Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 25. května 2018

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vítám zde pana premiéra a předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace pana Andreje Babiše, také prvního místopředsedu Rady pana Petra Dvořáka, místopředsedu Karla Havlíčka a předsedu Mezinárodní rady pro rok 2018 pana Josefa Michla. Prosím, pane premiére, abyste se ujal slova.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem velice rád, že dnešní Rada proběhla za účasti tady pana prof. Josefa Michla z University of Colorado, předsedy Mezinárodní rady, a zároveň byli přítomni i další zástupci jako známý profesor dr. Pomahač z Harvard Medical School a prof. Nesvadba a MUDr. Jiřičný z curyšské univerzity, prof. Kasl z Princeton University, doc. Kolařík, Fraunhofer Institute of Chemical Technology, Dr. Mahlerman z Franz Hofer Institut for Machine tool and forming a prof. Samec z Columbia University. Já si myslím, že pro nás je to extrémně důležité, že máme tuto Mezinárodní radu, že můžeme komunikovat. Pro mě to bylo první setkání a tento kontakt se světem vědy a výzkumu je strašně důležitý. Mezinárodní rady se zúčastnilo 10 členů. Plánujeme, že se budeme potkávat 2× ročně a bude to mít velký pozitivní vliv na naši práci.
My jsme dnes na programu pokračovali v diskusi o velkých výzkumných infrastrukturách, bohužel pan ministr Plaga nebyl přítomen, a paradoxně tyto infrastruktury, které jsme postavili v letech 2007 a 2010, tak jsme se de facto nikdy nezabývali jejich efektivitou, jejich činností, plány, budoucností, vizí, i když si myslím, že to mělo dělat ministerstvo pravidelně a každý rok, takže dnes jsme přijali nové usnesení, které bylo uloženo Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, aby tuto analýzu udělalo do konce července. V rámci Rady my samozřejmě spíš budeme oponenty a budeme diskutovat o těch závěrech, protože pro rozpočet je to velice důležitá udržitelnost těchto center, a nás to stojí, nebo ty požadavky jsou v řádu dvou miliard. Takže to je samozřejmě velice důležitý bod. Probírali jsme metodiku hodnocení a myslím, že ty další body okomentují tady moji kolegové. Takže to je za mě všechno. Děkuji.

Petr Dvořák, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Já bych se rád vyjádřil k tomu bodu hodnocení nebo respektive implementace nové metodiky hodnocení. Pro celý ten segment výzkumy je to něco jako nějakou cestou z lokální nějaké druhé divize do Ligy mistrů, je to skutečně změna paradigmatu, kdy jsme se dívali na kvalitu vědy jakoby českými brýlemi. Nyní se dostáváme do mezinárodního srovnání. Je to téma, které bylo široce diskutováno včera s mezinárodní vědeckou radou. Máme jejich plnou podporu. Sjednali jsme si jakousi podporu praktickou, skutečně mezinárodní vědecké rady v nastavování toho hodnocení. Protože je to samozřejmě proces na několik let. V tuto chvíli jsou známy první výsledky hodnocení, částečné výsledky. Ale už teď částečné výsledky ukazují, že některé české obory vědecké, výzkumné jsou skutečně na vysoké mezinárodní úrovni. Dokonce lepší, než je třeba světový průměr v tom daném oboru. Některé, o kterých jsme si, a financování tomu odpovídalo, mysleli, že jsou kompetitivní, zas tak kvalitní nejsou. Takže určitě to hodnocení znamená pro výzkum a vědu obrovskou změnu. Je obtížné samozřejmě měnit paradigmata, včetně tedy tohoto velkého úkolu, ale ta podpora, kterou máme, včetně tedy podpory mezinárodní vědecké rady, je velká, takže určitě to dotáhneme do dobrého konce.

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobrý den, my jsme současně dnes definitivně, nikoliv potvrdili, ale vzali na vědomí rozhodnutí vlády z minulého týdne, které bylo naprosto zásadní, ve smyslu rozpočtu pro nejenom rok 2019, ale rovněž roky 2020 a 2021, znamená to, že se rozpočet na výzkum, inovace na příští rok definitivně potvrdil ve výši 35,9 miliardy korun, což je 2,1 miliardy nárůst, a na ty další roky, na rok 2020 a 2021 ve výši 37 a půl miliardy korun. Toto vše je schváleno, nicméně my v tuto chvíli musíme řešit, jak se bude vyvíjet financování i po roce 2020, respektive 21, a právě proto se zahájila velmi intenzivní diskuse nejenom nad velkými výzkumnými infrastrukturami, což je těch 58, v uvozovkách trochu virtuálních center, které by zde vznikly, řekl pan premiér, přibližně před 10 lety, ale vznikly zde současně velká výzkumná centra, což jsou typické kamenné budovy, které rovněž existují a kterých je v tuto chvíli 48.  Obě tyto aktivity, nebo všechny tyto centra, jsou dnes velmi intenzivně podporovány ze státního rozpočtu a v tuto chvíli řešíme to, jakým způsobem se to bude vyvíjet v těch letech po roce 21 s ohledem na to, jak bude fungovat financování ze strukturálních fondů. Protože pokud se bude redukovat financování ze strukturálních fondů a pokud se dostatečně s předstihem nevyhodnotí všechna tato výzkumná centra, nedojde se k racionálnímu závěru, co potřebujeme, co nepotřebujeme, co je schopno obstát, co přináší ten výsledný efekt, nebo co případně si na něj hraje, tak se dostaneme do velmi vážné finanční situace, zjednodušeně řečeno, nebudeme mít na tato centra prostředky, pakliže bychom nechtěli krátit rozpočty pro jiné vědeckovýzkumné aktivity. Toto je nesmírně důležité, a pokud to nebudeme řešit v následujících měsících, tak bude pozdě se k tomu vracet až právě v tom, řekněme, kritickém po 2021.

Prof. Josef Michl, předseda Mezinárodní rady: Já jsem tady jako představitel skupiny 13 lidí, kteří jsou členy mezinárodního poradního panelu pro RVVI, a mohu říct, že tyto 2 dny byly pro nás velice zajímavé, my jsme dostali informaci o tom, jak je to s financováním vědy, jak je to s prací poskytovatelů, jako je GAČR, a jak je to s velkými institucionálními centry. Mohu říct za všechny, že jsme byli nadšeni z toho, jak pracuje Rada, jakou má podporu od vlády, a domnívám se, že naše nejdůležitější úloha asi bude přispět ke zlepšení hodnocení vědy, které do, které se teď  zásadně mění, jak už bylo řečeno, přechází se od hodnocení kvantity, kdy se sčítají počty publikací bez ohledu na to, co v nich vlastně je, a přichází z těch hodnocení kvality, to je trend, který dovolí České republice, tedy české vědě uskutečnit to, co si od ní společnost jistě žádá. A to být na světové úrovni ve všech směrech. Máme velikou radost z toho, že máme možnost k tomuto procesu přispět. Jsme vděčni za to, že nám bylo povoleno tady svou troškou do mlýna přispívat.