Tiskové konference

11. 11. 2022 12:45

Tisková konference ke Dni válečných veteránů, 11. listopadu 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné dopoledne, vítejte na tiskové konferenci zde na Úřadu vlády při příležitosti Dne válečných veteránů. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý den, slavíme výročí konce první světové války, a tedy Den válečných veteránů. Lidé po celém světě si tento den připomínají válečné hrdiny a bojovníky za svobodu.

Česká republika má svoje velmi bolestné zkušenosti s totalitními režimy, které zasáhly do životů několika generací, ale my jsme nebyli jenom pasivními oběťmi. Tisíce lidí se nacistickému i komunistickému režimu postavily, riskovaly životy, zdraví, majetek za svobodu naší země, za návrat demokracie. Ať už to bylo v památných bitvách druhé světové války, při převádění lidí přes železnou oponu v padesátých letech, v nelidských podmínkách vězení nebo při novodobých vojenských misích.

V České republice dnes žije zhruba 14 000 novodobých válečných veteránů a zhruba 150 vojáků zahraničních armád, kteří bojovali ve druhé světové válce, několik stovek účastníků národního povstání, protinacistických operací, lidí, kteří pomáhali partyzánům. A nesmíme zapomínat ani na účastníky třetího odboje – 3 000 účastníků, kteří se postavili na obranu svobody v době komunistické totality, ať už byli politickými vězni, disidenty, lidi, kteří se snažili přispět k oslabení tehdejšího totalitního režimu.

Dnes jsou to často lidé v seniorském věku. Naší povinností je postarat se o veterány dávných i současných konfliktů, protože ti všichni se zasadili o naši svobodu a demokracii. A to, co dnes mnozí považují za samozřejmé, tak to máme také díky nim. Díky jejich odhodlání, jejich obětem. Nesmíme dopustit, aby se na ně zapomnělo, je naší povinností připomínat jejich odkaz a postarat se také o jejich důstojné stáří.

Tomu se dlouhodobě věnuje Ministerstvo obrany, ale také, a to je důležité, řada občanských organizací. Tady na tomto místě bych rád jmenoval aspoň Paměť národa, která dokumentuje příběhy veteránů a koordinuje také sociální pomoc.

Tyto organizace občanské společnosti je potřeba také podporovat, protože mají k veteránům přirozeně blíž než stát. Dokáží cíleně pomáhat každodenně a dokáží rychleji reagovat na jejich specifické potřeby. A tato vzájemná pomoc, občanská solidarita, ta dokáže zaplnit případné mezery, kterým se stát třeba nedokáže úplně vyhnout.

Proto bych rád využil i této příležitosti, abych všechny, kteří nás sledují, požádal o to, aby také podpořili veterány třeba symbolicky tím, že si zakoupí, pořídí květ vlčího máku a ukážou tím, ukážeme tím všichni, že nezapomínáme. Že nezapomínáme na uctění těch, kteří za naši zemi, kteří se pro naši zemi obětovali, a že nezapomínáme na lidské potřeby těch, kteří nyní žijí mezi vámi. Takže prosím, pořiďte si symbolický květ vlčího máku, a když to uděláte, přispějete na dobrou a důležitou věc.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím vedoucí Úřadu vlády Janu Kotalíkovou.

Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády: Já děkuji za slovo. Já jsem moc ráda, že se Úřad vlády pravidelně zapojuje do této sbírky a nejen svým zaměstnancům, ale i všem příchozím a návštěvníkům nabízí možnost přispět na přímou pomoc válečným veteránům a všem těm, kteří za nás nasadili své životy. I tento rok bude Úřad vlády, vedle další více než tisícovky míst, místem, kde si lidé mohou vzít červené kvítky vlčího máku a připnout si je jako symbol úcty k našim hrdinům.

Nám se již během prvních dnů podařilo vybrat několik tisíc korun a věříme, že ta podpora bude pokračovat po celý listopad. Já bych chtěla na tomto místě poděkovat panu Mikuláši Kroupovi a celé organizaci Post Bellum, která už poosmé sbírku připravuje a letos zaplavila Českou republiku více než 150 tisíci květy vlčího máku. Kromě té sbírky, kterou organizuje, taky organizace vypráví příběhy všech těch, kteří bojovali za nás a za naši svobodu, ať už ve druhé světové válce, v době totality, nebo v aktuálních konfliktech.

Za mnou můžete vidět vedle sbírky Post Bellum ještě ručně vyrobené květy vlčího máku s trikolorou, které jsou součástí sbírky Vojenského fondu solidarity, se kterým rovněž jako Úřad vlády pravidelně spolupracujeme. Vojenský fond solidarity pomohl za dobu své existence více než čtyřem desítkám vojáků a jejich rodinám v těžkých životních situacích a také velmi významně podporuje děti vojáků, kteří zahynuli při plnění služebních úkolů.

Oběma organizacím, které tyto sbírky pořádají, ať už tady nebo po celé České republice, moc děkujeme a i já využiji příležitosti a požádám i vás všechny zde přítomné, abyste se do jakékoliv sbírky zapojili a pomohli připnutím červeného kvítku do blízkosti svého srdce na pomoc našim hrdinům a zároveň tak vyjádřili všem úctu. Děkuji za pozornost a děkuji všem, kteří už tak učinili.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A já poprosím také ředitele organizace Post Bellum a zakladatele projektu Paměť národa Mikuláše Kroupu.

Mikuláš Kroupa, ředitel o. p. s. Post Bellum: Dobrý den, moc děkuju panu premiérovi, že s námi tuto tiskovou konferenci uspořádal a přihlásil se k této věci, k této sbírce vlčích máků. Dovolte mi, abych na úvod představil Paměť národa, která dvacet let sbírá vzpomínky pamětníků. Stali jsme se po těch letech největší evropskou sbírkou příběhů, třetí sbírkou na světě, před námi je jen ona slavná sbírka hollywoodského režiséra Stevena Spielberga Shoah a pak sbírka washingtonského Muzea holocaustu.

Jsme skutečně tedy, dalo by se říci, velmocí v oral history, dokumentaristice pamětí 20. století. Paměť národa v tuto chvíli spravuje sbírku čítající něco přes 13 000 výpovědí. Obsahuje vzpomínky na druhou světovou válku a období komunismu. Zajímají nás příběhy nejen tedy válečných veteránů, ale i účastníků druhého a třetího odboje, účastníků národního povstání, lidí, kteří pomáhali partyzánům. Také příběhy těch, kteří přežili koncentrační tábory. Zpovídáme bývalé politické vězně z padesátých let, disidenty. Prostě každého, kdo má příběh z období nesvobody a postavil se totalitním režimům 20. století.

Právě tento den, 11. listopad – Den válečných veteránů, je, myslím, velmi vhodná příležitost pomyslet na tyto lidi, jak žijí. V tuto chvíli v naší zemi žije zhruba 150 druhoválečných veteránů. Je jich pravděpodobně o něco více, pakliže počítáme mezi ně i ty, kteří pomáhali právě třeba partyzánům nebo organizovat nějaké protinacistické akce, demonstrace, letáky, účastníky studentských protestů z roku 1939.

Nicméně nejpočetnější skupinou našich hrdinů jsou lidé, kteří se postavili komunistickému režimu. A to nejen se zbraní v ruce, těch je skutečně hrstka – to jsou agenti–chodci, kteří převáděli uprchlíky přes hranice. Ale jsou to i lidé, kteří zvláště ve svém mladém věku šířili letáky, někoho skrývali, organizovali protesty, připravovali se na třetí světovou válku a mnozí z nich tedy byli nakonec Státní bezpečností dopadeni a uvězněni na mnohá léta do uranových lágrů a kriminálů. Tyto výpovědi Paměť národa sbírá.

Za covidu jsme se rozhodli založit Centrum pomoci Paměti národa a začali jsme tyto lidi obvolávat a zjišťovat jejich sociální situaci. Vznikla z toho pomoc zhruba několika stovkám lidí, kterým jsme pravidelně nosili nákupy, léky, venčili psy, nosili roušky, zařizovali očkování proti covidu.

V postcovidové době, kterou používáme nyní, tito lidé prožívají velmi těžkou situaci. Jednak spojenou se zvyšováním cen energií, s inflací. Ale zároveň tito lidé se potýkají se stejnými problémy jako každý starý člověk. Tedy s tím, že mají problémy s pohybem, jsou často izolovaní, je potřeba jim dát najevo, že se o ně zajímáme.

Proto prosím, rád bych využil této příležitosti k výzvě, abychom byli pozorní k potřebám nejen našich prarodičů a rodičů, ale taktéž starých lidí, sousedů. Dejte nám o nich vědět, pakliže si všimnete, že mají nějaké těžkosti a starosti, sociální obtíže. My je dokážeme zkontaktovat s dalšími místními regionálními neziskovými organizacemi, jsme schopni zajistit pomoc státu.

Nutno si uvědomit, že lidé, kteří bojovali za tento stát, za svobodu, jsou často velmi hrdí lidé, kteří si sami o pomoc neřeknou, a tak tedy od toho je tu Centrum pomoci Paměti národa, před kterým je velký úkol obvolat zhruba 5 000 žijících hrdinů 20. století a zjistit jejich sociální situaci a konkrétně pomoci.

Každý z veřejnosti může podpořit Paměť národa koupí máku, ale také máme různé sbírkové účty. Sledujte Paměť národa a Centrum pomoci Paměti národa. Moc děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní prostor pro dotazy, Česká televize.

Václav Vohlídal, Česká televize: Dobrý den, já budu mít dotazy pak i na tu sbírku, ale, pane premiére, dovolím si jenom jeden aktuální politický dotaz tady od kolegyně, která s vámi dnes mluvila. Řešilo se zdražování energií ve firmách a vy jste zmínil, že vláda bude i nadále kontrolovat vlastně a sledovat a upravovat dosavadní opatření. Tak jestli ta úprava těch opatření by se týkala i snižování hranice u těch zastropovaných cen?

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem odpověděl něco jiného, a to je to podstatné. My jsme zastropovali ceny energií, a to zastropování funguje. Lidé i firmy to už začínají pociťovat na, nebo dostávají informace od distributorů elektrické energie a plynu. Současně jsme pro letošní rok připravili úsporný tarif, který významným způsobem snižuje zálohy, a také jsme odpustili poplatek za obnovitelné zdroje energie. To všechno významně snižuje to, co lidé platí za energie, a je to velká pomoc.

Současně jsme udělali řadu opatření na evropské úrovni a já od počátku říkám, že to je klíčová cesta k tomu, jak si dlouhodobě poradit s cenami energií, a tady se podívejme na výsledek. Ceny energií, ať už elektřiny nebo plynu, významným způsobem poklesly a v tomto trendu budeme muset pokračovat. A pak jsem dodal, že samozřejmě budeme sledovat tu situaci, a pokud by nastal nějaký kritický vývoj, tak jsme připraveni se k tomu znovu vrátit a do toho mechanismu zasáhnout.

Ale v tuto chvíli to určitě není potřeba. Ty zastropované ceny energií, které vstoupí v platnost od 1. ledna, se už teď projevují na zálohách a na tom, co oznamují jednotlivé distribuční společnosti. Funguje úsporný tarif a všechna opatření, která jsme udělali.

Jenom připomínám: Je to pro domácnosti, ale není to jenom pro domácnosti, je to pro všechny, kteří poskytují veřejnou službu bez ohledu na to, jestli jsou to soukromé, veřejnoprávní nebo státní instituce nebo samosprávy, a je to také pro drobné a střední firmy. Pro velké podniky a průmysl je tu jiná forma pomoci v rámci Dočasného krizového rámce.

Ta pomoc je skutečně obrovská a účinná a funkční, ale pochopitelně nezaložíme ruce do klína a neřekneme si: Všechno jsme udělali. Budeme sledovat tu situaci. Zatím ten vývoj cen je příznivý, ale to neznamená, že nejsme připraveni na to, že se ta situace může zhoršit. Nikdo to neví.

Václav Vohlídal, Česká televize: Děkuji mockrát. A ještě tedy k té sbírce nebo k tomu dnešnímu dni bych měl několik dotazů. Ten jeden z nich, vy jste to i sám zmiňoval, zmiňoval to i pan Kroupa, potřeba té pomoci, potřeba té solidarity, projevy podpory, nejenom tady druhému odboji, pamětníkům, nebo účastníkům třetího odboje, tak jestli vláda, respektive Úřad vlády, jestli chystáte i nějaké konkrétní, a teď nemyslím třeba finanční podporu, ale nějakou právě, jak třeba by, mluvilo se i o tom, že je potřeba i ukázat, že ti lidé jsou, že mají své problémy. Tak jestli tady můžete být nějak konkrétní, jestli něco chystáte anebo jestli se to třeba týká toho Vojenského fondu solidarity?

A pak další dotaz k té letošní kampani. Cílem je letos vybrat tři miliony, je to tedy větší cíl než loni. Tak jestli teď, kdy budou ty dny, kdy bude ta kampaň vrcholit, tak jestli vlastně máte třeba zatím nějaké údaje, kolik se zatím podařilo vybrat, a jestli i vzhledem k tomu, co se děje ve světě, válka se teď zdá blíž, tak jestli třeba i vnímáte tady nějaký větší zájem, nějakou větší ukázku podpory? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Ono to má dvě roviny. Ta jedna je, že skutečně často těm lidem, kteří se účastnili druhého odboje nebo třetího odboje, je potřeba pomoci finančně. Na to existují různé nástroje, ať už ze strany státu, nebo i třeba zahraničních organizací, které opravdu pomáhají tomu, že ti, kteří trpěli za nacismu nebo komunismu a postavili se vůči těmto režimům, tak že se jim nějakým způsobem zlepšujete finanční situace v době jejich seniorského věku.

Je to důležité, protože často jsou to lidé, kteří byli pronásledováni oběma režimy, totalitními, a prostě neměli třeba ani takové zaměstnání, aby jejich penze mohly být důstojné. Něco o tom vím i ze své rodiny.

Ale ta pomoc finanční, ta je jenom jednou stránkou té věci. Ta druhá stránka je, aby jim společnost věnovala pozornost. Abychom si skutečně byli vědomi toho – a právě jsem přesvědčen, že naše vláda to dělá – abychom si byli vědomi toho, že ti lidé něco obětovali pro nás, pro naši svobodu, pro demokracii. Že jim vděčíme, jejich statečnosti, jejich osobní oběti vděčíme za to, že se z těchto věcí můžeme těšit.

Takže musíme je připomínat, musíme na ně myslet, musíme se jim věnovat. A jak už jsem říkal v tom svém úvodním vystoupení: Není to jenom věc státu, který tady může toho hodně udělat, ale je to právě, a často to dokážou lépe neziskové organizace, které k těm lidem mají blíž. Mohou se jim věnovat naprosto specificky. Proto si myslím, že stát má – a vidím v tom i úkol pro naši vládu a děláme to – spolupracovat s neziskovými organizacemi, s takovými občanskými aktivitami, jako je Paměť národa. Protože to je ta nejlepší cesta, jak těm lidem pomůžeme.

Mikuláš Kroupa, ředitel o. p. s. Post Bellum: Tak letos sbírka vlčích máků pořádaná Pamětí národa je naprosto rekordní. Neumím si to úplně vysvětlit, ale myslím si, že tento národ se učí solidaritě. To, co tento národ předvedl od února 2022, je prostě něco nádherného. Tento národ umí solidarizovat s lidmi, kteří skutečně potřebují pomoc.

Když už jsem se toho dotkl, dovolte mi, abych řekl, jak důležité je dnes myslet na obránce na Ukrajině. To jsou lidé, kteří brání svobodu. Svobodu nejen své země, ale i Evropy.

Současná sbírka probíhá od 1. listopadu do konce listopadu. Těžko mohu v tuto chvíli říci přesné číslo, ale ten dnešek je opravdu rekordní co do počtu dobrovolníků. Máme něco přes tisíc dobrovolníků, kteří distribuují, rozdávají vlčí máky. A taktéž máme více než 1 100 míst, kde lidé mohou vlčí mák pořídit. Taktéž máme násobně větší počet lidí, kteří navštěvují webové stránky den veteranu.cz a právě na těchto stránkách mohu si zakoupit elektronicky vlčí mák. My potom takovýto elektronický vlčí mák proměníme ve fyzický a tvoříme takřka ve všech krajských městech políčka vlčích máků. Očekáváme výnos zhruba tři miliony korun, což pokryje zhruba polovinu nákladů Centra pomoci Paměti národa.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych chtěl ještě podtrhnout jednu věc, kterou tady zmínil pan ředitel, a to je obrovská solidarita české společnosti. Opravdu to nepodceňujme, naopak, buďme na to hrdí. Zvládli jsme obrovskou uprchlickou vlnu z Ukrajiny, máme největší počet uprchlíků na počet obyvatel na hlavu v Evropě a způsob, jakým jsme to zvládli, ostatní země skutečně obdivují.

A je to nejenom díky tomu, že jsme nastavili jako vláda správný systém, ale je to i díky tomu, že jsme spolupracovali od počátku se samosprávami, s neziskovými organizacemi. A je to i proto, že jsme se mohli těšit obrovské podpoře ze strany české společnosti. A ta podpora trvá a třeba sbírky, které byly uspořádány spontánně lidmi ve prospěch Ukrajiny, přinesly obrovské množství finančních prostředků, dokonce i na vojenskou techniku, což je něco, co je naprosto neobvyklé. A když jsem zmínil uprchlíky, uvědomme si, že většině uprchlíků poskytli občané sami, nebo samosprávy, ubytování, což je také něco naprosto neobvyklého.

Když tu pan ředitel zmínil, že letos možná ta sbírka bude nejúspěšnější v historii, já si myslím, že to je i proto, že stále víc lidí si uvědomuje právě pod dojmem ruské agrese na Ukrajině, že za svobodu a demokracii, za nezávislost je taky potřeba bojovat. Že nestačí o nich jenom mluvit a věřit tomu, že to je něco, co tu máme pořád a je to samozřejmé. Jsou to hodnoty, o které musíme pečovat, ale za které je někdy potřeba se postavit i do boje se zbraní v ruce. A proto česká společnost možná letos víc si připomíná a uvědomuje ty, kteří to v minulosti udělali, protože bez nich bychom svobodu a demokracii neměli.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Melanie Krýslová, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já mám s dovolením dotaz mimo téma a budu mířit na tedy na pana předsedu Petra Fialu. Nás by totiž zajímalo: Ministr financí Zbyněk Stanjura tento týden uvedl, že je třeba změnit systém školství, abychom zvýšili kvalitu, a máme prý velký počet nepedagogických pracovníků a pedagogických pracovníků je jenom polovina, zhruba nějakých 54 procent ve školství, tak by nás zajímalo, a samozřejmě ještě doplnil, že provoz malých škol je drahý. Nás by zajímalo, co by se s tím dalo vlastně dělat? Jestli je reálné snížení počtu nepedagogických pracovníků, anebo nás čeká slučování některých malých škol? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Především je potřeba říct, že vzdělání a školství je priorita naší vlády. My jsme přesvědčeni o tom, že bez kvalitního vzdělání nemůžeme mít úspěšnou společnost, nemůžeme mít dlouhodobou prosperitu, a proto se na to soustředíme.

Nemluvíme o tom jenom, ale děláme konkrétní kroky. Jestli je něco vládní prioritou, se pozná mimo jiné podle toho, jaké je vláda připravena dát v rámci rozpočtu na to finanční prostředky. My jsme zvýšili meziročně finanční prostředky, které jdou na vzdělání a výzkum, o 17 miliard korun. I za této těžké situace. To ukazuje, jaká to priorita je.

Současně jsme dlouhodobě nebo v nějaké dlouhodobé perspektivě navýšili finanční prostředky, které jdou na výstavbu nových škola a rekonstrukci škol v těch oblastech, kde je nedostatek, nedostatečná kapacita míst ve školách. Takto vytvoříme 11 000 nových míst pro naše děti především v tom prstenci kolem Prahy a kolem některých dalších velkých měst, kde teď je aktuální kapacita.

S tím ale souvisí to, co zmiňoval pan ministr Stanjura: I tady se budeme snažit o to a je tam určitá prioritizace proto, aby ty školy stavěly svazky obci. Aby se dávaly dohromady síly, abychom vlastně dokázali to i do budoucna efektivně financovat.

Čeká nás určitě debata o tom, jak celý ten systém efektivně spravovat, protože pro některé obce ta škola představuje obrovskou zátěž. Je potřeba bavit se o tom, jak jim v tom pomoci a co v tomto udělat, aby ten systém fungoval mnohem efektivněji.

Máme tu několik problémů, které je potřeba podle mě – ono to nejde, nic nejde rychle v oblasti školství, ale které je potřeba odstraňovat. Jsou zde třeba velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. Je to problém, který je tu dlouhodobý, pracuje se na jeho srovnání, ale potřebujeme v tom jít dál.

To, co je z hlediska kvality školství to nejdůležitější, je soustředit se na úpravu rámcových vzdělávacích programů. Aby se děti ve školách učily více kriticky přemýšlet, pracovat s informacemi, hierarchizovat je, dokázaly se zorientovat v té velmi komplikované současné společnosti. Tomu musíme uzpůsobit školu, méně kvantity, více kvality, na tom se teď pracuje a tato změna rámcových vzdělávacích programů v průběhu příštího roku bude dokončena.

Melanie Krýslová, CNN Prima NEWS: Je tedy reálné to, že by se ty malé školy slučovaly, aby teda vlastně nezanikly?

Petr Fiala, předseda vlády: My jsme teď na začátku debaty o tom, jak ten systém zefektivnit a bylo by předčasné mluvit o nějakém slučování škol. Toto si myslím, že tak není. Čeká nás debata o vzdělávacím systému jako takovém. Ten cíl je, abychom prostě nabízeli efektivně co nejlepší vzdělání pro naše děti. Řekl jsem vám ty kroky, které pro to děláme, cestu, kterou půjdeme, a bavme se třeba i o tom, kde ten systém je málo efektivní nebo kde příliš zatěžuje ty jednotlivé aktéry a tam to můžeme odstranit.

Ale to není tak, že řekneme: Tak tady sloučíme nějakou školu, tady uděláme to, tady ubereme počet kuchařek. Takhle to nefunguje. To školství je komplexní systém, každý krok, který uděláme, má dopad v příštích letech spíše než aktuálně, takto k tomu musíme přistupovat. Spíš to, co zmínil pan ministr Stanjura, je start do nějaké širší diskuze. Ale má to ukázat, a já jsem tady ty kroky popsal, že školství je skutečně priorita naší vlády a že nám není jedno, jak náš vzdělávací systém vypadá, a že chceme, aby byl pro naše děti co nejlepší.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter