Tisková konference po jednání tripartity, 26. února 2024

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Vládní zmocněnec Tomáš Hruda prezentoval vládě soubor všech opatření, která se teď daří za poslední rok nastavit tak, abychom jako Česká republika byli mnohem lépe připraveni na strategické investory. Protože se ukázalo na příkladu gigafactory, že v okamžiku, kdy přichází opravdu významný zahraniční investor, o kterého bychom opravdu stáli, který by nám mohl jako České republice dlouhodobě zase pomoci z hlediska konkurenceschopnosti, rozvoje, vyšší přidané hodnoty, vyšší podpory zaměstnanosti, tak se nám ukazuje, že nejsme na toto dostatečně dobře, efektivně připraveni z hlediska lokalit, z hlediska zabezpečené infrastruktury, z hlediska lidí na trhu práce.

Takže úkolem naší vlády je, abychom tyto věci dokázali lépe provázat, lépe nastavit, a to také i ve spolupráci s jednotlivými kraji, jednotlivými zástupci měst a obcí a vlastně ten systém se daří efektivně nastavovat a naším cílem je, aby Česká republika v budoucnu dokázala lépe získávat dobré partnery pro klíčové strategické investice.

Dohodli jsme, že opatření NERV, která byla prezentována v posledních týdnech, tak bychom probrali na mimořádném jednání předsednictva tripartity v příštích týdnech tak, abychom měli už zpětnou vazbu i od resortů, co už se podařilo, co je v nějaké fázi rozpracovanosti, co se určitě podaří do konce tohoto volebního období, případně co bychom ještě chtěli zařadit tak, aby to jednotlivá ministerstva byla schopna zpracovat a realizovat.

Důležitým bodem dnes na jednání tripartity byla důchodová reforma. My u důchodové reformy končíme meziresortní připomínkové řízení, budeme důchodovou reformu posílat už na vládu. Já jsem dnes informoval i o těch závěrečných opatřeních, která se do té důchodové reformy propisují. Kromě těch zmíněných opatření, která byla prezentována, a to jsou otázky náročných profesí, u kterých jsme představili základní koncept, jak by tento model mohl fungovat, klíčové je, že počítáme s tím, že by lidí v těchto profesích opravdu mohli odcházet podle odpracovaných směn do důchodu výrazně dříve, aniž by jim ten důchod byl krácen.

Tady jsme jednoznačně zaznamenali jak připomínky, výhrady odborů, tak i připomínky, výhrady zaměstnavatelů, že je potřeba tady ještě pracovat na dalších podkladových datech, abychom věděli přesně, jaké to bude mít dopady pro jednotlivé kategorie trhu práce, pro jednotlivé obory, zaměstnavatele a tak dále. Protože ta data dneska nejsou úplně komplexní, budeme muset ještě dopracovat tu datovou analytiku, ale zároveň samozřejmě i ze strany odborů ještě tu diskuzi o tom, zdali by tam neměla být zahrnuta ještě některá další rizika, další kategorie zaměstnanců atd.

Takže o tom určitě debatu povedeme. I ten systém bude nastaven tak, aby v budoucnu byl schopen reflektovat ještě nové poznatky v této oblasti, a případně mohl rozšířit celé to spektrum těch náročných profesí. Jsme si vědomi jako vláda, že tady musíme postupovat s určitou mírou velké zodpovědnosti, protože v okamžiku, kdy jednou uděláme to rozhodnutí, těžko v budoucnu někdo přijde a řekne, že tam nějakou kategorii rizik nebude mít nebo že by některé lidi z toho systému naopak zase někdo v budoucnu vyřadil. Takže tady je nutná velká míra opatrnosti a zodpovědnosti, když se bavíme o takovýchto zásadních změnách.

Byla diskutována také situace ve zdravotnictví, protože ten bod byl zařazen na základě jednání ještě tripartity v závěru loňského roku, takže dnes tady bylo určité vyhodnocení a zároveň jasně bylo z té debaty jasné, že jsou nutné další kroky, na kterých se pracuje, ať už na Ministerstvu zdravotnictví, nebo i ve spolupráci s naším Ministerstvem práce a sociálních věcí. Třeba v oblasti zákoníku práce a v oblasti specifických požadavků zdravotníků v této oblasti a na tom určitě budeme s panem vicepremiérem a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem dále pracovat.

Bavili jsme se také i hodně o současné aktuální situaci v Liberty Ostrava, kdy my jako vláda té situaci věnujeme velkou pozornost. Já děkuji také za to, že zástupci odborů a lidé, kteří jsou samozřejmě i znalí těch místních poměrů, což jsou oba dva pánové, jak po mé levici, tak pravici, protože pan předseda Středula z té oblasti pochází a zná tu situaci, řekl bych, velmi detailně, tak jsme o té situaci z jejich strany odborů dostali dnes samozřejmě i jejich pohled.

My to vnímáme se stejnou naléhavostí, jako vláda, že prostě tu situaci nemůžeme podceňovat a také nepodceňujeme, ale tím, že to je privátní soukromý vlastník, tak ty naše možnosti jako vlády jsou určitým způsobem omezeny. A vlastně i pan prezident Rafaj zná tu situaci také velmi detailně, také je z toho regionu. Takže myslím si, že nikdo dnes si nedovolí, i s ohledem na ten obrovský rozsah lidí, kteří jsou zaměstnáni v Liberty Ostrava, plus navazující provozy jednotlivých firem, živnostníků, tu situaci podceňovat.

Připravujeme se na různé varianty scénářů a pořád chceme také věřit i tomu, že by mohl nastat pozitivní obrat v tom, že by tady mohl třeba být i nějaký zájemce, který by měl zájem o to tento celý provoz, unikátní provoz této výroby získat. V tom okamžiku jasně platí za vládu, že my jsme připraveni jakýkoliv realistický, smysluplný scénář, který by vedl k znovuobnovení výroby alespoň v nějakém významném rozsahu, k udržení té zaměstnanosti a k tomu, aby tato lokalita znovu mohla vyrábět klíčové produkty pro průmysl a stavebnictví, tak bychom tomu jako vláda mohli pomoci různými nástroji, ať už těmi národními, nebo využití evropských finančních prostředků.

Tolik za mě shrnutí těch podstatných částí jednání tripartity. Děkuji, děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Hezký večer, dámy a pánové, opět tripartita měla velmi hutná témata. První bod, tak jak tady bylo zmíněno, bavili jsme se o strategických investicích. Víte, že zaměstnavatelé poslední rok jsou v téhle oblasti velmi aktivní. Naše zaměstnavatelské organizace upozorňují na to, že právě ekonomický nerůst této země souvisí s tím, že jsme zaspali v některých investicích v posledním období, proto ta debata je tak důležitá.

Dnes v původním programu jsem měli probírat i 37 bodů, které navrhl NERV, jak řešit tuto situaci. Po dohodě jsme se dohodli, že tento bod bude odložen s tím, že se i zklidní celá situace, když vláda spíše předstoupí před jednání tripartity s tím, že nás bude informovat, o kterých bodech z těch 37 vážně uvažuje, že by je implementovala ještě ve svém volební období, a nezatěžovali bychom těmi zbytečnými debatami ani veřejnost ani odborníky, pokud se jedná o body, o kterých vláda vůbec neuvažuje. Takže ten základní filtr je důležitý.

Nicméně paralelně s tím probíhá celá řada debat, jaké investice jsou ty strategické a jak je hlavně financovat. A to, co považujeme za nejdůležitější, aby skutečně do poloviny roku existovaly jednoznačné scénáře, které budou v sobě kombinovat jak realistické scénáře nutných nákladů na investice, které tahle země potřebuje, ať už je do dostavba dopravní infrastruktury, vysokorychlostních tratí, energetické infrastruktury, ale i třeba diskutovaného v těchto dnech jádra a podobně. A vedle toho taky ale výnosy.

Protože to, co jsme zatím viděli, tak neexistuje dostatečně jakýmsi způsobem zreflektované zvýšení výnosů na základě těch strategických investic. Pokud jsou to strategické investice, tak by měly přinést i zvýšené výnosy. Zároveň je to důležitá zpráva i pro ten druhý bod, důchodovou reformu, jak se dají zapojit soukromé privátní prostředky do financování strategických investic. Jinými slovy, jak můžeme bezpečně spořit naše prostředky a vidět jejich využití třeba i v české infrastruktuře.

Proto i ten druhý bod, důchodová reforma. Zase velmi složité, těžké téma, jak ji nastavit. Já oceňuji a celý Svaz průmyslu oceňujeme, a za zaměstnavatele to tam zaznívalo, odvahu této vlády podívat se pravdě do očí. Prostě tento systém je neufinancovatelný.

Pokud se podíváme na ročníky „Husákových dětí“, do kterých spadám třeba i já, tak tehdy se nás rodilo 200 tisíc ročně. Ty ročníky, které nás budou jednou živit v tom průběžném systému financování, tak se jich rodí zhruba polovina – 100 tisíc ročně a tato disproporce se musí nějakým způsobem řešit.

Proto považujeme za správné úpravy parametrů, jako je posouvání věku důchodů podle délky dožití. Považujeme za správné také postupné snižování podílu důchodu oproti průměrným mzdám a podobně. Ale tím způsobem i vysvětlení veřejnosti, jak se na tuto situaci včas připravit. Právě ty „Husákovy“ ročníky by v už v tuhle chvíli měly mít zcela jasné a měly si umět spočítat, kolik je potřeba si dospořovat na to, aby ten život byl důstojný i následně.

V té souvislosti jsme rovněž řešili náročné profese, ten model, na kterém jsme asi schopni se shodnout, že se budeme bavit u těch profesí, které byly v rizicích definovaných hygienou podle zákona už v minulosti. Tím pádem se dá jednoduše dohledat, jak dlouho člověk v té expozici byl. U rizik čtvrté kategorie je všechno jasné, tam myslím není o čem diskutovat. Jedná se o asi 12 000 lidí. Ale pokud se bavíme o té další, širší kategorii rizik třetí kategorie, kde hovoříme o jakési kombinaci, tak se domníváme, že je potřeba ještě dalších analýz. Proto se domníváme, že lze i uplatnit ten systém ve dvou fázích. Nejdříve to, co je jasné, čtvrtá kategorie, a teprve následně uplatňovat další věci.

Pro nás je důležitá debata taky o vlastně dohodách o provedení práce tak, jak se mají nově registrovat a následně za ně odvádět odvody. Pro nás je důležité, aby se to v tuto chvíli minimálně rozdělilo do dvou kroků. Protože první krok asi připravený je, a to je ta registrace, ale ten druhý krok výběru pojistného se domníváme, že minimálně o několik měsíců by měl být odložen.

Opět další program, další těžký bod, o kterém jsme hovořili, byla situace ve zdravotnictví. A tam velmi rychle bych řekl, že jsme jasně deklarovali, že ty propočty ukazují jednoznačně, že pokud nebudeme efektivní ve zdravotnictví – a zaměstnavatelé jsou připraveni jako jeden z těch, kteří do toho systému přispívají nejvíce, se podílet taky na reformě toho zdravotnictví – tak je to neufinancovatelné. Už v následujících letech očekáváme velmi negativní bilance v tom systému a musíme přenastavit ten systém.

Tady se otevírá velká příležitost v tom celém balíku zdravotnictví. Vidíme, že některé státy Evropské unie navíc na tom postavily svůj ekonomický růst, a to je oblast farmaceutického průmyslu. Proto potřebujeme dokončit lékovou strategii a v rámci ní i taky se podívat na to, jak strategicky podpořit farmaceutický průmysl jednak, aby zajistil soběstačnost, ale taky aby zajistil efektivitu, ekonomický růst téhle země.

Poslední bod: Tak jak bylo zmiňováno, zabývali jsme se situací v Liberty. Já bych chtěl podpořit vládu v tom, co může dělat, velmi a ocenil i kroky, které už dělá. A to je zejména to, že finanční úřady například mohou být velmi citlivé ve svých krocích vůči ostatním věřitelům Liberty, což jsou vlastně malé dodavatelské a střední firmy z regionu, kterým Liberty už mnoho měsíců dluží, a vlastně ony by měly přesto platit DPH na fakturách. Tady vlastně mohou finanční úřady přijít s tím, že jim zmírní tuhle povinnost nebo odloží v čase tuhle povinnost do vyřešení, což je velmi důležité.

No a samozřejmě to, co očekáváme od státu, že dá zaměstnancům určitá jasná sdělení pro případ, že by se právně ta situace v Liberty změnila. Například pokud by Liberty změnilo právní statut, nebylo už ve standardním vlastnictví, přešlo už přes insolvenci pod správu správce konkurzní podstaty, o čemž slýcháme, tak aby tady byly jednoznačně definované kroky pro zaměstnance, aby se v tom jednoduše zorientovali, jak postupovat, aby to nemuseli složitě dohledávat někde na sociálních sítích nebo po třeba i pochybných zdrojích.  

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dobrý večer, já začnu pozitivně a třemi poděkováními. Tak první je poděkovat za způsob, jakým nás kontaktoval pan premiér a omluvil se z dnešního jednání tripartity, protože si myslím, že to je nový způsob, oceňujeme to a považujeme to za lepší pro jakoukoli komunikaci.

Druhá: Oceňuji nový formát předsednictva tripartity. Poprvé byl jednohodinový a s panem vicepremiérem jsme projednali celou řadu věcí, i s dalšími účastníky, a myslím si, že to je dobrá věc, kdy můžeme řadu věcí tímto způsobem vyřešit daleko rychleji, efektivněji. Myslím si, že to bylo velmi cenné.

Jsem rád, že jsme se domluvili na tom, a to je třetí poděkování, na mimořádném předsednictvu tripartity, jak říkal pan vicepremiér, to znamená do konce března, kde jsme si i řekli, jaká témata bychom chtěli řešit. Musím říct, že ano, toto je způsob, který by nám vyhovoval, a jsem rád, že jsme se na takovémto postupu dohodli se zaměstnavateli, a jsem rád, že vláda toto akceptovala, a věřím tomu, že to přinese také své, v tomto případě pozitivní ovoce.

Co se týká bodu strategické investice a prorůstová opatření, tak my jsme, ČMKOS, odmítli debatu o 37 opatřeních NERV, protože to nejsou ani strategická, ani prorůstová opatření. A když vzpomenu jeden, který nám opravdu, nechápeme, jak mohl vůbec vzniknout, za jakého stavu myslí někoho byl vymyšlen, to znamená výpověď bez udání důvodu, tak nás donutil i k tomu, že jsme spustili petici, kde chceme dát jasně najevo, že takový nástroj v České republice nikdo nepotřebuje a obzvláště ne zaměstnanci.

Považujeme to za velmi nebezpečnou věc, která je ohrožující, ohrožující zaměstnance. Dává – v podstatě se vracíme do doby roboty způsobem naprosto nevídaným a už jenom to, že to někdo vymyslel, považujeme za naprosto fatální záležitost. Ocenili jsme, že pan vicepremiér se k tomu jednoznačně vyjádřil, že řekl, že takový nástroj nepotřebujeme. My si myslíme totéž a věříme, že takové opatření ani přijato nikdy nebude.

Navíc si myslíme, že, a jsem rád, že tam zazněla informace z Vládního výboru pro strategické investice, ale opětovně jsme museli říct, že přestože jsme na podzim žádali, abychom byli součástí tohoto výboru, tak se tak dosud nestalo. Nebyly nám předloženy žádné konkrétní body, co by mělo být realizováno v České republice, ale myslíme si, že právě proto, že speciálně v téhle oblasti nás čeká celá řada debat, například příprava rozpočtového období po roce 2028, bude se jednat o několik stovek miliard korun. Budou se projednávat další věci, jako je střednědobý rozpočtový rámec, bude se projednávat návrh státního rozpočtu na rok 2025. Ale také se očekává, že náklady na dekarbonizaci na nejbližších šest let přijdou na 3,5 bilionu korun.

To jsou věci, které budou rozhodně ovlivňovat dění v České republice. No a to nás ještě 1. ledna roku 2027 čeká nová platba pro občany, a to nový systém ETS2, kde budou zatíženi emisní povolenkou nového druhu, která byla přijata za českého předsednictví, a to ve výši 45 eur, a která se bude automaticky započítávat. Takže nás tady čeká celá řada věcí a rozhodně není výpověď bez udání důvodu to, co bychom potřebovali, a už vůbec ne něco, co by jakýmkoli způsobem pomohlo ekonomice.

Takže z tohoto důvodu jsme rádi, že jsme ten bod přerušili s tím, že ho budeme projednávat později, protože jsme taky dali najevo, že není dobré, obzvláště když dva měsíce víme, jaký je datum a jaký je program, tak že se nezúčastnil jednání ani ministr financí, ani ministr průmyslu a obchodu České republiky. Znovu říkám, u pana premiéra to zcela chápeme.

Co se týká důchodové reformy, tak ČMKOS zmínilo své postoje k důchodové reformě. To znamená zaprvé, nesouhlasíme s nekonečným věkem pro odchod do důchodu. Nesouhlasíme s tím, aby podle našich předpokladů například ročník narození 2005 bude mít odchod do důchodu v sedmdesáti letech a nějaké měsíce pravděpodobně. Pokud budou platit podobné tabulky jako na Slovensku, což předpokládáme, tak by to bylo přibližně v takovémto věku.

Dále nesouhlasíme se snížením poměru k důchodům. Očekáváme otevření debaty, jak budeme financovat důchody. Když se v České republice začalo hovořit o Dánsku, tak ti například mají velmi nízké sociální pojištění a většina se platí z daní. Takže ta rovnice, která u nás se neustále předkládá, že když není sociální pojištění, tak že bude problém. Ne, je potřeba otevřít jinou debatu, to znamená jiný poměr mezi platbou z daní a platbou ze sociálního pojištění, protože tím se otevře možnost pro snižování sociálního pojištění. Ale musí se hledat způsob, jak se to dofinancuje. A rozhodně není dobré, aby se dále jakýmkoli způsobem podkopávala situace v sociálním pojištění jakýmikoli dalšími úlevami. V poslední době se o nich mluvilo poměrně často.

Také jsme říkali, že už od počátku debaty o důchodové reformě je pro nás důležité řešit gender pay gap, to znamená rozdíl mezi odměnou nebo mzdou mezi muži a ženami, protože tam je obrovský zdroj finančních prostředků právě třeba pro systém sociálního pojištění. Protože není z našeho pohledu akceptovatelné, aby právě mateřství bylo tím důvodem, proč následně převážně ženy v České republice mají nižší odměnu za svou práci, a to dokonce až do období těsně před důchodovým věkem.

To je prostě neakceptovatelné. Dá se to řešit velmi jednoduchým způsobem, to znamená povinností valorizovat příjem v době čerpání mateřské, respektive rodičovské dovolené a garancí, že má právo ten, kdo se stará o děti v tomto období, k návratu na stejnou pozici jako předtím, než odcházel na tuto, z našeho pohledu, společensky velmi významnou část života, to znamená péči o potomky.

Co ale samozřejmě muselo být logicky střetem, a pan vicepremiér to tady částečně pojmenoval, to je debata na téma dřívějšího odchodu do důchodu. Třicet dva let byl čas na přípravu. Bohužel, v této chvíli my souhlasíme s tím, bohužel, v té souvislosti, že není ještě vše dotaženo, ale aby se to do novely důchodového zákona dostalo, aby to vůbec mohlo spatřit světlo světa. To znamená, ano, souhlasíme s tím, aby čtvrté kategorie rizika mohly jít do důchodu dříve, aby se to otevřelo, s tím ale, že rozhodně nemáme shodu v oblasti kategorii tři.

A to proto, že si myslíme, že tento výběr by být neměl. Pan vicepremiér to tady naznačil, že s tím bude určitě nějaký typ problému a že to rozhodně bude velmi ostrá debata. Jenom pro vaši představivost, máme třináct rizikových faktorů, ale pro třetí kategorii rizika je ten poměr takový, že osm se nemá vůbec zohledňovat. Takže nemá se zohlednit otázka chemických látek, zatím pro ten návrh, prachu, hluku, neionizujícího záření, psychické zátěže, práce ve zvýšeném tlaku, zraková zátěž a práce s biologickými činiteli, to znamená u třetích kategorií rizika. My si myslíme, že pro to není důvod.

Tak stejně těch problémů vznikne více. To znamená, kdyby například zaměstnanci v ArcelorMittal v této chvíli neměli další práci a neměli práci třeba ve čtvrté kategorii rizika, kde mnoho z nich právě pracuje, tak nebudou mít těch deset let a nebudou mít dřívější odchod do důchodu, což považujeme taky za velmi vážnou debatu, která může nastat a rozhodně nastane z naší strany. Nebo například zaměstnanci, kteří vykonávají takové práce, u nichž se nachází na tom pracovišti více rizik třetí kategorie. To znamená třeba kombinace mezi třeba práce s biologickými činiteli, psychická zátěž a ještě chemické látky, což není žádná nezvyklá kombinace, což může třeba se týkat zaměstnanců, kteří pracují ve zdravotnictví a dalších činnostech.

Takže toto bude velmi velká debata. Jsem rád, že bylo řečeno, že se to bude postupně, ta debata, otevírat, ale my si myslíme, že ta selekce hned na počátku rozhodně není tou správnou cestou k vyřešení všech těch problémů, které jsou s tím spojeny.

Taky jsme v této souvislosti, pardon, řešili i otázku právě těch jednotlivých rizik, protože dosud to nikomu nevadilo. Dosud zařazování do třetí kategorie rizika, čtvrtá, byla vlastně v pořádku a najednou. Když se z toho má stát nárok s možností odejít do důchodu dříve, bez ztráty, tak najednou je problém z třetí kategorie rizika, která je, a jak jsem říkal ještě při kombinaci několika rizik, podobně nebezpečná jako riziko čtvrté kategorie.

Co se týká zdravotnictví, tak tady kolegové už řekli mnohé z toho s tím, že jsme také vznesli společně se zaměstnavateli požadavek, aby jak zástupci zaměstnanců, tak zástupci zaměstnavatelů byli členy a měli možnost dohlížet například v největší české zdravotní pojišťovně u VZP, protože se stalo to, že jsme byli zcela z této debaty vyloučeni a je to nezvyklé, protože jsou to prostředky, které jdou z mezd zaměstnanců a platů a nemají žádné právo, pouze v tzv. zaměstnaneckých pojišťovnách nikoli u té největší. Takže věřím tomu, že se něco podobného v tomto povede.

A už tady bylo řečeno, že dalším tématem, vloženým, které nebylo plánované z pohledu projednávání, ale pouze pro informaci původně, byla otázka Liberty Ostrava. Tady mi dovolte krátké zastavení. Liberty Ostrava je obrovitý problém a mohl by být ještě větší. Jednoznačně to jde na vrub pana majitele Gupty. Chová se způsobem, který je nezpůsobný a to, že tady byl v České republice a nenavštívil ani pana premiéra, ani ministra práce, ani nikoho jiného nebo ministra financí z titulu problémů, které tady jsou, tak to už je samo o sobě velký vykřičník.

Osobně jsem se zúčastnil demonstrace 22. ve čtvrtek před Liberty Ostrava a můžu vám říct, že lidé jsou opravdu nazlobení. Je zvláštní: Lidé chtějí pracovat, pan majitel ne. To, že platí někomu sto procent, tak si lidé říkají, odkud ty peníze vůbec bere, aby toto mohlo být. Ať se klidně té firmy vzdá, ať může přijít někdo, kdo ji chce provozovat. Jaká cesta k tomu povede, velká otázka.

Já jsem rád, že dnes při tom našem apelu, protože jsme to otevřeli jako odbory, tak pan vicepremiér řekl jednoznačně, že si uvědomuje vláda, jak vážná situace by to mohla být, že připraví i ve spolupráci se zaměstnavateli a s námi kroky tak, aby se případné vzniklé dopady co nejvíce snížily ve vztahu k zaměstnancům, jejich rodinám.

Protože podle propočtů Moravskoslezského kraje a tripartity Moravskoslezského kraje se situace v Liberty Ostrava a Tamehu týká 40 000 až 45 000 lidí v regionu. Někoho z větší části, některého z menší. A představa, že by došlo ke konkurzu, tak ta je samozřejmě velmi dramatická, protože lidé mají maximálně tři výplaty možnost, v případě dobré spolupráce mezi firmou a Úřadem práce, získat, že se stát stane věřitelem. V tom případě, pokud k tomu tak dojde, ale žádné odstupné a nic dalšího není, protože to se teprve by vypořádávalo s konkurzní podstatou a bylo by to až následné.

Takže my tu situaci považujeme za poslední období velmi, velmi vážnou. A znovu říkám: Jsem rád, že pan vicepremiér se k tomu postavil takovýmto sympatickým způsobem, ale samozřejmě v tomto případě, kdo je připraven, není překvapen. Uvidíme, jaké rozhodnutí padne 28. tohoto měsíce, to znamená za dva dny, ze strany soudu, a jaký bude potom následný postup, musíme řešit. Takže za nás toto bylo velmi dobře projednáno, velmi důstojně, ale s vědomím toho, že ten problém může být obrovitý a všichni si to uvědomujeme.

Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy, ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Chtěla jsem se zeptat na ty dřívější důchody. Je to tedy tak, že se bude předkládat teď jen ten návrh těch důchodů pro tu čtvrtou kategorii, nebo to nebudete teď dávat do toho celého důchodového zákona, nebo jaký bude tedy teď postup? Znamená to tedy, že se budou ještě dodatečně propočítávat dopady u té třetí kategorie a dodávalo by se to až do nějaké další novely, nebo kdy by to mělo platit?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já předpokládám, že zhruba v polovině či druhé polovině tohoto týdne já opravdu velmi podrobně představím celý ten návrh, tak jak bude z naší strany odesílán na jednání vlády. Za mě platí principy ty základní. Já chci, a nebylo jednoduché to vyjednat i na půdorysu vládní pětikoalice, abychom princip náročných profesí opravdu zavedli. Teď teda samozřejmě myslím nad rámec zdravotnických záchranářů a hasičů.

To znamená, já už to nechci odkládat a nechci říkat: Uděláme to zas někdy jindy. Protože ta debata opravdu, jak tady bylo zmíněno, třicet let se o tom vede. To znamená, chci ten princip, aby byl součástí důchodové reformy. Abychom měli náročné profese. Protože to jsou podle mne dvě spojené nádoby. Nelze říkat, že budeme posunovat hranici věku odchodu do důchodu, byť navazujeme na princip, který já považuju za objektivní z pohledu délky dožití pro jednotlivé populační ročníky, a zároveň nevidět realitu lidí, kteří začali pracovat třeba v sedmnácti, v osmnácti letech a pracují na místech, kde opravdu ta pracovní pozice, ta rizika, mají negativní dopad na lidské zdraví.

Takže jednoznačně říkám: Už nic odkládat nehodlám. Ten princip tam bude a zároveň, pak to teda představím v detailu, ale rozhodně počítáme s tím, abychom měli nejenom my, ale případně i vlády v budoucnu možnost na základě potom objektivních vyhodnocených dat, u kterých musí být opravdu i ta intenzivní debata mezi odbory a zaměstnavateli, případně ještě nějakým způsobem přistoupit k tomu, že ten rozsah může být třeba i rozšířen.

Ale znovu říkám. Jsem v tom opatrný, protože když jednou to rozšíříte, už to nikdo nikdy nezúží. Takže proto já jsem v tomhle ohledu opravdu opatrný a myslím si, že i ta vládní pozice se nachází někde dnes, bych řekl, uprostřed mezi tím, jak to vidí odbory, jak to vidí zaměstnavatelé. Ale ten přesný technický detail vám představím někdy zhruba v polovině týdne.

Já se snažím opravdu nalézt nějakou rozumnou rovnováhu, protože si fakt musíme uvědomit také to, že sice jsme limitováni nějakými možnostmi archívů a nějaké možností jít zpětně do minulosti, ale zároveň si musíme uvědomovat také to, že to není jenom benefitem pro ty nebo oceněním pro ty zaměstnance, ale je to taky nákladem pro ty zaměstnavatele a v některých provozech to není úplně jednoduchá diskuze.

Takže já se snažím nějakým způsobem opravdu objektivně co nejlépe zhodnotit všechny ty diskuze. Ony budou pokračovat. Za mě platí, že rozhodně do druhého čtení je pořád prostor vést tu diskuzi o parametrech, nejenom se sociálními partnery, s opozicí. Kvituju pana prezidenta, který jasně deklaroval, že se chce do té debaty i právě s opozicí vložit. Takže já věřím, že i to tomu pomůže nacházet ještě lepší konsenzus nad těmi parametry.

Kateřina Krausová, ČTK: Ještě jenom ta čtvrtá kategorie je menší část od té třetí? Protože pan Rafaj zmínil, že by to mohlo jít ve dvou fázích.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já vám to v detailu opravdu odpovím v okamžiku, kdy budeme v tomto týdnu, to jsem avizoval, to platí, odesílat důchodovou reformu na vládu. Takže tam dám všechny ty souvislosti veřejnosti i vám médiím k dispozici. Děkuju.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já řeknu jenom, co víme my z těch jednání. To znamená, že čtvrtá kategorie zcela, a u třetí kategorie rizika pět faktorů: fyzická zátěž, vibrace, pracovní poloha, zátěž chladem, zátěž teplem, které by měly být zohledněny. Alespoň tak máme informace. Jaké budou podrobnosti, budeme se těšit, až pan ministr to představí.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz? Už žádné nejsou, tak vám přejeme hezký večer, tiskovou konferenci končím, na shledanou.