Tisková konference po bilanční návštěvě premiéra Petra Fialy u ministra pro legislativu Michala Šalomouna, 13. dubna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po další z bilančních návštěv pana premiéra. Dnes se tato návštěva odehrála přímo tady ve Strakově akademii u ministra Michala Šalomouna. Poprosím pana premiéra o úvodní slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, ano, je to tak, v rámci bilančních návštěv jsem dnes mluvil s panem ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem a jeho týmem.

My jsme, si vzpomenete, když naše vláda vznikla, tak jsme vytvořili pozici samostatného ministra pro legislativu a bylo to proto, že jsme chtěli zkvalitnit legislativu. Chtěli jsme také rušit zbytečné nebo špatně napsané zákony a snižovat zbytečnou byrokracii. A to se nám daří a to je důležité sdělení. Schválili jsme první antibyrokratický balíček, který zjednodušil život podnikatelům, živnostníkům i občanům. Dvacet opatření již funguje, například 1. ledna se zrušily povinné periodické lékařské prohlídky pro zaměstnance v nerizikových profesích. Pomůže to nejenom zaměstnavatelům, zaměstnancům, ale samozřejmě i lékařům.

Od 1. ledna se také zvýšila hranice obratu pro povinné placení DPH, pro nárok na paušální daň na dva miliony korun. To je zase ulehčení života pro menší podnikatele. Také přibyla možnost vést účetnictví v cizí měně, naše vláda zrušila EET a tak bych mohl v těch krocích, které opravdu snižují byrokracii a ulehčují život podnikatelům, občanům, pokračovat.

Díky spolupráci pana ministra Šalomouna s panem ministrem Blažkem se povedlo také zrušit téměř deset tisíc obsoletních právních předpisů, které jenom komplikovaly, znepřehledňovaly právní řád a už nějakou dobu také neplnily svoji funkci.

Pan ministr připravil další vlnu opatření pro snížení byrokratické zátěže, tedy další antibyrokratický balíček. Ten balíček obsahuje návrh zjednodušujících opatření jak v oblasti financí, zvýšení limitu pro povinný audit ve firmách, který byl už patnáct let beze změny, v oblasti zdravotnictví, zrušení třeba vstupních lékařských prohlídek u těch nerizikových profesí, nebo v justici, zrušení přísedících u soudů, zvýšení limitu pro bagatelní spory atd.

Na dobré cestě je také zrušení tzv. potravinářských průkazů, které jsou v této chvíli povinné a současně jsou vlastně zbytečné a nefunkční. Na tom druhém balíčku pan ministr a jeho tým intenzivně pracují a vláda by se jím mohla zabývat už během letošního roku.

Věnujeme se také nápravě škod po minulé vládě v oblasti unijní legislativy, protěže tam nám kvůli nečinnosti našich předchůdců hrozily miliardové pokuty ze strany Evropské komise. Tady musím zmínit, že kvůli této laxnosti v některých případech už na nás Evropská komise podala žalobu u soudního dvora Evropské unie.

Výše pokuty navržené Evropskou komisí činí aktuálně 54 milionů korun a každý den přibývá dalších 115 tisíc korun. Diplomatickou cestou se povedlo dojednat nižší koeficient pro vyměření této pokuty a věřím, že ve výsledku to bude ještě méně, ale je potřeba urychlit tento proces. V tomto případě se jedná o zákon o ochraně oznamovatelů.

Zase, díky tomu, že pan ministr a jeho tým hledí na legislativu, snaží se tyto kroky napravit, tak jsme se dodali dál. Druhé čtení toho zákona proběhlo minulý týden v úterý, předpokládám, že třetí čtení by mohlo proběhnout už příští týden. Ale jak říkám, tady naplňujeme nečinnost předchozí vlády a je to úplně zbytečné, tento spor a nakonec i tyto pokuty.

To, co je také důležité a nové a myslím pro fungování státu velmi hodnotné, to je zřízení analytického útvaru. Legislativa v České republice se bohužel v minulosti musela obejít bez nějaké důkladné analýzy a potřebných dat a i toto se nám podařilo změnit během relativně krátké doby právě vznikem analytického útvaru na Úřadu vlády, navíc s využitím už existujících služebních míst, tedy bez toho, že bychom museli navyšovat počet pracovníků.

Ten analytický útvar nepochybně přispěje ke kvalitě připravovaných zákonů. Může díky vhodnému nastavení ušetřit miliardy korun z peněz daňových poplatníků. A ten útvar funguje i jako podpora pro jednotlivá ministerstva, aby jejich legislativci mohli využít rad expertů z analytického útvaru. A jsou to skutečně experti, protože se tam podařilo dostat lidi z akademické sféry, lidi s velkým odborným renomé, kteří jsou posilou pro vládní legislativu obecně.

Pan ministr je také předsedou Legislativní rady vlády a díky tomu, že předseda této Rady je zároveň ministrem, členem vlády, tak mají jeho stanoviska možnost zaznívat přímo na vládě a mají tam také silný hlas. To jsme si od zřízení této funkce a takto nastavené pozice slibovali a musím říct, že to funguje velmi dobře.

Pan ministr Šalomoun také přivedl do Legislativní rady vlády nové lidi, renomované odborníky, například bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu a odborníka na správní právo Michala Mazance nebo renomovaného experta na právo informačních technologií Radima Polčáka a tak bych mohl pokračovat. A i tím zlepšujeme kvalitu legislativního procesu v České republice.

Poslední věc, kterou zmíním, je že pan ministr také zřídil pracovní skupinu, která by měla vytvořit návrh novely zákona o veřejném ochránci práv. Vzniknout by měla i pozice tzv. dětského ombudsmana a v řádu několika týdnu by měl jít tento návrh do meziresortního řízení. Pokud půjde vše dobře, tak od ledna příštího roku by tento zákon mohl platit.

Takže já jsem měl dnes možnost poděkovat panu ministrovi a jeho týmu za jeho práci a myslím, že i na kvalitě legislativy je vidět, že zřízení této pozice bylo správné, a výsledky činnosti, kterou pan ministr dělá a jeho tým dělají, tak pociťují i občané, pociťují i podnikatelé tím, že snižujeme byrokratickou zátěž, zpřehledňujeme právní řád a zjasňujeme průběh a dopady legislativního procesu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím o slovo také pana ministra Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Vážený pane premiére, dámy a pánové. Pane premiére, já děkuji za milá a vstřícná slova, já vás jenom doplním v nějakých oblastech. To, co já považuji za velmi klíčové při zkvalitnění legislativy, tak je se nějakým způsobem zaměřit na hodnocení dopadů regulace, na to, co se nazývá regulatory impact assessement, tzv. RIA, která sice je tady procesně zakotvená, že se tady dělá při tvorbě legislativy, nicméně většinou ty výstupy jsou takové formalistní, nedosahují asi té kýžené kvality a potom to, co je na Západě běžné, že je tady nějaké politické rozhodování založené na datech, tak u nás nemusí vždy úplně platit, takže se zaměřujeme i na zlepšení této situace.

Vlastně to vyplynulo i z toho, že před několika týdny zde byl na návštěvě vysoký představitel OECD, který zde představoval hodnocení státní správy, tzv. public governance review, a tam ta doporučení v zásadě byla obdobná, s čím my už jsme začali před tím. Vznik toho vládního analytické útvaru je reakce na to, aby se to nějakým způsobem zlepšilo, takže tady přímo na Úřadu vlády vznikl tým několika lidí, kdy ta tabulková místa byla zesystemizována z těch jednotlivých ministerstev, protože koneckonců je to jakýsi podpůrný útvar pro ta jednotlivá ministerstva. A tou ambicí je, aby ten útvar jim pomohl při zpracování těch úvodních podkladů, při tvorbě nějaké regulace, ať už nějakou intervencí nebo nějakou částečnou pomocí definování těch problémů nebo nějakým analytickým roztříděním té problematiky.

A takto už ta spolupráce byla s některými ministerstvy zahájena, zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj, co se týká třeba regulace krátkodobých pronájmů nebo zákona o podpoře bydlení. Byla zahájena spolupráce i s Ministerstvem práce a sociálních věcí ohledně podpory rodiny, ochrany dětí, zákona o sociálních službách, eventuálně o sociálních pracovnících, kde vlastně už na začátku přípravy této regulace by měla vzniknout nějaká kvalitní robustní analýza, aby ta regulace tak, jak bude zpracována, tak opravdu mířila tím správným směrem.

Tolik asi k fungování toho vládního analytického týmu. Pak musím říct, že když jsem nastupoval na tuto pozici, tak jsem vůbec vlastně netušil, co nás v legislativě čeká, zejména ten enormní transpoziční deficit. To, že České republika byla ve skluzu s přijetím 36 směrnic, kde nám hrozila pokuta v těch nejčernějších scénářích asi dvě miliardy korun a postupně se nám daří ten deficit nějakým způsobem snižovat.

Já se snažím aktivizovat jednotlivé ministry, ale když už jsou vládní návrhy zákona v Parlamentu, tak pravidelně informuji i předsedkyni Poslanecké sněmovny a vedení Poslanecké sněmovny tak, aby tyto transpoziční návrhy, kdy už jsme výrazně po lhůtě a ty pokuty hrozí, aby byly zařazovány na projednání schůzí v Poslanecké sněmovně, aby se to co nejdříve stihlo.

Aktuálně jsme zhruba na polovičce toho, co jsme zdědili, takže kolem nějakých sedmnácti směrnic máme skluz a tou mojí ambicí je dostat se na nějakou normální úroveň v Evropě, kdy se má za to, že pokud jste ve skluzu zhruba jedno procento z celého objemu těch transponovaných věcí, tak je to v zásadě snesitelná věc. My, když jsme nastupovali, tak ten deficit byl přes dvě procenta, aktuálně je to 1,4, takže myslím, že to je nějaký dosažitelný cíl, ke kterému směřujeme.

Pokud tady byla zmínka návrhu nové regulace, která by zaváděla institut dětského ombudsmana, tak je to taková dlouhodobá bolest České republiky, že ví, že by tento institut měl být zaveden v rámci té dobré praxe ostatních států. Vláda loni v létě projednávala i poslanecký návrh zákona na toto téma, dala na to neutrální stanovisko, kdy si byla vědoma, že tento institut je důležitý. Nicméně nechtěla jít tou poslaneckou cestou zřizovat samostatný úřad, protože opravdu rozpočet je velmi napjatý, takže jsme se rozhodli, že tento institut zřídíme, ale nějakým způsobem ho inkorporujeme do té stávající kanceláře veřejného ochránce práv a na tom nyní pracujeme.

A jak říkal pan premiér, pokud všechno dobře půjde, tak by to snad mělo platit od začátku nového roku. Mojí ambicí je to během několika týdnů, tu regulaci, kterou připravila pracovní skupina, poslat do meziresortního připomínkového řízení, ale právě chci, aby to probíhalo tím klasickým dlouhým procesem, aby všichni měli dost času se k tomu vyjádřit, abychom opravdu stvořili kvalitní regulaci. A jestli se to zrovna stihne tento rok nebo až ten další, tak spíš ta kvalita je důležitá nad tím časem, ve kterém tento institut vznikne.

Pokud tady byly zmíněny antibyrokratické balíčky, tak ano, aktuálně vypořádáváme připomínky na to, co se nazývá antibyrokratický balíček dva a je to opět vytipovaná série opatření, která by bylo možné v českém právním řádu provést. Teď vlastně probíhají konzultace s ministerstvy, jestli je to reálné, či tomu něco prostě brání. Pak by bylo přijato usnesení vlády, kde činnost ministerstev se koordinuje v rámci usnesení vlády, a tímto usnesením bychom zavázali jednotlivá ministerstva, aby tuto regulaci vytvořila. Tak tolik na doplnění pana premiéra k tomu, co se vlastně v té mé pozici tady na Úřadu vlády odehrává.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Pavel Schrötter, Česká televize: Dobrý den, já bych chtěl poprosit ještě k tomu transpozičnímu deficitu. Které jsou ty zákony, u kterých teď nejvíc tlačí čas, na které budete nejvíc tlačit na jejich přijetí, kde třeba případně by hrozila ještě nějaká žaloba? A pak bych se zeptal na normu, která k vám přijde do Legislativní rady vlády, novela zákona o státním zastupitelství, kde je nějaký koaliční rozpor. Tak jestli se ho daří nějak zahladit, případně jaký by mohl být ten harmonogram přijetí téhle normy? Jestli tam najdete shodu třeba u těch kvalifikačních předpokladů nejvyššího státního zástupce, funkčního období. Jestli je to něco, co se v koalici daří nějak dohodnout?

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Na to asi odpovím já. Co se týče toho transpozičního deficitu, tak jednoznačně nejvíc hoří ten tzv. zákon o whistle-blowingu, zákon o ochraně oznamovatelů korupce. Tam už žalovaní jsme, tak to znamená, že pokuta nás nemine, ta pokuta je ve výši 4 900 eur denně za tu dobu prodlení, kdy doba prodlení se počítá od 18. prosince 2021 do té doby, než to fakticky uděláme, než to bude ve Sbírce, než to notifikujeme. Takže aktuálně, když si to spočítáte na ten kurz, tak jste na nějakých 54 milionech.

Doufejme, že se to v co nejbližší době přijme. Proběhlo to minulý týden druhým čtením, takže předpokládám, že třetí čtení bude rychle následovat, pak Senát, podpis prezidenta, pak ta notifikace. Každopádně čas na vyjádření k žalobě máme do května. Pokud se to prostě do května stihne, tak je jasné, že ten soud jako nerozhodne. Každopádně, pokud by rozhodl soud už jako věcně, tak pak ta pokuta není denně 4 900, ale je to nějakých 19 000 eur. Tam už se dostáváme do úplně jiných závratných částek. Tak tohle to musíme udělat co nejrychleji.

No, a ty další věci, které hoří, těch je několik. Typicky je to třeba teďka novela zákoníku práce, která řeší tu evropskou směrnici work-life balance o slaďování toho rodinného a pracovního života. Pak je tam zákon o preventivní restrukturalizaci, hromadné žalobě. Těch věcí je poměrně hodně.

A pokud se ptáte na zákon o státním zastupitelství, ano, je na Legislativní radě vlády. Tam se vlastně uvidí, jakým způsobem se k tomu postaví Legislativní rada vlády. Jestli eventuálně tam doporučí nějaké úpravy. A pak teprve po tomhle tom doporučení bude záležet na panu ministru spravedlnosti, v jaké podobě, eventuálně s jakými doporučeními to pošle do vlády a tam se uvidí. Třeba k nějakému kompromisu dojde, nebo nedojde. Ale zatím si myslím, že ta otázka je předčasná. Předpokládám, že na vládu by se to mohlo dostat během tří, čtyř týdnů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz.

Marie Veselá, Český rozhlas: Dobrý den, já mám jeden dotaz na pana premiéra. Ten se týká teda úplně něčeho jiného. Je to inflace, zdražování potravin, můžu poprosit o váš komentář? Vy jste ve videu na sociálních sítích říkal, že to chcete nechat na volném působení trhu. To pořád platí, nebo jaké kroky bude mít vláda? A ještě jeden dotaz na pana ministra Šalomouna. Ten se týká změn v Legislativní radě vlády, konkrétně odchodu pána Jelínka a Bezoušky. Proč mají pánové skončit? A případně bych ještě poprosila, jestli byste mohli říct, proč to projednávání vlastně vláda na svém minulém jednání přerušila? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já myslím, že nemůžeme zůstávat jenom u titulků. Takže já jsem určitě neřekl, že to necháme na volném působení trhu. To je jenom část toho. Já jsem přesně řekl to, že pokud jde o ceny potravin, tak je zvládneme stejně, jako jsme zvládli ceny energií a jako jsme zvládli ceny pohonných hmot. A i tam jsme byli v tlaku, ať zasáhneme do tvorby těch cen, ať uděláme některá razantní opatření. Ukázalo se, že cesta, kterou zvolila naše vláda, byla správná, protože jsme ty ceny zkrotili a dostali jsme se na předválečné ceny vlastně souborem velmi rozumných a opatrných opatření při zachování působení trhu. A to je podstatné.

Zatímco některé země šly jinou cestou, silné regulace, rázných cenových stropů, třeba u pohonných hmot, což vedlo například k tomu, že měly potom tohoto zboží nedostatek. A toho jsme se my vyvarovali.

A podobně chceme přistupovat k potravinám. My jsme zřídili pracovní skupinu, kterou vede ministr zemědělství a která se snaží nejprve zjistit ty příčiny takto vysokých cen potravin, které mají naši občané, a souběžně vyvíjet příslušnými kontrolami tlak na to, aby nikdo nemohl těžit z komplikací, které se na trhu s potravinami objevily.

Proč pracovní skupina? Protože na rozdíl od některých jiných komodit, na rozdíl od některých jiných věcí, například těch pohonných hmot, u těch potravin není tak úplně na první pohled jasné, co tu vysokou cenu způsobuje. Já jsem měl možnost mluvit s reprezentanty různých zájmových skupin a každý bude říkat něco jiného. Zemědělci, distributoři, řetězce a my musíme přesně vědět, kde ten problém s těmi vysokými cenami potravin vzniká, a pak ho můžeme, myslím, účinně odstranit.

To, co je dobrá zpráva: Když se podíváte na inflaci, tak vidíme, že tam je pozitivní trend, a pokud jde o tu meziměsíční inflaci, tak můžeme konstatovat, že ten růst přestal. Pokud jde o ceny potravin, tak i tam vidíme pozitivní signály, například pokles u ceny vajec. A věřím tomu, že ta opatření, která jsme udělali, včetně těch kontrol, to je důležité, včetně těch kontrol, povedou k tomu, že se ceny potravin dostanou zase na rozumnou úroveň.

Ale to, co je důležité, je, že my chceme jít tou cestou, kterou jsme šli u těch předcházejících problémů a krizí s drahými pohonnými hmotami, s drahými energiemi, to znamená soubor rozumných opatření, při kterých zachováme i to, aby mohl působit trh, protože ten je vlastně nakonec garancí pro toho zákazníka, že se mu dostane levnějšího zboží.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Ohledně otázek Legislativní rady vlády. No, to souvisí prostě už s nějakou mojí zkušeností, kterou jsem jako předseda Legislativní rady vlády nabyl. A když se podíváte nebo si kriticky zhodnotíte, co Legislativní rada vlády projednává, tak drtivá většina, třeba osmdesát procent těch materiálů, je ze správního práva. Pokud se potom podíváte na specializace jednotlivých členů Legislativní rady vlády, tak vlastně zjistíte, že spousta z nich jsou odborníci v civilním právu nebo v trestním právu, a to já v zásadě nejsem schopen až tak úplně využít.

A pokud chci přivést nějaké nové odborníky do Legislativní rady vlády, zejména se specializací na správní právo, kterých, bych řekl, že mám nedostatek – mám jich tam několik velmi kvalitních, ale potom ty zpravodajské zprávy pořád dělají jedni a ti samí a taky bych jim potřeboval trošku prostě ulevit – tak potřebuju přivést další odborníky na správní právo. Ale vzhledem k tomu, že ta kapacita v zásadě není jako nafukovací, já bych je ani neměl do té vládní zasedačky kam posadit, tak jsem si, tak říkajíc, musel uvolnit místo a musel jsem někoho z těch oblastí, které tolik nevyužívám nebo mám nadbytek odborníků, tak jsem prostě si řekl, že někoho se specializací na trestní právo a někoho se specializací na civilní právo odvolám, abych si uvolnil místo pro ty odborníky na správní právo.

A co se týče včerejšího zasedání. Tam původně ten materiál byl zařazen do bodu bez rozpravy, takže se vlastně ani nepočítalo s tím, že by se o něm nějakým způsobem diskutovalo. Navíc činnost vlády byla nějakým způsobem limitovaná, protože od 16 hodin zasedala Bezpečnostní rada státu a někteří ministři projevili zájem o tomto materiálu ještě diskutovat a já jsem řekl jako samozřejmě, takže to zařadíme na nějaké další jednání jako bod vlády. To byl ten důvod, proč vlastně se o tom bude ještě jednat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Prima.

Daniela Habešová, CNN Prima News: Dobrý den, já mám dva dotazy. První na pana premiéra. Dopoledne měli poradu zástupci vládních stran, kde mimo jiné řešili právě i DPH, tak jenom předpokládám, že jste se jí zúčastnil. Pokud ano, došli jste k nějaké dohodě, k nějakému stanovisku třeba? Druhý dotaz je potom na pana ministra: Hnutí ANO podá ústavní stížnost na důchodovou reformu začátkem května, tak mě jenom zajímá vaše reakce na to? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, my jsme ráno měli poradu ministrů, to je formát, ve kterém chceme některé věci diskutovat tam, kde na to není při tom pravidelném programu vlády čas. Samozřejmě jsem se účastnil tohoto jednání a my jsme se bavili o konsolidaci veřejných financí a o různých věcech, které můžeme a musíme udělat, a o těch návrzích, které se objevují, ať už od odborníků z Národní ekonomické rady vlády nebo z jiných míst v tom veřejném prostoru.

Máme k dispozici analytický materiál zpracovávaný Ministerstvem financí, teď znovu zdůrazňuji – analytický materiál, který se zabývá těmi jednotlivými nápady a jejich dopady. A to je důležité, abychom věděli, jaký by to mělo efekt na státní rozpočet, ale také jaký by to mělo dopad na daňové poplatníky a na všechny ostatní. A o tom vedeme diskuzi. K žádným závěrům v této fázi ještě nemůžeme dojít, až k nim dojdeme, tak budu samozřejmě veřejnost o tom informovat.

Jenom bych chtěl znovu využít této příležitosti, abych řekl, že ty uniklé informace z toho analytického materiálu nelze interpretovat jako návrh ministra financí nebo Ministerstva financí na zvýšení, snížení toho či onoho. Je to jenom analytický materiál, který nám ukazuje, co by které rozhodnutí mělo konkrétně za efekt.

My tu debatu vedeme velmi důkladně, protože pro nás je důležité, abychom konsolidovali veřejné finance. Co pro nás, je to důležité pro dobrou budoucnost této země. A musíme to udělat. Stanovili jsme si cíl minimálně snížit deficit v příštím roce o 70 miliard korun. To není jednoduchý úkol a teď hledáme dobrou kombinaci úprav na příjmové straně státního rozpočtu, výdajové straně státního rozpočtu a u všech těch opatření chceme zvažovat a musíme zvažovat jejich dopad na jednotlivé sociální skupiny, na veřejnost, na společnost, na podnikatele, na všechny, kterých by se to mohlo týkat, tak, abychom ty věci opravdu dobře vyladili. To je náš cíl. 

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: No, pokud se týká toho ústavního návrhu na zrušení toho zákona, který zavádí – no ona to není žádná důchodová reforma, to je jenom prostě snížení valorizace – tak oni se tím v zásadě jako netajili. Já jsem počítal, že k něčemu takovému dojde. Samozřejmě, pokud se navrhuje zrušení nějakého předpisu, typicky zákona, tak vlastně Ústavní soud obesílá vládu s tím, zda hodlá vstoupit do řízení.

Tady si myslím, že ten jednoznačný názor bude, že rozhodně chceme vstoupit do řízení a budeme tam hájit to, že vlastně bylo všechno v pořádku a že to, co se jednak věcně nebo i procesně ve Sněmovně odehrávalo, že to nemá natolik závažnou ústavně-právní dimenzi, aby to bylo na zrušení toho předpisu.

Předpokládám, že se zase budeme točit ohledně takových těch pojmů, jako je legislativní nouze, legitimní očekávání, retroaktivita a podobně. Ale ta argumentace, myslím, opozice i koalice je v zásadě známá, tak si to akorát jako trošku dáme do těch právnických odstavců a vyjádříme se k tomu a budeme tam hájit ten náš postoj, který jsme hájili ve Sněmovně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.