Tisková konference po bilanční návštěvě premiéra Petra Fialy u ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, 27. dubna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné dopoledne, vítejte na tiskové konferenci předsedy vlády Petra Fialy a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové po další z bilančních návštěv předsedy vlády. Pane premiére, máte slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já dnes uzavírám to první kolo bilančních návštěv jednotlivých členů vlády a ministerstev. Dnes jsem navštívil paní ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou, která sídlí tady na Úřadu vlády. To, že uzavírám tu svoji cestu po jednotlivých ministerstvech právě na výzkumu, to neznamená, že výzkum je pro nás na posledním místě. Ba naopak, je velmi důležitý a patří k prioritám naší vlády.

A to se projevuje i v tom, že jsme se inspirovali v zahraničí a právě v těch zemích, které jsou ve výzkumu a inovacích lepší než my a zřídili jsme speciální pozici člena vlády, který se věnuje této problematice, proto, abychom dokázali více koordinovat ty jednotlivé podpory, které stát poskytuje, a více jsme koordinovali celou výzkumnou politiku.

Tohoto úkolu se paní ministryně Langšádlová ujala s velkou motivací a vidíme už první výsledky. Jednoznačně její práce potvrzuje, že to rozhodnutí, mít člena vlády, který se věnuje speciálně výzkumu a inovacím, že to rozhodnutí bylo správné.

Z toho, co říkám, vyplývá i ten hlavní úkol, který paní ministryně měla, když nastupovala do své funkce, a to je posílit koordinaci a taky zlepšit podmínky pro českou vědu a výzkum, protože my v tom vidíme cestu, jak celkově posílit konkurenceschopnost České republiky, a i podpora výzkumu, podpora inovací má výrazný rozměr ekonomický. Posune nás od té pozice subdodavatelů směrem k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou, která produkuje špičkové finální výrobky. A to nejde bez kvalitního výzkumu, ať už základního, aplikovaného, to nejde bez inovací, bez transferu technologií. To jsou všechno věci, kterým se paní ministryně a její tým věnují.

Když mluvíme o podpoře výzkumu, což je základní úloha státu, tak je důležité, aby byl výzkum dobře financován. A teď nemyslím jenom celkový objem finančních prostředků, ale aby ty prostředky sloužily skutečně efektivně podpoře výzkumu. Paní ministryně pracuje společně s poskytovateli veřejné podpory pro vědu a výzkum i spolupracuje se zahraničními institucemi tak, aby se zvýšila ta účelovost vynakládaných finančních prostředků.

To, co já velmi oceňuji, je, že paní ministryně bere velmi – a to je v oblasti vědní politiky důležité, mluvím i na základě vlastních zkušeností – že paní ministryně věnuje velký prostor dialogu se všemi klíčovými aktéry vědní, výzkumné politiky. Ať už jsou to vysoké školy, Akademie věd, resortní ústavy, podnikatelé – prostě všichni, kteří se na tom podílejí, a ten dialog a naslouchání jejich názorům a vysvětlování našich cílů ve vědní politice je velmi důležité.

V oblasti výzkumu je také podstatné, aby lidé, kteří se mu věnovali, měli dobré podmínky a také abychom dokázali motivovat mladé lidi, aby se chtěli věnovat výzkumu. Z tohoto hlediska je důležitá novela vysokoškolského zákona, na jejíž přípravě se také paní ministryně podílí, a to v té části, která se týká vytvoření lepších podmínek pro studenty doktorských studijních programů. My chceme, aby se doktorandi mohli věnovat plně výzkumné činnosti a aby nebyli třeba z finančních důvodů nuceni studium ukončovat.

Musím ocenit také to, že paní ministryně se snaží využívat zkušenosti našich vědců, i těch vědců, kteří třeba působili v zahraničí. Paní ministryně Langšádlová vytvořila poradní orgán složený z mladých vědců a vědkyň, inovátorů a inovátorek, lidí, kteří mají zkušenosti s prestižních světových univerzit a výzkumných pracovišť, a jejich hlas se tím pádem promítá do výzkumné politiky naší vlády.

To, co je vždycky důležité pro celkový úspěch výzkumu, vývoje, inovací, je podpora excelence. Tady se dokončuje koncepce podpory excelence, týmů a projektů, které patří ke špičce ve svých oborech v celosvětovém měřítku, protože toto je jednoznačně nutná cesta. Ve výzkumu je potřeba podporovat ty, a především podporovat ty, kteří jsou nejlepší.

Velkým úkolem, který stojí před naší vládou a který je hlavně úlohou paní ministryně a jejího týmu, je nové znění zákona o podpoře výzkumu, vývoje z veřejných prostředků, té tzv. 130. Ten stávající zákon, který je z roku 2002, byl již dvaadvacetkrát novelizován a přes všechny ty novelizace úplně neodpovídá potřebám dnešní výzkumné, inovační praxe. Je důležité přijít s novým zněním zákona a ty návrhy už teď nebo ten návrh už je ve finální fázi.

Specifickou oblastí, které se paní ministryně Langšádlová věnuje, je oblast inovací, která je v mnoha směrech propojená i s evropskou agendou. Kabinet paní ministryně začíná zpracovávat například českou polovodičovou strategii, která by měla určit výzkumné priority v tomto odvětví. To má i strategický význam, protože nemůžeme být závislí na výrobě polovodičů v Asii. A tady jenom ukazuji i ty praktické dopady výzkumné politiky a bezpečnostní dopady, které, a ten přesah, který politika výzkumu má.

Všechny kroky, které jsem dnes vyjmenoval, a mohl bych v tom ještě pokračovat, určitě i paní ministryně připomene některé věci, které se povedly a které před ní ještě jsou, tak všechny ty kroky povedou k tomu, aby se zvýšila kvalita vědy a výzkumu v České republice. Abychom tady pracovali s lidmi, kteří jsou vysoce kvalifikovaní, kteří jsou inovativní, abychom dokázali využívat výsledky našich vědců i potom v té ekonomické, byznysové praxi. Abychom tím vším pozvedali nejenom českou vědu, ale ve svém důsledku i českou ekonomiku a zlepšovali i kvalitu života našich občanům. To jsou také cíle naší vlády a jsem rád, že mohu konstatovat, že je v oblasti politiky podpory vědy, výzkumu a inovací také plníme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím paní ministryni Langšádlovou.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane premiére, já moc děkuji za to, že jsem měla tu příležitost s vámi dnes bilancovat svou práci a že jsme se mohli věnovat právě otázce vědy a výzkumu, která je vám blízká. Já bych chtěla zmínit některé priority, které vnímám, a samozřejmě to je i v kontextu toho, co říkal pan premiér. Mými prioritami jsou lidé ve vědě. Je to podpora excelence a je to transfer. Naplňuju ty priority samozřejmě různými nástroji. Já zmíním některé.

V případě lidí ve vědě je to samozřejmě otázka nového zákona, kde více klademe důraz, aby se vytvářely dobré podmínky pro lidi ve vědě i ve vztahu třeba k poskytování účelové podpory. Je to již zmíněný vysokoškolský zákon, který je v té fázi doktorandského studia velmi důležitý, protože nám tam mnoho talentů vlastně neprojde touto fází. A proto je velmi důležité, že budou mít vyšší podporu v podobě stipendií, ale současně řeším s ministrem práce a sociálních věcí otázku třeba i čerpání, možnosti čerpání mateřské dovolené pro mladé ženy, které v této fázi mají děti. Řešíme to a tam už jsme došli k dohodě, že bude úspěšně ukončené doktorandské studium uznáno jako pracovní praxe, pokud přijdou pak pracovat třeba pro státní správu.

Řešíme otázku i tu, byť pro některé ty doktorandy to může být vzdálený horizont, že naše vláda uzná, dá návrh, aby byly uznány čtyři roky jako náhradní doba do důchodového systému pro doktorandy. Určitě ti lidé ve vědě se řeší i v rozpočtu, protože Grantová agentura by měla navýšit prostředky, které umožní například návratovou politiku po mateřské dovolené. S ministerstvem školství řešíme zase návratovou politiku právě pro ty vědce, kteří jsou v zahraničí, tak abychom nepřicházeli o ty talenty, abychom nepřicházeli o nadané lidi, aby toto velké naše bohatství, právě pro tyto lidi jsme tady vytvářeli dobré podmínky.

Co se týče podpory excelence, i tam se dělá mnoho kroků. Jedním z nich je vyšší zhodnocení excelence v rámci metodiky hodnocení. Je to otázka podpory například programu ERC CZ pro ty velmi úspěšné žadatele v rámci evropského ERC, kteří mají skvělé hodnocení, ale už pro ně není dostatek prostředků. Ale jsou to i další kroky na podporu excelence. Je to materiál, který zpracováváme s ministerstvem školství a chceme ho předložit vládě. Je to jeden z nelegislativních úkolů, který bude předložen vládě. Komplexní vlastně strategie podpory excelence.

Co se týče transferu, já toto vnímám jako velmi důležité, protože je tady velký potenciál zhodnocovat skvělé výsledky našich vědců pro to praktické využití. To znamená spolupráce s firmami, je to otázka prodeje licencí, je to otázka zakládání spin-offů. V tuto chvíli v České republice nejsme na úrovni jako třeba i v sousedních zemích, jako je Rakousko, ale já věřím, že je tam velký potenciál a že je velký potenciál, aby naše věda ještě více přispívala k úrovni naší ekonomiky nebo k tvorbě veřejných politik. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den, já mám dvě otázky na paní ministryni a pak několik otázek na pana premiéra. Nejdříve tedy na paní ministryni: Vy už jste sama zmiňovala ten nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích. Pan premiér zmiňoval, že už se finalizuje. Tak jestli byste mohla říct, kdy by tedy mohl být hotový? A druhá otázka, jak moc by se mohl ten připravovaný konsolidační balíček dotknout právě vědy, například co se týče těch škrtů v národních dotacích a podobně? Děkuju.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Tak zákon už je v podstatě dopsaný, ale projednáváme ho velmi detailně s jednotlivými stakeholdery vlastně systému, se zástupci a reprezentanty vysokých škol, Akademie věd, výzkumných organizací. Takže je téměř hotový, já počítám s tím, že bych ho ještě v letošním roce předložila vládě a Poslanecké sněmovně.

Co se týče rozpočtu, tak všichni vnímáme, že fiskální situace v České republice je i kvůli velmi nezodpovědnému chování předchozích vlád nesmírně napjatá. Já, pro mě je velmi důležité, aby se zachoval objem prostředků na vědu, výzkum v takové výši, aby byly podporovány ty priority, které jsem zmiňovala. Ale současně jsem si vědoma toho, že musíme jednat velmi odpovědně a každý z nás, ať reprezentuje jakoukoli část vlády, musíme jednat velmi zodpovědně a musíme velmi vyvažovat, co jsou vlastně naše priority, co je nezbytné zachovat a kde je třeba diskuze o nějakých možných redukcích.

Adéla Davidová, Česká televize: Pana premiéra bych se pak chtěla zeptat na včerejší jednání K15. Pan Výborný před tím jednáním zmiňoval, že v koalici je shoda zhruba ze dvou třetin na nějakých těch opatřeních. Tak jsem se chtěla zeptat: Po tom včerejším jednání, jak moc se to posunulo, jestli byste to mohl třeba nějak procentuálně vyjádřit?

Petr Fiala, předseda vlády: Procentuálně bych to asi vyjádřit nedokázal, ale to včerejší jednání bylo velmi věcné, velmi rozumné a velmi konsenzuální v řadě věcí. To neznamená, že jsme u všeho dospěli ke shodě, ale měli jsme možnost probírat ty jednotlivé návrhy a zabývali jsme se i tím, na čem mně hodně záleží, to znamená analýzou jejich dopadů. Nejenom rozpočtových, ale řekněme i sociálně-ekonomicko-kulturních. Já z té debaty mám velmi dobrý pocit.

Ale, jak už jsem říkal a odpovídal jsem v tomto směru na otázky novinářů – to včerejší jednání nemělo vést k tomu, že bychom včera dospěli k závěru. Je to jedno z těch jednání, která jsou na té cestě k tomu, abychom přišli s konsolidačním balíčkem v tom termínu, který jsem taky oznámil. To znamená, abychom někdy ke konci dubna, na začátku května měli ty základní parametry prodiskutovány, měli na nich shodu tak, abychom mohli kolem poloviny května představit konsolidační balíček i důchodovou reformu. To je ten další obrovský úkol, který naše vláda má, nebo si dala, abychom je mohli představit veřejnosti.

Adéla Davidová, Česká televize: A souhlasíte tedy s tím, že už teď je shoda na těch dvou třetinách?

Petr Fiala, předseda vlády: Já myslím, že toto není podstatné. Shoda je na řadě věcí a je dalekosáhlá, ale dokud nemáme celek, dokud nemáme shodu na všem, tak to nemá smysl komentovat. Protože tam opravdu nejde o to, že – a já to chci znovu říct a říct to s veškerým důrazem: To, o co se já snažím, o co se snaží celá vláda, není, abychom řekli: My máme nějaký konsolidací balíček, tady jsme se podívali na nějaké položky rozpočtu, a teď toto jsme tady vyškrtali a tady jsme něco přidali a tak, jak nás to nějak napadlo.

My chceme, aby to bylo promyšlené a provázané. A to není jednoduché. To vyžaduje jednak mít řadu analýz, vyžaduje to čas na diskuzi. To jsme vedli velmi důkladnou diskuzi na té odborné úrovni, ať už se členy NERV, s dalšími odborníky. A pak se musíme shodnout politicky a vidět vždycky ty dopady.

Takže dokud nemáme celek, tak není důležité, jestli máme shodu na 40, 60 nebo 90 procentech. Až budeme mít celek, až si budeme všichni jisti, všechny strany vládní koalice a všichni členové vlády, že to, na čem jsme se domluvili, dává smysl, splňuje to ty cíle, které jsme si dali, tak pak to představíme veřejností. A pak mohu říct: Ano, máme tady konsolidační balíček, za kterým všichni stojíme.

A teď ještě k tomu jedna poznámka: To není tak, že my jako nemáme co na práci, tak tady vymýšlíme, kde seškrtat peníze ve státním rozpočtu, kde přidat peníze na příjmové stránce. My děláme odpovědnou věc, kterou dělat musíme, jinak to s Českou republikou nedopadne dobře.

Nemůžeme žít s takovými deficity, které nám nechala předcházející vláda. Musíme postupně dostat ty prostředky pod kontrolu. Stanovili jsme si cíl, který jsem také veřejně několikrát komentoval, to je, že chceme snížit ten deficit o zhruba jedno procento HDP. My jsme to vyčíslili na 70 miliard korun. Chceme to dosáhnout dobrou kombinací opatření na příjmové, ale hlavně na výdajové straně státního rozpočtu. Až to všechno dáme dohromady, tak to sdělíme veřejnosti.

Adéla Davidová, Česká televize: Takže za vás stále platí to, že chcete tedy hledat ty peníze hlavně na té výdajové straně, jak jste i říkal?

Petr Fiala, předseda vlády: Ano a jinak by to z mého hlediska nedávalo smysl. Tak můžeme neustále navyšovat příjmy, to znamená brát peníze lidem a firmám a neustále jakoby víc vydávat a víc přerozdělovat, ale tím nedosáhneme ozdravení veřejných financí a nesnížíme ten deficit. Ta priorita je, že chceme na té výdajové straně šetřit především na provozu státu a pak teprve dělat opatření, která nějakým způsobem pocítí občané. Ale musí to být vyvážené, ale v tom směru, že více důrazu budeme klást na tu výdajovou stránku rozpočtu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Adélo, jenom poprosím poslední dotaz, pan premiér má teď za patnáct minut rozhovor s Českou televizí, tak myslím, že to zvládneme potom. Děkuju.

 

Adéla Davidová, Česká televize: Ještě teda jenom poslední dotaz: Včera pan vicepremiér Jurečka mluvil o tom, že by mohlo být jednou z variant progresivnější zdanění. Tak jak se k tomu staví ODS, jestli by to pro ni bylo přijatelné?

Petr Fiala, předseda vlády: Já nebudu komentovat jednotlivé návrhy ani tady vytvářet nějaké stranické pozice. Mým úkolem jako předsedy vlády je, abych dokázal dát dohromady spolu se svými kolegy všechny ty nápady tak, aby to tvořilo nějaký rozumný celek. A jak už jsem říkal, hledáme i možnosti, jak zvýšit tu příjmovou stránku rozpočtu, ale především se budeme soustředit na tu výdajovou stránku. Platí současně ale náš předvolební slib, že nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení a že nechceme sahat do daní z příjmu fyzických osob. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Melanie Krýslová, CNN Prima News: Dobrý den, já mám s dovolením dotaz na pana premiéra. Také se vrátím k tomu včerejším jednání. Mě by zajímalo, mluví se taky o tom, že by se zrušilo zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Podle kritiků na tom ale stát nic neušetří, protože zaměstnavatelé přestanou ty benefity platit, protože se jim to prostě nevyplatí. A moje druhá otázka je, to je tedy mimo téma, že Rusové mají na střeše pražské ambasády zařízení, kterým mohou podle bezpečnostních expertů například monitorovat telefonní hovory. Nás by zajímalo tedy, jestli jste toto zaznamenal, jestli jste to řešil s někým, a případně jestli to považujete za bezpečnostní riziko? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Začnu tou druhou otázkou. Ta informace není ani překvapivá, ani neznámá a naše zpravodajské služby a příslušné orgány dělají všechno, co je potřeba, aby dělaly. Více to komentovat nebudu a nemohu.

A pokud jde o tu první otázku: Opravdu nemá smysl teď se bavit o jednotlivých nápadech a návrzích, a dokonce já si myslím, že by to ode mě bylo i neodpovědné. Až dáme dohromady celek toho konsolidačního balíčku, tak budeme informovat o tom, co obsahuje.

Obecně bych ale řekl, že naší ambicí musí být nejenom zlepšit veřejné finance a státní rozpočet a snížit deficit státního rozpočtu, ale naší ambicí by mělo být i celé to prostředí zpřehlednit. Takže se musíme zabývat i všemi nejrůznějšími daňovými výjimkami, dotacemi a prostě se podívat na to, jestli všechny věci, které tu z minulosti se různě objevily, jestli prostě dávají smysl, plní svoji funkci, pomáhají lidem, zlepšují kvalitu. A pokud ne, tak do nich můžeme sahat i v případě, že třeba to úplně dramatický dopad na státní rozpočet nemá.

Ale opravdu nebudu komentovat jednotlivá opatření, ani to, které jste zmiňovala, ale velmi pečlivě se věnujeme jak tomu, co to přinese, tak tomu, aby to dávalo nějaký systém. Aby ten systém byl přehledný, aby se v tom lidé vyznali, aby všichni měli i pocit, že stát i v té oblasti dotací, podpory, slev, jedná spravedlivě. To si myslím, že je také důležité.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, vepředu, jestli ČTK nebo…

Vojtěch Dvořáček, ČTK: Dobrý den, já mám dvě otázky na paní ministryni. Jedna je poněkud možná předčasná, ale zajímalo by mě, pokud váš resort nedostane ty finance, o které žádá, tak kde můžeme čekat, že se to projeví? Respektive co z toho vašeho programového prohlášení je pro vás nejmenší prioritou? A potom by mě zajímal váš postoj k situaci s humanitně-vědními obory? Protože, pokud se nepletu, tak jste byla jednou z adresátů té petice Hodina pravdy. Děkuju.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Děkuji za ty otázky. Co se týče projednávání rozpočtu, tak i v mém rozpočtu jsou prostředky – nebo v mém rozpočtu, on není tak úplně můj – ale jsou tam prostředky, kde vlastně dotace využívají i velké firmy. A to si myslím, že je jedna z oblastí, o které určitě povedeme diskuzi, protože máme využívat jiné nástroje na podporu velkých firem, na jejich motivaci, aby investovaly do výzkumu. A mám jiné nástroje a na zlepšení vlastně využívání těchto nástrojů, vlastně těch daňových odpočtů, této nepřímé podpory pracujeme. Tak to je třeba jedna z oblastí, která bezpochyby bude k diskuzi. 

Samozřejmě k diskuzi je i zajišťování výzkumných potřeb resortů, které dnes jsou prostřednictvím desítek a desítek výzkumných organizací, a myslím si, že tam je na místě se bavit o postupné transformaci. Nikoli o nějakém překotném rušení, ale promyšlené, postupné transformaci, protože se na to musíme podívat z hlediska výzkumných potřeb resortů, které mohou být uspokojovány jak prostřednictvím zřizovaných organizací, nebo prostředky účelové podpory nebo prostřednictvím kapacit, které máme na vysokých školách, Akademii věd.

A navíc spousta těch otázek se řeší na celoevropské úrovni. Například reakce na změnu klimatu. Tak i to je podporováno, energetika, to je všechno podporováno i z evropských zdrojů. Takže musíme se na to koukat komplexně. To jsem teď zmínila ty dvě oblasti, kde opravdu je na místě i diskuze, jak k těm výdajům přistoupit a jak racionálněji využívat peníze na vědu, jak racionálně využívat peníze na vědu a výzkum.

Co se týče situace ve společensko-humanitních oborech. Ano, byla jsem také adresátem. Já s nimi dlouhodobě komunikuji. Je potřeba však říci, že zaprvé vláda, ale ani ministerstvo školství nerozdělují prostředky na jednotlivé fakulty a obory. Že to je velká odpovědnost jednotlivých subjektů, jak přerozděluje prostředky uvnitř třeba vysokých škol.

A co se týče peněz na vědu a výzkum, tak tam mezi lety 2016 až 2021 tzv. institucionální podpora vzrostla o 40 procent, ale byla poměrně nerovnoměrně rozdělena. Takže je potřeba říci, že se zvyšují ty prostředky na provoz, na ty instituce, na to institucionální financování a že samozřejmě je otázka, jak je s těmito prostředky nakládáno.

Ale ten dialog samozřejmě se zástupci i těchto oborů nadále probíhá. Ministerstvo školství shromáždilo podněty i na to, jak více efektivněji vynakládat prostředky. Včera probíhal například školský výbor v Poslanecké sněmovně, kterého jsem se zúčastnila. Ministerstvo školství tam prezentovalo další kroky. Určitě naší vládě velmi záleží na tom, aby byli dobře zaplaceni i vědci a akademici v těchto oborech. Ale opravdu je to dvoustranný dialog a odpovědnost je na obou stranách.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych k tomu dodal: Odpověď paní ministryně byla vlastně vyčerpávající, ale jenom bych k tomu dodal, že naše vláda zvýšila nejenom výrazným způsobem rozpočet ministerstva školství a peníze, které jdou do vzdělávání, o 17 miliard korun meziročně, ale že jsme zvýšili i peníze, které jdou přímo na vysoké školy. Meziročně nejvíce za posledních asi šest nebo osm let.

A to jenom ukazuje, že ten problém se mzdami některých, a to bych taky zdůraznil, některých humanitních a sociálně-vědních fakult je hlubší. Že to nevyřeší jenom jednoduché navýšení finančních prostředků a že je potřeba vést diskuzi o nastavení toho systému. Vést diskuzi s reprezentací vysokých škol a bavit se o tom, jak dlouhodobě stabilizovat finanční situaci těchto oborů.

Není to jednoduchý úkol. My se této debatě nebráníme. Nakonec někteří členové vlády jsou z humanitně a sociálně-vědně orientovaných fakult. Působí tam většinu života. Máme s tím řadu zkušeností. Ale právě proto vím, že ta jednoduchá věc, tak tady přidejte a ono to nějak dopadne – nedopadne.

Právě proto, že i to, jak se vytvářejí mzdy na vysokých školách, je autonomní rozhodnutí jednotlivých vysokých škol, což je dobře. Není to úplně jako jediný možný systém. V zahraničí jsou i jiné systémy. Ale já jsem se celý život snažil o to, aby vysoké školy měly autonomii, tak bych to teď nechtěl, i v těchto otázkách, bych to teď nechtěl měnit. Takže bavme se o tom, hledejme to řešení, myslím, že to bude i jeden z prvních úkolů pro nového ministra školství Mikuláše Beka.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Děkujeme, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.