Tiskové konference

17. 6. 2021 12:35

Tisková konference k zahájení bilaterálních česko-polských jednání o podmínkách těžby na dole Turów, 17. června 2021

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Dámy a pánové, dobré dopoledne, vítám vás na tiskovém brífinku k zahájení bilaterálních česko-polských jednání o podmínkách mezivládní dohody o těžbě na dole Turów. Vítám zde ministra životního prostředí České republiky Richarda Brabce, ministra klimatu a životního prostředí Michała Kurtyku, vítám zde i Martina Půtu, hejtmana Libereckého kraje a maršálka Dolnoslezského vojvodství Cezaryho Przybylského. Pane ministře, prosím, máte slovo, respektive prosím o překlad.

Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR: Tak děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za váš zájem o téma česko-polských vztahů, a především těch, které jsou dneska uvozeny, řekněme, aktuálním jednáním o budoucnosti těžby uhlí v dole Turów na polské straně a jeho dopadů na životní prostředí na straně české.

My jsme dnes přivítali polskou delegaci, skutečně velmi reprezentativně zastoupenou panem vicepremiérem, panem ministrem a dalšími ministry polské vlády a jeho experty a jednoznačně jsme se shodli hned na začátku, protože ta expertní jednání teprve začnou, že je cílem dohoda, a ne soud.

My máme s Polskem velmi dobré sousedské vztahy, spolupracujeme v desítkách oblastí, v rámci V4 i mimo ni, a ty dobré sousedské vztahy samozřejmě také v sobě zahrnují a obnášejí, že sousedé musí občas řešit i ty věci ne úplně příjemné. A to je právě stávající záležitost rozšiřování dolu Turów a jeho dopady na české území.

My jsme si dnes velmi otevřeně hned na tom začátku jednání se zástupci polské vlády vyjasňovali naše pozice a řekli jsme, že logicky nemůže být zájmem ani jedné ani druhé strany zhoršení těchto česko-polských vztahů, ať už na úrovní vlád, ale především na úrovni občanů. Protože především v těch oblastech příhraničních, kterých se to týká, já jsem velmi rád, že tady máme dnes zástupce regionů, šéfy regionů na obou stranách, to prostě už se přenáší i do zhoršení těch normálních občanských, lidských vztahů mezi oběma zeměmi a to je eskalace, kterou si nikdo nepřeje.

Také jsme se shodli na tom, a to je debata, která se dnes vede na jednotlivých úrovních a i někdy v médiích, co je vlastně cílem. Já chci znovu říct to, co už jsme několikrát opakovali, a to, co i vyplývá z právní pozice, a to, co vyplývá i z té, řekněme, obecné pozice, kterou má Česká republika. My dnes jednáme s Polskem, abychom minimalizovali nebo zcela omezili negativní dopady těžby v dole Turów na české území, na občany především Libereckého kraje.

Týká se to reálné ztráty nebo obav o ztrátu pitné vody, poklesu podzemích vod, zvýšení hluku, zvýšení prašnosti, popřípadě otřesů a sedání terénu, které má pak samozřejmě negativní vlivy na české území. A v této souvislosti jsme samozřejmě jednali o stanovisku polské strany, které dobře známe.

Těžba uhlí na dole Turów a s tím související elektrárna, když máme přímý přenos do Polska, tak je samozřejmě pro Polsko velmi důležitá. A my to vnímáme. My nechceme připravit lidi, kteří tam pracují, o práci. Na druhou stranu jsme jasně požádali nebo žádáme polskou stranu, aby vzala v úvahu to, že pokračující těžba na dole Turów prostě má negativní dopady na životní prostředí na českém území a že logicky, jako vláda České republiky, hájíme zájmy českých občanů.

To znamená, jsou tady dvě pozice, každá vláda samozřejmě hájí své a naším cílem jako odpovědné vlády je najít řešení a my máme tu odpovědnost za zlepšení, nebo navrácení těch vztahů, česko-polských, tam, kde byly, a ne na jejich dalším zhoršování.

Já tady chci říct tedy úplně jasně, že nebylo cílem ani té žaloby, aby zastavila těžbu uhlí v dole Turów, protože to nemůže, nebo zastavila na věky věků, řekněme, protože to nemůže být ani cíl, ani na to taková žalobní legitimace neexistuje ani na úrovni Evropské komise či Evropského soudního dvora, protože by to bylo zasahování do energetického mixu, do svrchovaného práva Polska, stejně jako my bychom samozřejmě nepřipustili, aby někdo zasahoval do energetického mixu České republiky.

Ale na druhé straně je úplně jasné, že tam musí být stanoveny podmínky, za kterých bude zajištěno, že případné pokračování těžby v dole Turów nebude mít negativní dopady na životní prostředí a na kvalitu života na české straně.

Já jsem v posledních týdnech několikrát v médiích, nebo mnohokrát, četl zprávu nebo informaci o tom, že ta smlouva nebo dohoda, o které budeme jednat, která je navržena tak, že obsahuje v podstatě jenom finanční částku. Někdo to dokonce nazval výpalným. Tak to chci kategoricky odmítnout, je to úplný nesmysl. Ta částka finanční kompenzace je za prvé pouze jednou z částí našeho jednání a za druhé to není žádné výpalné, ale prostě jsou to konkrétní náklady, které by měla polská strana, řekněme, uhradit jako podíl svůj na zajištění alternativních zdrojů pitné vody do té oblasti, jako samozřejmě hrazení monitoringu ve všech možných oblastech, jako podíl už na projektových pracích nebo zaplacení projektových prací, které už byly v této věci učiněny nebo realizovány na české straně.

Ale kromě té částky je tam i celá řada dalších věcí, které se právě týkají klíčových záležitostí, které na první pohled vypadají technicky, ale jsou hrozně důležité. A to je třeba zajištění funkčnosti té těsnicí stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území do dolu. Je tam také stavba toho tzv. zeleného zemního valu, který by měl minimalizovat dopady zhoršení ovzduší, respektive zvýšené prašnosti, hluku na české území. Jedná se samozřejmě také o to, aby polská strana zahájila přezkum těch povolovacích řízení, to je i něco, co chce i Evropská komise. A to jsou všechno věci, které jsou tam obsaženy, o kterých budeme jednat.

To znamená, znovu opakuji, tam se vůbec nejedná o to, že bychom vyhandlovali, tak jak se také objevilo někdy v mediích, náš souhlas s pokračováním těžby za peníze. Je to úplný nesmysl. My se chceme dohodnout na jasných podmínkách. Jsou tam, řekněme, i jasné pojistky, za kterých bude zaručeno, že se dramaticky omezí až naprosto klesne na nulu nebo se významně minimalizuje dopad na životní prostředí.

A znovu říkám, my jsme jednali o této věci poměrně dlouho a alfou omegou jsou záležitosti, které se týkají pitné vody. Tedy dopady, které už v minulosti reálně proběhly při pokračování těžby v minulém století, protože důl Turów, jestli se nemýlím, je tam asi padesát let a k těm dopadům už došlo. A náš cíl je prostě to, aby se neopakovalo to, co se stalo před desítkami let, kdy dramaticky klesly hladiny podzemních vod na českém území a samozřejmě v době sucha ve stávajícím období by to mělo mnohem dramatičtější dopady a účinky než před desítkami let.

To znamená, jsme na začátku jednání, které bude mnohovrstevné, kde je celá řada podmínek, a znovu opakuji, je naším cílem dohoda v této věci a jsem rád, že polská strana deklarovala, že je ta dohoda i jejím cílem. Děkuju.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Já děkuji panu ministrovi a poprosím nyní pana ministra Kurtyku.

Michał Kurtyka, ministr klimatu a životního prostředí Polské republiky: Já velice děkuji panu ministrovi životního prostředí. Chtěl bych říci, že to, co nás spojuje, je naše společná vůle dospět k dlouhodobé bilaterální dohodě bez potřeby angažování evropských institucí. Jak to řekl pan ministr, chceme dohodu, nikoliv soud.

Musím říct, že to naše jednání dnešní bylo, podle mého názoru, velmi dobré. To, že bereme situaci velice vážně, ukazuje i složení naší delegace, ve kterém jsme přijeli. Je tu pan vicepremiér Jacek Sasin, je tady ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański, jsem tady já. My jsme slyšeli ta očekávání, která zde jsou, a opravdu směřujeme k tomu, abychom našli dohodu, aby byla splněna ta očekávání, která už tady vyslovil pan ministr.

Na obou stranách hranice máme doly, takže víme na obou stranách hranice o jejich vlivech. Víme o těch pozitivních vlivech, které tady zmínil i pan ministr Brabec, čili pozitivní vliv na energetickou bezpečnost a zaměstnanost v regionu. Současně víme také o negativním působení těchto komplexů a my teď musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy jak polské, tak české strany, a to nejenom na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v těch regionech.

A proto jsem velice rád, že jsou tady zástupci regionů. Je tady pan hejtman Půta, je tady maršálek Przybylski. A tím vlastně i dáváme najevo, jak zásadní je pro nás situace obyvatel v Libereckém kraji, v oblasti Turówa a Bogatyni. Právě ta blízká perspektiva, situace lidí v těchto regionech je pro nás tím, co nás pohání k dobrému vyřešení této situace.

My tedy, jak říkám, chápeme potřeby a obavy té lokální společnosti, a proto hovoříme o takových projektech, které nám umožní vyřešit minimalizovat negativní vliv na životní prostředí. Uvědomujeme si, jak zásadní jsou zásoby vody, zažíváme na obou stranách hranice v poslední době sucha, takže si uvědomujeme, jak je důležité chránit náš společný domov, vlastně celou planetu v této oblasti.

Proto směřujeme k minimalizaci rizik, ta práce na tom už trvá dlouhá léta, ale teď bychom ji potřebovali a chtěli intenzifikovat, abychom intenzivněji pracovali i na té přeshraniční úrovni v rámci euroregionu Nisa, který se zde nachází, abychom našli ten přesah přeshraniční, aby nás ten problém spojoval, nikoliv rozděloval.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Děkuji panu ministrovi a poprosím pana hejtmana Půtu o krátké také slovo.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Dobrý den. Já jsem rád, že jsme se dnes mohli potkat na této úrovni u jednoho stolu a že jsme začali jednat o podmínkách mezivládní smlouvy. Domnívám se, že koneckonců právě ta dohoda mezi vládami České republiky a Polska je nejlepší cestou, jak řešit nejenom ty problémy, které existují, ale také všechny problémy, které nás mohou v příštích letech čekat.

Teď se ozývají názory, proč tu dohodu chceme, proč o ní jednáme. Já myslím, že je potřeba říct, že ten návrh, který se bude dnes a zítra na expertní rovině projednávat, řeší významně více problémů a má významně větší ambice, než byl obsah žaloby České republiky u Evropské soudního dvora.

Já tady chci říct, že my jednoznačně chápeme obavy našich polských sousedů z nějakého rychlého uzavření celého komplexu dolu a elektrárny Turów. Pracuje tam 5 000 lidí, celý ten výběžek, celý okres Zhořelec je na té firmě, na dolu i na elektrárně z pohledu pracovní síly závislý.

My si ty obavy uvědomujeme a já to opakuji několik posledních let, stejně jako těch několik posledních několik let vysvětluji na polské straně a žádám také o pochopení pro naše obavy ze zhoršujícího se životního prostředí ve chvíli, kdy se těžba v Turówě má přiblížit k českým hranicím. Jsem rád, že jsem dnes slyšel od pana ministra Kurtyky a od jeho kolegů, že ty obavy jsou na polské straně vnímány velice silně.

Naším cílem je ochránit české obyvatele, ochránit životní prostředí, ve kterém žijí, a pevně věřím, že ta dohoda bude také začátek hledání nějaké společné strategie toho, co v příštích desítkách let čeká nejenom Českou republiku, ale také Polsko, ostatně celou Evropu, a to je odchod od uhlí jako energetické suroviny. A my ten náš problém nemůžeme řešit každý na své straně hranice, musíme se ho naučit řešit společně jak na úrovni vlád, tak na úrovni obou regionů.

Ještě jednou děkuji za to dnešní jednání. Věřím, že bude úspěšné, alespoň jsem z toho měl na začátku pocit, že obě strany dohodu chtějí a jsou připraveny na ní pracovat, protože věřím tomu, že každá dohoda je lepší než blokáda hranic nebo demonstrace před úřady anebo třeba blokování těžebních strojů.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Děkuji panu hejtmanovi a poprosím pana maršálka.

Cezary Przybylsky, maršálek Dolnoslezského vojvodství: Dámy a pánové, já bych rád řekl, že toto už je druhé setkání na toto téma a tentokrát na velmi vysoké úrovni. Máme tady pana vicepremiéra, máme tady ministry a jsme zde rovněž my jako zástupci samospráv. A já už z toho jednání, tak jak je vedeno, vnímám nebo jsem přesvědčen, že dojdeme k nějaké dohodě.

Budou ta jednání obtížná, ale domnívám se, že by měla být úspěšná. Na výsledky našich jednání čekají nejen lidé v našich zemích, ale celá Evropa k nám obrací zrak a čeká, jakým způsobem to zvládneme. A já se domnívám, že bychom to zvládnout měli. Ostatně máme zkušenost, že spolupráce na naší regionální úrovni mezi Libereckem a Dolnoslezským vojvodstvím je vzorná.

Je jenom přirozené, že obyvatelé na obou stranách hranice očekávají od zástupců svých vlád a regionálních samospráv to, že ochrání jejich zájmy. A naším úkolem je tyto zájmy hájit a domluvit se. My jako zástupci příhraničních regionů, které mají vliv i na to, jak je situace vnímána v celé zemi, tak bychom rádi našli nějakou společnou strategii v rámci tří zemí, třech příhraničních regionů Polska, České republiky a Německa. Byla by to strategie strategie energetické transformace s důrazem na ochranu životního prostředí. A myslím, že zde mohu hovořit i za svého přítele Martina Půtu, že vyvineme veškeré úsilí, aby ta dohoda byla uzavřena.

Děkuji.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Děkuji a pro tuto chvíli děkuji všem řečníkům. Máme čas na několik dotazů, jestli pan ministr nechce něco doplnit tedy? V tuto chvíli nechce. Takže poprosím v sále dotazy.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den. Budu mít dotazy na obě strany. Začnu delegací z Polska. Chtěla bych se zeptat, jak to teď aktuálně vypadá v dolu Turów. Jestli se tam těží, do jaké míry a jak jste reagovali na návrh Česka na pokutování Evropským soudním dvorem? Ještě druhá věc na vás: Jestli souhlasíte se všemi těmi připomínkami a podmínkami z české strany, jak co se týče finančního zajištění pitných zdrojů na české straně, tak třeba vpouštění českých odborníků do dolu Turów, aby tam mohli provádět ty pravidelné kontroly? A pak bych se zeptala, prosím, české strany, jak blízko jste reálně dohodě? Jak říkal pan hejtman, tak to jednání bude dnes a ještě zítra pokračovat. Znamená to tedy, že zítra bude jasno, jestli ta dohoda bude uzavřena nebo v jaké fázi to je? Děkuju.

Michał Kurtyka, ministr klimatu a životního prostředí Polské republiky: Já děkuji za dotaz. Jak už říkal pan ministr Brabec, není intencí české strany okamžitě zavřít ten důl. Všichni mají povědomí o tom, jak zásadní je utváření energetického mixu pro zajištění fungování státu.

Čili my se musíme pokusit najít smírné řešení, které by umožnilo té společnosti, která hraje zásadní roli pro polskou energetiku, fungovat v rámci daného prostředí. A musíme najít modus operandi, který nám umožní minimalizovat důsledky té činnosti. Jedná se o ten pozemní val, o kterém byla řeč, o filtrační stěnu a její těsnost. My teď musíme v rámci rozhovorů mezi experty se ujistit, protože už poměrně podrobně známe ty potřeby, ty obavy na české straně, musíme se ujistit, že to řešení, které připravíme, bude dostačující.

Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR: Tak ještě z české strany k vaší otázce, díky za ni. Já jenom navážu na pana kolegu Kurtyku v jedné věci. Já myslím, že všichni asi víme, že důl nemá žádné tlačítko, které když zmáčknete, tak prostě přestane těžit, a když ho zmáčknete podruhé, tak zase znova najede. Tam je samozřejmě celá řada nesmírně moc technických opatření, která je potřeba splnit.

To není jenom ukončení těžby, že ti lidé okamžitě odejdou, ale vy tam samozřejmě musíte dělat spoustu věcí, čerpat vodu… Prostě to jsou opravdu věci, které já myslím, že tady všichni chápeme.

Já znova opakuji to, že cílem české strany nebylo, a ani k tomu ta žaloba nesměřovala, a ani není, aby ten důl přestal těžit. Tím cílem je, aby to případné rozšiřování těžby směrem k českému území skutečně bylo zavázáno jasnými podmínkami, které minimalizují ten dopad jak na spodní vody, tak na ostatní složky životního prostředí. A to dokonce tak minimalizují, že tam v podstatě budou i pojistky právě nejenom, aby se to nestalo nebo nadále nepokračovalo, ale bude tam další pojistka toho, že budou postaveny, financovány z polské strany alternativní zdroje pitné vody.

Jak jsem říkal, ta dohoda je mnohovrstevná, je tam celá řada věcí. Když se ptáte, kdy bude dokončena, tak my jsme dnes dopoledne začali to vyjednávání na této nejvyšší úrovni. To bude pokračovat dnes odpoledne a zítra celý den na té expertní úrovni a nepochybně bude velmi složité, protože tam je řada podmínek z naší strany, které bychom rádi splnili.

Bude samozřejmě záležet na připravenosti polské strany nebo na jejich názoru, ona také má několik dní tu dohodu, její návrh k dispozici. I kdybychom se ale dohodli zítra, tak samozřejmě to ještě bude podléhat schválení vlády minimálně na české straně, já předpokládám, že i polské vlády, protože já mám osobně mandát s panem ministrem zahraničních věcí, abychom připravili tu dohodou a předložili ji do vlády a mezitím určitě bude projednávaná i v Polsku. Pokud samozřejmě ta jednání zítra neskončí, tak nepochybně budou pokračovat v dalších dnech na té expertní úrovni a obě strany jsou připraveny se znovu potkat. Děkuju.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Prosím další dotaz, ano.

Michael Trac, TVN 24: Dobrý den. Chtěl bych se nejprve zeptat, jaké by byly podmínky, takové to absolutní minimum, které by musela splnit polská strana, aby se česká strana rozhodla stáhnout žalobu u tribunálu v Lucemburku, pokud tedy vůbec o stažení žaloby v nějakém případě uvažuje? Druhá otázka, proč k té současné situaci došlo, proč muselo dojít k tomu velice závažnému kroku, jako je podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru, byla vůbec nějaká jednání a pokud ano, byla uspokojivá?

Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR: Děkuju za ten dotaz, já začnu odzadu. Samozřejmě ještě mě pak může doplnit pan hejtman, a i zástupci polské vlády, polští zástupci. My jsme jednali několik let. V podstatě se jedná od roku 2016. Jednali jsme na mnoha úrovních, dokonce to bylo i na úrovni premiérů. Já bych řekl, a nechci se příliš vracet do minulosti, mně teď daleko víc záleží na tom, zda se dohodneme za stávajících okolností, ale řekl bych, že obě strany prostě nenašly uspokojivé řešení, které by v tomto případě českou stranu, protože my jsme vznesli nějaké požadavky, které jsou vtěleny i do této dohody, a nebyly přijaty tenkrát polskou stranou vstřícně.

Jinými slovy polská strana, řekněme, asi považovala ty požadavky za neadekvátní, nevím, to je určitě dotaz na polskou stranu. Ale znovu říkám, já bych se nechtěl vracet do minulosti.

Těch jednání probíhala celá řada. Probíhaly jich desítky ne nejrůznějších úrovních. Na úrovních ministrů, premiérů, expertních jednání. Pravdou je, že v poslední době do toho zasáhl covid, to je třeba říct, protože my jsme se pak nebyli už schopni třeba s panem ministrem znovu na to dohodnout. Ale prostě jsme se nedohodli, řekněme si to na rovinu. Nedohodli jsme se a teď si myslím, že jsme té dohodě blíže nebo podstatně blíže než asi kdykoliv předtím.

Pokud se týká konkrétních podmínek, ty minimalistické, tak já chápu, že média v tuto chvíli potřebují ten detail. Já si přeci jenom dovolím zatím nebýt úplně konkrétní, protože je to obsahem smlouvy, kterou teprve vyjednáváme, začínáme vyjednávat. Nebylo by to solidní.

Nicméně můžu říct, že ano, uvažujeme o zpětvzetí té žaloby jako česká strana, to je určitě věc, která byla i v mandátu, který mám od české vlády. A když to řeknu trochu obráceně, není jenom požadavkem řekněme ta finanční kompenzace, jak už jsem tady jednou řekl, ale musí být splněny i některé další praktické, jak legislativní, tak praktické věci jako jasný signál připravenosti polské strany o tom nejenom jednat, ale i udělat realizační kroky. A pak česká strana je připravena k zpětvzetí žaloby.

Ale co chci zdůraznit závěrem, že to má i další etapu, protože samozřejmě je tady i etapa případného dalšího přibližování dolu k české hranici, a to je zase zapodmínkováno jinými věcmi. Takže ono by to tím zpětvzetím žaloby neskončilo, a to samozřejmě už váže na to, na čem jsme se dohodli s kolegy, že cílem je dlouhodobá dohoda na vzájemném fungování našich zemí v té příhraniční oblasti i při pokrčování těžby. Děkuju.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Já to krátce doplním. My jsme k těm jednáním vyzývali a žádali jsme několik posledních let. Tak já jsem rád, že k nim teď dochází, jsem rád, že i společnost PGE na základě toho posledního vývoje vzala na vědomí, že tak velká investice, jako je rozšíření těžby v dole Turów směrem k českým sousedům se nedá udělat bez nějaké dohody s těmi sousedy alespoň o základních parametrech toho, co bude ta těžba v budoucnosti ovlivňovat.

Myslím, že obsah návrhu té mezivládní smlouvy nemůže být pro polské kolegy, pro polské přátele žádným překvapením, protože jsou to věci, o kterých mluvíme několik posledních let. Myslím, že česká strana je v tom konzistentní. Jsou to ty stejné připomínky, které byly připomínkovány při projednávání dokumentace vlivu na životní prostředí EIA, jsou to ty stejné připomínky, stejné podněty, které byly naposledy předávány na jednání pana ministra zahraničních věcí Petříčka ve Varšavě v únoru letošního roku.

A já jsem rád, že jsme dnes obě strany připraveny o těch podmínkách jednat. Asi všichni chápou, že pokud má dojít k dohodě, tak je potřeba jednat a teprve potom podmínky té dohody zveřejňovat.

Michał Kurtyka, ministr klimatu a životního prostředí Polské republiky: Já bych jenom ještě doplnil, že my usilujeme o to, aby řešení této situace bylo dlouhodobé, přineslo dlouhodobé sblížení té spolupráci mezi nejenom tedy polskou a českou stranou, ale i stranou německou, která leží také v tom trojúhelníku.

Myslím, že pan maršálek Przybylsky a pan hejtman Půta to tady říkali různými slovy, ale říkali vlastně totéž: Že je velice důležité tu spolupráci ještě upevnit. A vzhledem k tomu, že hovoříme o regionu, který je velice úzce ve všech třech zemích spojen s těžbou uhlí, tak vytvoření té jimi deklarované strategie energetické transformace by bylo něčím, co by velice dobře propojilo všechny tři strany toho trojúhelníku, a to je to, o co budeme do budoucna usilovat.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Já bych ráda v tuto chvíli ráda poprosila pana ministra o závěrečné slovo a budeme končit. Bude ještě prostor pro individuální dotazy.

Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR: Já bych chtěl říct jednu věc a určitě ještě bude možnost se k tomu vrátit a já myslím, že v těch dalších dnech a dalších týdnech to bude důležité téma, a znovu říkám: Já jsem velmi rád, že se potkáváme v tomto složení.

Co považuji za hrozně důležité, a to je i vzkaz do Polska, protože i česká strana, já myslím, že všichni čeští občané, to není jenom o české vládě. Samozřejmě nás mrzí, že se objevují i v Polsku takovéto eskalace napětí, aspoň podle toho, co jsme četli v médiích, tak se tam dokonce objevují nápisy Čechy neobsluhujeme. V tom ty vztahy jsou, byly výborné mezi Čechy a Poláky a nejenom v tom příhraničí. Stovky tisíc Čechů jezdí každý rok do Polska nejenom nakupovat, ale na dovolenou a za dalšími účely a určitě je to i směrem z polské strany.

Já bych chtěl jednoznačně vyloučit některé nesmysly, které se objevily i v polských médiích. Například, že důvodem toho českého kroku jsou volby, nebo že důvodem je, že my chceme nahradit jako Česká republika dodávky uhlí do elektrárny u dolu Turów. Prosím, to jsou úplné nesmysly.

Tohle to chci vyvrátit, říct jednoznačně, že nic takového neexistovalo, neexistuje, nic takového nebylo, že by to tady nikoho ani nenapadlo. Pro nás jsou česko-polské vztahy velkou ceninou a teď vnímáme, že tam je klín mezi našimi zeměmi a my ho chceme odstranit.

A jak už tady bylo od všech pánů řečeno, tak jedinou možností, jak ho odstranit, je, aby obě strany chápaly pozici té druhé strany. Abychom byli empatičtí, abychom se prostě vžili do toho, že jestliže na jedné straně hranice podnikám, zaměstnávám lidi, samozřejmě, ale na druhé straně té hranice to způsobuje nějaké příkoří, tak je musím vzít v úvahu. A že taková obrovská investice, která se tam prostě chystá, logicky je spojena s nějakým dopadem i na toho svého souseda.

Jak jsem řekl v tom úvodu, ty dobré sousedské vztahy, které bezpochyby máme, se musí vytvářet dlouhodobě a musí se někdy kousnout i do toho trpkého jablka. A to je právě ten případ. Ale musíme být také v tu chvíli připraveni jednat, ne eskalovat ten spor dál tím, že bychom na sebe přes hranice hrozili.

A znovu říkám: Ten spor z hlediska řešení u Evropského soudního dvora byl ten nejkrajnější prostředek. A jestliže někdo dnes i na české straně říká: Už jste měli Polsko žalovat dávno, tak já říkám, že to je nesmysl. Že by to bylo naprosto neodpovědné. A nejsme aktivisti. Česká vláda není řízena nějakými aktivistickými představami o tom, jakým způsobem řešit diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. To já chci zdůraznit a prosím, byl bych hrozně rád, kdyby takto to bylo vnímáno i v Polsku.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Děkuji vám, že jste přišli, děkuji všem řečníkům a těším se někdy příště na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference k zahájení bilaterálních česko-polských jednání o podmínkách těžby na dole Turów, 17. června 2021