Tisková konference po jednání Vládního výboru pro strategické investice, 14. února 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání Vládního výboru pro strategické investice. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, dnes probíhalo další jednání výboru pro strategické investice. Znovu se potvrdilo, že ta myšlenka zřídit tento vládní výbor za účasti reprezentantů podnikatelů, ale také samospráv, byla správná. Je to dobré rozhodnutí a užitečné pro budoucí prosperitu České republiky. Ukazuje to i zcela jasně to dnešní hlavní téma, kterým jsme se zabývali, a to byly finance. Tedy to, jakým způsobem můžeme a budeme moci v budoucnu financovat strategické investice a také jaké vlastně budou potřeby finančních prostředků na realizaci těch klíčových, důležitých, naprosto zásadních investic pro Českou republiku.

To, co je v tuto chvíli evidentní, je, že ty potřeby, které máme, převyšují množnosti státu. Je to tak mimo jiné proto, že se v minulosti zanedbaly investice do klíčových infrastrukturních staveb, ať už je to energetika, ať už je to doprava, a ta rozhodnutí, která často vyžadují politickou odvahu a nejsou jednoduchá, byla odkládána nebo byla úplně ignorována. Naše vláda touto cestou jít nechce. My jsme připraveni ta odvážná rozhodnutí dělat a se stejnou odvahou, s jakou jsme dokázali konsolidovat veřejné finance a udělali jsme kroky, které nebyly třeba v tu chvíli populární, ale byly prospěšné pro Českou republiku, tak se stejnou odvahou budeme přistupovat i k rozhodování o klíčových stavbách.

Vidíte, že jenom o tom nemluvíme, ale ty kroky také děláme. Příkladem mohou být rekordní investice do dopravní infrastruktury a rozhýbání řady staveb, které stály, ale příkladem může být také náš posun v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a rozhodnutí, která jsme udělali v průběhu tohoto tendru.

Když říkám, že současné potřeby převyšují možnosti státu, a to možnosti státu v příštích letech, tak je z toho jasné, že to pro nás nesmí být zpráva, že to vzdáme, že se nedá nic dělat, ale musí to znamenat, že chceme a budeme využívat všechny zdroje, které máme k dispozici. Musí vytvořit nějaký synergický efekt a to se stane jedině tehdy, když budeme mít jasnou vizi, kam jdeme, co chceme stavět a jakým způsobem budeme postupovat. Máme tu nejenom prostředky státního rozpočtu, máme tu také Modernizační fond, evropské fondy a další zdroje, které musíme využít tak, aby z nich pak vznikla ta hodnota, kterou představují strategické investice.

Bavili jsme se také o hrozbách, které před námi jsou, a o hrozbách z hlediska těch dlouhodobých investic a jejich financování, a to jsou změny, které probíhají třeba v oblasti energetiky. Jsou to demografické změny a demografické výzvy. Jsou to rostoucí výdaje, které musíme a máme předpokládat, pokud jde o sociální a zdravotní péči. Všechny tyto hrozby nebo výzvy mají dopad a budou mít dopad na stání rozpočet a překonáme je jenom tehdy, pokud si jich budeme vědomi, pokud s nimi budeme počítat, pokud je budeme efektivně řešit a pokud budeme přemýšlet v nějakém delším časovém horizontu, než je jedno funkční nebo volební období.

Právě to jsme dnes dělali. Já bych chtěl poděkovat všem členům vládního výboru za velmi racionální, efektivní a hodnotnou diskuzi. Z této diskuze také vzešlo několik úkolů, které jsme si navzájem uložili. Jedním z nich je úkol pro Ministerstvo financí, aby dopracovalo souhrnný výhled příjmů a výdajů, a na jeho základě pak můžeme zpracovat citlivostní analýzu rizik. Ale těch výstupů je více a všechny směřují k tomu, abychom našli tu cestu, jak nutné potřeby České republiky do budoucna, pokud jde o strategické investice, jak je financovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. My jsme vlastně představili, jaké jsou možnosti v budoucích desetiletích. Jak říkal pan premiér, to není úkol na jedno ani na dvě funkční období a tím základním limitujícím faktorem je demografický vývoj naší společnosti. To jsou čísla, která známe a která jasně říkají, že bude klesat počet ekonomicky aktivních občanů a současně dramaticky poroste počet občanů ve věku nad 64 let. K tomu jsme dali vlastně potřeby těch strategických investic a pro představu, v horizontu pěti šesti let, to není tak daleko, bychom potřebovali zvýšit investice a ty strategické věci někde v rozmezí pěti až šesti procent HDP, což jsme někde 350 až 420 miliard proti loňskému roku, kdy byly rekordní kapitálové výdaje státního rozpočtu.

Ten demografický vývoj říká několik věcí. V absolutních číslech dramaticky poklesne ten počet ekonomicky aktivních, v těch letech za 30 let to může být až dvanáct procent. Současně dramaticky poroste podíl výdajů na penze, z dnešních zhruba devíti procent HDP na až třináct procent HDP. Stejně tak to bude mít dopad na systém veřejného zdravotního pojištění a poskytování zdravotní péče.

My jsme to vlastně ukázali ne proto, abychom řekli, jak říkal pan premiér, vzdáváme to, nedá se nic dělat, ale že pokud nepřijdou velké strukturální změny v některém z příštích volebních období, tak ty budoucí náklady na tu potřebnou změnu budou vyšší. Čím později s tím kterákoliv vláda začne, tím vyšší budou náklady. A ty investice, na kterých jsme se shodli, ty strategické, vlastně jsou ty, které jsou rozdílové pro Českou republiku, abychom nadále patřili mezi středně bohaté evropské země, abychom spíš se blížili k těm nejbohatším, než abychom klesali.

Ty oblasti jsou vlastně evidentní, do kterých je potřeba investovat. Dopravní infrastruktura, energetika, dekarbonizace. To jsou opravdu všechno položky v řádech stovek miliard ročně proti stávajícímu stavu. My si musíme vybrat, jestli budeme investovat do budoucnosti, nebo se zaměříme na běžné provozní výdaje každý rok s tím hlediskem, že letos jsou tyhle volby, za rok tyhle volby a nedá se nic dělat, protože bychom to neuměli vysvětlit.

Myslím, že nás všechny zodpovědné politiky čeká také nelehký úkol seznámit a přesvědčit veřejnost, že to Česká republika jako celek potřebuje. To není klasický souboj o jedno volební vítězství, jestli vyhrají více pravicové strany nebo levicové a podobně. To je úkol jako pro všechny politické reprezentace, které budou. Problém tady ale můžeme říct, že už je pozdě. O to to bude náročnější, o to to bude dražší. Promarnili jsme mnoho let, dokonce i roky konjunktury, kdy jsme mohli ty systémové strategické věci připravit či spustit.

Myslím si, že ta debata je velmi dobrá. Budeme v ní pokračovat, protože ta otázka nestojí, jestli ty investice uděláme, nebo ne. My je musíme udělat. Musíme je udělat co nejrychleji a musíme k tomu najít chytré financování. Ty nástroje jsou. Kromě standardních příjmů státního rozpočtu jsme vyjednali poměrně velký objem evropských peněz. Chceme změnit a udělat klíčovou institucí pro strategický rozvoj České republiky Národní rozvojovou banku a podobně.

Chceme fakt spolupracovat se soukromým sektorem, protože všechno veřejný sektor prostě nezaplatí. Naším hlavním úkolem je od kolegů získávat informace, jaké jsou překážky pro soukromé investice, a ty my musíme odstraňovat, aby tady soukromý kapitál a veřejné finance šly ruku v ruce, aby sledovaly stejné cíle.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR: Rád bych ocenil to, že dnešní debata byla velmi otevřená, a byť jsme si říkali krutá čísla, která před námi stojí z hlediska dlouhodobého výhledu pro Českou republiku, je jasné, že bez strategických investic do klíčových oblastí se Česká republika neobejde. Skutečně strkat hlavu do písku není možné a je potřeba vyslat jasný signál, že Česká republika se rozhodla s tímto trendem, který je nepříznivý z hlediska dlouhodobého vývoje, něco udělat.

My jsme určitě za podnikatelské organizace a zaměstnavatelské organizace připraveni maximálně součinit s vládou na tom, abychom připravili kvalitní návrhy na to, jak tento trend změnit, jak z rizik a hrozeb, které před námi stojí, udělat naopak příležitost a jak nastartovat Českou republiku v krátkodobém i v dlouhodobém hledisku k hospodářskému růstu. Získat vyšší přidanou hodnotu na konkurenčním trhu pro naše výrobky a služby, tak abychom mohli garantovat našim občanům do budoucnosti dobrý život na území České republiky.

Máme čtyři tvrdé a čtyři měkké investiční oblasti. Už tady bylo zmíněno – bez energetiky a dopravní infrastruktury se neobejdeme. Ale digitální svět se neobejde také bez datové infrastruktury a mimo jiné se neobejdeme také bez dostupného nájemního bydlení. To jsou tvrdé investice, které se musí provést, a je pravdou, že mnoho z těch investic jsou připraveni investovat soukromí investoři, kteří jsou ochotni vložit peníze do takových projektů, ale musí mít jasné a předvídatelné podnikatelské prostředí. To je jedna z věcí, která je součástí této diskuze, není jednoduchá, obzvláště v okamžiku zesílených regulací i z evropské úrovně, pro to, abychom našli stabilní předvídatelné prostředí právě pro takové investice, které potřebujeme.

Tedy nejenom investice státu, o kterých mluvil pan ministr financí, které bude muset stát z veřejných rozpočtů investovat, ale jsou to také soukromé investice, bez kterých se neobejdeme, a je potřeba pro ně vytvořit podmínky. Ale nejsou to jenom ty tvrdé investice, jsou to i měkké, které potřebujeme udělat. Ať už je to trh práce, nebo je to oblast vzdělávání, vědy, výzkumu inovací a všudypřítomné byrokracie. To jsou věci, do kterých musíme souběžně s těmi tvrdými investicemi provést další strategické investice, a my s konkrétními návrhy chodíme na pracovní skupiny a samozřejmě některé z těch věcí projednává jako dnes právě ten velký Vládní výbor pro strategické investice.

Ještě jednou bych rád na závěr ocenil upřímnost a přímost diskuze, kterou jsme dnes vedli, a že opravdu neskrýváme nebo nestrkáme hlavu do písku před tím, co je před námi. Bylo by to neodpovědné. Naopak odpovědné je to začít říkat, v jak vážném stavu momentálně jsme a co všechno potřebujeme udělat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Na závěr poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Dnešní debatu považuji za velmi klíčovou a musím říct také velmi zodpovědnou a jako pamětník i různých tripartit, kde projednáváme státní rozpočet, je to poprvé, kdy se bavíme o zodpovědném dívání se dopředu, co se týče financí, na nezbytné investice v tomhle státě. Vyzývali jsme k tomu několik předchozích vlád, aby tady existovalo jasně definované, kolik je potřeba v budoucnu investovat, jak na to budeme sbírat prostředky.

Fakta jsou taková, my to všichni víme: Česká ekonomika neroste, respektive roste velmi pomalým tempem, které není dobré. Už v minulosti jsme se shodli na tom, co už tady zaznělo velmi opakovaně dnes večer, že jeden z důvodů je to, že nemáme tady dobudovanou infrastrukturu, ať už je to dálniční síť, ať je to datová infrastruktura, ať je to energetika a mnoho dalších věcí, třeba reforma školství a podobné další věci, které se tady v minulosti zanedbaly a musí se změnit.

Musíme si ale samozřejmě říct, kolik to bude stát. O tom byla dnešní debata. Já jsem velice rád, že jsem poprvé viděl náznaky konkrétních čísel. Pokud se tato čísla poskládají dohromady, tak to bude zodpovědný přístup k budoucnosti téhle země tak, jak to děláme i my ve firmách. Prostě pokud chceme vidět budoucnost firmy, musíme si říct, co chceme investovat, kolik to bude stát, ale také jak to zaplatíme, zda to, co zainvestujeme, bude mít dostatečné výnosy na to, aby se to zaplatilo.

A o tom byla diskuze. Taky o tom, jaké budou budoucí náklady státu. Víme, že tady máme určité závazky, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti státu, ať už jsou to investice do obrany naší země, nebo bezpečnosti téhle země, ale jsou tady také některé mandatorní výdaje, které platíme, případně výdaje na provoz státu.

My dlouhodobě upozorňujeme taky na to, že se domníváme, že žijeme nad poměry toho státu ve smyslu například v oblasti zdravotnictví, případně toho, jakým způsobem spravujeme tuhle zemi z hlediska samospráv. To všechno se musí dát na jednu hromádku a musíme si rozplést, jaké ty náklady v budoucnosti budou, podívat se pravdě do očí a říct si, jak investovat.

To důležité, co pro nás tady dnes zaznívalo, je, že jsme ochotni se dívat na výdaje investiční jinak než na výdaje provozní, případně výdaje mandatorní. Protože výdaje investiční musí skutečně proti sobě mít vyhodnoceno, o kolik víc ta země rychleji poroste, o kolik jinými slovy budeme více vydělávat a o kolik více peněz budeme mít ve státním rozpočtu.

My věříme, že investice, které tedy navrhujeme, ať už je to do těch oblastí, které jsme zmiňovali, přinesou rychlejší růst české ekonomiky. Vyplývá to i ze srovnávacích studií jiných zemí, úspěšných zemí, které když budovaly infrastrukturu, tak se jim zrychlovalo tempo růstu ekonomiky. To všechno nyní očekáváme, že vláda předloží na dalších jednáních, zejména Ministerstvo financí, které bude muset dát všechna tahle čísla dohromady, a začneme projednávat, jak s tím dál.

Je velice dobré, že tady zodpovědně zaznívá i to, že to se nestane samo. Musí se tady reformovat systém finančních institucí, které stát řídí, ať už je to Národní rozvojová banka, Česká exportní banka, EGAP a podobně. To všechno spolu souvisí. Další fondy, čerpání evropských fondů, jak je budeme využívat, jak je budeme točit v tom systému. To všechno spolu souvisí a je důležité a já ještě jednou říkám: Velice oceňuji to, že se na to díváme obdobně jako my ve firmách. To znamená z dlouhodobého strategického hlediska, výdaje versus výnosy.

 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý večer, já začnu možná: Mluvili jste o nějakých konkrétnějších projektech, tady padl tendr na Dukovany. Zajímá mě, jestli z těch oblastí, které jste jmenovali, tak jestli tam byly i nějaké konkrétní věci a můžete je připomenout třeba. Co bude zkrátka v nějaké, třeba nejbližší době? Zároveň, zmiňovali jste opakovaně, že to jsou věci přesahující volební období. Tak jestli neplánujete třeba nějaké jednání s opozicí na toto téma, aby zkrátka tam třeba byla nějaká dohoda, pak se různě některé věci třeba nerušily nebo aby se neztrácel ten čas, o kterém jste vlastně hovořili?

Potom ještě jedna věc, která souvisí s tím nastartováním Česka k hospodářskému růstu, co se týče podnikatelů. Jaké třeba, jestli se můžu zeptat pana Zajíčka, pana Rafaje, jaké jsou teď třeba největší překážky pro podnikatele, s čím se potýkají? A zástupců vlády naopak: S čím můžete třeba podnikatelům, nebo plánujete, v nejbližší době pomoct. Mě třeba jenom napadá, aktuálně je vložený do systému návrh koaličních poslanců – ono to může působit jako drobnost vedle velkých strategických investic, ale pro OSVČ vlastně zrušení povinnosti platit zálohy v prvních počátcích podnikání, tak třeba, říkám, může to působit jako drobnost, ale zajímá mě ten širší pohled. A ještě bych požádala pana premiéra o komentář k aktuální věci ohledně soudu v případě Čapího hnízda, kde došlo tedy ke zproštění obžaloby Andreje Babiše? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu k těm konkrétním věcem, tak Ministerstvo dopravy představilo před několika týdny nebo měsíci vlastně plán, jak dobudovat naši dopravní infrastrukturu do roku 2030. To jsou konkrétní čísla, potřeby v jednotlivých letech do toho roku 2030 podle stavu připravenosti jednotlivých staveb. K tomu samozřejmě jsou započteny investice, které budou sloužit k transformaci naší energetiky a k tomu, aby se změnil ten energetický mix. V zásadě, aby se zvýšil podíl jaderné energie a současně, abychom dohnali, nebo minimálně abychom přestali ztrácet v té oblasti obnovitelných zdrojů

 A pak samozřejmě je to ten proces dekarbonizace, kde si myslím, že konzultujeme velmi podrobně s podnikatelskou sférou, která to řeší dnes a denně, pro ně to není nová věc, a tam upřesňujeme ty náklady. My jsme se věnovali spíš nákladům veřejného sektoru, ale náklady soukromého sektoru budou v té dekarbonizaci ještě vyšší než náklady veřejného sektoru.

To je třeba si přiznat. To my víme, a proto jsme na těch odhadech, které teď budeme dopřesňovat do toho dubna, už měli ty základní výdaje veřejných rozpočtů. To není jenom státní rozpočet, jsou to všechny státní fondy. Jsou to ty evropské peníze, ale jsou to taky rozpočty samospráv. To všechno se musí započítat. Takže to jsou konkrétní příklady těch tří velkých oblastí, které jsem na začátku zmínil.

Možná že, pardon, k tomu poslaneckému návrhu, to je samozřejmě konzultováno s Ministerstvem financí, je to z druhé strany. Je to podpora těch nejmenších a těch začínajících. Myslím, že tu podporu si zaslouží a já věřím, že to projde. Zaprvé, že vláda to podpoří, až to předáme na jednání vlády, a že to projde i legislativním procesem relativně rychle, aby to od 1. ledna příštího roku platilo. Takže my potřebujeme opravdu ty velké strategické firmy, ale stejně tak potřebujeme ty nejmenší a malé podnikatele, protože nemůžeme sázet pouze na jednu část podnikatelského sektoru.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem chtěl vlastně vysvětlit, že smyslem toho Vládního výboru pro strategické investice a tím, čím my se tam zabýváme, není vytvořit další seznam nějakých investic. To už tady bylo a viděli jsme tady prostě seznamy stovek investic, které vůbec nebyly promyšlené, a hlavně na to nebylo nikde řečeno, kde by se vzaly nějaké peníze.

Viděli jsme tu, jak někdo jezdí po republice a v každém okresním, bývalém okresním městě, slíbí stadion pro Martinu Sáblíkovou a ve výsledku z toho není nic. Tímhle způsobem my nepostupujeme. Vlastně cílem toho vládního výboru je vytvářet takové podmínky a definovat si, co musíme udělat pro to, abychom vytvořili podmínky pro realizaci těch strategických investic. A my víme, kam máme investovat.

Ví to podnikatelé a ví to stát. My víme, že máme nedostatky v dopravní infrastruktuře. A máme i program, jak zmínil pan ministr financí Zbyněk Stanjura, který předložilo Ministerstvo dopravy, pan ministr Martin Kupka. Máme, nebo víme, kam musíme investovat v oblasti energetiky. Víme, co musíme dělat v oblasti digitalizace, ale cílem toho vládního výboru je, abychom se bavili o tom, co máme za legislativní překážky a které musíme odstranit, jaké na to budou reálně potřebné finanční prostředky, co můžeme použít a víme, že už teď je máme k dispozici, ať už výhled státního rozpočtu, nebo evropské prostředky, nebo něco dalšího. A potom co je potřeba ještě sehnat, ještě udělat, ještě zařídit, jak do toho zapojit soukromé peníze, jakou formou vlastně postupovat dál. A já vidím opravdu velkou výhodu v tom, že ve vládním výboru jsou zastoupeni nejenom klíčoví reprezentanti resortů, které o tom rozhodují, ale právě i reprezentanti dvou nejvýznamnějších podnikatelských organizací. A taky samosprávy.

Protože to se taky musíme naučit. My se musíme naučit to, co je v zahraničí úplně běžné, že se počítá nejenom s prostředky státního rozpočtu, se kterými hospodaří vláda, ale počítá se s veškerými veřejnými prostředky, které mají obce a kraje k dispozici, a počítá se taky se soukromými prostředky, které jsou vkládány do těch staveb strategického významu. Tohle všechno, když dáme dohromady, tak to bude fungovat a to je to nové, nebo ta přidaná hodnota, kterou vytváříme tím, že se scházíme v tom formátu vládního výboru pro strategické investice.

A když už mám slovo, jenom to bude jedna věta, k té druhé otázce, kterou jsme dnes opravdu neprobírali, tak já vždy respektuju rozhodnutí soudu a nemám potřebu je komentovat. Je to tak i v tomto případě. Jenom připomenu slova, která jsem říkal několikrát: Andrej Babiš je politický soupeř. Je vzhledem k tomu, co říká a dělá, určitě nebezpečný pro budoucnost této země. Uvědomme si jenom výroky, které se týkají bezpečnosti naší země a zpochybňování některých věcí. Ale je to prostě člověk, kterého musíme porazit ve volbách. To je náš úkol a to je jediná cesta. Nám se to podařilo a já, i vzhledem k tomu, co teď slyším od Andreje Babiše a hnutí ANO v poslední době, jsem si čím dál víc jist, že se nám to musí podařit i v těch příštích volbách.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já bych navázal na tu otázku, co teda podnikatelé dnes, nyní potřebují. Jsou to tři věci, o kterých hovoříme i na vládním výboru. Dokonce tam jsou některé konkrétní výsledky. V první řadě je to povolovací řízení, které se musí zkrátit. V tomto smyslu se dá přičíst úspěch Vládnímu výboru pro strategické investice, protože jsme prosadili změny do liniového zákona před koncem roku, které by měly pomoct zrychlení.

Nakonec dnes jsme měli v debatě i dvě záležitosti týkající se ať už vynětí ze zemědělského půdního fondu, případně akcelerační zóny, řešení akceleračních zón, to jsme taky řešili. A samozřejmě velmi bedlivě sledujeme, jak najede účinnost nového stavebního zákona, který je naprosto klíčový nyní pro zrychlení. A přicházíme s dalšími změnami. Chceme ještě prosadit celou řadu změn v povolovacím řízení v rámci výboru.

Ta druhá oblast samozřejmě je trh práce. O tom jsme taky dnes hovořili. V průběhu probíhají další jednání. My potřebujeme skutečně rozpohybovat to, abychom umožnili rodičům dříve se vracet z rodičovské do pracovního procesu, ale potřebujeme taky umožnit, aby Česká republika měla jednoduchý, atraktivní proces pro kvalifikované zahraniční studenty a samozřejmě tak, aby firmy, které jsou schopny si dovézt zejména kvalifikovanou zahraniční pracovní sílu, měly k tomu vytvořené dostatečné podmínky. Na tom se nyní pracuje a napomáhá nám k tomu i vládní výbor.

Tou třetí oblastí jsou samozřejmě ceny energií, které trápí celou Evropu. To, co je na tom nebezpečné, je, že se tady soutěží mezi sebou. Proto je velmi důležité, a to bylo vlastně taky součástí dnešních debat, a to je například náš energetický mix a kolik to bude stát a kdy bude vystavěný, protože to dává určitou jistotu, zda ty investice budou dávat smysl.

Já jsem dnes ráno byl na konferenci k vodíku, kde jsme představovali důležitou studii. V podstatě jsou segmenty, které bez vodíkových technologií nedosáhnou dekarbonizačního cíle roku 2050. My zároveň víme, že v České republice nemáme dostatek zdrojů, obnovitelných zdrojů, aby vyrobily dostatek energie z vodíku, a proto tady ty jaderné zdroje, ať už to budou velké reaktory, nebo malé, budeme nutně potřebovat. A samozřejmě s tím vším souvisí infrastruktura, o které tady neustále mluvíme.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR: Já snad s dovolením ještě doplním Jana Rafaje. Ano, to, co trápí teď momentálně podnikatele v současné situaci, tak jsou ceny energií a dostupnost energií do budoucnosti, předvídatelnost ceny energií a dostupnosti energií do budoucnosti. O tom jsme dnes jednali na vládním výboru a hledáme cesty, jak urychlit náhradu hnědouhelných nebo uhelných zdrojů v České republice v rámci dekarbonizace a jejich nahrazení plynem. A musíme najít cestu, jak výstavbu paroplynových elektráren, tepláren v České republice urychlit.

Druhá věc, trh práce. Už tady bylo řečeno a prezentován Marianem Jurečkou model flexibilního trhu práce, kde musíme aktivizovat především domácí, českou pracovní sílu, ale je zcela zjevné i díky demografii, že se bez zahraničních pracovníků, kvalitních zahraničních pracovníků v České republice do budoucna neobejdeme.

No a poslední věc, kterou zmíním, tak podnikatele trápí byrokracie, nadměrná byrokracie, neodůvodněná regulace. My bychom rádi na další jednání Vládního výboru pro strategické investice přinesli nějaké návrhy i v této oblasti. Byť vláda některé balíčky v tomto směru už připravila, přesto si myslíme, že tady je ještě prostor pro to, abychom byli důraznější a šli daleko hlouběji právě do té regulace, která české podnikání brzdí a brání mu, aby mohlo zůstat konkurenceschopné.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já děkuji všem řečníkům, a pokud nejsou žádné další dotazy, tak já… Ještě jeden dotaz, Ekonomický deník, prosím.

Tereza Čapková, Ekonomický deník: Já bych se ráda ještě zeptala na rozebrání těch zdrojů. Vy jste zmiňoval evropské peníze plus Modernizační fond, tak jestli je možné ještě přece jenom ty zdroje toho financování rozebrat? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak jsou to standardní zdroje státního rozpočtu. My jsme odhadovali, kolik procent HDP mohou tvořit všechny daně. Je jasné, že podíl spotřební daně bude klesat, jak se mění spotřební chování našich občanů, tak například budeme vybírat méně a méně ze spotřební daně z cigaret, ale to je vlastně dobrá zpráva pro zdravotní systém. Ty ostatní daně, to znamená přímé daně a nepřímé daně, jsme odhadli, že by beze změn se měly nějak konstantně blížit zhruba dvaceti procentům HDP, podle vývoje odhadovacího projektu, a u těch evropských peněz, tak těch zdrojů je několik. Zaprvé to jsou standardní kohezní fondy, teď jsme v programovém období 2020–2027 a už se vedou debaty o tom, jak to bude v dalším programovém období. Je jasné, jak Česká republika bohatne, že ten zdroj bude nižší.

Pak tady máme Just Transition Fund pro naše tři strukturálně postižené regiony – Moravskoslezský, Karlovarský, Ústecký. Pak tady máme Modernizační fond, který plní zejména ti, kteří platí emisní povolenky. Pak tady máme Národní plán obnovy, to znamená ten evropský zdroj RRF. Pak tady máme některé další zdroje.

Vyjednáváme, včera jsme zrovna podepsali nějakou rámcovou dohodu s Evropskou investiční bankou. Tam máme z loňského roku takovou velkou rámcovou dohodu na investice do železniční infrastruktury až ve výši sedmi miliard eur v příštích sedmi letech. Včera jsme podepsali s viceprezidentem Evropské investiční banky a s panem vicepremiérem Ivanem Bartošem vlastně smlouvu na podporu toho dostupného nájemního bydlení, a jak jsem zmínil ve svém úvodním vystoupení, připravujeme velmi důležitou změnu fungování Národní rozvojové banky včetně fúze s Českou exportní bankou.

Tak to jsou nahrubo všechny nástroje, které máme v této chvíli k dispozici, ale klíčové je, abychom je využili chytře a správně. Abychom co nejvíc těchto zdrojů použili na ty strategické investice a mnohem méně na ty, které se mnohdy využívaly z těch evropských peněz v minulých letech. Nechci podceňovat nějaká zábavní centra a podobně, ale pro výkon české ekonomiky, a tím pádem pro spokojenost českých občanů jsou mnohem důležitější ty strategické investice.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já bych si dovolil doplnit. My samozřejmě do té hry chceme zapojit daleko víc privátních zdrojů, než je v tuto chvíli zvykem. Česká republika nevyužívá těchto prostředků tak, jak je třeba obvyklé na západ od nás, a je to příležitost. Dají se využít penzijní fondy, dají se použít i další zdroje, které známe z projektu PPP a dále. A o tom je rovněž debata.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejeme vám hezký večer, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.