevit, nebo vláda udělá všechno proto, aby přeci jenom ta zátěž na firmy nebyla tak vysoká, jako oznámil Energetický regulační úřad, protože 30. listopadu bylo skutečně drama pro firmy.

Ten signál je jasný. Velmi zjednodušeně se to dá přepočíst těmi 107 korunami pro vysoké napětí a 167 korunami pro velmi vysoké napětí. Nicméně právě proto, že je to přepočítáváno podle rezervovaného příkonu, tak to není takhle jednoduché, aby každé firmě to vyšlo úplně přesně podle těchhle vzorečků. Proto je nyní potřeba, aby firmy si sedly do svých kalkulací, podívaly se, jak se jim to přesně vypočítává, a tím si můžou dopočítat, kde to bude. 

Předpokládáme teda pro firmy snížení. Když jsme to počítali, tak od těch středně velkých firem až po ty největší firmy se dá předpokládat, že to je úspora v jednotkách milionů až v nižších stovkách milionů korun u jednotlivých firem právě podle té spotřeby. Takže určitě to znamená, že firmy na svých poplatcích za energie zaplatí minimálně o ty 3,5 miliardy méně, dají se k tomu připočíst i všechny ty další úspory, které už se našly u těch ostatních částí regulovaných složek.

To, co já velmi oceňuji, že jsme si při těch jednáních řekli s oběma ministry, že budeme velmi citlivě sledovat, kde nakonec budou úrovně regulací v jednotlivých zemích kolem nás, jak se bude vyvíjet recese, a že tento tým nepřestává pracovat, že budeme dál tu situaci velmi detailně monitorovat. Rozhodně nechceme, aby české firmy ztrácely svoji konkurenceschopnost.

A to druhé, co považuji za velmi důležité, to, co tady zaznělo z úst pana ministra financí, že je pro nás extrémně důležité, abychom našli jiné schéma pro roky 2025 a dále. My dnes máme nastaven systém tak, že čím více investujeme do rozvoje infrastruktury, a my ji potřebujeme, tím výše to zvyšuje samozřejmě poplatky. To je něco, co si uvědomily i země kolem nás. Proto slyšíme o tvorbě některých klima a energy fondů a podobně tak, aby se dalo financovat výstavbu bez hrozby toho, že tady budeme zvyšovat dál ceny energií.

A to je něco, na čem začínáme pracovat okamžitě a budeme hledat způsoby jednak, jak zkrotit hráče na energetickém trhu, ale taky jak rozložit více v čase některé náklady, případně pro ně získat další financování z evropských zdrojů. Protože já jsem velmi přesvědčený, že pokud máme hovořit o jednotném trhu, a mluvil jsem tak i v Bruselu na Business Europe, že je potřeba, abychom tady stírali rozdíly energetické, rozdíly v cenách energií a přesvědčili Evropu, aby investovala z evropských peněz do přenosových sítí a vytvořila tím rovnější prostředí v Evropě. Děkuji za pozornost. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR: Dobré odpoledne. Česká republika je proexportně orientovanou ekonomikou a naše zboží a služby musí být konkurenceschopné v rámci společného evropského trhu, popřípadě ve světě. Ceny energií hrají naprosto klíčovou roli v tom, jestli naše výrobky budou, nebo nebudou konkurenceschopné, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém hledisku.

Proto jsme velmi rádi, že se účastníme nejenom diskuzí v rámci Vládního výboru pro strategické investice o tom, jak doplnit českou energetickou infrastrukturu, abychom ji posílili, abychom zajistili dostupné a cenově přijatelné energie budoucnosti. Ale také musíme myslet na to, že chceme, aby naše výrobky a služby byly konkurenceschopné i v těch následujících nejbližších letech. Jsem velmi rád, že jsme v tomto směru našli pochopení u představitelů vlády a jednáme velmi otevřeně s otevřenými kartami i o číslech, které to pro jednotlivé podniky v jednotlivých segmentech podnikání bude znamenat.

Výsledkem těchto jednání, trpělivých jednání, tak je rozhodnutí vlády tedy pomoci vysokoenergeticky náročným podnikům právě v tom rozsahu, o kterém je tady mluveno, tedy v tuto chvíli 3,5 miliardy korun. Myslíme si, že to přispěje ke zklidnění situace alespoň v tuto chvíli, před koncem roku, protože firmy musí kalkulovat své ceníky pro rok 2024 a přinejmenším toto rozhodnutí před koncem roku jim umožní alespoň částečně vidět do roku 2024.

Jsem také velmi rád a oceňuji to, že jsme se shodli na tom, že v následujícím půlroce budeme celou situaci monitorovat, že se budeme pravidelně scházet a že budeme tedy skutečně případně hledat řešení, jak i v průběhu roku, a zákon to umožňuje, pomoci případně ještě právě těm, kteří budou nejvíce regulovanou částí ceny zasaženi. 

Nakonec také ocenění toho, a už to tady padlo několikrát, ale dovolím si to zopakovat, že jsme se shodli na tom, že stojí za to z hlediska tedy předvídatelnosti trhu s energiemi a cen energií, které vstupují právě do ceny zboží a služeb, se budeme scházet pravidelně během následujících měsíců a možná i let a budeme připravovat taková opatření, která budou znamenat pro české firmy větší stabilitu, předvídatelnost situace, přinejmenším tedy té části regulované ceny energií. Považuji to za významný krok spolupráce mezi vládou a zástupci podnikatelských a zaměstnavatelských organizací a za nás můžu říct, že se budeme velmi aktivně i nadále na této práci podílet.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já otevírám prostor pro dotazy. Poprosím opravdu jen k tématu, všechno ostatní si odbavíme po vládě. Nemáme čas, děkuju.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se zeptal možná pana ministra Síkely. Od řady z vás tady zaznívalo, že toto je řešení té současné situace a v budoucnosti, pokud by bylo něco potřeba řešit, tak vláda je připravena. Tak by mě zajímalo, jaké případné by to mohlo být další řešení? A zda byste mohli trochu více specifikovat – vy jste tady mluvili o těch odběrných místech, o tom počtu odběrných míst – jakých firem nebo jakých oborů se to teda zejména dotkne? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ono to tady zaznělo, že díky těm změnám zákona my můžeme přes poplatky za obnovitelné zdroje vydávat cenová opatření i v průběhu roku, nikoliv tedy jednou za rok. To znamená, tím nosným nástrojem případné podpory může být právě otázka podpory poplatků za obnovitelné zdroje.

Tím druhým nástrojem, který máme k dispozici, který jsme vyzkoušeli, tak je úsporný tarif, kde jsme v rámci jednotlivých tarifních tříd za jednotlivé komodity a pro jednotlivé odběratele schopni adresně doručovat prostě částky peněz tak, jak se to vyzkoušelo na konci předminulého roku nebo minulého roku.

To jsou technicky ty dva základní nástroje. A my jsme řekli, že budeme reagovat na vývoj cen energií na světových trzích, případně, respektive na vývoj ekonomické situace, to znamená recesi, případné otázky veřejné podpory v okolních státech, které jsou hlavními konkurenty pro naše firmy.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já bych to doplnil. Příští rok očekáváme hospodářský růst. Jednotlivé instituce se liší o nějaké desetiny procenta, ale většinou je to mezi jedním a dvěma procenty. Zadruhé, mluvil o tom pan prezident Rafaj, budeme se v brzké době zabývat rozdělením peněz z těch zelených emisních povolenek z Modernizačního fondu tak, aby větší částka než doposud šla na dobudování a modernizaci přenosové sítě.

V okamžiku, kdy to jsou peníze z dotací, tak už nevstupují do nákladů a nezvyšují náklady v příštích letech na regulované složky cen energií. A to je to systémové, střednědobé opatření. A pak se technicky změní vlastně systém tarifů a o tom povedeme, já bych řekl, velmi konkrétní technická jednání v příštích týdnech. A mělo by to vést i k tomu, že bude jednodušším způsobem možno připojovat nová místa do přenosové sítě a já si myslím, že to řešení určitě najdeme. Takže těch nástrojů je několik a budeme sledovat jednak vývoj v Evropě, ve světě, ale současně budeme dělat ty strategické a střednědobé změny v české legislativě.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já bych rychle jenom doplnil na tu otázku, koho se to týká. To je velmi důležité, protože když jsme tady měli dočasný krizový rámec, tak celá řada těch středních firem se do toho nevlezla, byla z toho nervózní. Tady se to skutečně týká všech zákazníků na vysokém a velmi vysokém napětí. Snaha byla, aby se to netýkalo příliš úzké skupiny, ale aby se to týkalo skutečně těch, kteří mají energeticky intenzivní zařízení, proto mají i toto jiné připojení, a to je důležité. To znamená sklárna s pecí, to znamená skutečně fabrika, která má zařízení technologicky, které spotřebovává víc energie, slévaři atd. Na ty všechny se to vztahuje.

Petr Fiala, předseda vlády: Ještě bych rád doplnil, abychom taky řekli něco pozitivního. Nemusíme přemýšlet jenom o krizových opatřeních, jaká budeme dělat. Jsme na ně připraveni, jak tu zaznělo. Ale v tuto chvíli cena elektřiny klesá, klesá taky cena emisní povolenky a to bude snižovat náklady firem, které vynakládají na energii.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Prima.

Jakub Kokoška, TV Prima: Dobrý večer, pánové, prosím, paní ministryně pro vědu a výzkum Langšádlová při příchodu na vládu řekla, že v případě, že by tyto firmy, kterým vy aktuálně pomůžete, dosáhly nějakého zvýšeného nebo mimořádného zisku, tak by možná měla být otázka nad tím, jakým způsobem by potom ty peníze vracely. Bavili jste se o tom, je pro to nějaký klíč, případně jaký? Díky.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Je to otázka budoucnosti. Ta otázka zní poměrně jednoduše a odpověď není úplně jednoduchá. Otázka zní, jestli daňoví poplatníci, ne stát, stát žádné peníze nemá, ale jestli daňoví poplatníci mají dotovat ziskové firmy, a pokud ano, které. Pokud ano, z jakých důvodů. A na to není jednoduchá odpověď ano, ne, protože pro nás jako pro Českou republiku je klíčové, aby pravidla státní pomoci byla stejná v Evropské unii.

Pro středně bohatou zemi jako Česká republika je ideální, aby pravidla té státní pomoci byla co nejmenší, protože čím je větší možnost pro státní pomoc, je to nejvýhodnější pro nejbohatší ekonomiky evropské. Proto dlouhodobě usilujeme, a to všichni ministři ve svých resortech, když jednají v Evropě, aby ta pravidla byla vymahatelná, stejná pro všechny, abychom spíše omezovali státní pomoc, ale hlavně, abychom odstraňovali překážky, které vadí soukromým investicím. Byrokratické překážky, příliš mnoho regulací, příliš dlouhé povolovací procesy.

Máme tady hlavně domácí úkoly, ale stejný problém trápí Evropu jako celek. Takže je tady mnoho cest, jak zjednodušit cestu a získat více soukromých investic, protože Evropa i Česká republika nevystačí s investicemi z veřejného sektoru a nutně potřebuje soukromé investice.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Jestli mohu ještě jednu reakci na tento podnět. Mě mrzí, že i po půl roce jsme mnozí nezavnímali, o co se tady jedná. To je něco jiného než dotace v covidu nebo dotace v energetické krizi. My se tady bavíme o výši poplatků, kterými je zatížena cena energie. Dotace v energetice jsou solárnímu průmyslu, který, připojením, která tady byla do roku 2010, 2011. To musíme splácet. Ale teď se bavíme o výši poplatků a o výši zdanění. A pokud firma, přestože má vysoké zdanění, je úspěšná, tak přece žijeme v demokratické společnosti a chceme, aby tady firmy byly úspěšné. Mimochodem, ony to zaplatí taky na vyšších daních.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR: Pro nás, jako pro zástupce podnikatelů, zisk není sprosté slovo. A mimochodem, daně se platí ze zisku. To znamená, pokud budeme směřovat k tomu, že firmy tady budou bez zisku, tak se taky můžeme nadít toho, že příjmy do státního rozpočtu můžou být výrazně nižší.

Úspěšné firmy znamenají úspěšný stát a možnost hradit i další veřejné služby, které se hradí ze státního rozpočtu. Proto si myslíme obecně, že je dobře, pokud se budeme směřovat od dotačního byznysu, chcete-li, dotační podpory, k finančním nástrojům, k návratným finančním nástrojům. Ale na druhou stranu nechceme to spojovat s tím, že zisk je něco, co by mělo být nemravné. Naopak, my si myslíme, že to je velmi zdravé.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já bych neměl, přesto dodám: Pan ministr financí řekl, že je složitá otázka na to, jestli by měli daňoví poplatníci podporovat ziskové firmy. Já si myslím, že velmi složitá je odpověď i na otázku, jestli by měli daňoví poplatníci podporovat ztrátové firmy. A proto je pro nás důležité to, co prosazujeme v rámci nového trhu, nového designu trhu s elektřinou, a to je, aby veškerá veřejná podpora, kterou budou jednotlivé členské státy poskytovat, byla nadále schvalována standardními procesy v rámci DG COMP tak, aby nebyly prostřednictvím veřejné podpory zvýhodňovány firmy v bohatších státech oproti těm méně bohatým anebo oproti těm fiskálně zodpovědnějším.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a z časových důvodů stihneme ještě jeden poslední dotaz. Poprosím Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, vy mluvíte o 25 000 odběrných místech, tak mohli byste ještě upřesnit, kolika teda konkrétních firem se to dotkne a které jsou z těch největších? A taky, když jste mluvili o těch cenách výrobků, tak jak se to teda promítne, nebo naopak nepromítne do cen výrobků, ten dnešní krok? A u kterých výrobků, které by mohly být pro ty běžné spotřebitele běžné, tak očekáváte, že třeba nebudou muset zdražovat? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Nejdřív obecná odpověď a pak o ty firmy asi poprosím pány, kteří zastupují zaměstnavatelské a podnikatelské subjekty. Budou mít ty firmy nižší náklady. To je jednoznačné. A teď – těžko můžeme mluvit do jejich cenové politiky, ale to znamená, že pokud měly naplánovaný zisk s nějakými náklady, které předpokládaly ještě včera, tak mohou mít nižší prodejní ceny při zachování stejného zisku, který plánovaly.

Nedá se automaticky říct, jak budou všechny firmy reagovat, ale dojde ke snížení jejich nákladů za energie, za 3,5 miliardy korun. To znamená, teoreticky se v té sumě nemusely zvyšovat ceny, teoreticky říkám, produktů a služeb o 3,5 miliardy korun. A bavíme se o částce bez DPH samozřejmě.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: My tady máme celou řadu firem, které mají cenovou politiku postavenou, buď ze zákona, anebo odvozenou, od různých regulačních vzorečků. To znamená například výrobce tepla tepelným čerpadlem mu do ceny vstupují náklady za elektřinu. To znamená, v tomto případě při snížení téhle té ceny ta energie bude levnější. Takže nebude mít inflační efekt, to je důležité sdělení.

A samozřejmě pro ty firmy, které jsou na těch globálních trzích, kde si nemohou dovolit zvýšit tu energii, pro ně to znamená úlevu, protože skutečně ty náklady boudou o to nižší. Ale samozřejmě, jak k tomu přistoupí jednotlivé firmy, to uvidíme v následujících dnech. Pravdou je, že dochází ke snížení. Vedle toho je taky pravdou, že někteří konkurenti v okolních státech se zdá budou mít ještě lepší podmínky.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud jde o ten počet firem proti počtu odběrných míst, tak jediné, co vám s jistotou mohu říci, že ten počet těch firem bude menší, možná, nechci říci výrazně menší. Ale některé firmy mají provozovny, kde každá provozovna má svoje odběrné místo. My to teď na úrovni ekonomicky spjatých firem skupin ještě spočítáno nemáme, ale bude to určitě méně firem, než je počet odběrných míst.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost, těšíme se a vás na tiskové konferenci po jednání vlády.