Tiskové konference

4. 9. 2008 15:48

Tisková konference k prezentaci informační kampaně pro české předsednictví Evropské unii, 4. září 2008

Upozornění: Text přepisu tiskové konference dosud neprošel korekturou, děkujeme za pochopení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala ve Strakově akademii dnes v celkem netradiční podobě. Ale v podstatě bych tímto chtěla zahájit informační kampaň České republiky, která bude předsedat Evropské unii od ledna. Ta komunikační kampaň bude až do června příštího roku, tedy necelých devět měsíců. Já už teď nebudu mluvit, podívejte se na zásadní věc k té kampani.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás všechny zdravím, dobrý den. Do českého předsednictví scházejí skoro přesně 4 měsíce. Půjde skutečně z českého pohledu o historickou událost. Já bych řekl o událost srovnatelnou s dobou Karla IV. a s tehdejším postavením království v Evropě a s postavením Karla IV. v Evropě. Možná, abych byl aktuální, s předsednictvím Spojeným národům Edwarda Beneše. Dnes je Evropa mnohem více integrovaná a mnohem více propojená a dopad té evropské politiky na občany zemí EU, tedy i na české, je daleko silnější a konkrétnější než byl v minulosti vliv Karla IV. na evropské dění. To, že to tak nevnímáme, že se to tak neuvědomujeme, že čtyři pětiny pravidel legislativy dnes pocházejí z Bruselu a musíme se jimi řídit, řídíme se jimi dobrovolně. To je věc, kterou moc nikdo neví a myslím si, že je to chyba. Byl bych rád, aby lidé tady doma chápali naše předsednictví jako unikátní příležitost jak pochopit EU a jak umožnit Evropské unii a zemím Evropské unie, aby pochopili nás. Jsme členy více než čtyři roky. Stále jí vnímáme jako něco vzdáleného, těžce uchopitelného, nezajímavého. Což neodpovídá skutečnosti. Stejně tak ani my nechceme, abychom byli vnímáni jako lidé či země, která si pořád na něco stěžuje. Byl bych rád, aby se lidé v České republice i díky našemu předsednictví sžili s EU, se všemi přednostmi a někdy i nedostatky, které v sobě nese a získali jsme tak rozumný pohled na Evropskou unii jako mají třeba Dánové, Holanďané a někteří další, kteří jsou evropskými zeměmi, ale ty svoje národní zájmy si velmi slušně, ale velmi důrazně dokáží obhájit. „In varientate concordia“, jednota v různosti. To je nejen oficiální motto Evropské unie, ale i moje vize působení České republiky v Evropské unii. Prakticky totožný význam má národní motto Spojených států amerických. Pluribus unum. Jednota se sestává z mnohých. A koneckonců je zde i jasná návaznost našeho předsednictví, Evropa bez bariér. Které znamená společný prostor svobody a respekt k jednotlivostem. Naše předsednictví je velkou šancí, kterou nechceme promarnit. Je šancí, že patříme do EU nejen formálně, ale i fakticky a že jsme schopni organizačně zvládnout ten obrovský kolotoč předsednictví, které v prvním pololetí 2009 pro nás zcela jistě bude znamenat. Logickou součástí, proto jsme dnes tady, celého toho našeho úsilí je ukázat Českou republiku jako aktivní součást EU. Proto ta komunikační kampaň, kterou dneska zahajujeme, je odrazem naší představy, jak chceme my představit Českou republiku nejenom Evropanům, ale i občanům České republiky, aby pochopili tu naši sounáležitost v rámci společenství. Proto jsme vybrali tváře předsednictví. Architektka Eva Jiřičná, světoznámé jméno, velká osobnost. Primabalerína Daria Klimentová, primabalerína londýnského baletu. Objevitel léku proti rakovině Antonín Holý, akademik, nedávno držitel spousty cen a také České hlavy. Tereze Maxová, která tady nemá fotografii a která je nejenom modelkou. Jaromír Jágr. Jméno, které obdivují v Rusku, USA i Kanadě, ale znají ho i všichni Evropané, je svým způsobem tváří České republiky. Petr Čech a v neposlední řadě pan dirigent Libor pešek, který tu měl být, bohužel tu není, takže ho nepřivítám. K těm slavným jménům, mezi které by patřila možná i některá další, nedávno zemřelý Tomáš Baťa, určitě Miloš Forman, jsme přidali jednu anonymní tvář. Tou tváří je kostka cukru. Nevím, jestli to víte, kostka cukru je český vynález. Tím jsem vám možná trochu napověděl, proč obdržíte balení kostek cukru, nebo jste ho obdrželi při vstupu. Pochopili jste částečně z toho úvodního spotu, který vám pustíme dnes ještě několikrát. Chtěli bychom, aby tato kampaň byla pochopena, aby odrážela naši představu o nás a aby pomohla vytvářet představu ostatních lidí o nás jako Češích a o České republice.

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: Dobrý den, vážení přátelé, dámy a pánové. Já si myslím, že asi nejlepší by bylo na úvod poděkovat všem těm, kdo se na tom podíleli. Premiér už poděkoval těm, kteří bez nároku na jakýkoliv honorář dali své tváře. Myslím, že neudělali chybu. Ty herecké výkony, které na tom spotu můžete vidět na tom spotu, skutečně odkryly netušené talenty lidí, kteří se jinak zasloužili úplně někde jinde než v herectví. Dál bych moc a moc chtěl poděkovat těm, kteří na tom filmu nejsou, ale bez nichž by to nebylo možné. Velký díl patří Herbertu Slavíkovi, zmámenému českému fotografovi, který léta fotí tváře české republiky i tváře světa a byl to on, kdo přišel s tím nápadem, přijít s tvářemi českého předsednictví a kdo z velké části zmobilizoval i lidi, kteří se do toho pustili.

Chtě bych poděkovat také Edovi Kaubovi, který tu dnes mezi námi je a můžete si s ním poté popovídat až tiskovka skončí, který měl na starost zpracování toho reklamního konceptu a v neposlední řadě bych moc a moc chtěl poděkovat režisérce Alice Nellis, která tento spot režírovala. Myslím si, že kdybychom to dali nějaké firmě, tak nikdy z toho nedostaneme to, co se podařilo prostě udělat touto cestou. Potkali jsme se v Karlových Varech, kdy jsme zoufale někoho sháněli a já mám její filmy moc a moc rád. Ona tady dneska s námi není, protože je myslím v nemocnici, ale jí patří velký dík. Proč vůbec s tou kampaní přicházíme? Především máme jako vláda povinnost informovat. My jsme si udělali několik průzkumů veřejného mínění a mě se líbilo, že normální řadový občan a ne ti akcionáři toho politického procesu, kteří neustále chodí v parlamentu, ale lidé v naší zemi o tom moc nevědí a cítíme jako svůj velký úkol vzbudit zájem. Vedli jsme na toto téma ve finále velkou diskusi, jaké má být to tvrzení a mohli bychom toto po zvažování, protože soudíme, že je to způsob, jak trošku, s lehkou nadsázkou upoutat pozornost lidí. Čili, povinnost informovat, upoutat pozornost. Druhý důvod. My jsme kromě toho základního hesla „Evropa bez bariér“ vždycky říkali a koneckonců objevuje se to v dokumentech o přípravách předsednictví, které vytvářeli i předchozí dvě vlády. Objevovalo se tam tvrzení, že chceme zanechat nějaký otisk. Musíme si uvědomit, že ta doba ve které my budeme předsedat unii není vůbec jednoduchá. Budou volby do Evropského parlamentu, bude končit funkční období Evropské komise, bude končit funkční období Evropského parlamentu. My musíme být realisté. Nemůžeme očekávat, že se stane nějaká veliká reforma, že nastane nějaká revoluce. Naše ambice musí odpovídat reálným možnostem. Nebudeme to mít jednoduché, protože to budeme dělat ve víru toho vrcholícího zápasu, kdy nejeden europoslanec z jakékoliv členské země se bude chtít výrazně profilovat a nepůjde o to něco konkrétního dokázat. S tím máte zkušenosti jaká je atmosféra před volbami u nás. Ale půjde o to upoutat na sebe pozornost. Kde my, jako česká republika, můžeme ukázat nějakou silnou stránku. Vždy, když jsme si tuto otázku kladli, tak jsme si na to odpověděli, tehdy, když nebereme sami sebe nějak smrtelně vážně, když se na sebe umíme trochu podívat s odstupem, s určitým nadhledem, s nadsázkou. To jsou naše silné stránky a já jsem rád, že v tom spotu těch tváří těch jednotlivých herců se, myslím, podařilo toto zdůraznit. Proto to tady pustíme dneska víckrát. Zanechat stopu. Určitá originalita, humor, nadhled jako silná česká stránka. Zároveň se nebát a přistoupit k tomu hrdě a se sebevědomím a proto je ten projekt „Tváře“, protože to jsou lidé, kteří tu stopu v Evropě a ve světě zanechali. Vzkaz je jasný, my to prostě dokážeme. My nemůžeme v souladu se zvyklostmi EU zveřejnit logo nyní. Ty zvyklosti jsou tak někdy měsíc před koncem toho předsednictví předcházejícího,l abychom nezastínili to stávající, které je francouzské a má své velké ambice. Jediné s čím přicházíme jsou barvy českého předsednictví, které jsou jakýmsi nakročením k tomu, s čím půjdeme ven, počítám v druhé polovině listopadu. Přemýšleli jsme, že potřebujeme ještě nějaký komunikační nástroj. A to je ta kostka cukru.. To je jeden z mnoha originálních českých vynálezů. Já pro pobavení přečtu ten podtext. Bylo to v roce 1829 kdy bratři František a Josef Regnerovi založili cukrovar na řepu v Kostelním Vydřím u Dačic. A ten cukrovar se pak přesunul do Dačic a v roce 1840 se stal ředitelem té české rafinerie 41-letý Jakub Kryštof Radt. On to nebyl čistý Čech, byl myslím částečně Švýcar, což nám v určitém smyslu též implikuje, že ta Evropa je stále ještě nedokončený úkol a asi tři desítky dělníků tehdy v té dačické továrně vyrábělo ročně až 10000 centů homolí cukru ve formě v jaké se nabízel. Tvary velmi pěkné, ale nepraktické. Dělení na použitelné kousky vyžadovalo znalecký výkon a bylo to svým způsobem nebezpečné. Radt tedy přemýšlel, jakou formu by měl mít cukr pro okamžité použití. Dokonce se traduje, že jeho dumání zrychlila nehoda, když paní Radtová se při sekání té homole zranila. Se zdviženým prstem ovázaným šátkem pověděla choti cosi ve smyslu „už s tím něco dělej, jsi přeci ředitel“. V říjnu následujícího roku proto pan Radt na prostřený kuchyňský stůl položil bedničku a s tajuplným úsměvem řek: „Drahá, konečně jsem ti splnil přání.“ V bedničce bylo prvních 300 kusů bílých a růžových kostek řepného cukru. Zrodil se tedy jeden z vynálezů, jehož praktické použití poznal celý svět. Takže i my máme ředitele, i my do toho jdeme s určitými inovacemi, koneckonců, ten rok 2009 vyhlásila Evropská unie rokem kreativity a inovací a toto je náš takový první náznak s čím do toho chceme přispět.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Dámy a pánové, já jenom možná pár technických detailů. Tato kampaň je koncipovaná jako celoplošná. To znamená, že podlinkováno, nadlinkováno, uvidíte ten spot v televizi. Poběží i formou billboardů. Další technické detaily jsou uvedeny v tiskové zprávě, kterou při vašem odchodu obdržíte od asistentů. Co se týče toho maximálního efektu, který je opravdu důležitý teď na začátku, souvisí s tím, že v září začíná cesta pana vicepremiéra po regionech, kde se budou konat neformální ministerské rady během českého předsednictví. Jako první navštíví pan vicepremiér Luhačovice. Toto a další detaily najdete v tiskové zprávě.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, teď je čas pro vás. Poprosíme o dotazy. Já poprosím předsedu vlády a pana vicepremiéra. My tady s Míšou budeme vyvolávat. První dotaz, prosím.

ČTK: Já bych měl dotaz. Co si vláda slibuje od této kampaně v porovnání s kampaně na radar, která nebyla tak úspěšná? Druhý dotaz, jestli necítí určitou negativní konotaci toho hesla „Evropě to osladíme“. Zda to nemá určitý negativní nádech?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se domnívám, že kampaň na radar byla úspěšná. I když ne možná úplně chtěná. Nejlepší kampaň na radar byl přeci konflikt v Jižní Osetii. To je odpověď na první otázku. Na tu druhou. Samozřejmě, on to vysvětloval Alexandr Vondra, že ta diskuse o tom hlavním heslu toho heslo „Evropě to osladíme“, má minimálně dvě vnitřní souvislosti. A ta jedna je trochu provokativní, pokud se na to ptáte po zhlédnutí toho spotu, myslím čtyřikrát, mě to trochu překvapuje, protože i po vysvětlení Alexandra Vondry je jasné, že jsme to tak nemysleli. Ty dvě souvioslosti.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Další dotaz, prosím.

Czech business weekly: Já bych se chtěla zeptat, kolik ta kampaň vlastně stála?

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: my to konečné číslo vám řekneme asi až později, ale vychází nám zhruba na celý ten podzim 11 milionů korun.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz, prosím. Prima.

Televize Prima: Já jsem se chtěl jen zeptat, když naše předsednictví přímo budou konat na těchto místech se budou konat neformální rady ministrů, kde se budou scházet právě zástupci členských zemí a obyčejný občan to ani nemusí pocítit, že nějaké předsednictví je. Neznamená to, že 11 milionů jsou ty peníze vyhozené, že je to zbytečné?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tímto pohledem, pane redaktor, by bylo vyhození všech peněz na české předsednictví a nemuseli bychom to dělat. My si myslíme, že české předsednictví je šance. To je to, o čem jsem mluvil já. Mrzí mne, že jste mne neposlouchal. My chceme, aby Češi se cítili více býti členy EU a začali více chápat některé procesy, aby začali chápat, jak EU funguje, nejenom prostřednictvím medií, ale i praktickou zkušeností s tím předsednictvím a naopak, aby Evropané pochopili trochu i náš přístup k věci a to jakým způsobem a proč mnohdy reagujeme. Já si myslím, že to je tato šance a v tom kontextu nákladů na české předsednictví je 11 milionů směšná částka.

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: Vy děláte v komerčním mediu, v televizi, jestli se nepletu. Zkuste se zeptat svého marketingového oddělení, jestli něco takového za takovouto částku udělala nějaká firma. Já si myslím, že by vás s tím vyhodili. Rozhodně to cítím jako naší povinnost do toho investovat.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Prosím, další dotaz.

Lidové noviny: Já jsem se chtěla zeptat, jestli víte o nějaké jiné zemi, která využila celebrit pro propagaci předsednictví? A druhý dotaz, čí byl nápad použít tu kostku cukru?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Každá země při každé takové příležitosti používá celebrity pro prezentaci svého záměru. Když končili olympijské hry v Číně, tak jste mohli vidět ten doubledecker, který přijel na plochu to ptačího hnízda, obrovského stadionu pro 90 000 lidí, kde byli lidé jako David Beckham a další. Je to přeci normální a standardní řešení. Jenom na doplnění, protože ty dotazy jdou hodně po ceně, jsou země, kde mají speciální ministerstvo pro poskytování informací vlády vůči občanům. Například v Británii, jak já to uvádím, základní částka je asi 30 milionů liber ročně. Chci říct, že v tomto kontextu si myslím, že děláme práci, kterou dělat musíme. Využívání těchto lidí je přesně to, čím se můžeme prezentovat jak směrem dovnitř, abychom měli to sebevědomí, to nám někdy chybí, i směrem ven. Mohlo tam být 10, 20 či 50 jiných tváří, protož Češi ve světě jdou úspěšní a někdy ani Evropa ani neví, že ten konkrétní člověk je Čech a že je z této země, protože už v té země dlouho nežijí, jak Milan Kundera a další. Já chci říct, že ten nápad s kostkou cukru, to byl tvůj Sašo?

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: Já jsem měl na stole v květnu, červnu docela tlustou dokumentaci o českém cukrovarnictví před a v době vstupu do EU. Myslím si, že někdy v červnu jsme tam seděli s Herbertem Slavíkem v mé pracovně a já jsem řekl, myslím zhruba tuto větu: „Někteří skeptici říkali, že se tam rozpustíme jako kostka cukru.“ A my přeci nejsme kostkou cukru, my jsme vynalezli kostku cukru. I kdybychom byli kostkou cukru, tak co by mělo být naší ambicí? Trochu ten čas osladit.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem myslel, jestli to nemělo souvislost s tím, že jsme přišli o jednu třetinu naší cukrovarnické kvóty díky působení minulé vlády. to tam nebylo.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Markýza.

Televize Markýza: Dobrý den. Kdo tedy rozhodl o finálním výběru celebrit? Otázka na pana premiéra, nechcete si v tom spotu zahrát i vy osobně?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dlouho jsme o tom uvažovali, ale protože by to získalo jistě negativní souvislosti, tak jsem na to rezignoval, ale my jsme to připravovali v poměrně úzkém kolektivu. Závěrečné věci jsme prohádali s Alexandrem Vondrou. Výběr těch lidí byl opravdu kolektivní dílo. Bylo třeba ty lidi oslovit a přesvědčit. Už řekl Alexandr Vondra, že nám v tom hodně pomohl Herbert Slavík, ale nejen on. Pro ty lidi to byla také zajímavá zkušenost a já jsem hrdý na ně, protože jsou opravdu výborní. A to není konec, my vás budeme postupně informovat s dalšími závěry a komunikačními prostředky během českého předsednictví a i před ním. Samozřejmě, chtěl jsem tam hrát, ale nemůžete chtít všechno.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Další dotaz.

Deník: Dobrý den. Já musím říct, že se mi ten spot velmi líbí. Je to opravdu hravé, pěkné, nicméně, jak říkal pan vicepremiér, je tam ta poťouchlost a chci se zeptat, zda si nemyslíte, že to heslo „Evropě to osladíme“ především směrem do Česka bude mít právě tu konotaci v souvislosti i s možným neschválením Lisabonské smlouvy, že to té Evropě opravdu nandáme a že jsme přeci jen ten prvek, který do něj nechce úplně zapadat. Děkuju.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ale to nám opravdu křivdíte. Češi jsou poťouchlý, myslím, že to patří k našim národním vlastnostem. Nicméně, musíme se soustředit na to pozitivní. Evropa prožívá poměrně hořké období díky té komunikaci o celé řadě otázek a Češi se rozhodli to Evropě osladit a tu diskusi jim zpříjemnit. Toto je ten pozitivnější aspekt toho hesla a já se soustředím vždycky na to pozitivní.

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: Já bych chtěl ještě říci jednu věc. já věřím, že pak bude mít druhou fázi, někdy od ledna. Ale vy si můžete domýšlet, jak budeme pokračovat. My vám to teď neřekneme, ale jednou věcí jsem si jist, aby to mělo úspěch, tak musíte mít ten komunikační nástroj pořád stejný. Nepůjdeme z cukru na sůl. Jo? Ale že si dál můžeme hrát s tím cukrem. Podívejte, my jsme o tom debatovali, já jsem koneckonců zapomněl poděkovat, když jsem děkoval, chlapům, kteří nám jako externisté pomáhali. Též bych chtěl poděkovat Míše jelínkové, Janě Bartošové, a Gábině Škrcové. My jsme o tom dlouho mluvili, ktří zodpovídají za ten chod úřadu, samozřejmě, mohu říkat potom, že já jsem potom taky mluvil s premiérem. Rozumíte, jak jsme říkal, jeden z cílů té kampaně je zaujmout. Proto jsme, kde jsme.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prosím.

Markýza: Ještě jednu doplňující otázku k těm celebritám účinkujícím v tom spotu. Museli jste někoho přesvědčovat, aby si tam zahrál? Odmítl někdo účast na této kampani?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme měli od začátku, když jsme se o tom bavili, byl to poměrně úzký kolektiv, měli vytipované lidi, o kterých jsme si mysleli, že mohou oslovit jak lidi u nás, tak lidi v Evropě, ve světě. Ne všichni se mohli uvolnit, ne všichni se mohli natáčení zúčastnit. Zdaleka jsme nevyčerpali ještě všechny prostředky, které chystáme v tomto ohledu. Nicméně, nenašel se nikdo, kdo by to odmítl nebo koho bychom museli dlouze přemlouvat. Toho si vážím, protože ti lidé dali svoji tvář českému předsednictví, jdou svým způsobem s kůží na trh stejně jako česká vláda, která to musí celé zvládnout a v tomto smyslu si jich opravdu vážím. Nemohou tu dnes být, protože každý má své povinnosti, ale myslím si, že ta jejich podpora mě velice těší.

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: Já jsem byl skutečně překvapen, s jakou chutí a odpovědností do toho šli. To je myslím i vidět na tom filmu. Ale třeba Jaromír Jágr, měli jsme na tom málo času, dělali jsme to v létě v době dovolených, proto tady herbert Slavík není, ten si vzal tu dovolenou až teď, ale Jaromír Jágr do toho šel, to bylo pár hodin před tím prvním odletem do Omska, mohl se věnovat sobě, přítelkyni nebo komukoliv, ale věnoval svůj čas tomuto projektu. Opravdu mu patří dík.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Máte ještě nějaký dotaz? Prosím.

Aktualne.cz: Já bych se chtěl zeptat, zmiňovali jste tam, že chcete mluvit a zprostředkovat Evropě lidi z české historie, kteří se nějak významně přičinili o posun dopředu. Jestli použijete i další jména, jako třeba Julius Mainl, Ferdinand Porsche, co se tady narodili a jinde na světě přinesli velké vynálezy? Druhá otázka, co se týče toho spotu. Když chcete lidem komunikovat a zprostředkovávat Evropskou unii, jestli pak není trochu dvojsmyslné, otázka na pana Topolánka, že ODS dala Lisabonskou smlouvu k Ústavnímu soudu. Jestli to lidi nemůže trochu mást, že na jednu stranu chce vláda lidem Evropu přiblížit a na druhou stranu dělá kroky, které směřují naopak.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych vás chtěl tedy opravit, protože Lisabonskou smlouvu k Ústavnímu soudu dal Senát, nikoliv pouze ODS, abyste to nezjednodušoval. Já si myslím, že já jsem tu otázku úplně nepochopil. Možná že nebylo cílem, abych jí pochopil. Vnímáme spolupráci připravenou v rámci toho předsednictví s celou řadou dalších lidí. Vybrali jsme si je sami. Ta jména, které jste uvedl mezi nimi nejsou. Myslím si, že to není tak podstatné, ale pochopil jsem z vaší otázky teď v závěru. Když nad tím přemýšlím, nebyla úplně korektní.

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: Mimochodem, předmětná smlouva je i u Ústavního soudu v Německu a v Německu si kladou takovéhle otázky. Já si myslím, že nerozumím tomu.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: ještě nějaké dotazy? Pokud nejsou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Pan premiér.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já tady nestojím jako předseda ODS,ale jako předseda vlády. Je to přeci jenom trochu rozdíl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Děkujeme za pozornost a poprosím na závěr ještě jednou pustit ten klip. Díky.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Připojené dokumenty