Tiskové konference

14. 9. 2020 13:54

Tisková konference po jednání Rady pro zdravotní rizika, 14. září 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika. Nejprve bych o slovo chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže dobrý den, dámy a pánové, já bych vás chtěl informovat o výsledku zasedání Rady vlády pro zdravotní rizika. Chtěl bych připomenout, že tato rada vznikla usnesením vlády z 27. července a poprvé zasedla 28. července. Dále zasedala 17. srpna, 7. září a dnes. Takže je to vlastně čtvrté zasedání.

A chtěl bych zopakovat, že to je rada, ve které sedí klíčoví ministři, to znamená místopředseda vlády pan Hamáček, ministr zdravotnictví, dále ministr obrany a, ano, pan hejtman Běhounek a ještě je tam za pojišťovny pan Šmehlík.

Já jsem na dnešní radu přizval celý centrální řídicí tým, který Rada vlastně provádí dohled nad tím Integrovaným centrálním řídicím týmem a provádí podporu a ta Rada vlastně koordinuje veškeré aktivity spojené s covidem-19.

To znamená, centrální řídicí tým řídí paní hlavní hygienička Rážová, je tam dále generál Procházka, plukovník Šnajdárek, paní Macková, pan profesor Dušek, přizvána byla i profesorka Adámková a paní Macková, tu už jsem říkal, a dále byli přizváni pan Havlíček, pan ministr školství Plaga, policejní prezident Švejdar, generální ředitel Hasičského záchranného sboru Ryba, náčelník Generálního štábu armády pan Opata, předseda Správy státních hmotných rezerv pan Švagr a ještě předseda de facto klinické skupiny pan Černý.

Takže tato Rada vlády pro zdravotní rizika, kde jsou zastoupeni všichni klíčoví hráči, a je i na to, aby propojovala informace a spolupráci s kraji, proto je tam pan hejtman Běhounek. My jsme samozřejmě s kraji měli konferenci, další videokonference s kraji bude ve čtvrtek, to bude mít pan ministr zdravotnictví s paní Rážovou. Dnes jsme s kraji řešili i dopis pana ministra ohledně koordinace záchranek při hospitalizaci a napojení na krajské nemocnice, to určitě pan ministr vzpomene.

Já jsem dnes ráno navštívil bez ohlášení krajskou hygienu v Praze, strávil jsem tam asi hodinu, od 7.30 do 8.30, a samozřejmě jsem se seznámil, které další věci stojí před tím, aby ten systém Chytré karantény byl dobudován, jako například speciální call centrum nebo samotrasování, o tom bude určitě pan ministr mluvit.

Takže my jsme dnes probrali na této radě celkovou situaci. Probírali jsme stav zásob ochranných pomůcek nebo zdravotnických prostředků. Na vládě pan Havlíček, pan Hamáček a pan Švagr předloží aktuální stav po tom, co bylo rozhodnuto o přidělení roušek z titulu voleb a pro lidi nad 60 let.

Bavili jsme se o tom i ohledně, byl tam i policejní prezident, ohledně toho, jak jsme viděli v médiích, že v některých nočních barech ta rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví nejsou dodržována, že je potřeba na to apelovat, aby ty závěry a nařízení Ministerstva zdravotnictví byly skutečně dodržovány. Já si myslím, že je to velice důležité.

Česká republika dnes skutečně masivně testuje. Já jsem se díval na čísla Rakouska, Slovenska. Ano, my jsme testovali v pátek 18 400. Ta struktura těch testů je 60 procent indikovaných lidí hygienou a 40 procent jsou samoplátci. A taky v sobotu byl rekord, když už tedy média stále mluví o rekordech, v testování, to bylo 12 300 a včera to bylo 6 840, byla neděle. Ale když to porovnáme se Slovenskem, tak ti testují v průměru asi 5 000!

Probírali jsme samozřejmě i spolupráci s praktickými lékaři. Debata byla o algoritmu na karanténu, o tom všem bude určitě mluvit pan ministr. Takže já bych chtěl jenom zopakovat, že Rada vlády pro zdravotní rizika je zastoupením vlády a všech rezortů na nejvyšší úrovni, že ta Rada funguje už delší čas a samozřejmě má jasný status, který vyplývá z rozhodnutí vlády.

Důležitým úkolem samozřejmě pro pana ministra je sledovat kapacitu v jednotlivých nemocnicích z titulu hospitalizace, z titulu samozřejmě kapacity těch zařízení. Myslím si, že je důležité, aby to byla skutečně ta čísla, která já jsem dostal od pana profesora Duška a profesora Černého, který je šéfem té klinické skupiny, skutečně prověřil pan ministr. Je to podle mého názoru priorita.

A samozřejmě ten dnešní cíl je hlavně, aby se nám povedlo maximálně limitovat ten nárůst nakažených, kterých 90 procent podle statistiky nemá žádné příznaky. Takže to je teď ta situace. V nemocnicích včera bylo hospitalizováno celkem 305 lidí, na JIP jsme měli 51. Takže to si myslím, že je nedůležitější, ale nemůžeme se s tím uspokojit.

Důležité je, jakým způsobem, a měli bychom se na to soustředit, na ty domovy seniorů a domovy Alzhaimer-home a vlastně tam, kde jsou starší lidi, abychom nějakým způsobem hlavně je ochránili. Dnes byla i debata, že by tam byly nějaké samotesty, ale to jsou samozřejmě otázky pro odborníky. Takže pan ministr nás informoval, že další semafor bude vyhlášen v pátek a teď vás určitě bude informovat více odborně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan ministr Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, i za mě. Já navážu volně na pana premiéra asi tou nejzásadnější větší a to je skutečně otázka kapacit nemocnic a celého systému akutní lůžkové péče, protože to já opravdu považuji v tuto chvíli za prioritu. Není to skutečně o těch absolutních číslech nově nakažených. To je samozřejmě mediálně vděčné téma, sledovat ty denní nárůsty, ale to není úplně to nejzásadnější.

Mnohem zásadnější věc je skutečně řešit otázku hospitalizací, otázku těžkých průběhů daného onemocnění, využití umělé plicní ventilace, mimotělního oběhu, případně jednotek intenzivní péče a podobně tak, jak víme, jak ta nemoc se může u některých pacientů projevovat, a mohou tedy potřebovat tuto intenzivní péči.

My tu situaci sledujeme skutečně on-line prakticky každý den. Dnes jsme to řešili i s kraji, že je nutné, já jsem právě psal i jednotlivým hejtmanům, aby zajistili, že skutečně všechny nemocnice budou řádně hlásit do toho našeho systému Národního dispečinku intenzivní péče, protože jen tak jsme schopni to zvládnout.

My napojujeme postupně i jednotlivé zdravotnické záchranné služby, to znamená, ten systém má fungovat tak, že zdravotnická záchranná služba přesně bude vědět, kde jsou jaké kapacity volné, kam případně směřovat pacienta s covidem, aby se nestávalo, že někde pacienti budou bloudit. Ale ten systém skutečně musí fungovat, řekněme, jako na drátkách, tak aby nebyla jakákoliv drhnutí, řekněme, při umisťování covid-pozitivních pacientů.

Takže to je velmi zásadní, aby fungovaly nejenom ty státní nemocnice, které máme v gesci Ministerstva zdravotnictví, ale právě i ty krajské a další aby každý den hlásily data o kapacitách, o počtu covid-pozitivních pacientů, a aby se tedy napojily i příslušné zdravotnické záchranné služby.

Zatím máme napojeno pouze zhruba polovinu, takže já jsem vyzval pana hejtmana Běhounka, aby skutečně se zasadil o to, aby ostatní kraje v tomto směru se zapojily, a napsal jsem i dopis jednotlivým hejtmanům tak, aby skutečně s námi na tom spolupracovali, protože je to naprosto zásadní pro zvládání té situace.

Kapacity v nemocnicích v tuto chvíli mají stále velkou rezervu, jsou dostačující pro aktuální vývoj nákazy nemocí covid-19 v České republice a nemocnice jsou připraveny zvládnout násobně vyšší počty hospitalizovaných pacientů i s těžkým průběhem, než je ten aktuální počet. Každý kraj má svého koordinátora intenzivní péče, který dohlíží právě na to, aby ten systém fungoval tak, jak má. A samozřejmě jsme případně připraveni reprofilizovat i některá lůžka, pokud by k tomu bylo nutné přikročit.

O těch aktuálních počtech hovořil pan premiér, to znamená o těch počtech hospitalizovaných, případně pacientů s těžkým průběhem vyžadujících intenzivní péči. V tuto chvíli tedy rozdělení těch pacientů není úplně ve všech krajích. Máme nejvíce hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici v Brně, pak v Hradci Králové, v pardubické nemocnici, na Bulovce, v Thomayerově nemocnici a ve Fakultní nemocnici v Plzni, ve zbytku jsou to nižší počty.

Platí, že aktuálně, pokud se bavíme o těch konkrétních číslech, tak Česká republika má víc než čtvrtinu volných lůžek intenzivní péče, to znamená ARO a JIP, což je 1 086 lůžek, a současně máme dostupných 7 870 standardních lůžek s kyslíkem, což skutečně jsou kapacity, které jsou velmi významné.

Stejně tak máme zhruba 58 procent dostupných plicních ventilací. Víte, že jsme i na jaře ještě nakoupili 300 plicních ventilátorů tak, abychom je měli v rezervě, abychom skutečně byli připraveni se o tyto pacienty, kteří potřebují umělou plicní ventilaci, postarat. Takže skutečně ty kapacity v tuto chvíli jsou velmi dostatečné, ale je jasné, že ta situace se může měnit, a proto ji potřebujeme sledovat prakticky každý den a děláme to velmi intenzivně. Já to skutečně považuji teď za tu největší prioritu.

Jinak jsme se bavili, já jsem seznámil Radu vlády pro zdravotní rizika s některými změnami, které se týkají praxe, zejména pokud jde o umisťování lidí do karantén. Bude vydán se zítřejší účinností metodický pokyn hlavní hygieničky České republiky, který bude zavádět určité změny, pokud jde o umisťování lidí do karantén tak, abychom eliminovali, řekněme, karantény, které jsou z našeho pohledu prakticky bezrizikové, respektive ti lidé, kteří jsou umisťováni do karantény, jsou bezrizikoví.

Bavíme se o tom, že nebudou umisťováni do karantény lidé, kteří nosí ochranu horních cest dýchacích, to znamená roušku nebo respirátor, pokud se setkají s pozitivním člověkem, který také má nasazenou roušku nebo respirátor. Takže pokud skutečně dva lidé mají respirátor nebo roušku nasazenou řádně a jeden z nich je pozitivní, tak kontakt toho pozitivního člověka nebude umístěn do karantény. Samozřejmě za předpokladu, že je asymptomatický, nemá žádné symptomy a bude také poučen, aby sledoval svůj zdravotní stav po dobu deseti dnů po kontaktu a případně volal svého praktického lékaře, pokud by u něj nastaly nějaké změny.

Ale je shoda napříč epidemiology, že skutečně tato ochrana, kterou dnes máme všichni povinně v rámci vnitřních prostor, tak je dostatečná, abychom tedy nemuseli tyto kontakty umisťovat do karantény. To si myslím, že je velká úleva, protože by se tím, díky tomu, že máme tu všeobecnou povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorách, ten počet lidí umisťovaných do karantény mohl výrazně snížit.

Stejně tak došli odborníci k závěru, že pokud člověk v posledních 90 dnech prodělal onemocnění covid-19 a setká se s pozitivní osobou, tak ani v takovémto případě nebude umisťován do karantény. To znamená, shodli jsme se na tom, že skutečně v tomto případě ti lidé mají již imunitu vybudovanou minimálně těch 90 dní, a v takovémto případě tedy nebudou muset být do karantény umisťováni.

Řešíme i určité změny, pokud jde o algoritmy testování u epidemiologicky významných kontaktů, kteří jsou umisťováni do karantény. Tam jsou, řekněme, určité spíše změny, které vychází z praxe nebo z poznání, které máme. V tuto chvíli například asymptomatický kontakt je testován první až pátý den od kontaktu, nově to bude čtvrtý až pátý den, protože víme, že ta nemoc se skutečně projevuje až s určitým zpožděním po tom kontaktu s pozitivním. Takže to jsou určité změny, které asi nejsou úplně zásadní, byť se týkají celé řady lidí, kteří přijdou do kontaktu s pozitivním.

Pracujeme také na managmentu respiračních onemocnění v ordinacích praktických lékařů, kde tedy vytváříme určitý algoritmus ve spolupráci s praktickými lékaři a stejně tak s praktickými lékaři pro děti a dorost, jak postupovat. Jak má postupovat dětský lékař, jak má postupovat škola, pokud se projeví nějaké respirační nákazy dětí ve škole.

Takže to jsou velmi důležité věci, ale ještě bych chtěl možná zmínit tu věc, o které hovořil pan premiér, to znamená otázka toho tzv. sebereportování. O tom jsem dnes informoval Radu vlády pro zdravotní rizika. Chtěli bychom spustit toto v týdnu od 21. 9. s tím, že vlastně daný člověk, který je pozitivně otestován, tak dostane o tomto informaci, obdrží webový formulář, kde bude moci vyplnit informace o svých kontaktech, to znamená, že se setkal s nějakým rodinným příslušníkem, pracovním kontaktem, vyplní tam telefonní číslo, popíše ten stav.

Toto bude znamenat významnou časovou úsporu pro hygieniky pak v následném trasování, protože dnes ten systém funguje tak, že musí hygiena vlastně volat toho pozitivního a po telefonu, v rámci toho rozhovoru, ten pozitivní člověk sděluje ty kontakty, což samozřejmě prodlužuje logicky ten proces. Takže takto by to mělo zefektivnit ten proces a už by pak hygiena rovnou volala těm reportovaným kontaktům. Takže od toho si slibujeme skutečně zrychlení toho celého procesu.

Zároveň jsem informoval radu vlády o tom, že od 21. 9. také spouštíme formulář, elektronický formulář pro příjezdy z rizikových zemí, protože víme, že jsou některé rizikové země, ať už mimo Evropskou unii, nebo v rámci Evropské unie, například teď zařazeno aktuálně Španělsko, a chceme, abychom měli přehled o tom, že tito lidé se tedy, že přijíždějí z rizikové země a že se podrobili testu do 72 hodin tak, jak je stanoveno v ochranném opatření, nebo se podrobili karanténě.

Dnes ten přehled úplně není ideální, takže na tomto pracujeme. Chtěli bychom, a pracujeme na tom i s Ministerstvem vnitra, aby to byla i povinnost leteckých společností, které budou vlastně přijímat pasažéry do letadla, aby skutečně tito měli daný elektronický formulář řádně vyplněný, a my jsme tedy měli evidenci o tom, kdo přijíždí z těchto rizikových zemí. Takže to by také mělo fungovat od 21. 9.

Tolik asi ode mě, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dotazy, prosím, Česká televize.

Tereza Stárková, Česká televize: Dobrý den, já bych se pokusila shrnout nějak ty dotazy. Pan premiér mluvil o dobudování call centra, teď nevím, jestli mluvil o tom dispečinku, nebo se bavíme ještě o Chytré karanténě. Tak to jenom tak na dovysvětlenou bych poprosila. A potom ještě jestli byste, pane ministře, mohl říct, co se týče těch kapacit v nemocnicích, tak jestli nějakým způsobem se ještě ty nemocnice samy připravují. Vy jste mluvil o tom nastavování lůžek, ale jestli se nějakým způsobem už nemocnice připravují případně na ten větší nápor pacientů, aniž bych tady chtěla strašit, podotýkám.

Andrej Babiš, předseda vlády: Prosím vás, tady je stále nedorozumění, že Chytrá karanténa je IT systém. Není. Chytrá karanténa je celý systém, takže i navolávání nebo trasování, všechny tyhle věci jsou součástí Chytré karantény.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: To, o čem pan premiér vlastně hovořil, je vlastně nové call centrum, profesionální call centrum, které bychom chtěli zřídit, aktivovat, protože teď aktuálně to řešíme skrze kapacity hygienických stanic, případně samozřejmě navyšujeme ty kapacity stále o mediky, o  studenty zdravotnických oborů, armádu a tak dále, na tom stále pracujeme, školíme nové desítky lidí, kteří nastupují postupně do toho systému už vlastně od léta, ale ty nárůsty jsou, tak jak je vidíme, poměrně výrazné, takže v tuto chvíli cílíme na to, abychom zřídili profesionální call centrum, což samozřejmě obsahuje i nějakou zakázku a podobně. Takže na tom teď aktuálně pracujeme, abychom ještě posílili to trasování a navolávání tímto externím call centrem. Takže to je to, o čem hovořil pan premiér.

Pokud jde o ta lůžka nebo nemocnice a jejich přípravu, v tuto chvíli nemáme hlášeno, a skutečně sledujeme tu kapacitu každý den, že by někde docházelo k tomu, že by vlastně musela být omezována jiná péče nebo něco podobného. My tu situaci monitorujeme, vyhodnocujeme dennodenně s panem profesorem Černým a s kolegy. Teď v tuto chvíli, v tomto týdnu právě s jednotlivými koordinátory, vlastně každý kraj má svého koordinátora intenzivní péče, tak dáváme dohromady určitý výhled, jak se bude vyvíjet počet hospitalizovaných případů a podle toho případně bude nutné nemocnice na tato čísla připravit. Ale cílem je, aby skutečně každá nemocnice byla schopna se o takového pacienta postarat.

Já si myslím, že nemocnice jsou na toto vycvičené, že ta  nemoc zase není úplně tak zásadní, aby nebyla schopna i třeba nějaká okresní nemocnice se o takového pacienta postarat. Takže nemůžeme to nechávat pouze na těch velkých státních nemocnicích, ale musí se zapojit i krajské nemocnice do toho systému. To je, o čem hovoříme, a případně, pokud bude nutné, tak budeme reprofilizovat nějaká lůžka, která jsou v rámci jednotlivých nemocnic. Ale to teď ještě určitě nutné není, protože ty stávající kapacity, tak jak jsem o nich hovořil, tak jsou nyní dostatečné.

Ale je jasné, že musíme se dívat na nějakou predikci, musíme se dívat na nějaký vývoj. Ten vývoj je dynamický, bude záležet velmi na následujících 14 dnech, jak se bude vyvíjet počet nakažených a samozřejmě procento případně těch vážných případů. Uvidíme a doufejme, že ta opatření, která zavádíme, zejména povinnost nošení roušek, případně uzavírání nočních barů a podobně, tak povedou, řekněme, k oploštění té epidemiologické křivky tak, aby nedocházelo k nějaké zásadní eskalaci, ale pracujeme v tomto směru s různými scénáři.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovenská televize TA3.

Katarína Vítková, RTVS: Slovensko dnes rozhoduje o tom, jestli Českou republiku zařadí mezi rizikové země, jestli se pro ně stane červenou. Stane se to už za hodinu, pandemická komise to doporučila, aby se Česko tou zemí v červené zóně stalo, a já bych měla otázku na vás, pane premiére, jestli byste na to mohl nějak zareagovat. Znamená to, že by Češi museli potom do karantény a podstupovat testy.

Andrej Babiš, předseda vlády: No já jsem si dnes psal s panem premiérem, který samozřejmě má složitou situaci v rámci koalice, a zatím to vypadá tak, že  i když jsme se v rámci  V4 ubezpečovali, že nebudeme dělat tato opatření ekonomického charakteru, a myslím si, že není ani k tomu důvod, protože to zkrátka to může zase jenom mít negativní dopad, hlavně mezi Českem a Slovenskem, protože zkrátka jsou tady rodiny, jsou tady studenti, jsou tady byznysmeni a tak dále, takže pokud to Slovensko přijme, tak to bude škoda. Protože samozřejmě Slováci mají, a znovu to opakuji, z hlediska smrtnosti, nebo kolik zemřelo lidí na milion obyvatel, ano, Slovensko je absolutně nejlepší v Evropě a z těch porovnatelných států Řecko je druhé a my jsme třetí. O tom se až tak nemluví a já to stále ukazuju, ale to zase není taková senzace, aby to média přinášela.

Takže pokud to nastane, tak to ekonomickým vztahům nepomůže. A pokud jednou budeme definitivně bilancovat covid-19, tak to nebude jenom o tom, kolik bohužel zemřelo lidí. A já jsem dnes byl ráno společně s panem ministrem na skvělé akci o rakovině, o melanomu a u nás v České republice zemře bohužel 500 lidí na rakovinu kůže a 27 000 zemře na rakovinu. Ale to chápu, že je něco jiného, a proto si myslím, že je potřeba, aby se to vnímalo v tom prostoru, ale tady to vypadá ze strany slovenské vlády, že asi, ale nechci předjímat, že možná nějaké to opatření bude, i když jsme si v rámci V4 řekli, že se budeme snažit, aby nebylo.

Stejné je to s Rakouskem. Včera pan kancléř Kurz oznámil, že mají druhou vlnu, testují méně než my a samozřejmě jsou stejně jako my obětí tzv. early openers, zemí, které zkrátka tu první vlnu zvládly velmi dobře a potom víceméně spěchaly, i pod celkově tou atmosférou ve společnosti, na to, aby otevřely.

Takže uvidíme, jak to Slovensko vyřeší. Určitě by mě mrzelo, kdyby to nastalo, ale samozřejmě je to určitě rozhodnutí epidemiologů a ministra zdravotnictví stejně jako u nás, samozřejmě. Ale chápu, že to může tak být.

A dnes je důležité aby, když už tedy lidi stále, a my ne tedy, ale některá média straší stále s tím covidem a potom lidé se bojí jít na tu prevenci. U rakoviny kůže je nárůst 35 procent za to období. Že se bojí chodit do nemocnic. Tak já bych chtěl znovu vyzvat lidi, aby se nebáli, že je tady plno onkologických pacientů a není důvod se bát a měly by, samozřejmě, ty nemocnice musí poskytovat tu péči.

Ty ekonomické dopady samozřejmě budou důležité, takže uvidíme ve finále, jaká bude ta bilance. Ale za mě můžu jenom říct, že by mě to samozřejmě mrzelo, a v této chvíli, jak jsem to pochopil i podle vyjádření pana premiéra to zatím nevypadá úplně nejlépe, ale nechám se překvapit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Blesk.

Sabina Dračková, Blesk Zprávy: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na vaši reakci na jednání některých občanů, kteří vlastně nerespektují to nařízení nošení roušek. Například se fotí třeba v restauracích bez roušek nebo v různých veřejných prostorách, odkazují se na svoji svobodu a oslovují třeba i právníky, jestli jim za to nenošení opravdu hrozí pokuty. Tak nějakou vaši reakci, děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, já už jsem se k tomu vyjadřoval. Samozřejmě, my jsme zažili období, kdy všichni nosili povinně roušky nejen vevnitř, ale i mimo vnitřní prostory, všude, a všichni s tím souhlasili. Dokonce když viděli někoho bez roušky, tak ho upozorňovali slušně, aby nosil ty roušky také. Byli jsme velice disciplinovaní, šli jsme příkladem.

No a ano, pamatujeme si, jak tady opoziční strany a různá uskupení křičely, že roušky jsou náhubek demokracie a že tady zavíráme lidi do tábora a já nevím co všechno. Takže samozřejmě teď je ta situace jiná a já jenom můžu poprosit všechny, aby zkrátka to vnímali, aby byli solidární, protože ten odpor k rouškám je hlavně u mladších lidí, ale to se nedá paušalizovat. Je plno mladých lidí, kteří to chápou, kteří chápou, že by mohli ohrozit své rodiče nebo prarodiče.

A samozřejmě ten vývoj situace, nárůst není dobrý, takže bylo by dobré, aby to všichni respektovali. Teď jsem i četl nějakou reportáž z pražských barů, kde se to nedodržuje a tam v těch barech by to měl někdo kontrolovat. Nepředpokládám, že to bude hygiena, ale spíš policie, protože když se podíváte na to, jak se ten vir vrátil, i když jsme všichni doufali, že je pryč, koncem června, no tak se vrátil hlavně ze zahraničí a vrátil se i akcemi Techtle Mechtle a dalšími věcmi.

My jsme to probírali dneska na té radě, byl tam policejní prezident, byl tam pan ministr vnitra, ale samozřejmě nechceme tady lidi nějakým způsobem terorizovat, ale chceme apelovat na jejich solidaritu a aby vnímali i ten dopad na tu naši ekonomiku, na ten náš společný život. Protože hlavně z hlediska Prahy, kde je ten největší problém, tak když budeme mít takováto čísla, tak samozřejmě má to dopad na cestovní ruch. Už před tím to mělo dopad na cestovní ruch a není to samozřejmě dobře.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě doplňující dotaz Blesk.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ještě pan ministr to chtěl asi okomentovat. Nebo…

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jsem možná chtěl k tomu říci nějaký názor. Ty teze o tom, že roušky omezují svobodu, mi přijdou naprosto absurdní. Skutečně berme roušku jako ochranný prostředek a jako vlastně jedinou prevenci, kterou dnes v ruce máme. Pokud nemáme vakcínu, tak máme tři základní možnosti prevence: jednak dezinfekce rukou, jednak rozestupy a jednak nošení roušek. Nemáme žádnou jinou prevenci onemocnění covid-19 a toto by si lidé měli uvědomit.

A naopak to nošení roušek nám může svobodu přinést, protože přesně jak o tom hovoří pan premiér: Pokud tady ta čísla budou taková, jaká budou, a vidíme Slovensko, vidíme další země, tak naopak ta naše svoboda, i cestování a podobně, může být poměrně výrazně omezena. Takže skutečně mějme toto na paměti, že naopak roušky nám tu svobodu mohou přinést, pokud je budeme řádně nosit, pokud budeme dodržovat to pravidlo. Protože jedině tak jsme schopni, řekněme, zpomalit tu epidemii a tu vlnu, kterou teď vidíme.

Takže, prosím, neberme tento argument, jako že roušky omezují svobodu jako jakýkoliv relevantní argument. Mě trošku i překvapuje, když někde teďka vidím opozici, jak nás kritizuje, že jsme měli zavést dříve roušky a podobně. Já si pamatuju přesně ty opoziční poslance, kteří se vysmívali v době, kdy byly povinné roušky i ve Sněmovně, tak se vysmívali tomu, že je nosit nebudou, odhlasovali si, že je nosit nebudou a podobně. A teď ti stejní kážou, že jsme měli roušky zavést dříve. Takže skutečně buďme odpovědní všichni, protože jedině každý z nás zkrátka může toto změnit.

Sabina Dračková, Blesk Zprávy: Pane ministře, děkuji. Ještě se zeptám k té nové informaci, že Ministerstvo zdravotnictví vyhodnotilo, že už nebude sdělovat číslo R, tedy reprodukční číslo, to je podle odhadů už nad dvojkou, přitom třeba Německo má 0,9. Jak tedy na tom jsme a proč vlastně, jestli byste to mohl nějak okomentovat, proč to číslo už nebudete chtít uvádět? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jsem nikde neřekl, že to číslo nebudeme chtít uvádět. Naopak v tomto týdnu chystá pan profesor Dušek a další kolegové tu tzv. datovou tiskovou konferenci, kterou jsme měli před několika měsíci poměrně pravidelně, takže bychom zase ji chtěli zavést, a tam ta čísla budou jasně prezentována včetně reprodukčního čísla.

Takže ode mne určitě nikdy nezaznělo, že nechceme uvádět reprodukční číslo R a určitě není nad 2, to vás mohu ujistit. Ano, je vyšší, ale teď ho budeme ještě cizelovat na základě těch aktuálních dat a počkejte si, měla by být, myslím, ve středu nejspíš právě ta tisková konference Ústavu zdravotnických informací a statistiky, kde bude tato informace prezentována veřejnosti včetně dalších dat a včetně toho čísla R, o kterém hovoříte, takže určitě tuto informaci budeme prezentovat v tomto týdnu.   

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Prima.

Zbyněk Zikmund, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já se chci zeptat jednak před jednáním vlády, jestli tedy ta debata nad zřízením Ústředního krizového štábu, na což tlačí koaliční partner, jestli je to pro vás ještě nějaké téma, jestli očekáváte, že to dnes budete řešit, nebo je to za vás vyřešeno a není to nutné? A další věc, pan ministr dnes nevyloučil nějaká další omezení, ne plošná, ale cílená, třeba ty větší akce, pokud se nepletu, tak jenom jestli si vy, pane premiére, dokážete představit, že se nějaká velká shromáždění budou omezovat a tak dále? A poslední věc, čeká vás dnes schůzka s panem prezidentem, tak jestli můžete říct, co bude tím tématem a jestli budete řešit i tu aktuální situaci. Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já se k těm opatřením nebudu vyjadřovat, ani nebudu informovat, co mi říká pan ministr, protože nakonec to vždycky skončí, že vy říkáte, že já to říkám. Ne, já jsem transponoval nějaké informace.

Ústřední krizový štáb nebyl nikdy na stole. Nikdy. A v podstatě ani dnes, ani na vládě. A když se ptáme kolegů ve vládě, proč o tom mluví do médií, tak říkají, že je to politika. No, takže pro mě to není téma, není k tomu důvod, já už jsem to zdůvodňoval xkrát.

Prosím? To je pravidelná schůzka s panem prezidentem, každý měsíc se vidíme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Nova.     

Jan Socha, TV Nova: Dobrý den, nejprve otázka na pana premiéra, jestli takhle zpětně, když si to vyhodnotíte, byla chyba podle vás to zrušení znovuzavedení roušek v září, protože koaliční partner vlastně tvrdí, že ano. A ještě jedna otázka na pana premiéra, jestli jste řešili na té dnešní radě distribuci roušek i pro chronicky nemocné, kteří se toho domáhají, nebo to bude až tématem jednání vlády? A ještě bych měl tři otázky na pana ministra zdravotnictví, které se týkají vakcíny proti chřipce: Jestli můžete říci, kolik vakcín proti chřipce je v České republice a jestli se podařilo sem do Česka dostat více dávek, než bylo původně avizováno? Druhý dotaz, jestli to bude stačit, to množství těch vakcín i pro očkování lékařů? A poslední dotaz, jaký průběh očekáváte na podzim, až se k tomu koronaviru připojí i ta chřipková epidemie? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: No koaliční partner mluví s vámi, s námi nemluví. Takže platí, co jsem tady odpovídal. Já si pamatuju, jak pan Zaorálek byl první, který nadšeně běžel z vlády, nebo to byla Rada vlády pro zdravotní rizika, rychle za vámi tady, aby to komunikoval, co se zase v kultuře uvolnilo. Takže beru to jako politiku. Já to nechci ani komentovat.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o vakcínu proti chřipce, samozřejmě víte, že to byla jedna z věcí, kterou jsme řešili už delší dobu. Já jsem osobně jednal opakovaně se dvěma dodavateli, výrobci vakcíny proti chřipce, kteří se zavázali tedy, že navýší ty dodávky, byť musíme si uvědomit, že se vždy vychází z poptávky v předchozím roce.

A bohužel, a to je zkrátka zase určitý apel, v České republice v minulosti nebyl úplně velký zájem o očkování proti chřipce. V minulém roce to bylo asi 7,5 procenta lidí, zhruba sedm set tisíc lidí, kteří se nechali oočkovat proti chřipce, a tím pádem, a část z těch vakcín se musela i spálit loni, takže tím pádem ta vyjednávací pozice, aby došlo k nějakému úplně masivnímu nárůstu těch dodávek, nebyla příliš dobrá. Ale snažili jsme se i tak udělat maximum.

Já osobně jsem se v tom angažoval, navýšily se nakonec dodávky o 25 procent. Aktuálně tedy máme v České republice 870 000 dávek vakcíny proti chřipce, to znamená, je to více než loni, byť bychom si možná představovali ještě nějaký další nárůst. Ale je to zkrátka to, co jsme byli v tuto chvíli schopni zajistit.

Ty vakcíny se budou aplikovat od října praktickými lékaři včetně lékařů v praxi, pokud budou mít samozřejmě o toto zájem. Já jsem vyzval nemocnice, aby se na to zaměřily, zejména v těch rizikových provozech, jako jsou urgentní příjmy a podobně.

Je to i ten důvod, o kterém hovoříte, k té vaší poslední otázce, že ten souběh chřipky a covidu, zejména u nějakých rizikových skupin, ale třeba i u lékařů a podobně, tak může být velmi problematický. Zatím nemáme úplně tu zkušenost, samozřejmě nevíme přesně, jak se to bude projevovat, ale chceme udělat maximum pro to, aby co nejvíce těchto rizikových skupin očkováno bylo.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme. Máme jednání vlády, takže musíme tiskovou konferenci v tuto chvíli ukončit. Uvidíme se později. Na viděnou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání Rady pro zdravotní rizika, 14. září 2020

Související zprávy