Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 29. března 2019

Lucie Kubovičová, poradkyně pro oblast médií a komunikace předsedy vlády: Dámy a pánové, dobré dopoledne vám všem. Vítejte na tiskovém brífinku po jednání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Vítám premiéra a zároveň předsedu této Rady Andreje Babiše, místopředsedu Rady docenta Karla Havlíčka a také vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Pane premiére, poprosím vás o první slovo.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes měli další Radu pro výzkum, vývoj a inovace, ale co bylo ještě důležitější, předtím jsme měli setkání garantů našeho projektu Česká republika – země pro budoucnost. Toho, s čím chodíme po světě a propagujeme. Vyměnili jsme si informace ohledně akčního plánu na jednotlivé segmenty tohoto projektu. A to jsou tedy inovační a výzkumná centra, polytechnické vzdělávání, financování a hodnocení výzkumu, harmonogram aktivit, chytrý marketing, národní start-up a spin-off prostředí, ochrana duševního vlastnictví, mobilita atd. Takže to zde určitě pan docent Havlíček o tom bude informovat.

Já osobně se chci hlavně věnovat národnímu, jak to nazvali – národní start-up a spin-off prostředí. My jsme v tomto směru zaspali dobu a de facto to nemá systém.

My jsme o tom na dnešní Radě diskutovali, protože samozřejmě tu na vysokých školách, ale i na středních školách vznikají různé nápady, nebo i v rámci Akademie věd, a to je ten tzv. spin-off. To je nějaký nápad, který se poté promění na start-up, to znamená, že se ten nápad promění na podnikání a na nějaký projekt.

Já jsem to sám zažil, že i na gymnáziích jsem měl tu zkušenost, například z gymnázia Vídeňská, kde studenti přišli se skvělým projektem a udělali si start-up. Získali privátního investora a jsou úspěšní ve světě, podnikají ve Spojených státech i u nás doma. Já jsem přesvědčen, že my bychom právě měli tyto spin-off myšlenky, a tam byla debata o tom, aby ten člověk, který to vymyslí, aby to zapatentoval, aby ochránil svůj nápad a následně mohl podnikat, že my o tom nemáme dostatečný přehled.

Já jsem dnes slyšel, že byl nějaký nápad, že to dopadlo tak, že ta daná univerzita na to neměla kapitál a nakonec to prodali, asi brzo, a nebyl z toho ten výnos, jaký by měl být. Takže jsem o tom přesvědčen a dnes jsem žádal ministra školství, aby se obrátil na vysoké školy, na vědecké instituce, Akademii věd, ale i na druhý stupeň, že bychom chtěli mít přehled a chtěli bychom mít přehled z toho důvodu, že bychom takovým projektům mohli potom pomoci. My bychom to skutečně mohli realizovat z hlediska financování nebo i kapitálu přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku.

Ministerstvo průmyslu také přichází s nějakými nápady, jak to financovat, ale jde hlavně o to, abychom nabídli konkrétně těmto inovátorům a podnikatelům podmínky, aby nakonec to naše české know-how zůstalo doma. Aby jako v případě tohoto start-upu, tam přišel privátní kapitál a nakonec to prodají a skončí to někde v zahraničí. To si myslím, že bychom měli udělat. V Praze teď bude velice důležitá start-up konference, je to samozřejmě velice pozitivní a určitě dobré, ale právě stát by měl být aktivnější. A my chceme být aktivnější, chceme mluvit s těmito podnikateli a inovátory a slyšet od nich, jaké mají problémy se státem, co bychom měli změnit, aby bylo méně byrokracie, abychom jim pomohli při jejich podnikání. Takže to si myslím, že je důležité, aby to de facto zůstalo v našich rukách.

My jsme to viděli ve Spojených státech, je to i otázka těch inkubátorů. My jsme to viděli ve Washingtonu, to byl inkubátor, kde bylo asi 200 firem. Mají tam zázemí, není to inkubátor, který nabízí peníze, ale toto bychom potřebovali u nás také zmapovat a říci si, jestli je toho dost, jestli stát nemá v tomto kontextu nějak přispět. Samozřejmě jde o to, že potřebujeme hlavně zmapovat v těch místech, kde je největší koncentrace, a to jsou samozřejmě Praha, Brno a Ostrava, ale možná i na dalších místech.

Chceme to řešit, osobně se tomu chci věnovat, protože je to o podnikání. Je důležité, abychom tyto projekty měli zmapované, abychom pomohli, a poté je to i zmapování toho lidského potenciálu, který tady máme, a to jsme tady s panem docentem zažili. To není jen Česká hlava, ale i Česká hlavička. To znamená i de facto na druhém stupni jsme potkali velice šikovné mladé lidi, kteří už mají jasné plány v životě, chtějí podnikat, mají skutečně výsledky a o tento lidský potenciál bychom se měli zajímat, s těmito lidmi mluvit a nějakým způsobem se snažit je orientovat, aby ve finále to zůstalo v Čechách a nekončilo v Silicon Valley nebo na jiných místech mimo Českou republiku.

Lucie Kubovičová, poradkyně pro oblast médií a komunikace předsedy vlády: Děkuji panu premiérovi a poprosím pna docenta Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Tak dobrý den ještě jednou. Naším cílem je, aby inovační strategie rozhodně neskončila jen ve vizích a nějakých globálních cílech. Proto na ní pracujeme na opravdu denní bázi. Všichni garanti si během několika posledních týdnů vytvořili svoje pracovní týmy. Vytvořily se velmi podrobné akční plány. My jsme je dnes ještě nemohli přijmout, protože dnes nad nimi byla první diskuse a v následujících je chceme všechny provázat. Chceme všechny zkoordinovat časově a samozřejmě se chceme detailně pobavit o každém partikulárním cíli. Teď už se bavíme vysloveně o roce 2019, případně o tom, co nás čeká hned z kraje roku 2020. Proto chceme tato setkání opakovat, chceme, aby se všichni ti, kteří potom mají tu konkrétní odpovědnost za naplňování konkrétních cílů, potkávali i s panem premiérem a chceme od nich slyšet za prvé to, jak jsou daleko s těmi cíli, a za B, a to je hrozně důležité, jestli je někde nějaký problém, nějaká bariéra. A proto se potkáváme, abychom je případně na místě vyřešili. To, že u toho je předseda vlády, je pro nás nesmírně důležité, protože celá řada věcí se musí uskutečnit po dohodě s jednotlivými ministerstvy.

Nehledě na to, že ještě nejsou schváleny konkrétní prováděcí dokumenty akčních plánů, my na nic nečekáme a jednotlivé cíle už začínáme v tuto chvíli plnit, protože víme, že jsme se na nich shodli už v době, kdy vznikla celková strategie. Takže řeknu pár konkrétních výsledků: Systém pro odpočty výzkumu a vývoje, který jsme schválili v minulém roce je v tuto chvíli ve finále, čeká se na podpis prezidenta. Na nic už nečekáme a máme připravené jakési roadshow po České republice, kde budeme firmám představovat, jakým způsobem pracovat v novém režimu s odpočty na výzkum, vývoj a inovace. Určitě registrujete, že je před druhým čtením zákon o investičních pobídkách. Zase – navazujeme tím na výzkum a vývoj, protože tento zákon nejen, že ve zvýšené míře podporuje i střední, nebo řekněme menší firmy, než jen ty velké korporace, ale hlavně ta podpora bude pouze pro ty, kteří budou investovat zdroje na výzkum a na vývoj.

Co je důležité: Příští radu vlády budeme schvalovat, případně připomínkovat velmi důležitý projekt účelové podpory, nový projekt účelové podpory, který víceméně kopíruje cíle ve strategii Česká republika – země pro budoucnost, Country for the Future, s ohledem na start-upy a jejich financování, s ohledem na investice a podporu investic a s ohledem na digitální huby. Probíhá velká diskuse a konkrétní plnění cílů v oblasti implementace pro elektromobilitu a s Ministerstvem školství nejen, že v tuto chvíli kategorizujeme jednotlivá výzkumná centra a vytváříme systém jejich financování a hodnocení, což je opět klíčem k naplnění cílů inovační strategie, ale současně se dokončují diskuse, jak přesně bude vypadat předmět Technika, konkrétní cíl v inovační strategii, ze kterého necukneme.

Ten předmět Technika navazuje na podporu polytechnického vzdělávání, kterou si přejí prakticky všichni, kteří mají co dočinění s průmyslem, s technologiemi, a je to předmět, který je hotov, připraven. V příštím týdnu mám konkrétní závěrečné jednání s ministrem školství o tom, jakým způsobem ho dostat do toho režimu povinných předmětů. Je to těsně před finále.

Stejně tak se bude dokončovat duální vzdělávání, i na to už je připravena legislativa a opět je to v nějaké finální prováděcí podobě a tím jen naznačuji, protože teď není čas na to představovat všechny cíle, že se na všech těchto cílech poměrně intenzivně pracuje a dělá se na nich prakticky. Jedním z těch důležitých, který je provazuje, a proto jsme si sem dnes dovolili pozvat i vládního zmocněnce pro digitalizaci pana Dzurillu, je strategie digitální, která je navázána takřka na všechny cíle, a já bych poprosil pana Dzurillu, který je v tomto kompetentnější než já, aby nám představil faktický stav zavádění strategie Digitální Česko s  přesahem na podniky, případně na stát.

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci: Tak my s digitální koncepcí Digitální Česko jsme postoupili. 3. 10. byla schválena vládou, kdy jsme představili patnáct hlavních cílů a 115 dílčích cílů. Dnes to máme rozpracované tak, že na vládu dnešním dnem předkládáme a čekáme na zařazení a schválení implementačních plánů, které dnes čítají 808 projektových záměrů, které potřebujeme k tomu, abychom naplnili celou tu koncepci Digitální Česko.

V rámci toho, co se děje, máme připravený velmi detailní plán na tento rok, ve kterém je v první řadě jako nejdůležitější rozvoj on-line služeb. To znamená, každý jeden úřad, každý jeden resort či ministerstvo chceme, aby rozvíjely svoje on-line služby, aby bylo možné komunikovat se státem jen a pouze on-line. Všechno to chceme propojovat v Portálu občana a daleko více zjednodušovat přístupy, které do toho Portálu občana máme. Proto máme rozběhnutý projekt s bankovní asociací, který umožní na základě bankovních údajů se přihlašovat ke službám státu. Proto byl ve středu představen zákon, který jde do schvalovacího kolečka, do legislativního kola o tom, kde chceme, aby občané měli právo na využití on-line služeb, aby měli právo na služby v digitální podobě, od kterého si slibujeme, že do roka od jeho přijetí popíšeme celkový seznam služeb, které stát dnes má, které chceme, aby občané, kteří musí se státem interagovat, aby mohli interagovat on-line, a do čtyř let máme ambici od toho katalogu služeb, aby se již vše dalo udělat on-line. To znamená, i v tomto pokračujeme. Není to jen o on-line službách, je to hlavně o tom, aby se data mezi státem sdílela, to znamená, aby si ta data jednotlivé resorty sdílely a abychom nemuseli stále dokola vyplňovat to samé.

Ty projekty se rozšiřují o další věci. To znamená, abychom mohli platit v Portálu občana, abychom byli notifikováni v případě nějakých událostí. To znamená, že chceme udělat stát daleko víc proaktivnější, že když už nějakou povinnost občan, podnikatel nebo firma má, tak aby o tom od státu věděli. To je za mě asi vše.

Lucie Kubovičová, poradkyně pro oblast médií a komunikace předsedy vlády: Děkuji, pan premiér chce ještě něco doplnit?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já ještě k tomu programu rady. My jsme probírali Inovační strategii České republiky 2019–2030, akční plány. Ta byla schválená vládou v únoru. A poté návrh výdajů státního rozpočtu na vědu a výzkum na léta 2021 až 2022. Na rok 2020 je návrh navýšení o jednu miliardu v porovnání s rokem 2019, celkem to má být 37 miliard, a návrh rozpočtu na rok 2022 je 38,2 miliardy, další nárůst. Určitě se to samozřejmě ještě bude diskutovat. Poslední bod byl, že jsme jmenovali novéhé člena Výzkumné rady Technologické agentury. V tajné volbě byl zvolen Jiří Reiss, kterého do funkce nominoval Svaz průmyslu a obchodu České republiky.

Lucie Kubovičová, poradkyně pro oblast médií a komunikace předsedy vlády: Díky, pane premiére, a ještě pan docent.

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Jen k tomu rozpočtu, abychom věděli tu chronologii. V roce 2018, čili v minulém roce, jsme rozpočtovali 33,8, vyčerpali jsme přibližně 33,3 až 33,4. To znamená, že jsme přestali zvyšovat ten dramatický nárůst nespotřebovaných výdajů, což je nesmírně důležitá zpráva. Fakticky tím říkáme, že to, co plánujeme, už dokážeme spotřebovat. A nejen spotřebovat, že to utratíme, ale je to spotřeba, která prochází velmi náročným systémem hodnocení. To je jedna věc.

Druhá věc. Na rok současný, 2019, je plánováno 35,9 miliardy. Pochopitelně nevíme, jak to dopadne, ale všechno tlačíme k tomu, aby byla maximálně ta částka spotřebována. A v roce příštím to tedy bude 37 miliard. Pro srovnání – od roku 2015 do roku 2020 rosteme přesně o 10 miliard korun. Ještě v roce 2015 se jednalo o 27 miliard, v roce 2020 to bude 37 miliard. V dané chvíli zdroje, které dáváme do vědy, jsou zdroje, které se spotřebovávají, možná se těsně nespotřebují, ale to jsou skutečně v řádu nízkých stamilionů korun. Fakticky tím říkám, že to co věda potřebuje, tak dostává.

Není pravdou, že by se do vědy dávalo méně peněz, než věda požaduje, protože to musíme stále měřit ještě jedním úhlem pohledu a to je nejen ten objem, který se tam dává, ale také to, aby to končilo v kvalitních projektech. Takže teď jsme přesně v té fázi, že to co věda potřebuje a kvalitního předkládá, tak je jí zcela financováno.

Směřujeme stále k tomu klíčovému cíli v roce 2025, aby podíl hrubého domácího produktu na financování vědy byl 2,5 %. Znovu jen opakuji, nejedná se jen o státní zdroje z tohoto úhlu pohledu, ale o státní zdroje, čili rozpočet, evropské zdroje a zdroje od podnikatelů. Abychom od podnikatelů získali maximální množství zdrojů, což by mělo být přibližně 60 až 70 % z toho celkového balíku, musíme je dostatečně motivovat, ať jednak administrativním prostředím, daňovým prostředím, tak pochopitelně určitými motivacemi ve smyslu právě třeba těch daňových odpočtů. Takže to je ta strategie, která je s financováním. Neuhýbáme z ní a jsme přesvědčeni, že tolik peněz, kolik jde na vědu, nikdy historicky v minulosti nebylo.