Tisková konference po jednání se slovenským premiérem Robertem Ficem, 24. listopadu 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád České republiky a Slovenské republiky společně s delegacemi. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem rád, že první návštěva slovenského premiéra Roberta Fica jako tradičně mířila k nám do České republiky. Je to potvrzení nadstandardních vztahů mezi oběma našimi zeměmi, a když mluvím o nadstandardních vztazích, tak to mám na mysli obě naše společnosti, které na mnoha úrovních mají přátelské vztahy, rodinné vazby, je to něco naprosto přirozeného. Myslím, že veřejnost v obou našich zemích oprávněně očekává, že i na té nejvyšší politické úrovni vytvoříme všechny podmínky pro to, aby obě naše země mohly co nejlépe spolupracovat, a to také děláme.

My jsme měli s panem premiérem Ficem velmi otevřený rozhovor, který potvrdil, že obě vlády mají intenzivní zájem na tom, abychom spolupracovali v konkrétních věcech, abychom dokázali dovést do konce i některé společné projekty, abychom koordinovali naši reakci na společné výzvy, kterým v Evropě a v současném světě obě naše země čelí. Od toho se taky odvíjela ta konkrétní témata, o kterých jsme se bavili.

Jedno z nich byla spolupráce v oblasti energetiky. My jsme obě země, které mají velké zkušenosti a do budoucna sázejí na rozvoj jaderné energetiky. České firmy se podílejí na dokončování čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Mochovcích, skupina ČEZ je akcionářem slovenské Jádrové energetické společnosti a otevírá se tu i další prostor pro naši intenzivní spolupráci v rámci evropské jaderné aliance.

Myslím si, že to je jenom jeden z příkladů toho, kde můžeme a máme v oblasti energetiky spolupracovat. Ta spolupráce by se měla týkat i tras, energetických tras, které jdou přes naše území. Obě naše země jsou vnitrozemské státy a z toho vyplývají některé výhody, ale v energetické oblasti i určité nevýhody, jak nám ukázala energetická krize posledního roku. Takže spolupráce v oblasti energetiky je pro naše země důležitá a perspektivní.

Další oblastí, o které jsme hovořili a která je nepochybně významná i pro občany obou našich zemí, je spolupráce v oblasti dopravy. My máme zájem na tom, abychom byli účastni na vysokorychlostních tratích v Evropě, abychom byli dobře propojeni s Evropou, aby obě naše země byly dobře propojeny, naše hlavní města Praha, Bratislava přes Brno a Břeclav. Připravujeme v této věci, pokud jde o vysokorychlostní tratě, už některé úseky tak, aby jejich výstavba mohla být zahájena v roce 2026. Ale nejde samozřejmě jen o vysokorychlostní tratě, jde i o další projekty, které prostě posílí dopravní prostupnost obou našich zemí a naše napojení na Evropu.

Dalším tématem, další oblastí, kde můžeme a máme spolupracovat, je oblast obrany a bezpečnosti. Česká republika se již rok podílí na ochraně slovenského vzdušného prostoru a tento závazek hodláme dodržet do konce roku 2024. Od jara velíme mnohonárodnímu bojovému uskupení Severoatlantické aliance na Slovensku. Je tam zapojeno více než 450 českých vojáků a i tato spolupráce je důkazem vysoké důvěry a toho, že v oblasti obrany nemluvíme jenom v nějakých deklaracích, ale že se na tom, na té spolupráci, nebo že ta spolupráce má velmi konkrétní obrysy.  

Dalším prostorem, kde můžeme naši spolupráci rozvíjet, je obranný průmysl. Společně pořizujeme pásová bojová vozidla pěchoty CV-90, ale je tu prostor pro české i slovenské firmy z oblasti obranného průmyslu, aby ještě úžeji spolupracovaly než dosud.

Poslední téma, které tedy zmíním a které trápí obě naše země, je nelegální migrace. Je to věc, která je do značné míry nepříjemná i z hlediska našich vztahů, protože nás nutí k tomu, abychom obnovovali dočasné kontroly našich vzájemných hranic. To se ale netýká jenom Česka a Slovenska. To se týká prakticky všech zemí ve střední Evropě. Když už to musíme dělat a touto formou musíme bojovat proti nelegální migraci, protože dostatečným způsobem nefunguje společná migrační a azylová politika v Evropě, tak je důležité, abychom tady také dokázali úzce spolupracovat. Nedávné setkání ministrů vnitra 9. listopadu v Praze přineslo příslib posílení vzájemné spolupráce, pokud jde o nelegální migraci. Zlepšuje se policejní spolupráce na společných hranicích a základem této spolupráce je plná implementace readmisních dohod.

Naším společným zájmem samozřejmě je, abychom nemuseli dlouhodobě mít tyto dočasné kontroly, nebo tyto namátkové kontroly na hranicích, ale to bude záležet na tom, jak budeme efektivní a účinní ve společném postupu evropských zemí v boji s nelegální migrací. Za Českou republiku říkám, že jsme připraveni hledat racionální celoevropská řešení, která tento problém pomohou dlouhodobě vyřešit.

Poslední věcí, kterou chci zmínit, je, že jsme se také domluvili na tom, že budeme pokračovat v tradici společných jednání našich vlád. Poslední takové jednání se konalo na Slovensku v letošním roce a my jsme se domluvili na tom, že česká vláda uspořádá toto společné jednání české a slovenské vlády v České republice na jaře příštího roku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím o komentář také předsedu vlády Slovenské republiky Roberta Fica.

Robert Fico, předseda vlády SR: Děkuji pěkně, vážený pane premiére. Především chci jménem celé slovenské delegace, kterou tady v Praze vedu, poděkovat za velkou míru pohostinnosti i za celý ten program, který je připraven, protože plně respektuji, že vy i já se nacházíme v období poměrně náročného vnitropolitického souboje, který svádíme. O to více si cením toho, že jsme mohli společně dnes strávit tolik času nejen my dva, ale že jsem si už mohl vyměnit názory i s panem předsedou Senátu, s paní předsedkyní Poslanecké sněmovny, čeká nás setkání s panem prezidentem České republiky a s dalšími významnými lidmi, kteří působí na české politické scéně anebo působili na české politické scéně.

Začnu tím, pane premiére, že chci poděkovat i za občany Slovenské republiky, mladší, ve středním věku, ale možná i starší, kteří tady studují, kteří tady pracují, kteří tady žijí, protože si tady našli životní partnery. Tito lidé považují Českou republiku za svůj druhý domov a jsem velmi rád, že v České republice nachází to, co by normálně našli ve své rodné vlasti.

Já jsem jednou charakterizoval vztah České republiky a Slovenské republiky jako vztah vzájemných půjček, vzájemné důvěry. A přiznám se, že jsem sem dnes nešel za vámi jenom ze zdvořilosti, protože se to sluší, a opravdu to tak je, na první návštěvu přijet do České republiky a mně se tento zvyk mimořádně líbí a trval jsem na tom, že musí být i zachován.

Přijel jsem proto, vážený pane premiére, protože slovensko-české, česko-slovenské vztahy jsou také už do určité míry narušené zubem času. Je třeba si uvědomit, že od rozpadu československé federace je to už třicet let. Je třeba si uvědomit, že jsme prošli obdobími všelijakých krizí, finanční krize, potom do toho přišel covid. Především možná v těch třech a půl letech nebyl prostor na inventuru vztahů, na nějaké nové projekty, covid nám zabránil se úplně potkávat. I samotná vláda česko-slovenská, slovensko-česká, která se setkala v Trenčíně, myslím, nebyla úplně kompletní. Proto s velkou radostí vítám informaci, že česká strana je připravená zorganizovat společné zasedání české vlády a slovenské vlády na území České republiky, protože musíme dát slovensko-českým a česko-slovenským vztahům konkrétní obsah.

Nemůžeme zůstat jen u vzpomínkového optimismu anebo povídání o tom, jaké to bylo někdy v minulosti pěkné. Jsme suverénní země, každá se svými cíli, každá se svými národně-státními zájmy, ale rozhovory potvrzují, že snad s výjimkou dodávek zbraní na Ukrajinu máme prakticky podobné postoje, což nás velmi sbližuje.

Mluvili jsme s panem premiérem o agendě Evropské unie. Mluvili jsme, do určité míry, o revizi rozpočtu Evropské unie. To je velmi těžké téma pro nás všechny. Také vnímáme určitou míru zabržděnosti spolupráce v rámci V4, která je způsobena různými faktory. Ale současně víme, že jsou témata, o kterých budeme muset společně mluvit.

Opět vítám aktivitu pana premiéra jako premiéra země, která je předsedající V4, že je připraven po zformování polské vlády svolat formát V4 a dát na stůl všechna témata, která se týkají čtyř zemí, které tento jedinečný regionální svazek vytvořily.

Postupně jsme mluvili i o tématech, které by už mohly být předmětem jednání vlády. Doufejme, že se nám je podaří společně zorganizovat někdy na jaro 2024. V oblasti energetiky pan premiér některé věci naznačil. Máme tu obrovské možnosti spolupráce v rámci přenosových soustav, kde můžeme ušetřit stovky milionů eur. Pojďme do toho. Ať nám připraví ministři průmyslu konkrétní plán, jaké překážky třeba odstranit – legislativní, technické – a můžeme to představit slovenské a české veřejnosti. Pozor, to není o pěkných řečech. To je o konkrétních projektech, kde si rozumíme, kde jsme propojení a kde si skutečně pomáháme.

Druhé velké téma je jádro. Máme přece společný podnik JESS, který má vést k výstavbě obrovského jaderného bloku v rámci infrastruktury Jaslovských Bohunic. Ale je tu i jiná alternativa a to jsou tzv. malé reaktory a já vítám, že nejen Česká republika, ale i Slovenská republika nechtějí být jenom spotřebiteli cizích produktů. My chceme přímo, vzhledem k našim zkušenostem, na těchto projektech pracovat, protože máme experty jak v České republice, tak na Slovensku, kteří umí stavět atomové elektrárny, kteří umí odstavovat atomové elektrárny, kteří umí modernizovat atomové elektrárny, a kteří umí dokonce i odstraňovat následky havárií, ke kterým mohlo v minulosti dojít. 

Došlo do určité míry k dohodě, a to je velká pomoc pro obě dvě strany: Je tu žádost slovenského výrobce pohonných hmot, jestli by nemohla být prodloužena výjimka o jeden rok v souvislosti s využíváním produktů z ruské ropy. Věřím, že nakonec to pomůže i České republice i Slovenské republice. Slovenské republice tak, že bude produkce pokračovat, České republice, doufáme, že tak, že to udrží cenové relace těchto produktů na příslušném trhu.

Mohl bych přeskočit samozřejmě do dalších oblastí. Obranný průmysl zmiňoval pan premiér velmi jasně. My jsme připraveni, protože už teď je tu velmi silné propojení zbrojovek českých a slovenských, pokračovat v tom, že se pokusíme na těch mezinárodních trzích, které jsou stále nenažrané, promiňte výraz, uplatnit a nabídnout to, co tyto trhy budou požadovat.

V zahraniční politice, vážené dámy a pánové, jsme dvě země, které se plně hlásí ke členství v Evropské unii, členství v NATO. Chceme plnit příslušné závazky, které z toho vyplývají, a samozřejmě na této bázi budou i naše vzájemné vztahy, protože to je náš životní prostor. Já teď mluvím za Slovensko, ale můžu říct, že Evropská unie je náš životní prostor a že plánujeme plnit závazky, které vyplývají z našeho členství v Severoatlantické alianci.

Pane premiére, dovolte, abych využil tuto příležitost, abych vás oficiálně pozval na návštěvu Slovenské republiky v termínu, který pochopitelně bude vyhovovat vaší náročné agendě, protože jsme spolu mluvili i o tom, co se děje na slovenské a na české politické scéně a ani vy to nemáte lehké, ani já to nemám lehké. Ale nestěžujme si, protože děláme to, co jsme chtěli. To nás nikdo nepřinutil, chtěli jsme vyhrát volby, chtěli jsme sestavit vládu, jsme tady, takže naší povinností je starat se a řešit všechny výzvy, které jsou před námi.

Pane premiére, velký dík. Bylo to mimořádně zajímavé setkání, děkuji i členům vaší delegace. Děkuji všem, kdo připravovali tuto první oficiální návštěvu předsedy vlády Slovenské republiky po parlamentních volbách do České republiky. Děkuji pěkně, děkuji, pane premiére.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní je prostor pro dotazy médií. Poprosím jako první Českou televizi.

Jan Šilhan, Česká televize: Pane premiére Fico, vy jste mluvil o tom, že projekt V4 je v dnešní době možná už trochu zabržděný, tak pro vás dva otázka. V jakých ohledech a jak moc je možné V4 odbrzdit, jak ji nastartovat, v jakých opravdu konkrétních projektech a jak moc? Děkuji. A ještě jedna otázka: Jaké oba dva máte informace o tom, že dnes český prezident plánoval původně nepozvat pana Fica na Hrad, ale nakonec na přímluvu paní prezidentky tak učiní? A ve světle toho, pane premiére Fico, jaké jednání vůbec očekáváte, v jaké atmosféře, s jakým obsahem od té schůzky na Hradě? Děkuji.

Robert Fico, předseda vlády SR: Začnu tou první otázkou, jestli dovolíte, a to je téma V4. Dám vám jeden příklad, kde si myslím, že V4 by měla velmi aktivně komunikovat, a to je, řekněme, téma revize víceletého finančního rámce. Víte, čtyři země V4 představují více než 65 milionů obyvatel a to je tak silná část obyvatelstva Evropské unie, že musí naši partneři brát ohledy i na naše zájmy tak, jako my bereme ohledy na jejich.

Při revizi víceletého finančního rámce máme určitě společný názor na to, že by se nemělo při určitých škrtech sahat na kohezi, tedy na fondy, které jsou určené na odstranění regionálních rozdílů, anebo na zemědělskou politiku. A hned máte základ na jednání čtyř premiérů, kteří by mohli dohodnout společný postup. Uvítal jsem informaci od pana premiéra, protože jsme o tom nemluvili, že určitou červenou čarou pro českou politiku je odebrání práva veta členských státům v rámci Evropské unie. Doufám, že to můžu říct, pane premiére, protože jste to říkal i na oficiálním setkání.

To je také téma pro nás, kde máme úplně stejný postoj. Když čtyři země řeknou v rámci Evropské unie: Pozor, to není tak jednoduché, že nám seberete právo veta a budete si s námi dělat, co chcete.

Takže těch témat je hodně. Musíme být dostatečně moudří a rozvážní, abychom dali stranou věci, které nás nespojují, ale tam, kde nás věci spojují, bych byl rád, kdybychom se setkávali tak často, jak se jenom dá. Je to v rukou pana premiéra, protože Česká republika je předsedající zemí V4, myslím, že až do 30. června příštího roku.

K tomu druhému tématu. Pane kolego, já jsem sem přijel s těmi nejlepšími úmysly. Žádal jsem všechny, kteří připravovali tuto návštěvu, že to má být standardní, přátelská a současně vzájemně užitečná návštěva. Zatím se mi naplňují všechny tyto parametry, které jsme si nastavili. Řeknu to jinak: Já nepotřebuji žádné přimlouvání se od paní prezidentky Čaputové, ani samozřejmě nevěřím této informaci. Ale to je můj problém, to není váš problém, podle mě je to bublina.

Přijel jsem sem a bez ohledu na to, jestli by někteří ústavní činitelé na mě měli objektivně, anebo neměli objektivně čas. Například ráno, já si velmi vážím, že předseda Senátu a paní předsedkyně Poslanecké sněmovny si přizpůsobili program, protože mají zahraniční pracovní cestu, a potkali jsme se.

Já se těším na setkání s panem prezidentem. Je to hlava státu, já ho absolutně respektuji, byl zvolen občany České republiky. Předpokládám, že se budeme bavit především o zahraničních aspektech politiky. Jsem připravený, jsem otevřený člověk. Řeknu to, co říkám i doma, co říkám na tiskových konferencích, to určitě zopakuji i před panem prezidentem. Takže těším se na setkání s panem prezidentem.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jenom dodám k té V4, aby nevznikl nějaký mylný dojem. Já jsem skutečně řekl opakovaně a dnes jsem to potvrdil panu premiéru Ficovi, že jsem připraven svolat jednání V4 ve formátu předsedů vlád poté, co bude vytvořena nová polská vláda, protože v tu chvíli to bude mít smysl.

Dovolte mi k tomu říct dvě věci: Zaprvé, to není tak, že když se nesejdou premiéři, tak V4 neexistuje. Probíhají jednání na ministerské úrovni. Některá už byla, některá budou v příštích týdnech a měsících, proběhlo setkání na úrovni hlav států. Takže V4 v tomto smyslu pracuje a funguje dál.

Druhá poznámka: Je nepochybné, že máme na některé otázky rozdílné názory. To je, to se týká především mezinárodně-politické situace. Ale to neznamená, že nemůžeme spolupracovat v řadě konkrétních věcí tam, kde to je důležité pro občany naší země anebo kde máme společný postoj, pokud se týká třeba víceletého rámce nebo některých dalších kroků v rámci Evropské unie.

Já tady nechci nijak korigovat nebo zpochybňovat to, co pan premiér řekl, protože my skutečně nejsme přesvědčeni, že bychom měli přistoupit k redukci jednomyslnosti v Evropské unii, ale pro nás je důležitá jiná věc a já si myslím, že na ní se také shodneme. My nechceme spojovat debatu o případných reformách rozhodovacích procesů v Evropské unii s debatou o rozšiřování Evropské unie. A podmiňovat rozšiřování úpravou rozhodovacích mechanismů.

To je pro nás naprosto zásadní téma, protože Česká republika dlouhodobě podporuje ambice řady států, aby se mohly stát členy Evropské unie. Myslíme si, že je potřeba tyto procesy zlepšit, urychlit a dát třeba státům západního Balkánu mnohem jasnější perspektivu, než jakou mají teď, o tom, že jsme přesvědčeni o tom, že máme udělat vstřícné kroky k Ukrajině a Moldavsku. O tom není potřeba mluvit.

Takže pro nás je důležité, aby se tyto věci nepodmiňovaly navzájem, nespojovaly, protože debata, jakákoliv debata o změnách rozhodovacích procesů v Evropské unii bude dlouhodobá a velmi, velmi komplikovaná. Stejně tak, když už mluvíme o této věci, Česká republika nepreferuje otevírání základních smluv. My jsme přesvědčeni, že to by byla věc, která v současné složité situaci a v současných krizích, kterým Evropa čelí, by ničemu neprospěla a odváděla by nás od řešení těch problémů, které společně řešit máme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Český rozhlas.

Pavlína Nečásková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jestli jste se během toho vašeho jednání dotkli třeba také tématu strategie boje proti dezinformacím? Protože s tímto problémem se potýká jak Česko, tak Slovensko. A chtěla bych se zeptat pana premiéra Fica, jestli byste mohl vysvětlit, dle jakého klíče definujete nepřátelská média, se kterými pak nechcete komunikovat? A v této souvislosti i pana premiéra Fialy: Co říkáte na tento přístup? Pokud je nám známo, tak český Úřad vlády nedisponuje žádným takovými seznamem nepřátelských médií. Děkuju oběma.

Robert Fico, předseda vlády SR: Paní kolegyně, o dezinformacích, které šiří hlavní slovenská média, jsem se s panem premiérem Fialou opravdu nebavil. To je naše vnitřní věc. Takže znáte náš názor: Jsou některá média, se kterými jsem rozhodl přerušit komunikaci. To je celé, mám na to právo, to je celé. Je to naše vnitřní slovenská věc a já se nikdy nikomu nebudu zodpovídat za toto mé suverénní slovenské rozhodnutí.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dezinformace jsou problém a je to velká výzva pro každou zemi, aby dokázala rozumným způsobem dezinformacím čelit. Současně, a víte i z té debaty v České republice, že to není vždycky jednoduché, abychom dokázali na jedné straně účinně čelit dezinformacím, zvláště těm, které jsou šířeny třetí stranou, jinými státy, a současně zachovali všechny aspekty svobody projevu, svobody slova, na kterých nám mimořádně záleží. Žádný jednoduchý recept nikde ve světě není, ale je to určitě úkol pro všechny státy, aby si s tím, a společnosti, nejenom vlády, společnosti, aby si s tím nějak dokázaly poradit.

My žádný seznam médií ani přátelských, ani nepřátelských nemáme. Situaci na Slovensku komentovat nebudu, ani nemohu. Jsem přesvědčen, že Slovensko je demokratická země se silnou občanskou společností a že Slovensko si určitě dokáže své problémy řešit samo, tak jak to dokáže Česká republika.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím slovenský deník Pravda.

Peter Madro, Denník Pravda: Dobrý den, pane premiére Fico, z vašeho vyjádření chápu, že jste tady, navzdory rozporu v hodnotových otázkách, vítaný. V hodnotových otázkách, co se týká například pomoci Ukrajině. Chtěl bych se zeptat: Kdyby náhodou byla cesta, jakou měl pan Fiala do Kyjeva, kdy začátkem tohoto roku jel s panem Hegerem, jestli byste se na takovouto společnou cestu například premiérů V4 přidal?

Robert Fico, předseda vlády SR: V tomto okamžiku k tomu nevidím žádný důvod. Pane redaktore, já nevidím rozdíl v hodnotových otázkách. Jednoduše my říkáme, že nevěříme ve vojenské řešení konfliktu na Ukrajině. To není hodnotová otázka. To je náš postoj, který děláme na základě konkrétních informací, kdy hodnotíme stav vojenských operací, kdy hodnotíme perspektivu vývoje těchto operací, a zdá se, že tento konflikt je podle nás – mluvím teď za sebe, pane premiére, promiňte, že využívám příležitost, ale otázka byla položena – tento konflikt je zamrzlý, tento konflikt je ve stavu, že může být do roku 2029 až 2030.

V roce 2023 měla Ruská federace větší územní zisky než Ukrajina. Víme, že sankční politika celkem nefunguje. Za těchto okolností my prosazujeme myšlenku – je lepší deset let jednat v míru nebo při přerušených bojových operacích než deset let bez jakéhokoliv výsledku jít potom k jednacímu stolu, když zjistíme, že dalších 500 nebo 600 tisíc lidí je mrtvých.

Ale já respektuji Českou republiku. Když se Česká republika rozhodne, nebo kterýkoliv jiný stát v rámci světa a Evropy, pomáhat Ukrajině vojensky, já přeci nikoho neodsuzuji. Tohle je náš postoj. My si myslíme, že to nefunguje. Pokud se domnívají země a mají jiné informace, než máme my, tak to musíme v plné míře respektovat.

Navíc chci připomenout, pane kolego, že i závěry Evropské rady, které byly přijaty, hovoří, že pokud jde o vojenskou pomoc, je to věc bilaterálního charakteru mezi státy, které se dohodnou, anebo nedohodnou.

Takže my nemáme žádný spor v hodnotových otázkách. Velmi jasně jsme řekli, že použití ruské vojenské síly je porušením mezinárodního práva. To říkáme od samého začátku a budeme to říkat. Jen máme jiný pohled na to, jak konflikt na Ukrajině řešit. To je celé.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčen a dokládají to kroky České republiky od počátku, že je správné vojensky podporovat Ukrajinu. Česká republika byla první zemí, která to udělala. Jsem přesvědčen, že to má smysl i nadále prostě proto, že Ukrajina potřebuje ke svému statečnému boji naši pomoc, pokud jde o vojenskou techniku. Aby se nám také nestalo, že se ten konflikt bude posouvat směrem k západu a směrem k našim hranicím. To by bylo naprosto nepřijatelné.

Jsem přesvědčen, že je naprosto jasné, kdo je agresor a kdo je oběť, a že je potřeba pomoci těm, kteří byli napadeni, a to jsou Ukrajinci. Podle toho česká vláda jedná od samého počátku a budeme tak jednat i nadále.

Na druhé straně je potřeba respektovat rozhodnutí jakékoliv jiné země, včetně Slovenska, jakou formu pomoci zvolí. Pro nás je důležité, aby slovenská vláda a pan premiér podporovali společnou evropskou politiku na evropské úrovni, a tam nemám signály, že by to tak být nemělo.

Dovolte mi k tomu říct ale ještě jednu důležitou věc. No mluvíte tu o hodnotových otázkách. Pan premiér se hlásí k sociálně-demokratickému proudu, já se hlásím ke konzervativně-liberálnímu. To už nějaký rozdíl je, máme jiné názory na některé mezinárodně-politické otázky. Ale to nás přece nemá vést k tomu, a dokonce já si myslím, že nás to ani k tomu neopravňuje, abychom se nesnažili všude tam, kde vidíme prostor pro spolupráci a kde to je potřeba z hlediska našich občanů, občanů obou našich zemí, abychom tam co nejúžeji spolupracovali.

Já si myslím, že to je dokonce naše povinnost a že to lidé po politicích chtějí. My nemáme prohlubovat problémy, my nemáme ty rozdíly, které mezi námi jsou vidět, tak veliké, abychom se nemohli na něčem domluvit. Po politicích přece lidé chtějí, aby rozdíly překonávali, aby se dokázali domluvit, aby našli společné řešení, aby našli společnou cestu.

Pan premiér tady na začátku děkoval, jak tady dobře přijímáme slovenské občany, kteří u nás žijí, pracují, studují. Já mám ze své akademické práce zkušenosti se slovenskými studenty, kteří patřili k těm nejlepším, které jsme na naší univerzitě měli. Jsme rádi, že tato zkušenost, tato výměna, která vlastně navazuje na ten společný stát a posiluje ty vazby, že prostě probíhá.

Potřebujeme společně čelit obrovským výzvám, které tu jsou. Jak zajistit dostatek energie pro naše občany, pro naše firmy, jak se vyrovnat se změnami, které v globální ekonomice probíhají, jak nás lépe propojit, jak čelit společně nelegální migraci. Prostě je celá řada témat, která musíme společně řešit, a myslím, že ta dnešní návštěva pana premiéra a jeho týmu jednoznačně ukázala, že tento zájem řešit konkrétní věci a rozvíjet spolupráci ve všech oblastech a dotahovat ty projekty do konce ve prospěch našich občanů, že tento zájem je společný.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Robert Fico, předseda vlády SR: Ještě doplňující informaci. Připravuje se telefonický rozhovor s premiérem Ukrajiny, kde chci hovořit v rámci humanitární pomoci, protože my potřebujeme definovat, co Ukrajina potřebuje na zimu a v čem jim můžeme pomoct. Mluvíme o přenosných generátorech na výrobu tepla, hovoříme například o projektu odminování Ukrajiny jako takové.

Říkám totéž, co říkám na Slovensku: Humanitárně, civilně jsme připraveni Ukrajině pomáhat a také jí pomáháme, protože lidé na Slovensku byli první, kteří otevírali náruč několik hodin po zahájení tohoto vojenského konfliktu, dělili se s nimi o bydlení a o jídlo. Mnoho lidí je na území Slovenské republiky, ještě více je na území České republiky pravděpodobně než na území Slovenské republiky. V tom se nic nemění. Jen, prosím, respektujte – pokud to někdo považuje z vás, pánů kolegů novinářů, za zločin, tak je to zločin, že nechceme posílat zbraně na Ukrajinu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím na závěr slovenskou televizi.

Katarína Vítková, Rozhlas a televízia Slovenska: Dobrý den, 5. prosince bude končit výjimka z protiruských sankcí na dovoz ropy a ropných produktů. Výrazně se to může dotknout i dovozu ropných produktů ze Slovenska do České republiky. Chci se vás zeptat, jestli bylo předmětem vašeho jednání i to, že by vás v žádosti o prodloužení výjimky o rok Česká republika podpořila? Případně…

Robert Fico, předseda vlády SR: Vy jste přišla teď? Vždyť o tom už jsme mluvili podle mne.

Katarína Vítková, Rozhlas a televízia Slovenska: Vy jste řekl něco o cenových relacích, ale konkrétně jste to nespecifikovali. Tak mne zajímá, jestli to bylo předmětem vašich jednání, případně, pokud by to Česká republika nepodporovala, co se stane za dva týdny? Zdraží tady nafta? Co očekáváte, že by nastalo? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jsem pana premiéra informoval už při našem prvním krátkém setkání v Bruselu, že pokud o to Slovensko požádá, tak Česká republika je připravena podpořit tento požadavek, a to z následujícího důvodu: My jsme si dobře vědomi toho… Nebo – my jsme stát, který patří k těm, které podporují co nejtvrdší sankce vůči Rusku od samého počátku, ale současně vždycky držíme ten princip, na kterém jsme se v Evropě domluvili, že ty sankce musí být takové, aby více působily na Rusko než na ty země, které ty sankce uplatňují.

A jsou tu prostě některé problémy středoevropských zemí, které nelze, které se týkají závislosti na ruských dodávkách, které prostě nelze změnit bohužel ze dne na den ani z týdne na týden, ale požadují delší čas. Česká republika udělala řadu kroků, aby se zbavila závislosti na ruském plynu, a udělala řadu kroků, aby se zbavila závislosti na ruské ropě.

Pokud jde o plyn, tak dnes jsme chváleni v celém světě a ptají se nás, jak jsme to udělali, že jsme se během jednoho roku dokázali zbavit závislosti na ruském plynu – z 97procentní závislosti na fakticky nulovou. Dnes nepotřebujeme ruský plyn.

Nebylo to jednoduché, vyžadovalo to řadu kroků v mezinárodní politice, v diplomacii, ale i legislativních i odvážných rozhodnutí, pokud jde o zabezpečení energetické infrastruktury na území České republiky. Ale ty kroky jsme udělali a dnes jsme v této věci nezávislí.

Pokud jde o ropu, tak jsme udělali hodně proto, abychom rozšířili ropovod TAL, abychom prosadili projekt TAL plus, a to když se nám povede a ono se nám to povede, tak budeme nezávislí i na ruské ropě. Pro nás teď toto není aktuální problém, ale rozumíme tomu, že Slovensko potřebuje čas, a proto prostě podporujeme tento požadavek Slovenska.

Robert Fico, předseda vlády SR: 5. prosince končí výjimka, jak jste řekla, paní redaktorko, na výrobu produktů z ruské ropy a vývoz těchto produktů ze slovenské rafinérie. Proces na úrovni Evropské komise začal a máme dobré zprávy. To, co řekl pan premiér na setkání v Bruselu, se potvrdilo – že česká strana, pokud Slovensko s touto iniciativou přijde, nebude blokovat a podpoří tuto iniciativu. My si tedy myslíme, že jsme na dobré cestě, pokud jde o tuto výjimku po 5. prosinci.

Celkově platí, pokud mluvíme o sankcích, že budeme podstatně důrazněji, než to dělala předcházející vláda, žádat dopadové analýzy sankcí na ekonomiku jednotlivých členských zemí a i na ekonomiku celé Evropské unie, protože těmto dopadovým studiím se nějaká velká pozornost nevěnovala.

Dnes stojíme před problémem diamantů z Ruska. Nepředpokládám, že tohle je téma, které by Slovensko ohrožovalo. Spíš postavím takovou etickou otázku a zkuste si na ni vy najít odpověď. Já tu odpověď mám. Proč až teď diamanty? Velmi rychle přijdete na to, proč. Děkuji pěkně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkujeme, na shledanou.