Tisková konference po jednání tripartity, 10. července 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Hezký podvečer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Letos počtvrté jednala standardní plenární tripartita a poté následoval takový neobvyklý formát a to bylo jednání s krajskými tripartitami. Když říkám neobvyklý formát, tak je to proto, že tento formát setkání se konal zhruba po pěti letech a i to ukazuje, že naše vláda se snaží komunikovat se všemi aktéry.

Na té standardní, klasické tripartitě jsme se bavili tentokrát o strategických věcech, především o podpoře exportu a situaci na trhu práce. Musím říct, že to jednání bylo velmi věcné, velmi rozumné a že jsme v řadě věcí v té debatě nacházeli shodu.

Pokud jde o exportní strategii, je jasné, že naše ekonomika je závislá na vývozu zboží a služeb. Proto je tady nastavení správné strategie naprosto zásadní. Naším cílem je, aby české firmy zlepšily svoje postavení v mezinárodním měřítku, aby dodávaly finální produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou, specializovaná komplexní řešení a funkční celky, protože jedině tak můžeme být v mezinárodní, globální konkurenci úspěšní. A to je i můj cíl, protože je to jediná cesta, jak se Česká republika může posunout mezi nejúspěšnější země na světě.

S růstem naší ekonomiky také souvisí situace na trhu práce a zajištění dostatku pracovní síly. Dlouhodobě patříme – a je to dobře a jsme na to hrdí a pracujeme na tom, aby to tak bylo – mezi země s nejnižší nezaměstnaností v Evropě i na světě. Proto musíme volná místa, a to jak ta nekvalifikovaná, tak vysoce specializovaná v některých případech, obsazovat prověřenými zájemci ze zahraničí.

Do budoucna se budeme muset vyrovnat také s výzvami, které před námi všemi stojí, a to jsou dopady digitalizace, automatizace, nástup umělé inteligence a další. A čím dříve dokážeme ty změny odhadnout, tím lépe se budeme moci připravit na budoucí vývoj a tím budeme více konkurenceschopní.

Já jsem rád, že proběhla, jak jsem říkal, velmi věcná, rozumná debata. Že zástupci zaměstnavatelů i odborů oceňují pokrok, který vláda připravila v těchto věcech. Mohu jenom znovu říct, že adaptace našeho hospodářství je velké téma. Je to velké téma i pro mě, pro celou vládu a opravdu intenzivně na něm pracujeme. Úspěšní  můžeme být jenom tehdy, pokud dokážeme včas reagovat na měnící se svět, na proměny, kterými prochází trh práce, ekonomika, hospodářství, energetika. A myslím, že v tom, že máme reagovat na tyto změny, že se máme na ně připravit, že je máme předvídat, že na tom se shodují s vládou i naši partneři zastoupení v tripartitě.

Kromě těchto dlouhodobých strategických věcí jsme samozřejmě také mluvili o přípravě rozpočtu na příští rok a také o ozdravném balíčku. Už poněkolikáté jsme se v rámci tripartity tohoto tématu dotkli. Ozdravný balíček, jak všichni víme, bude zítra projednávat Poslanecká sněmovna. Je jasné, že ozdravný balíček potřebujeme. Potřebujeme ho proto, abychom Česko dostali zpátky do formy, abychom se přestali rekordně zadlužovat, a přijetí ozdravného balíčku je také hlavním předpokladem k tomu, abychom mohli začít plnit maastrichtská kritéria.

Na jedné věci, přestože na ozdravný balíček jsou různé názory mezi sociálními partnery, tak na jedné věci jsme se dnes domluvili. A to je to, že odbory a zaměstnavatelé se pokusí dohodnout na některých společných návrzích úprav ozdravného balíčku a ty potom mým prostřednictvím zašlou koalici, která bude o těchto podnětech jednat.

Nedomluvili jsme se na tom, že budeme něco automaticky akceptovat nebo že budeme dělat nějaké změny v ozdravném balíčku, ale domluvili jsme se na tomto postupu, který mi připadá velmi rozumný a seriózní.

Jak jsem říkal, měli jsme také zvláštní formát jednání, kdy jsme jednali s krajskými tripartitami. Tady jsme se soustředili na témata, která mají přesah směrem do krajů. Byla to dvě témata dnes, a to vzdělávání a sociální a zdravotní problematika, sociální služby.

V oblasti školství musíme do budoucna především rozšířit možnost všeobecného středního školství. Ministerstvo školství pracuje na digitalizaci přijímacího řízení na střední školy, aby rodiče nemuseli prožívat v dalších letech to napětí a ty problémy, kterému byly přijímačky na střední školy vystaveny teď. Mluvili jsme také o tom, jaká je potřeba, struktura středoškolského vzdělávání, jaké úpravy je potřeba udělat ve vzdělávání pro to, aby lépe připravovalo naše děti, mladé lidi na to, aby se vyrovnávali se současnými výzvami a současně dokázali se dobře uplatnit na pracovním trhu.

Pokud jde o sociální a zdravotní služby, tak tady máme trošku oddělené systémy organizačně i finančně a my teď hledáme způsob – intenzivně na tom pracují pan ministr Marian Jurečka a pan ministr Vlastimil Válek – hledáme způsob, jak to propojit informačně, datově i jiným způsobem tak, aby mohly lépe sloužit klientům a pacientům. To bylo téma, které jsme probírali s kraji ve velmi konkrétní podobě.

Tolik za mě základní informace o těch dvou jednáních, která jsme dnes vedli, a jak jsem říkal, navzdory některým, třeba i silným mediálním vyjádřením v poslední době, tak mohu říct a myslím, že mluvím za všechny, že to dnešní jednání bylo konstruktivní, věcné a opravdu v řadě věcí i s velkou mírou shody.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý podvečer, já doplním ty informace v nějaké větší míře detailů. My jsme na jednání tripartity projednávali důležitý materiál, který se zabývá, a to velmi podrobnou analýzou, změnami nabídky a poptávky na trhu práce v České republice, kdy za posledních dvanáct let došlo opravdu k velmi výrazné změně, k poklesu lidí pracujících v tom produktivním věku mezi 15 a 64 lety zhruba o sedm procent.

Myslím si, že pro českou ekonomiku a pro Českou republiku jednou z velkých výzev dalšího hospodářského růstu je právě otázka dostatku pracovní síly v budoucnu. Dnes je to vlastně jeden z největších limitů, pokud zohledním ještě vývoj v oblasti energetiky, což je věc, která si myslím, že se nám podařila zvládnout, ale opravdu ve středně a dlouhodobém horizontu nedostatek kvalitních pracovníků bude jedním z velkých problémů. Proto se tomu opravdu velmi podrobně věnujeme.

Ten materiál jasně hovoří o tom, kde můžeme hledat zdroje pro pracovní trh pro firmy a zaměstnavatele v České republice. Jednak jsou to lidé, občané České republiky, například rodiče, kde hledáme cesty, jak lépe skloubit rodinný a pracovní život. Děláme konkrétní kroky pro to, abychom zvýšili kapacitu předškolních vzdělávacích zařízení, aby rodiče a rodiny měli svobodnou volbu v tom, jakým způsobem si právě rodinný a pracovní život uzpůsobit. Dnes víme, že v tom čtvrtém roku věku dítěte velká část rodičů už by se ráda vracela alespoň na částečný úvazek a třetina z nich se nemůže vrátit, protože nemá kam umístit své dítě ani do školky nebo nějakého jiného zařízení.

Tomu se jako vláda věnujeme. Děláme konkrétní kroky pro to, aby v příštím roce se tady tato problematika výrazně změnila ve prospěch rodičů. Rozšiřujeme kapacity mateřských škol, dětských skupin, přibude nový institut – dětské sousedské hlídací skupiny. Takže předpokládám, že v průběhu příštího roku opravdu už nebude zásadním dilematem rodičů, jakým způsobem uzpůsobit svůj rodinný a pracovní život.

Pak jsme se taky věnovali i problematice, jak ještě více a lépe zapojit lidi předdůchodového a důchodového věku, abychom dokázali vytvořit atraktivnější prostředí pro to, aby tito lidé z pohledu zaměstnavatelů byli více poptáváni na trhu práce. Tady má úkoly na své straně nejenom stát, ale samozřejmě apelujeme také na zaměstnavatele, aby dokázali ve své personální politice dát více prostoru těmto lidem. A pak jsem také zmiňoval i oblast osob se zdravotním postižením, kde je také prostor pro to, abychom tyto lidi dokázali více a lépe integrovat na trh práce, a i toto jako stát podporujeme.

Ale samozřejmě toto stačit nebude. Víme, že v celkovém kontextu Evropa svojí demografií vlastně vymírá, a všichni, všechny země EU se dívají i do zahraničí, kde mohou posílit pracovníky ať už s nižší, nebo vyšší kvalifikací napříč různými obory. Takže i tady se snažíme dělat kroky tak, aby byly dobré pro Českou republiku, aby byly bezpečné, abychom se dívali na země, které jsou nám kulturně a hodnotově blízké, a hledáme cesty, jak ten systém zprůchodnit a třeba zjednodušit a zrychlit. Protože vidíme, že kolem nás státy, především Německo, Rakousko, ale dnes už vidíme i Polsko v tomto ohledu začíná být velmi progresivní.

Na té tripartitě, kterou jsme měli s kraji, jsme se hodně věnovali problematice ať už právě školství, tak i sociálnímu zdravotnímu pomezí. K té oblasti školství já jenom podotknu: Pro nás jako pro vládu je hodně důležité, aby právě s ohledem na ty budoucí výzvy na trhu práce, kde bude daleko větší poptávka po lidech, kteří mají digitální kompetence nebo kompetence například v oblasti sociálních médií a podobně, abychom dokázali zlepšit právě tu kvalitu středního odborného školství tak, aby kraje dokázaly lépe definovat obory, které na těch školách budou, abychom společně hledali cesty k tomu, jakým způsobem na ten pracovní trh připravovat velmi dobře vzdělaného, kompetentního absolventa ať už učňovských, nebo maturitních oborů.

K sociálnímu zdravotnímu pomezí s panem ministrem Válkem opravdu intenzivně poslední půlrok děláme kroky k tomu, abychom zlepšili kvalitu péče o naše klienty, o české občany, protože víme, že i v tom středně a dlouhodobém horizontu výrazně s ohledem na demografii bude narůstat počet lidí, kteří budou potřebovat sociální či zdravotní péči, a nechceme tady tyto věci zanedbat.

Proto hledáme nástroje a kroky k tomu, abychom tady měli víceleté financování, vícezdrojové financování, abychom opravdu tady mohli mít kvalitní sociální a zdravotní služby a aby celý tento soubor služeb se dokázal velmi dobře doplňovat a nebyly tady dva oddělené světy – svět zdravotních služeb a svět sociálních služeb, protože tyto věci se opravdu musí potkávat a musí se potkávat především ve prospěch klientů. Takže i tomu jsme se velmi intenzivně věnovali.

Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Dámy a pánové, pro mě to byla první tripartita v roli prezidenta Svazu průmyslu a dopravy a musím říct, že hned první bod mě mile překvapil, protože po šesti letech, kdy jsme se snažili za Svaz průmyslu upozorňovat politickou reprezentaci na vážný problém na trhu práce, tak jsme viděli přístup téhle vlády, která odpověděla na naši prosbu, vypracovala materiál o demografickém vývoji, o tom, co se na tom trhu práce děje, vůbec co se bude dít v následujících letech, a taky se začala zaměřovat budoucími trendy, což dává základ tomu, abychom problém mohli řešit.

Zároveň na základě toho jsme mohli vést velmi detailní debatu o tom, jaké kroky by měly následovat. Některé zmínili už pan premiér nebo pan vicepremiér z pohledu českého trhu práce, respektive zaměstnanců, kteří by ještě mohli obohatit trh práce, a to jsou zkrácené úvazky například rodičů na rodičovských dovolených.

Tady jsme upozornili na to, že pokud naším největším problémem České republiky je nedostatek zaměstnanců, a pokud se chceme do jisté míry vyhnout přílivu zahraničních pracovníků, pak nemůžeme mít vše. Pak musíme taky aktivovat lidi, kteří jsou buď na rodičovských dovolených, nebo seniory, aby nám pomohli více pracovat, případně i některé další rekvalifikovat tak, aby se mohli aktivněji zapojit do pracovního života. Protože máme obrovskou příležitost. Firmy se transformují, posouváme se v ekonomice a dáváme příležitost dobře si vydělat i v České republice. Nicméně potřebujeme kvalitní pracovní sílu.

Jsem rád, že se taky hovořilo o tom, jak případně nastavit podmínky, jak tady získat i zahraniční pracovní sílu. My samozřejmě usilujeme o to, aby tady přicházeli lidé, kteří jsou kvalifikovaní, a lidé, kteří mohou přispět v české společnosti i do budoucna, protože věříme, že česká ekonomika i nadále se bude posouvat.

S tím souvisel i bod dvě, a to je exportní strategie. Materiál, který předložila současná vláda, materiál se nám líbí. Nastavuje přesně ten trend, který potřebujeme, protože česká ekonomika se transformuje. Nechceme být zemí s nízkou přidanou hodnotou, chceme skutečně mít více firem s vlastním produktem, více firem, které se budou posouvat v dodavatelských řetězcích. Nicméně pro to potřebujeme nové trhy. Trhy odvážné, tam, kde jsme třeba ještě nebyli.

A právě na trzích, které jsou exotické někdy, tak potřebujeme podporu vlády, protože v těch zemích právě přítomnost a podpora politiků otevírá dveře, alespoň na tom začátku. Takže děkujeme za to, že ten materiál myslí na to, že se chce soustředit zejména na firmy, které chtějí přijít s produktem s vyšší přidanou hodnotou a posouvat českou ekonomiku.

V tomto směru jsme nicméně upozornili, že materiál se nám líbí, ale je potřeba začít dělat konkrétní kroky. My vidíme první konkrétní situaci a to je samozřejmě Ukrajina, u které víme, kde Česká republika ještě nemá dokončené například zajišťovací mechanismy tak, jako už některé státy kolem nás.  Dostali jsme rovněž příslib od vlády, že v čase velmi krátkém bude materiál dotažen tak, aby se nestalo, že máme nastavený limit, který vyčerpá jedna firma. Protože ty příležitosti se opravdu objevují a my jsme tady poděkovali premiérovi a ostatním členům vlády, že vlastně svým přístupem vůči Ukrajině nám otevírají historickou příležitost, kterou můžeme mít.

Třetím bodem byla příprava státního rozpočtu. Byť hlavní diskuze bude až v září, tak za podnikatele jsme jasně deklarovali, že podporujeme vládu v krocích, které mají ozdravit veřejné finance, protože jenom stabilní ekonomika bude atraktivní pro zahraniční investory. A taky pro nás, pro důležitou věc pro podnikatele, a to je přijetí eura v budoucnosti, protože tohle je skutečně zařazení se do ligy, kde chceme být.

Podporujeme proto úspory, o kterých se hovoří, ale zároveň chceme, aby rozpočet bral vážně prorůstová opatření, a to je zejména výzkum, vývoj a inovace tak, abychom se, byla tady přestřelka v médiích o tom, kde můžeme řezat víc. Ano, buďme efektivnější, nicméně tohle je oblast, která nás kupředu posouvá.

Zároveň jsme navrhovali vládě, aby i v té prezentaci veřejnosti jsme měli odvahu říct, že kolik peněz dáváme do investic, a ty jsme dokázali i vyloučit z toho deficitního balíku alespoň pro tu diskuzi ve veřejnosti. Protože investice do infrastruktury a do prorůstových věcí jsou investice, které dělají i firmy. I firmy se občas zadluží proto, aby mohly se posunout někam dál. To jsou oblasti, o kterých jsme připraveni diskutovat, podpořit vládu samozřejmě.

Tak jak řekl pan premiér, my kvitujeme otevřenou diskusi k daňovému balíčku. Vy naše postoje znáte. Jsou tam oblasti, o kterých se domníváme, že nebylo třeba otvírat v rámci daňového balíčku. Nevedou přímo k ozdravení veřejných financím, nebo respektive ten jejich přínos pro ozdravení veřejných financí není úměrný tomu, co může zbytečně napáchat v tom sociálním dialogu. Obecně známé benefity, ale je to celá řada jiných věcí, které znevýhodňují české firmy, české podnikání oproti zemím kolem nás.

A poslední věc: V rámci tripartit, tripartitního jednání s kraji, pro nás důležité téma vzdělávání, kde jsme upozornili na to, že se za poslední léta vytratilo zapojení zaměstnavatelských organizací a odborů do systémového zapojení pro posouvání systému vzdělávání kousek dál. Proto jsme navrhli partnerský model celoživotního vzdělávání, kde bychom se chtěli na základě principu sektorových rad jak v rámci krajů, tak v rámci centrální diskuze vrátit k systémové diskusi.

Chtěli bychom podpořit to, aby skutečně tam, kde firmy a školy jsou připravené ke spolupráci, jsme to ještě více ukotvili. Ne na povinné bázi, ale skutečně ukotvili a umožnili firmám připravit si své budoucí generace do budoucna. Tím neupíráme, a naopak podporujeme maximálně to, aby stát vykonával tu část všeobecného vzdělávání na maximální míře i v oblasti měkkých dovedností, nejenom těch klasických biflovacích věcí, ale i těch měkkých dovedností.

Pro nás jsou to důležité věci, protože nás čeká obrovská transformace ekonomiky. Digitalizace, automatizace určitě bude znamenat zejména v oblasti administrativních činností změnu různých činností. My tomu říkáme tzv. reskilling nebo přeškolení na jiné důležité profese. A tady jsme připraveni spolupracovat s vládou a zároveň, to je ta poslední naše připomínka, která byla, tak byla k tomu, abychom připravili dobré jazykové vzdělávání právě pro zahraniční pracovníky, kteří tady jsou, protože to je ten správný adaptační nástroj do společnosti.

Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ještě jednou hezký podvečer. Na úvod bych chtěl říct, že dnešní jednání celé trvalo takřka pět hodin a potvrzuji slova pana premiéra, který řekl, že to bylo jednání věcné, otevřené. V žádném případě tam nedocházelo k žádným, jak bych to řekl, k hádkám.

Myslím si, že na všechny připomínky či témata, které byly, bylo věcně reagováno. Ale já začnu vlastně tím, kterého se zúčastňuje jenom omezený počet, a to bylo předsednictvo tripartity, které si myslím, že bylo tím důležitým startem dnešních tripartit. A to, že jsme dohodli na tom, že 25. 9. proběhne jednání tripartity ke státnímu rozpočtu, a to dva dny před tím, než bude státní rozpočet na rok 2024 projednávat vláda. S tím, že bylo přislíbeno, že obdržíme kompletní rozpočtovou dokumentaci, že by měla být v té době připravena. A do té doby se budou uskutečňovat i jednání týkající se jednotlivých položek státního rozpočtu.

To si myslím, že byla první důležitá zpráva. Zároveň bychom měli projednávat minimální mzdu, pokud budou, tak také důchody, pane ministře Jurečko, zdali to zvládneme, a měli bychom taky projednávat partnerský model.

Já se tady u něj jenom zastavím, protože ten jsme na dnešní jednání tripartity zrušili k projednávání pro nespokojenost s přípravou toho dokumentu, a věřím tomu, že příště to bude jiné. Tady bych chtěl zdůraznit, že u toho partnerského modelu se jak odbory, tak Hospodářská komora, tak zaměstnavatelé chceme společně ujmout toho, abychom projednávali a hlavně přejali na sebe spoluzodpovědnost právě za oblast sekundárního vzdělávání, potažmo zejména celoživotního vzdělávání. To si myslíme, že je důležité z mnoha, mnoha ohledů.

Takže to byla ta první část. Druhá část se týkala jednání tripartity, dá se říct klasické. Tady se dotknu otázky demografického vývoje. Protože těch témat, která tam zazněla, bylo daleko více. Jednak jsme ocenili materiál, který jsme obdrželi z Ministerstva práce a sociálních věcí k projednávání, ale také jsme se dotkli témat, která, na jedné straně třeba velmi pozitivních, a to, že ministerstvo práce v nejbližších třech letech plánuje v rámci Národního plánu obnovy vyčerpat až 6,5 miliardy korun na další vzdělávání v oblasti digitálních kompetencí v průmyslu 4.0, což znamená asi 130 tisíc lidí, kteří by mohli získat vyšší kvalifikaci pro budoucnost, což považujeme za velmi dobré, dobrou myšlenku a dobrým směrem.

Ale zároveň jsme také řekli, že máme obavy z přílivu velkého množství lidí, kteří mají pracovat na českém pracovním trhu, aniž by byli kvalifikovanými zaměstnanci. Protože odbory dlouhodobě říkají, že co se kvalifikovaných zaměstnanců týká, tak nemáme problém, a u těch nejvyšších kvalifikací co nejvíce se otevřít, aby mohli u nás pracovat, chtít pracovat, usadit se i se svými rodinami.

U nekvalifikovaných máme samozřejmě problém, protože poptávka je až ze 70 procent celkové nabídky pracovních míst na takové kvalifikace, které jsou základní a nižší vzdělání. To se nám nelíbí a samozřejmě i v souvislosti se současnou situací bychom byli rádi, abychom tu situaci zvládli jiným způsobem.

Opravdu tady v této věci nemáme shodou se zaměstnavateli, máme jiný názor na tyto věci. Každopádně musím říct, že mě mile překvapil ministr financí, který dnes řekl, že bychom se měli podívat taky například v této souvislosti i na tzv. zastřené agentury, které přinášejí velké problémy ať už pro veřejné rozpočty, tak samozřejmě pro ty lidi, kteří v tom systému jsou, protože to považujeme za velmi agresivní způsob, nebezpečný způsob, který navíc nemusí vždy o České republice vypovídat jen to pozitivní pro ty, kteří v České republice pracují nebo by chtěli třeba i trvale zůstat.

Jinak ta témata, která v tom materiálu jsou, budeme dále projednávat. Pan ministr Jurečka přislíbil, že se bude pravidelně k tomu vracet. Já bych doporučil, aby to bylo v roční periodicitě tak, aby se tam ukazovaly i některé trendy, abychom na to případně mohli společně reagovat. Rozhodně ta témata, která jsem tady zmínil, tak budou dál pokračovat, protože tripartita má tak stejně pracovní tým pro cizince, má tak stejně pracovní tým pro sociální záležitosti, daňové a tak dále. Takže to jsou opravdu témata, která jsou pro nás velmi důležitá.

Co se týká podpory exportu, tak z našeho pohledu si myslím, že důležité pro to, aby exportní strategie, která byla předložena, tak aby na jedné straně ta příprava se potom přetavila v realizaci. To znamená, aby byly peníze na to, aby byli lidi, kteří to ovládají, aby byly znalosti o českých produktech a českých firmách, které ty produkty chtějí na ty zahraniční trhy umístit. A taky jsme přišli s námětem, aby se například vytvořil nějaký fond pro třeba ochranu patentů, které mohou české firmy mít, aby o ně nepřišly, aby je mohly ochránit třeba i mimo Českou republiku, to znamená v zahraničí nejenom v rámci Evropy, ale zejména v rámci světa.

Taky jsme přišli s tím, že je potřeba podpořit naše exportéry třeba s účastí na veletrzích. To samozřejmě není zdarma, to se musí zaplatit, ale oni by to velmi ocenili, aby to byla právě ta místa, kde se ty produkty prodávají, ty nejvěhlasnější. Věříme tomu, že v rámci realizace exportní strategie se to promítne. Zároveň jsem poděkoval, že jsme měli možnost k exportní strategii se vyjádřit ještě před tím, než vstoupila do vnějšího připomínkového řízení, což si myslím, že je potřeba rozhodně ocenit.

Co se týká přípravy státního rozpočtu, tak jsem sdělil, že trvají ty naše výhrady k balíčku, ale musím ocenit to, co tady už zaznělo, a to je, že pan premiér při tom jednání, které bylo už na jednání předsednictva tripartity, řekl, že můžeme společně, to znamená se zaměstnavateli, předložit tam, kde se budeme shodovat, a věřím tomu, že těch témat bude více, tak aby to mohl, s tím, že on bude tím příjemcem tady tohoto návrhu a že to předloží osobně členům z koalice. Což považujeme za rozhodně dobrý krok a určitě budeme věnovat ten měsíc, který pravděpodobně vznikne mezi prvním čtením a druhým čtením, k tomu, abychom komunikovali tak stejně s členy koalice, tak samozřejmě s cílem, abychom zmírnili dopady balíčku.

Pro nás to jsou samozřejmě ta standardní témata – benefity, DPH, odborové příspěvky a tak dále. Ale já jenom naznačuju to, co je tím předmětem toho našeho zájmu, ale tady hovořím spíš o společném zájmu, který by mohl vzniknout ze strany delegací jak odborů, tak delegace zaměstnavatelů. Jak to bude, tak potvrzuji slova pana premiéra, který tady řekl, že to samozřejmě neznamená souhlas, když to zašleme, ale i to, že takovýmto způsobem můžeme k tomu přistoupit, považujeme za rozhodně lepší a vhodnější než obcházet jednotlivé poslance a poslankyně. Takto si myslím, že můžeme, nebo rád bych věřil, že můžeme dojít k něčemu společnému.

Co se týká jednání s kraji, tak chtěl bych poděkovat panu premiérovi, že vyšel vstříc tomu námětu ČMKOS, aby se to uskutečnilo. Myslím si, že to bylo velice cenné. Mimochodem jsem zapomněl říct, že dnes se zúčastnilo jednání tripartity deset ministrů a ministryň. To si myslím, že je naprosto mimořádné, to jsem už dlouho na tripartitě nezažil, takže to samozřejmě oceňuji a děkuji tímto zúčastněné delegaci vlády, protože to jsem spočítal asi dvakrát, abych se náhodou nespletl, až to číslo řeknu.

Tak stejné nebo podobné to bylo i na tom jednání s kraji a myslím, že to ocenily, a zároveň ta debata byla velmi dobrá. Jak pan ministr Bek, tak pan ministr Jurečka, pan ministr Válek, když se vyjadřovali k těm dvěma tématům, to znamená regionální školství a financování sociálních a zdravotních služeb, tak to bylo opravdu velmi podrobné v tom nejlepším slova smyslu. Bylo vidět, že delegace jednotlivých tripartit to vítají, že tímto způsobem budeme komunikovat.

Vznikla tam další témata, ke kterým bychom se určitě měli vrátit. Tak stejně jak tripartita velká, tak stejně ve spolupráci s kraji, a to jedno z těch témat je situace v regionech, které nejsou pod pomocí nebo strukturální pomocí v rámci Just Transition Fund, a to si myslím, že je hodně cenné. To znamená třeba problémy, které vznikají v Olomouckém kraji, problémy v některých regionech jižní Moravy, jižních Čech a podobně. Myslíme si, že to by mohlo být velké téma.

Pan premiér zmínil, že NERV už se tím také zabýval. Takže my bychom přivítali, kdyby se to jednání uskutečnilo k tomuto tématu dříve, protože tyto regiony dlouhodobě si stěžují na v podstatě nezájem a že by potřebovaly pomoci, protože ty vyloučené regiony a lidé v nich žijící opravdu jsou v jiné situaci, než ty, které budou podporovány nebo jsou v dobré kondici. Takže z toho pohledu si myslím, že je velmi dobré.

Co se týká sociálních služeb, tak si myslím, že tam bylo nejenom řečeno, jaká je aktuální situace, ale zároveň byly tam i některé náměty, kterými bychom se mohli zabývat. Pan ministr Válek tam zmínil, že se začínají propojovat data a že někdy ve druhé polovině nebo spíš ke konci roku budou i propojena data mezi informacemi ze zdravotnictví, informacemi ze sociálních, to znamená z České správy sociálního zabezpečení. A také pan ministr Jurečka hovořil i o možnosti propojení s některými daty, která souvisí s bankovní sférou v souvislosti s žadateli o dávky a podobně, což si myslím, že může být hodně zajímavé.

Bylo tam velmi otevřeně hovořeno o situaci v sociálních službách, lidí, kteří jsou v sociálních službách, ale i jak bohužel někteří naši spoluobčané se chovají i vůči těm, kteří jsou v těch sociálních službách umístěni. Což je i známka toho, že jsme si tam opravdu nemazali med kolem úst, ale říkali jsme tam ryzí situaci, jaká je. Bez ohledu na to, že je potřeba samozřejmě to řešit.

Je tam samozřejmě taky vážná věc v oblasti velkého nárůstu objemu finančních prostředků věnovaných na sociální služby a na to se musíme právě podívat i podle těch dat, která budou k dispozici a kterým bychom se měli opravdu velice intenzivně věnovat, abychom zabezpečili pro příští období možnost reálného financování. Neznamená to, že se ve všem shodujeme, ale rád bych věřil, že tam tu shodu budeme nacházet, pokud možno, co nejblíže.

Takže co se nás týká, musím poděkovat, že to bylo opravdu sice pět intenzivních hodin, ale přesto si myslím, že byly velmi dobře využity po všech stránkách, a rád bych věřil, že ty závěry, které jsem tady řekl, takže budou zároveň i implementovány, ale to už je oblast mého osobního idealismu, ale rád bych věřil, že k tomu taky dojde. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, otevírám prostor pro dotazy. Nova jako první.

Linda Nguyenová, TV Nova: Dobrý den, já bych nejprve měla dotaz buď tedy na pana Středulu, nebo na pana Rafaje. Byla tady zmíněna společná témata, která máte a která byste chtěli promítnout vlastně do toho návrhu změn. Tak jestli se budete věnovat celé škále těch témat, anebo budou vybraná, která by měla šanci vlastně na ten úspěch prosazení těch změn? Druhá otázka míří na vás, pane premiére, a týká se tedy toho, že pan prezident Petr Pavel připustil, že by mohl vetovat ten ozdravný balíček. Tak jestli se chystají nějaké změny, tak aby vlastně naplnily i představy toho a předešlo se tak vetu?

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Tak za zaměstnavatele, my jsme ještě neměli čas se dohodnout s odbory, jak budeme přesně postupovat dál. Věřím, že během dvou týdnů naše týmy se potkají a připraví tak, aby ještě před letní dovolenou jsme vládě zaslali náš společný materiál, aby měli o čem o dovolené přemýšlet.

Samozřejmě každopádně já se domnívám, že bude strategicky vhodné, abychom vybrali konkrétní věci, kde budeme vnímat nejpravděpodobnější možnost nějakého úspěchu, ale tím předcházím jednání, takže bych nechtěl teď předbíhat.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Co se týká nás, jsme samozřejmě připraveni k tomu. My už jsme některé věci se zaměstnavatelskou stranou několik týdnů zpátky, ještě předtím než se pan Rafaj stal prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, projednávali. Věřím tomu, že k tomu poměrně rychle jsme schopni vrátit.

Ta témata už jsem tady naznačil, kde by mohlo existovat, to prosím ale neznamená, že tak to také bude. To bude záležet samozřejmě na konkrétních přístupech. Náš cíl je v tomto najít poměrně širokou shodu a tu představit vládě.

Dovolte mi ale jednu poznámku, přestože to byl dotaz na pana premiéra. On určitě odpoví sám, ale já teď sám za sebe. Já bych byl rád, kdyby pan prezident spíš věnoval čas tomu před tím, než by případně něco vetoval, protože si myslím, že lepší je tu debatu vést třeba i společně s námi, s tripartitou, zeptat se, jaké máme názory, protože si myslím, že to by mohlo přispět k tomu klidu daleko více než potom třeba následný krok ve vetování zákonu. Protože to už je vlastně akt, který se potom postaví spíš mezi prezidenta a Poslaneckou sněmovnu. A tady bych byl radši, aby to bylo spíš věnováno ten měsíc nebo respektive červenec, srpen a září pro debatu třeba se sociálními partnery. Uvidíme, jak budu mít úspěch v této věci.

Petr Fiala, předseda vlády: Zaprvé chci říct, že v tuto chvíli nechystáme žádné změny v ozdravném balíčku. My jsme připraveni opravit chyby nebo se nechat přesvědčit, kde by se ukázalo, že jsme něco neodhadli správně. Nikdo není neomylný a těch opatření je opravdu celá řada. Ale určitě nejsme připraveni ustupovat nějakému nátlaku nebo zájmům jednotlivých skupin nebo osobností. To prostě není možné.

Ozdravný balíček je potřeba, shodli jsme se na něm, podle našeho názoru je vyvážený a je to něco, co musíme udělat pro to, aby Česká republika byla v kondici, abychom nežili tímto způsobem na dluh, abychom dali do pořádku veřejné finance.

Tedy budeme prosazovat ozdravný balíček v té podobě, v jaké je předložen. Budeme-li přesvědčeni o tom a bylo by potřeba, abych já o tom byl přesvědčen, celá vládní koalice o tom byla přesvědčena, tak jsme připraveni udělat nějakou změnu tam, kde uvidíme, že tak, jak jsme to nastavili, tak by to neplnilo ty cíle, které si od toho slibujeme. To je důležitá věc. Nikdo nemůže počítat s žádnými automatickými změnami. To se týká vaší první, vaší druhé otázky.

Pokud jde o veto pana prezidenta. Ano, pan prezident má možnost vetovat jakýkoliv zákon, ale já tady musím souhlasit s tím, co říkal pan prezident nebo oba vlastně pánové. Ono by to… Nebo já to ještě posunu: Ono by to ničemu nepomohlo. My jsme připraveni, jako vládní koalice, ten ozdravný balíček prosadit, protože ho považujeme za správný. To, co je důležité, je i s panem prezidentem vést o té věci dialog a to děláme. Já už jsem s ním o ozdravném balíčku mluvil, hovořil s ním pan ministr financí, budeme v tom určitě pokračovat, protože jsme přesvědčeni o tom, že to je věc, kterou Česká republika potřebuje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Jestli mohu ještě doplnit: Za zaměstnavatele chci zdůraznit, že my určitě do těch opatření nebudeme navrhovat nic, co by mělo zásadní dopad do ozdravení těch veřejných rozpočtů. Jak jsem zmiňoval, my tam vidíme některé body, které se domníváme, že mají minimální dopad do ozdravení, a přitom významný dopad třeba v sociální oblasti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobrý večer, měl bych první dotaz na pana premiéra. Vy jste tady říkal, že nebudete ustupovat tomu tlaku jak odborů, tak zaměstnavatelů. Spadají do této kategorii i ty často zmiňované zaměstnanecké benefity? Je to bod, přes který u vás nejede vlak, který zkrátka u něj nezměníte názor? A dotaz na pana Středulu, jestli to dnešní jednání, které jste si sám pochvaloval, jestli to povede třeba k tomu, že odbory zruší stávkovou pohotovost? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem nemluvil konkrétně o reprezentantech zaměstnavatelů a zaměstnanců, já jsem mluvil obecně o zájmových a profesních skupinách, které by na nás vyvíjely nějaký tlak, abychom to či ono upravili, protože pak by se ten soudržný konsolidační balíček rozpadl a ztratil by význam.

Já si myslím, že tady je důležitá jedna věc, která by měla být znovu zdůrazněna. My šetříme především na výdajové stránce. Jdeme sami příkladem. Úspory provádíme na provozu státu, v provozních nákladech jednotlivých ministerstev a děláme všechno proto, aby ten dopad, který ozdravný balíček má na různé sociální skupiny a vrstvy ve společnosti, byl rovnoměrně rozložen, nikoho nezatížil výrazně a nikoho neohrozil. Proto také v tom ozdravném balíčku myslíme i na ten sociální rozměr a například úpravy DPH jsou takové, že spíše pomohou těm nízkopříjmovým skupinám.

Takže ten ozdravný balíček je vyvážený, je promyšlený, je důležitý, a proto také nejsme připraveni v něm dělat nějaké změny. Pokud dospějeme u nějaké věci k názoru, celá vládní koalice, že to opatření má třeba vyšší transakční náklady, než by byly ty přínosy, že jsme ho nenastavili dobře nebo nedomysleli všechny souvislosti, tak jsme samozřejmě připraveni o tom mluvit. A když celá koalice dospěje k tomu, že to máme upravit, tak to upravíme. Možná takové opatření nebude žádné a možná někde najdeme něco, co si vyžaduje právě v době mezi prvním a druhým čtením, tam je dostatek času a dostatek možností na podání pozměňovacích návrhů, co si vyžaduje úpravu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Moje reakce: Pokud vím, pane redaktore, tak se ještě v konsolidačním balíčku nic nezměnilo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: A poslední dotaz iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer, jak vás tady poslouchám, je to něco, jako by se vlk nažral a koza zůstala celá. Vy jste doposud jako vládní koalice říkali, že – vy to, pane premiére, tak trošku opakujete, že nejste připraveni něco měnit, jenom kdyby tam byla nějaká fatální chyba. Nicméně ta vstřícnost, která nahradila dřívější, řekněme, nevstřícnost vašeho ministra financí, přišla krátce, bezprostředně poté, co pan prezident se do toho nějakým způsobem vložil a řekl, že by to taky nemusel podepsat. Vy byste ho museli přehlasovávat, možná by se našli nějací i vládní poslanci, kteří by naslouchali názoru prezidenta. Čili jak velkou roli v tom, že jste ukázali vstřícnost jistou vůči odborům a zaměstnavatelům, hraje to vyjádření pana prezidenta, že by nemusel být automaticky jeho podpis pod tím? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Přemýšlím, jestli vám dát odpověď diplomatickou, nebo zcela pravdivou a dám odpověď zcela pravdivou. Tak jsem se rozhodl v tento horký letní den. Žádnou. Nehrálo to roli vůbec žádnou.

My jsme vždycky byli připraveni jednat. Tam, kde naši sociální partneři mají zájem jednat, tak jednáme, vyslechneme jejich názory. To neznamená, že je všechny akceptujeme, že podle nich budeme postupovat, ale o tom, že jsme připraveni jednat, myslím nemůže nikdo pochybovat.

A to, na čem jsme se dnes domluvili, je, že tam, kde se zástupci zaměstnavatelů, podnikatelů a odbory shodnou na tom, že by něco chtěli v tom konsolidačním balíčku upravit, tak to společně předloží a předloží to mně a mým prostřednictvím to vlastně předloží vládní koalici. To si myslím, že je naprosto rozumný postup a není to žádná změna našeho postoje.

Chci znovu říct, že celá vládní koalice, celá vládní koalice a všichni naši poslanci podpoří konsolidační balíček, protože všichni, všech pět politických stran, víme, že to je naprosto nutné. Že to je věc, která sice nevyvolává potlesk, není v tuto chvíli populární, ale je správná. Je správná pro budoucnost České republiky.

A jako odpovědná vláda, odpovědná vládní koalice jsme odhodláni a připraveni ten ozdravný balíček prosadit. A jsme připraveni trávit dny i noci, bude-li to potřeba, v Poslanecké sněmovně, abychom nakonec svoji většinou dokázali tuto důležitou věc pro Českou republiku a pro české občany prosadit.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím drobně ještě doplnit na dotaz pana Kopeckého z portálu iDNES.cz. My jsme vlastně v posledních třech týdnech, jako všichni předsedové koaličních stran, jasně odpovídali, že pokud budeme dělat nějaké změny v tomto ozdravném balíčku, tak je budeme dělat nikoliv na jednání vlády před čtrnácti dny, ale budeme je dělat po diskusi, po dohodě a shodě před druhým čtením.

To jsme říkali naprosto jednoznačně na vaše dotazy, říkali jsme to i sociálním partnerům. Sociální partneři jednají s jednotlivými resorty, ať už s Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, MPO a dalšími, které třeba dávají tu svoji subdodávku té části ozdravného balíčku. Takže to opravdu je věc, kterou transparentně říkáme, a potřebujeme na některé věci ten čas opravdu mít. My ta jednání o té diskusi těch jednotlivých návrhů, které přicházejí z koaličních stran, povedeme v příštích dnech, během těch příštích týdnů.

Já jenom chci také ještě říct jednu věc, protože třeba MPSV je jedním z resortů, který do toho balíčku dodává určitou část těch legislativních změn, tak já jsem naopak v posledních měsících, ať už v prezidentské kampani, i po zvolení pana prezidenta, vítal jednu odvážnou věc, kterou si myslím, že je potřeba ocenit, kdy on říkal, že je připraven zapojit se do toho dialogu věcí a změn, které je potřeba udělat nejen v té důchodové oblasti, ale i v oblasti veřejných financí, a že si myslí, že je důležité, aby se tyto kroky staly.

Já jenom připomenu: My jsme jako vláda v situaci, kdy v příštím roce, na začátku ledna příštího roku ten dluh, který budeme splácet za všechny předchozí vlády, bude v objemu více než 90 miliard korun. To znamená, aniž bychom cokoliv my mohli změnit, rozhodnout, tak neseme to břímě těch rozhodnutí minulosti v objemu více než 90 miliard korun. A není možné to dále kumulovat a je prostě potřeba, i když jsou to věci, které nejsou jednoduché pro rozhodování politiků, nejsou jednoduché na vysvětlování, tak pokud nechceme v tomto šíleném tempu pokračovat a chceme to změnit a směřovat k vyrovnaným, zdravým veřejným financím, tak prostě musíme tyto kroky zrealizovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.