Tiskové konference

27. 6. 2022 12:35

Tisková konference po jednání s ministerským předsedou svobodného státu Sasko, 27. června 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání předsedy vlády České republiky a ministerského předsedy Svobodného státu Sasko. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem s velkým potěšením přivítal dnes tady v Praze na návštěvě ministerského předsedu Svobodného státu Sasko pana Michala Kretschmera.

My jsme se Saskem nejenom sousedé, ale máme velmi intenzivní, přátelské vztahy, které se rozvíjejí systematicky už 30 let. Za chvíli budeme mít třicáté výročí podpisu společného prohlášení. A také, jak asi mnozí z vás vědí, už téměř deset let funguje kontaktní kancelář Saska v Praze, která přináší do té naší spolupráce nové a pravidelné impulzy.

Spolupráce mezi Českou republikou a Saskem je intenzivní. V řadě oblastí probíhá úzká spolupráce i mezi některými našimi orgány a složkami, jako jsou záchranáři, hasiči, policie, justiční orgány. Ale samozřejmě ta spolupráce je mnohem širší v ekonomické oblasti, ve vzdělávací, ve výzkumu a to, co je samozřejmě důležité, jsou pravidelné a dnes už vlastně přirozené kontakty mezi občany obou našich zemí. Mezi těmi, kteří žijí v Sasku a kteří žijí v České republice. A to je něco, co je určitě výborný výsledek těch několika desítek let, kdy tu spolupráci rozvíjíme.

My jsme se bavili o několika konkrétních projektech, které bychom mohli posunout kupředu. Samozřejmě velké téma je zkvalitnění dopravní infrastruktury, ať už v těch příhraničních oblastech nebo budováním vysokorychlostního železničního propojení mezi Prahou a Drážďany. Bavili jsme se ale také o dalších oblastech, jako je třeba spolupráce v oblasti výzkumu a vzdělávání. Mluvili jsme s panem ministerským předsedou o tom, že bychom mohli tady ještě vytvořit nějakou lepší formu pro setkávání se našich mladých lidí mezi sebou a že je to určitě něco, na čem máme velký zájem.

Já jsem poděkoval panu ministerskému předsedovi za spontánní pomoc, kterou nám Sasko poskytlo v souvislosti s velkou uprchlickou vlnou, které čelí Česká republika, hned na začátku přílivu ukrajinských uprchlíků. A bavili jsme se také o některých projektech, které souvisejí s výzvami, kterým naše země čelí, což jsou třeba ceny energií a zajištění toho, abychom byli energeticky soběstační, respektive energeticky méně závislí na Rusku. Tady se nabízí spolupráce při budování LNG terminálu, který by mohl zase trochu pomoci České republice nebo výrazně pomoci České republice s tím, abychom měli alternativní zdroje plynu a mohli se zbavit závislosti na Rusku.

Takže celkově musím velmi poděkovat panu ministerskému předsedovi Kretschmerovi za jeho návštěvu, za velmi otevřenou diskuzi, za to, že jsme se bavili o konkrétních projektech a že naše vztahy jsou mimořádně dobré, přátelské a všestranné a budeme pokračovat na jejich rozvíjení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministerského předsedu Svobodného státu Sasko Michala Kretschmera.

Michael Kretschmer, ministerský předseda Svobodného státu Sasko: Děkuji vám, pane premiére, za vaše úvodní slova a za příležitost vést s vámi dialog. Pro nás je to velmi důležité. Víte, lidé ve Svobodném státu Sasko opravdu to berou jako srdeční záležitost, spolupráci s Českem, a ty velice rozmanité kontakty jsou pro nás velice důležité.

Přijel jsem také proto, abych poděkoval a vyslovil uznání. My ve spolkové republice opravdu velmi obdivujeme, jak se staráte o ukrajinské uprchlíky. Tak velký počet lidí s takovou mírou samozřejmosti a profesionality, 3,5 procenta vlastně ve vztahu k vaší populaci. To je počet lidí, který my ve spolkové republice jsme nikdy nedosáhli. Vy jste ty lidi přijali a za to si zasloužíte srdečný dík.

Ukázali jste i nám v Německu, co je láska k bližnímu a solidarita. Stejně tak, jak se angažujete pro svobodnou Ukrajinu, to je věc, kterou člověk musí říct, když k vám přijede jako první, protože to není nic samozřejmého a je to opravdu věc, kdy jste příkladem v této době.

Máme velkou radost ze spolupráce. Vy jste hovořil o tom programu, projektu generace, toho krušnohorské spojení na dráze, ten tunel. To by totiž totálně změnilo propojení střední Evropy. To je taková investice do budoucnosti jak pro Českou republiku, tak pro Sasko. To pro mě bylo velice důležité, aby to tady zaznělo, a děkuji, že to vidíte stejně jako my.

Ten terminál na LNG na Baltu, to je věc, na které záleží hlavně zemským premiérům nových spolkových zemí, záleží na tom ale i vám. My to potřebujeme, my to chceme, tuto infrastrukturu, nejenom v Severním moři, ale i v Baltu tak, abychom mohli využívat stávající strukturu produktovodů v Německu a střední Evropě. I to je věc, která nás spojuje.

My chceme, aby se potkávali lidé s lidmi, aby se lidé setkávali, což hlavně v pohraničních oblastech teď skvěle funguje. V době koronavirové krize jsme viděli, jak silné je to propojení mezi rodinami, přáteli, firmami. Že se vlastně z toho pohraničního regionu stal jeden společný životní prostor, který by už nikdy neměl být rozdělen. Na tom společně budeme pracovat.

My chceme, aby se scházeli lidé z vědy, aby ještě více spolupracovali. Ten východoevropský prostor musí být prostorem vědy, který bude silný a výkonný. Vy tady v Česku máte tak báječné univerzity, takže se na spolupráci s vámi velmi těšíme. Přeji vám hodně úspěchů při nadcházejícím předsednictví v Radě, což bude velice důležitý úkol v takto pohnutých a zásadních dobách.

Ve vztahu k Ukrajině tady máte samozřejmě jasný směr a já vám chci poděkovat i za váš postoj k tématu spalovacích motorů a jaderné elektrárny. To s vámi zcela sdílíme. My nesmíme lidem nahánět další strach. Teď rostou náklady na všechno. Náklady na energie, a navíc k tomu ten hrozící zákaz spalovacích motorů je něco, tak říkajíc, v tuto dobu úplně mimo. A myslím, že i jaderné elektrárny ještě nějakou dobu tu s námi pobudou.

Takže děkuji vám za vaše názory a za váš společný názor s námi.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych měla dotaz na oba pány. Vy jste oba zmiňovali téma Ukrajiny. Nabízí se podle vás nějaký prostor pro vzájemnou právě přeshraniční spolupráci, co se týče řešení dopadů války na Ukrajině? A potom bych měla ještě dotaz na pana premiéra Fialu: Vás dnes čeká schůzka s panem prezidentem ohledně nového ministra školství, tak co od té schůzky očekáváte? Máte třeba nějaké signály, zda bude pan prezident to jméno akceptovat? Děkuji.

Michael Kretschmer, ministerský předseda Svobodného státu Sasko: Spolupráce na tomto tématu pomoc lidem z Ukrajiny bude pokračovat. Já jsem z oblasti Liberce, z Žitavy. Vím, že starostové tam spolu velice úzce spolupracují. My jsme k dispozici i s pomocí v medicínské oblasti, bylo-li by to potřeba. Přichází i spousta uprchlíků s těžkými nemocemi a jsme připraveni nést to břemeno spolu s vámi, aby ne všichni pacienti skončili v jedné nemocnici, v jedné zemi. Jde o to, abychom to břemeno případně mohli rozložit.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ona ta spolupráce fungovala vlastně od počátku, protože už v té první fázi v březnu Sasko darovalo Ústeckému kraji asi 200 polních lůžek. A vlastně od počátku tam byla úzká vazba a snaha pomoci, abychom tu situaci zvládli. Jak říkal pan ministerský předseda, pokračujeme v tom a budeme v tom pokračovat. Je to určitě velká výzva nejenom pro Českou republiku, ale samozřejmě pro celou Evropu a je nám všem jasné, že tady nejenže to musíme zvládnout, ale musíme to zvládnout dobře a musíme být i v této věci solidární.

Pokud jde o tu druhou otázku, která nesouvisí s návštěvou pana ministerského předsedy. Ano, já mám večer schůzku s panem prezidentem Zemanem. Předtím mám schůzku s kandidátem na ministra školství za hnutí STAN, panem profesorem Balášem a budu o té nominaci potom večer s panem prezidentem mluvit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Andrea Teissigová, TV Prima: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat obou dvou pánů, jestli probírali tu situaci, která může nastat, že by přestal téct právě plyn z Ruska přes Nord Stream 1, a jaké by byly plány potom, co by nastalo? Děkuju moc.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme se samozřejmě bavili o zbavování se závislosti na ruském plynu. Mluvili jsme i o tom, že to nebezpečí, že Rusko může zastavit dodávky plynu velmi rychle, tady existuje. Samozřejmě ta spolupráce nebo to řešení je jak na národní úrovni, tak na úrovni evropské. Česká republika se na to připravuje tak, že jsme jednak velmi netypicky, ale nakoupili určité zásoby plynu jako stát za 8,5 miliardy korun. Naplňujeme zásobníky, takže je máme naplněny, jako nikdy historicky v této době naplněny nebyly, a jsme připraveni i na ty nejhorší varianty. Ale samozřejmě, kdyby ta nejhorší varianta nastala, tak pak je nutná spolupráce s dalšími evropskými zeměmi.

My jsme se o této variantě bavili i na poslední Evropské radě, která probíhala ve čtvrtek a v pátek. Mluvíme o tom, že společně hledají evropské země alternativní možnosti nákupu plynu. Bavíme se i o společných nákupech, které by vlastně zvýšily tu šanci, že získáme dostatečné množství plynu za přijatelné ceny, což je také důležité. Čili těch kroků děláme celou řadu.

No, a pokud jde o spolupráci našich dvou zemí, tak jsme právě otevřeli to téma spolupráce na LNG terminálu a na získání potřebné kapacity pro Českou republiku. Je výborné, že tato naše snaha vlastně je napojena na snahu zemí z východní části Německa vybudovat také v té části, vlastně na východě, nějaký LNG terminál, aby všechny nebyly jenom v té západní oblasti.

To samozřejmě má i pro Českou republiku vysokou míru atraktivity, protože, jak víte, tak my musíme hledat kapacity v LNG terminálech na těch místech, odkud jsme schopni potrubím potom ten plyn dopravit do České republiky. A k tomu samozřejmě východní část Německa, nebo celé Německo, patří.

Michael Kretschmer, ministerský předseda Svobodného státu Sasko: Já bych možná jenom na doplnění: Je jasné, že evropská solidarita je mimořádně důležitá nejenom v dobách, kdy všechno hladce běží, ale v dobách, kdy je to náročnější. A proto my v Německu se zasazujeme o to, že kdyby mělo dojít k té hrozné situaci, aby plyn, který bude přicházet do EU přes terminály LNG, byl k dispozici všem, a nikoli jenom té zemi, kde je postavený ten terminál. To je věc, o níž se teď diskutuje na evropské úrovni. My jako Němci se za to zasazujeme. Ono to vlastně je samozřejmost, ale je dobré, když se to znovu řekne nahlas, že se na to můžeme v téhle době spolehnout, na společnou evropskou solidaritu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Saské noviny.

Hans-Jörg Schmidt, Sächsische Zeitung: Na Vltavě se hovoří o Putinově válce trochu tvrdšími slovy než na Labi. Chtěl bych se, pane premiére Fialo, zeptat, do jaké míry jste se dnes shodli? Hovořili jste o tom, že diskuze byla otevřená. Byla otevřená i co se týká Ukrajiny? A otázka na pana Kretschmera: Jakou inspiraci od pana Fialy si dnes odvážíte do metropole na Labi? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme opravdu mluvili i o té otázce Ukrajiny a podpory Ukrajiny. Pan ministerský předseda vyslovil, a já si toho velice cením, i určité poděkování České republice za postoj, který zastáváme. Já jsem zase zmínil některé formy spolupráce, které už jsme s Německem rozvinuli a které mi připadají velmi důležité. A protože já také mám možnost sledovat tu vnitroněmeckou diskuzi, tak o to víc si jich vážím.

Mám tady třeba na mysli výsledek mé cesty do Berlína a dalších jednání, kdy se nám podařilo domluvit to, že za určitou vojenskou techniku, kterou my pomáháme Ukrajině, nám zase pomůže Německo. Mám tady na mysli konkrétně tanky. Což si myslím, že je něco, co je opravu ocenění hodné v kontextu té vnitroněmecké diskuze. Ukrajině a nám takováto forma spolupráce velice pomáhá. Takže i po této stránce si myslím, že na těch konkrétních krocích se vlastně ukazuje, že ty pohledy nakonec nejsou až tak odlišné.

Michael Kretschmer, ministerský předseda Svobodného státu Sasko: No, nejsou odlišné a to je v podstatě ten bod, kde není žádný důvod, ani nějaký vykonstruovaný důvod, aby se snad ospravedlnila ta ruská válka proti Ukrajině. To zaprvé. A zadruhé, o nástrojích spolu hovoříme. To je to, pro co jsme šli na ulici v roce 1989 jak v Sasku, tak v Česku. A to je to, co nás odlišuje od Ruska – že máme svobodu projevu, svobodu diskurzu a debaty.

Vím, jaký je český postoj, vím, jaké jsou důvody, proč je takový, a máme velký respekt k vašim rozhodnutím, i když možná v tom či onom místě my bychom věci zvažovali jinak.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poslední dotaz, Český rozhlas.

Pavel Novák, Český rozhlas: Mě zajímá to vysokorychlostní železniční propojení mezi Drážďany a Ústím, případně tedy potom celá ta trať Berlín–Praha. Myslím, že na německé straně od roku 2015 je ten projekt zahrnutý do federálního spolkového systému. U nás v roce 2017 na české straně také je nějaká vize toho, že by to mělo být celoevropské propojení. Ale zatím, co vím, není kopnuto do země, ani se nebuduje ten krušnohorský tunel. Takže v jaké fázi je tento projekt? A speciálně pro pana premiéra Fialu, jestli mohu, jak potom budeme pokračovat po české straně, tedy z Ústí? Protože tam také ta trať ještě není přizpůsobená pro ty rychlé vlaky. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Děkuji za ty otázky a já se nijak netajím tím, a říkal jsem to i panu ministerskému předsedovi, že prostě budování dopravní infrastruktury na české straně v minulosti neprobíhalo vždycky tak, jak bychom si představovali, a musíme s tím prostě pohnout.

Pokud jde o tu konkrétní otázku, tak je tu úsek Praha–Litoměřice, kde mají vlaky jezdit až rychlostí 320 km/h. Pak jsou tu další úseky Litoměřice – Ústí nad Labem, kde to má zase jiné trošku dopravní parametry. Pak je tu ještě otázka toho přeshraničního tunelu, který je velkou výzvou pro obě naše země.

To budování se budeme snažit co nejvíc urychlit. V případě toho tunelu, a to je vlastně jeden z těch mezníků, tak příprava projektové dokumentace se předpokládá dokončit ji do konce roku 2024. Během letošního roku bude ta stavba zadána z hlediska posouzení vlivu stavby na životní prostředí a takto budeme prostě pokračovat co nejrychleji dál, abychom prostě dokázali tohle dopravní spojení vybudovat.

Že to není otázka na několik měsíců nebo jenom několik let, to je prostě zjevné. Ale čím rychleji ty věci posuneme dál přes tu přípravnou fázi, tím rychleji můžeme i na českém úseku stavět a my se o to opravdu intenzivně snažíme.

Michael Kretschmer, ministerský předseda Svobodného státu Sasko: Rozhodnutí, že vůbec tahle trasa se bude budovat, to byl velký průlom. A největší přání lidí z této oblasti se teď už také splnilo, a sice, že ta trasa nebude půltunel nebo otevřená trasa, ale že to bude prostě ten krušnohorský tunel, aby labské údolí bylo zbaveno toho hluku, což bude opravdu velká úleva.

Teď to všechno potřebuje svůj čas. Můžeme za to společně bojovat v Evropské unii, aby se urychlilo to plánování tak, aby Evropská unie a ten evropský kontinent budoval infrastrukturní projekty rychleji. Ale tak, jak to je teď, to potřebuje koncentraci, potřebuje to solidní práci profíků, a k té dochází.

Hledá se nová konstrukce onoho evropského propojení teritoriální spolupráce. To je mimořádný konstrukt právě pro tuto spolupráci. A co já vidím? Vidím velkou míru profesionality a síly, takže jsem si jist, že ten tunel bude. My ho budeme všichni využívat. Že to je projekt generace, to je jasné. Možná to bude desetiletí, chvilku to potrvá a myslím, že to musíme akceptovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je z tiskové konference všechno, děkujme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání s ministerským předsedou svobodného státu Sasko (česky)

Tisková konference po jednání s ministerským předsedou svobodného státu Sasko (originál)

Související zprávy