Tisková konference po jednání tripartity, 6. června 2016

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po zasedání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky. Vítám zde ministryni práce a sociálních věcí paní Michaelu Marksovou.

Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí: Dobrý den.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Jaroslava Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Dobrý večer.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: A také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu.

Josef Středula, Českomoravská konfederace odborových svazů: Dobrý večer.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: O úvodní slovo požádám paní ministryni Marksovou.

Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, tripartita dnes projednala několik, jako obvykle zásadních, bodů. Hned prvním bodem byla novela zákoníku práce, je to bod, který byl přerušený z minulého zasedání tripartity. Co se týče věcných změn, tak k těm v tom mezidobí nedošlo, ale došlo vlastně k dohodě mezi sociálními partnery, že v té podobě, v jaké teď ta novela je, může být postoupena na vládu s tím, že pokud i nadále v tom legislativním procesu bude nějaké téma, na kterém se obě strany shodnou, tak se tam pak může vložit za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí, ale v podstatě jsme se zejména shodli na tom, že nikdo ze sociálních partnerů nebude zneužívat toho legislativního procesu a nebude se snažit protlačit do toho zákoníku něco, na čem není dohoda, a to samé, ten samý slib jsem dala já za vládní stranu.

Dalším bodem byl Národní program podpory rozvoje cestovního ruchu v regionech, kde se diskutovalo o tom, aby to byla skutečná podpora, o tom, zda má být centralizována či naopak ponechána víc na těch regionech a tak dále. Dalším bodem byla iniciativa Průmysl 4.0. Pan ministr Mládek tam předkládal průběžnou zprávu o situaci v průmyslu tedy s výhledem na připravenost do budoucna. Dohodli jsme se tam na nutnosti, že to nesmí zůstat jen u toho oboru, u toho tématu průmysl, ale potřebujeme zpracovat i jiné oblasti. Za můj resort mohu říci, že někdy v srpnu my dokončíme analýzu, která se bude jmenovat Práce 4.0, která bude tím jakýmsi doplňkovým materiálem, ale je potom ještě na ostatních resortech, aby doplnily svoje oblasti. Dále pan kolega Mládek předkládal aktualizaci akčního plánu podpory malých a středních podnikatelů. Potom také pan premiér navrhl zřízení pracovní skupiny Rady hospodářské a sociální dohody pro řešení aktuální situace v Moravskoslezském kraji v návaznosti na vývoj ve společnosti OKD. Tato pracovní skupina byla samozřejmě schválena. Posledním bodem k diskuzi byl Akční plán zdravotnictví 2017, kde s aktuální situací nás seznámil pan ministr Němeček, a ještě potom úplně nakonec v bodě různé se mimo jiné diskutovala situace o přiznání statutu tržní ekonomiky Číně.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji paní ministryni. Poprosím teď o slovo prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Jaroslava Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Takže, dámy a pánové, příjemný dobrý večer, novelizace zákoníku práce není pro nás nějaké dramatické dílo nebo klíčová věc. Pro nás tím, že jsme se shodli díky jednání minulý a předminulý týden na Ministerstvu práce a sociálních věcí. S tím, co bylo dohodnuto, nemáme problémy. Chci věřit zbývajícím sociálním partnerům, že se k sobě zachováme čestně a nebudeme lobovat za svoje věci na úkor jednoho ze tří partnerů. Pro nás důležitější, než je novelizace zákoníku práce, je boj o každé pracovní místo. Samozřejmě na domácím trhu, i když kolegové z odborů tvrdí něco jiného, na domácím trhu nejsou kvalifikované pracovní síly technického zaměření, vysokoškolsky, středoškolsky vzdělané, proto my bojujeme za to, aby vláda zrychlila možnost příchodu pracovníků ze zahraničí např. z Ukrajiny.

Co se týče regionálního rozvoje cestovního ruchu, myslím, že to je správná cesta, dobrá cesta. Ten materiál je ale jenom úvodní, navíc přišel v pátek, takže dost času na to, abychom to promysleli a mohli zásadně reagovat, prostě ten prostor nebyl, ale jsme za něho vděční. Iniciativa Průmysl 4.0, naprosto zásadní strategická věc pro budoucnost země. Podle mě je to nejklíčovější materiál, který vůbec tahle vláda bude ještě projednávat. Zpráva pana ministra průmyslu nebyla špatná, jeho se trošku dotklo, že jsme ho kritizovali, protože já mám úplně jinou představu o tomto materiálu za byznys. To nemůže být jenom Průmysl 4.0, ale to musí být Trh práce 4.0, Vzdělanost 4.0, Digitalizace 4.0 a v celém komplexu by to mělo být předloženo na vládu. Ta koordinace podle mě je dokonce na předsedovi vlády, protože těch resortů, co tam do toho budou působit, je velké množství.

Co se týče zřízení komise, nebudu komentovat. Co se týče zdravotnictví, myslím si, že, někdy mi připadá, jako by si kolegové z odborů mysleli, že my zdravotnictví nepřejeme, ale já musím říct několik zásadních stanovisek. První stanovisko: zaměstnavatelé a podnikatelé vůbec nemají problém s tím, aby se zvýšily platby za státní pojištěnce, prostě to tak patří, mělo by se to přibližovat a nevidím důvod, proč by měly firmy nebo zaměstnanci platit výrazně víc. Ad A. Ad B, na druhé straně musím říct a souhlasím tady s ministrem financí, že opravdu zdravotnictví má rezervy v ekonomice, má rezervy v hospodaření. Pan ministr to přiznal. Samozřejmě je otázka, jak jsou velké, v čem jsou, ale je potřeba se tomu věnovat. Co jsme odmítli a zásadně odmítáme a nebude shoda sociálních partnerů, my nesouhlasíme se sjednocením odměňování pracovníků v komplexu celého zdravotnictví, ani náhodou! Není to správné, zdravotnictví se za posledních 15, 20 let vyvinulo nějakým způsobem a ničit prostě soukromé nemocnice, ordinace apod. považujeme za nesprávné.

Poslední věc, Čína, musím říct, že to je velmi vážný problém. Statut tržní ekonomiky Číny, musím říct, že evropská organizace Bussines Europe na zasedání před dvěma týdny v Haagu jsme se skoro všichni shodli v tom, že to není tak jednoduché. Čína neplní 4 z 5 podmínek. Ad A. Čínská reprezentantka čínské vlády při Evropském parlamentu přesvědčovala všechny a málem tam na ně křičela, že oni už to mají dávno zajištěné, že tržní ekonomika tam funguje. Není to pravda, ani náhodou. A navíc je potřeba se podívat, co by to udělalo s českou ekonomikou. Ještě důležitá fakta: Čína vyveze do Evropské unie 8 miliard, EU zpátky 1 miliardu, Čína vyveze do ČR za 10 miliard, my zpátky za 1 miliardu čili to její dominantní postavení je nepředstavitelně nepříjemné. Když si zvážíme, že to je za dumpingové ceny. Čínská vláda některým firmám dává zadarmo pozemky. Čínská vláda samozřejmě dumpingově podporuje mzdy a čínská vláda dokonce přispívá v některých odvětvích na suroviny. Pro českou ekonomiku dramatický problém, hutnictví a ocelářství, výroba skla a keramiky, výroba např. kol a další, takže pro nás to rozhodnutí do 11. prosince bude vážné a chci říct, že si myslím, že by ten statut podle vývoje, samozřejmě my si počkáme do července, jak nám slíbil pan ministr Mládek stanovisko Rady, ale za evropský byznys si myslím, že souhlas se statutem tržní ekonomiky nebude, že spíš bude 3. varianta, souhlas, ale za tvrdých nekompromisních podmínek, prodloužení některých celních bariér třeba o 5 let a dál. Čili je to vážný problém a myslím si, že bylo by dobře, kdyby k tomuto problému byla shoda vlády a sociálních partnerů, děkuji.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já také děkuji panu prezidentovi, nyní poprosím o slovo předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu.

Josef Středula, Českomoravská konfederace odborových svazů: Děkuji za slovo. Ta první věc se týká zákoníku práce. Doufám, že si nikdo nemyslí, že odbory vzdávají souboj o zákoník práce, v žádném případě. My si myslíme, že návrhy, které odbory předložily, jsou návrhy, které jsou naprosto racionální. Řeknu jeden příklad, např. právo odborů zastavit práci v případě ohrožení života a zdraví zaměstnanců. To právo, které chrání zaměstnance, pokud v tomto nejsme schopni najít shodu, tak si myslím, že něco není v pořádku. Jestliže se dostáváme a pamatuji si situaci z firmy, která již dneska neexistuje, kde odpadl při chemickém procesu zaměstnanec. Kdyby mělo toto platit a neměli jsme tehdy to právo, které následně bylo odebráno, tak ten zaměstnanec další, který na jeho místo by měl přijít, tak mohl taky zahynout. Z tohoto pohledu považujeme takovéto požadavky za naprosto racionální, potřebné a nutné, aby se dostaly do zákoníku práce. Těch požadavků je více. My samozřejmě ten legislativní proces respektujeme a z pochopitelných důvodů budeme v něm dál pokračovat.

Co se týká dalších bodů, jako je diskuze na téma vývoj cestovního ruchu. My vnímáme, že cestovní ruch v ČR se jednoznačně posunul dál. Jsme rádi, že dochází i ke kvalitativně novému vývoji, tzn. že se zlepšují kvality a v kombinaci se zavedením EET se taky oddělí ti, kteří v tomto systému zneužívali situaci a tzv. konkurovali těm seriózním. V tomto případě musí být nastaveny rovné podmínky. Jestliže v roce 2015 došlo k navýšení počtu ubytovaných českých občanů v českých zařízeních o 1 milion, tak to je naprosto jednoznačný efekt toho, že cestovní ruch má velmi pozitivní vliv na ČR. Také jsme řekli, že si myslíme, že by mělo dojít k tomu, aby se více podpořily výlety, chcete-li, takto zjednodušeně, známe je už z dob, kdy jsme chodili na školu, po ČR, protože si myslíme, že nejhorší by bylo, pokud by vlastní občané neznali vlastní zemi, a tento efekt má taky svou multiplikaci, protože na ta místa potom se člověk vrací třeba s rodinou, a to je právě efekt, který je třeba dosáhnout. Každopádně celý průmysl cestovního ruchu je z našeho pohledu zatížen, ať už to minulostí, tzn. např. otázkou nerovného postavení některých subjektů, které čerpaly prostředky z EU, a my si myslíme, že je potřeba se skutečně podívat na ten akční plán velmi dobře a my si myslíme, že právě cestovní ruch by mohl být určitou výstavní skříní ČR, protože v ČR s výjimku moře je naprosto všechno a máme co nabízet a myslím si, že ČR v tomto může těžit ze svého poměrně velmi ideálního postavení uprostřed Evropy.

Co se týká Průmyslu 4.0. My jsme řekli, že považujeme za naprosto nutné a potřebné, aby se začalo diskutovat o dalších souvislostech, např. těch, pokud by se naplnila i částečně ta varovná znamení, že by mohlo být ohroženo možná i více než 50 % pracovních příležitostí, tak to musíme řešit, protože to může mít vážné dopady na český státní rozpočet, na udržitelnost veřejných financí, na udržitelnost systému zdravotního pojištění, sociálního pojištění apod. a my si myslíme, že celá ta záležitost 4. průmyslové revoluce má obrovský přesah i do jiných oblastí než v uvozovkách pouze průmysl a my si myslíme, že je to také o otázce o spolurozhodování odborů, protože i pan premiér navštívil továrnu v bavorském Bambergu, ve které se spolurozhoduje o tom, že ta továrna vznikne, kolik bude mít lidí apod., s vlastními zaměstnanci a my si myslíme, že to je cesta k udržitelnosti, k určitému klidu a bezpečnosti právě v té oblasti 4. průmyslové revoluce. Takže z našeho pohledu my vítáme ten materiál, ale požádali jsme o další oblasti, tak stejně jako Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských svazů.

Co se týká akčního plánu na podporu malých a středních podniků. Tam došlo k tomu, že jsme se na straně jedné shodli, tzn. na nezbytné nutnosti podpory malých a středních podniků. To je klíč pro budoucnost ČR, to je klíč k tomu, abychom se vyvázali z té vazby subdodavatel, subdodavatelé, subdodavatelé a tvořili vlastní ekonomiku s vlastními subjekty s excelentními nápady, které tady jsou v ČR, na straně jedné. Na straně druhé jsme se taky dostali do opravdu konfliktu, jinak se to nedá nazvat, na téma zvaní ukrajinských občanů do ČR. Odbory jsou proti tomu extenzivnímu názoru. Jsme velmi vyhraněni proti tomu a my si myslíme, že v ČR je velký zdroj ještě možnosti poptání pracovní síly a my si myslíme, že jedním z těch zdrojů je každopádně nízká cena práce, která zamezuje mnoha možným uchazečům o zaměstnání k tomu, aby mohli to zaměstnání přijít, a další otázka mobility. My tady vítáme aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy se snaží, udělali to i nové nástroje aktivní politiky, a tady jsme i ve shodě se Svazem průmyslu a dopravy, a to např. takovou míru mobility, kde by se člověk mohl přestěhovat za prací, kde by se mohly vybudovat i nájemní bydlení, ve kterém by mohl bydlet. To samozřejmě trvá nějakou chvíli, ale jsme rádi, že i těmto novým způsobům je ministerstvo práce nakloněno a mohl by to být jeden z budoucích velmi důležitých prvků pro zajištění mobility z těch regionů, kde je vysoká nezaměstnanost, do regionů, kde je ta velká poptávka po pracovní síle.

Co se týká zřízení pracovní skupiny, tam zazněla velmi důležitá zpráva od pana premiéra, to je pracovní skupina pro OKD, že obdržel pan premiér dopis od vedení OKD, který se týkal žádosti o pomoc. My si myslíme, že to je velmi vážná zpráva, velmi důležitá zpráva, protože na to jsme v podstatě čekali, že k tomu musí zákonitě dojít s ohledem na finanční situaci a pan premiér přislíbil, že jakmile bude materiál vypracován ze strany MPO, tak se svolá právě ta pracovní skupina, která dneska byla odsouhlasena. Takže z tohoto pohledu celá akce OKD zdaleka nekončí, naopak pravděpodobně se dostává do nové fáze, zcela nové fáze, která byla předvídána ze strany vlády již před několika měsíci a věříme, že najdeme způsob spolu s vládou na to, abychom zachránili, co se zachránit dá a podpořili to, co se podpořit dá. Mimochodem, důležitá zpráva je, že roste cena uhlí, což je velice pozitivní zpráva, a myslíme si, že to právě může způsobit určitou lepší situaci pro budoucnost OKD, i když je v této chvíli v insolvenci, ale zejména pro rodiny horníků a horníky samotné.

Co se týká zdravotnictví, tak z tohoto pohledu zdravotnictví my jsme přivítali ten názor pana ministra Němečka ve smyslu zvyšování mezd i platů, zvyšování platby za státní pojištěnce, jak tady říkal pan prezident Hanák, z tohoto pohledu je to dobrý směr, nebude to úplně jednoduché. My jsme taky přišli s námětem, že bychom viděli i možnost zahájit diskuzi o možnosti sloučení zdravotních pojišťoven, které jsou, které řídí stát, protože tam taky může dojít k tomu, že mohou být získány nemalé finanční prostředky ze zdravotního pojištění, ale to je samozřejmě diskuze na budoucnost, to není aktuálně teď hned nebo v nejbližších týdnech, ale je potřeba, aby se určitý směr tady projevil.

A ještě několik poznámek poměrně rychlých, pan premiér před koncem odešel na setkání s OECD a jedno z doporučení OECD, nebo respektive byly dvě doporučení. První, aby se zvýšila produktivita práce. Produktivita práce je na 100 % v rukou zaměstnavatelů. My si myslíme, že to je směr, který je nutný, ale to vyžaduje také investice, to vyžaduje řadu přístupů k novým technologiím a my si myslíme, že je to možné, ale je potřeba na tom pracovat. Nevyřeší to další a další počet zaměstnanců či prodlužování pracovní doby. To je v jiné oblasti, a to je plně v rukou zaměstnavatelů. A byla tam taky věc, která se už dlouho neprobírala, a přesto je důležitá a OECD to opětovně připomíná, a to je sblížení plateb ze strany zaměstnanců ve vztahu k OSVČ, přesněji řečeno OSVČ ve vztahu k zaměstnancům. My si myslíme, že to téma v žádném případě nemůže zůstat jen tak na papíře. Toto je téma, které je nutno otevřít, je nutno o něm jednat a nalézt shodu. My jsme se po několika měsících tomu zatím vyhnuli, ale myslím si, že toto téma prostě odložit nejde, musíme najít řešení a nějakou novou pozici. To není o kritice OECD, to je o tom, že už několikanásobně krát ČR na to je upozorňována a my si myslíme, že oprávněně, obzvláště ve výši některých sazeb. Takže z tohoto pohledu můžeme jenom poděkovat, i když to dneska bylo o něco dramatičtější, ale myslím si, že to opětovně bylo korektní a ukázalo se, že sociální dialog v České republice má velký význam, děkuju za pozornost.