Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 28. února 2020

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci u příležitosti dnešního zasedání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je mi ctí zde přivítat prvého místopředsedu rady Petra Dvořáka a místopředsedu Pavla Barana. Jako prvého o slovo požádám právě Petra Dvořáka.

Petr Dvořák, první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobré odpoledne, dámo a pánové. Dnešní rada měla na programu dvě poměrně důležité volby. 

První byla na uvolněné místo po odcházejícím členovi předsednictva Technologické agentury České republiky, tedy TAČR. Bylo sedm uchazečů nebo navrhovaných kandidátů na tuto velmi důležitou koncepční pozici. Byla zvolena poměrně jednoduše v prvním kole volby paní doktorka Kamila Vávrová, která je zaměstnána ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, která je dlouholetou členkou Výzkumné rady TAČR. Má zkušenost z TAČR a bude jistě významnou posilou.

Druhá volba byla na volbu předsedy nebo předsedkyně Komise pro problematiku klimatu, což je, jestli si vzpomínáte, poradní orgán rady, který by měl poskytovat především odbornou podporu věcem okolo klimatických změn, což je důležitá úloha. Ta komise je v tuto chvíli sestavena, pracuje. Vlastně šlo o to zvolit předsedu, který musí být členem rady a musí zprostředkovávat ty informace nebo výsledky jak pracovních setkání pro radu, potažmo pro pana premiéra.

Ve volbě byli dva kandidáti – paní inženýrka Bízková a druhým kandidátem byl pan profesor doktor Lata, ostravský rektor, který vlastně reprezentoval takovou možná trochu chybějící komponentu k té komisi, a to je dopad klimatických změn na lidské zdraví. Ale těsně byl zvolen pan profesor Lata jako předseda Komise pro problematiku klimatu, takže má další úkol.

Třetím nebo dalším bodem jako vždy vlastně byla implementace metodiky hodnocení výzkumných organizací. Tento bod byl velice obsáhlý, protože obsahoval vlastně také jednu volbu, protože části tak zvané Komise pro hodnocení výsledků vypršel první mandát nebo mandát pro první funkční období, takže všichni byli znovu schváleni pro další působení v Komisi pro hodnocení výsledků.

Důležitým bodem bylo také, a to souvisí s tou komisí, že byl fundamentálně změněn její statut a jednací řád tak, aby v souladu s tím, že vlastně novela zákona 130, která umožňuje hodnotit výzkum ne podle jednotlivých výsledků, ale hodnotit celé výzkumné organizace, tak k tomu se přizpůsobil i statut a jednací řád té Komise pro hodnocení výsledků, která vlastně přestává tím schválením být Komisí pro hodnocení výsledků, ale je to Komise pro hodnocení výzkumných organizací. Takže je to poměrně obsáhlá změna.

Také byly tou změnou statutu a jednacího řádu dány další pravomoci vůči tomu hodnocení a myslím, že dostává spoustu nových úkolů, které už se nějak plnily a dělaly, ale neměly podporu v tom statutu.

Další důležitou věcí z toho bodu ohledně hodnocení výzkumu byla obsáhlá diskuze o tom, že je skutečně potřeba více akcentovat hodnocení aplikovaného výzkumu, a proto byla domluvena také, protože se vlastně spouští v letošním roce kompletní robustní hodnocení jak vysokých škol, tak většinové vědy spolu s Akademií věd čili z vědy, výzkumu a inovací v České republice, tak bylo dojednáno, že vlastně proběhne ve spolupráci sady a ministerstva školství takový diskuzní, velmi důkladně vedený seminář o tom, jak metodika bude hodnotit aplikovaný výzkum, špičku v aplikovaném výzkumu a jaké další možnosti či úpravy té části hodnocení, která se spouští až letošní rok, to znamená moduly tři, čtyři a pět, jak vlastně může být aplikovaný, nebo zda je aplikovaný výzkum správně akcentován.

Takže to je vše z mé strany a prosím kolegu Barana, aby se ujal dalších informací.

Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobrý den, dobré popoledne. Rada se zabývala samozřejmě řadou dalších témat. Já bych z nich vybral jedno, které do určité míry navazuje na to, o čem mluvil pan první místopředseda rady, a sice souvisí s naplňováním implementačního plánu inovační strategie jako jednoho z klíčových dokumentů v oblasti, řekněme, veřejných politik České republiky, který byl přijat v loňském roce, a sice v segmentu výzkumu, vývoje a inovací.

Je to záležitost týkající se hodnocení výzkumu. A tím naplněním inovační strategie v této věci a v tomto segmentu je fakt, že po, řekněme, více než deseti letech jednání, legislativních prací a návrhů byl prezidentem podepsán zákon číslo 50/2020. To je zákon, kterým je novelizován zákon 130 o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, a účinnost tohoto nového zákona jako novely, jak chcete, je dána dnem 12. března.

Z toho samozřejmě vyplývá řada významných skutečností. O některých už mluvil pan profesor. A týká se té sublegislativy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Pro pořádek připomenu i ty nikoli pouze legislativní, ale i ty věcné souvislosti. Dochází tím k legislativnímu pokrytí zásadní změny ve způsobu hodnocení výzkumu, vývoje a inovací v návaznosti samozřejmě na aktuálně platnou metodiku hodnocení, kdy důraz je položen na komplexní hodnocení výzkumných organizací. Samozřejmě v návaznosti na dobrou zahraniční praxi a při současném zachování bibliometrické analýzy jednotlivých výsledků u těch oborů a v těch segmentech výzkumu, kde to dává smysl.

Samozřejmě, že tím je i garantována a zaručena potřebná flexibilita, protože schválená novela je dostatečně, řekněme, nebo otvírá dostatečný mantinel pro vývoj metodiky, pro její proměny, protože metodika se dívá nebo nahlíží různě na různé segmenty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Současně ta novela představuje nebo přináší stabilní právní rámec pro respektování a realizaci pravidelného a také věříme, že kvalitního procesu hodnocení. Samozřejmě kvalitního procesu, pokud se nám všem společně v systému výzkumu, vývoje a inovací od, řekněme, vědců až po vedení vysokých škol a výzkumných institucí a dalších organizací podaří dosahovat toho, že to naplňování toho, co zákon otevírá, možností, bude skutečně, řekněme, kvalitní a zodpovědné.

Připomněl bych ještě ale, že ta novela, která vstupuje v účinnost, přináší ještě některé další instituty, které dosud legislativně pokryty nebyly. To jsou projekty sdílených činností pro celý systém. Dochází ke změně poskytování informací prostřednictvím systému nebo informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Dochází ke změně způsobu zúčtování se státním rozpočtem a zahrnuje i nový nástroj tak zvaného systémového projektu v oblasti inovací.

Já se domnívám, že vlastně počínaje 12. březnem se naplňuje dlouhodobý, dá se říct mnohaletý proces zápasu o změnu ve způsobu hodnocení, nahlížení a věříme, že i motivací ve výzkumu a že ty dobré výsledky těchto změn bude možné posoudit v následujících letech a možná i desetiletích. Věříme, že tato cesta je cestou správným směrem.

Tolik k tomu, co jsme tedy připravili v minulosti a co se nyní promítá a bude promítat v příštích týdnech, měsících a letech v oblasti změny nejen hodnocení, ale věříme, že i motivací. Tolik tedy z mé strany.

Samozřejmě pokud by byly dotazy k této věci nebo k tomu, o čem mluvil přede mnou pan profesor, tak pokud budeme schopni, budeme jistě rádi odpovídat.