Tisková konference po jednání Vládního výboru pro strategické investice, 21. září 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkný podvečer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání Vládního výboru pro strategické investice. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády a předsedu výboru Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Na dnešní den jsem svolal druhé jednání Vládního výboru pro strategické investice. Instituce, která je velmi důležitá proto, abychom se posunuli v těch klíčových věcech, které musí Česká republika udělat, dál a měli jsme tam jasný program a jasný srozumitelný postup a směřovali jsme k cíli.

Bavili jsme se o několika věcech. Státní energetická koncepce. Bavili jsme se o postupu přípravy aktualizované státní energetické koncepce, protože pokud chceme odpovědně přistupovat k investicím do energetické infrastruktury, musíme vědět, kolik energie budeme potřebovat, jaké budou její zdroje, kdy a jak je budeme budovat, a v těchto věcech prostě musíme mít jasno.

Státní energetická koncepce je klíčový dokument, který nastaví směr dalších kroků v energetice pro rozvoj naší energetiky až do roku 2050, a Ministerstvo průmyslu a obchodu ho předloží vládě do konce tohoto roku. Mezi hlavní cíle energetické koncepce patří zajistit dostatek energií pro občany a firmy za přijatelné ceny a samozřejmě také, a to je poučení z těch minulých let, posílit energetickou bezpečnost České republiky a tím dalším cílem je také dekarbonizace.

Kromě jaderné energetiky bude státní energetická koncepce klást důraz i na decentralizaci a digitalizaci energetiky, masivnější využití obnovitelných zdrojů energie a také na komunitní energetiku. Některé věci, které jsou dlouhodobé, už naše vláda odblokovala, udělala po letech váhání předcházejících vlád. Tady mohu připomenout tendr na rozšíření Dukovan, ale to není rozhodně jediný klíčový projekt v oblasti jaderné energetiky, který chceme uskutečňovat.

My chceme být, a to bylo další téma toho našeho dnešního jednání, i v centru vývoje malých modulárních reaktorů. Záleží nám na o tom, abychom byli schopni posouvat vývoj komerčních projektů. Řešili jsme možnosti financování. Bavili jsme se o tom, jak nastavit co nejlepší podmínky pro možné investory. To odvětví malých modulárních reaktorů se v Evropě nyní etabluje. Česká republika díky svým zkušenostem a díky také svému průmyslu se může stát jedním z lídrů v energetickém a průmyslovém uplatnění malých reaktorů v Evropské unii a tuto šanci musíme využít.

Pro nás je zapojení do dodavatelských řetězců, výroba modulů v České republice, strategickou příležitostí, která by mohla znamenat rozvíjení nového segmentu našeho hospodářství, rozšíření jaderného know-how a samozřejmě také nové pracovní příležitosti. Je to zase technologie, která by mohla posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky a pomoci zabezpečit do budoucna bezemisní dodávku tepla.

Tolik z toho dnešního programu, který byl velmi bohatý a kde jsme se o těchto dvou bodech bavili velmi důkladně. Určitě pan ministr Síkela je bude dál komentovat. Já se ještě krátce zmíním k tomu, čím se bude výbor zabývat dál. Před časem jsem mluvil o tom, že se musíme věnovat takovým otázkám, jako jsou investice do dopravy, energetiky, rozvoj dostupného bydlení, vzdělávání, efektivní fungování státu.

Nutnou podmínkou pro to, abychom dokázali tyto věci posouvat kupředu a tak i náš stát posouvat dopředu, je vyřešení financování, protože za stávajících podmínek bychom rozvoj České republiky nebyli schopni platit. Musíme zajistit do budoucna dostatek finančních prostředků jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů a být schopni je propojit. Proto se budeme bavit v těch dalších měsících například o dlouhodobém strategickém financování klíčových projektů, například o tom, jak oddělit investice od provozní části státního rozpočtu. Prostě zabývat se otázkami, které některé země kolem nás v třeba už v minulosti řešily úspěšně a které my musíme vyřešit proto, abychom mohli skutečně dostatečně investovat a všechny ty věci, které chceme uskutečnit, jsme také v příštích letech a desetiletích uskutečnit mohli.

Probíhá kromě toho velkého výboru, kromě toho jednání vládního výboru jako takového, máme za sebou už jednání jednotlivých pracovních skupin. Všechny se setkaly minimálně jednou a i z toho jednání těch skupin, tak jak o něm dnes referoval tajemník vládního výboru, pan vládní zmocněnec Tomáš Hruda, tak se ukazuje, že jdeme správným směrem. Výbory, ty jednotlivé skupiny, intenzivně pracují a věci se začínají hýbat kupředu a to je jeden ze základních předpokladů, aby restart Česka byl úspěšný.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Josef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já snad pouze na doplnění některé detaily, tak jak jsme to dnes měli chronologicky na jednání Vládního výboru pro strategické investice. My jsme začínali od těch důležitých dokumentů v oblasti energetiky. Informovali jsme členy výboru o aktualizaci Národního klimaticko-energetického plánu, který jsme už poslali do meziresortního připomínkového řízení a bude v nejbližších dnech předložen vládě ke schválení a po jejím schválení odeslán do Evropské komise.

Dále jsme velmi podrobně informovali o výsledcích těch analytických podkladů, které připravujme ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, v rámci projektu Seepia a ve spolupráci s dalšími subjekty, jako je ČEPS, kdy jsme vlastně z těch původních osmi modelových scénářů pro jednotlivé energetické oblasti nakonec vytvořili tři scénáře.

Jeden, pokud se týká stávajících opatření, jeden trošku ambicióznější v oblasti obnovitelných zdrojů a jeden ambicióznější v jádře. Z nich jsme pak vytvořili jeden pracovní scénář, se kterým v tuto chvíli pracujeme, s tím, že jsme vlastně s těmi propočty a těmi dopady na jednotlivé energetické oblasti dnes seznámili členy výboru a předpokládáme, že ten harmonogram, že ta státní energetická koncepce bude předložena vládě do konce roku, dodržíme. Snad na vysvětlení: Ten Národní klimaticko-energetický plán je detailnější zhruba do roku 2030. Ta státní energetická koncepce pak pracuje s daty a s očekáváními až do roku 2050.

V druhé části jsme hodně podrobně mluvili o malých modulárních reaktorech, o kterých se mluví jako o možné inovační vlně, která má potenciál přetvořit způsob, jakým společnost a průmysl produkují a využívají energii v následujících desetiletích. Informovali jsme o tom, že i při například maximálním využití těch stávajících jaderných lokalit a velkých jaderných bloků, tak pořád se můžeme dostat k určitému výkonovému deficitu někde ve výši přibližně až 2,8 GW, což vytváří prostor právě pro malé modulární reaktory.

Informovali jsme o vývoji jednotlivých jednání s jednotlivými dodavateli nebo těmi, kdo pracují na vývoji těch malých modulárních reaktorů. Informovali jsme o tom memorandu uzavřeném mezi našim ministerstvem a ministerstvem Velké Británie právě v oblasti civilního využití jaderné energetiky, zejména tedy v oblasti využití malých modulárních reaktorů, s tím, že jsme se bavili i o konkrétních možných lokalitách do budoucna. A vlastně na závěr jsme se dotkli otázky toho, jak se podívat na možnosti zajištění domácí výroby léčiv jako jednoho z možných témat pro jednání Vládního výboru pro strategické investice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Vidím Českou televizi, Český rozhlas potom.

Kateřina Samková, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, vy jste hovořil vlastně o té potřebě a nutnosti provedení investic. Ono zároveň se řeší i ty úspory, tak bych možná navázala na dnešní stanovisko Národní rozpočtové rady, kdy oni vlastně uvedli, že ten vládní úsporný balíček nebude stačit na stabilizaci veřejných financí a že budou nutné další úspory. Tak jestli vláda chystá do konce volebního období nějaký další obdobný úsporný balíček. Pokud ne, tak jaké jsou další úspory, které plánujete do konce volebního období? A pak navazující otázka k letošnímu státnímu rozpočtu: Jestli očekáváte, že se podaří dodržet ten rozpočtový schodek a jaké další úspory k tomu chystáte? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Předpokládám, že se dodrží, že dokážeme dodržet ten schodek, který jsme plánovali nebo schválili pro letošní rok. Já jsem na tuto otázku odpovídal opakovaně skoro každý měsíc od jara a vždy jsem říkal totéž. A tehdy na jaře se objevovalo plno expertů, některých v uvozovkách expertů, kteří říkali: To vláda v žádném případě nedodrží a bude deficit 400 miliard, 450 miliard, nevím kolik a budou se muset dělat novelizace a úpravy a všechno další. Nic z toho není pravda. Vláda je schopna dodržet ten rozpočet s deficitem tak, jak jsme ho naplánovali a zhruba se dostat na tu částku kolem 300 miliard korun.

Co se týká rozpočtu na příští rok, počítáme s deficitem 252 miliard korun tak, jak se na tom už vláda domluvila, s tím, že teď dolaďujeme ty rozpočtové podoby jednotlivých kapitol. Rozpočet budeme schvalovat na konci září, 27. září. Kdybychom neudělali konsolidační baliček, tak jakýkoliv rozpočet, ať by byl jakkoliv vysoký z hlediska příjmů a výdajů, by na té straně deficitu přinášel nebo v deficitu přinášel o 94 miliard korun horší výsledek. Díky tomu, že jsme přijali konsolidační balíček, tak dokážeme naopak snižovat deficit státního rozpočtu. Kromě toho ten konsolidační balíček bude působit i další rok, kde očekáváme úsporu ve výši 150 miliard korun proti situaci, kdybychom žádný konsolidační balíček nepřijali.

Takže chápu všechny, kteří si myslí, že by se to dalo dělat ještě rychleji a jinak, ale vláda postupuje velmi odpovědně a domluvili jsme se na konsolidaci, ozdravení veřejných financí, která je velmi zřetelná a velmi razantní z hlediska toho, co si můžeme dovolit. A současně, a to je důležité, my se neproškrtáváme nikam. My při těch úsporách, které děláme, myslíme na investice a snažíme se o to, abychom investovali do naší budoucnosti.

Proto také zachováváme finanční prostředky, které jdou do vzdělávání, do výzkumu, do dopravy. Snažíme se investovat do bezpečnosti, obrany tak, jak jsme se tomu zavázali, a do energetiky. Děláme všechny věci, které jsou důležité pro budoucnost naší republiky, ale ono to nestačí dělat z roku na rok, a právě proto je potřeba se věnovat i takovým věcem, jakými se zabývá Vládní výbor pro strategické investice.

Chceme-li být odpovědní, a já chci, aby moje vláda se chovala odpovědně, tak musíme myslet za horizont našeho funkčního období. A to, co tady dnes s panem ministrem Síkleou představujeme, o čem tady mluvíme – energetická koncepce, malé modulární reaktory, jak rozvíjet naši energetiku – to jsou všechno věci, které překračují horizont naší vlády. Ale myslíme právě na to, abychom i v budoucnu měli dostatek energie za přijatelné ceny a musíme se o to starat už teď.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se ještě chtěla vrátit k té zmiňované studii, kterou dělala Seepia, nebo podle té verze, kterou jste teda vybrali do toho klimaticko-energetického plánu. Kolik teda podle toho zvoleného modelu by mělo narůst kapacity při těch běžných velkých elektrárnách jaderných, které už máme, a s kolika tedy malými modulárními jadernými reaktory se počítá? Kdy by měly vzniknout? A vy jste zmiňoval, že jste taky diskutovali ty možné lokality, tak které by to měly být nebo alespoň jaké by měly splňovat požadavky?

A potom taky, americký Westinghouse a jihokorejská společnost KHNP, které jsou jedni z těch, kteří by mohli dostavět Dukovany, tak se přou o technologie jaderného reaktoru. Pro Český rozhlas Westinghouse uvedl, že pokud by teda ta korejská společnost ten spor prohrála, tak by nemohli stavět tu jadernou elektrárnu v Česku, ale ani v Polsku a že ten spor se může táhnout až do roku 2025. Tak jestli to nějakým způsobem ovlivní tu přípravu toho současného tenderu? Anebo jestli už máte nějaké informace, že by to Česko mohlo ovlivnit? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já začnu tou první otázkou. Já jsem říkal, že my jsme dnes informovali členy toho výboru o nějakých předběžných závěrech a propočtech a i o nějakých záměrech v oblasti těch malých modulárních reaktorů. Ale já před tím, než jaksi pustíme tyto informace do veřejné diskuze, tak já samozřejmě budu nejdřív ty věci projednávat v té správné chronologii, to znamená nejprve se členy vlády a potom, až budeme mít konsenzus, tak s těmi finálními závěry nebo o těch finálních záměrech budeme informovat i veřejnost.

Ale pokud se jedná o ty malé modulární reaktory, tak my jsme od začátku říkali, že ten první zkušební provoz by měl probíhat někde v nějaké stávající jaderné lokalitě. Je dokonce podepsáno memorandum o porozumění mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, že ten první malý modulární reaktor by mohl být spuštěn právě ve stávající jaderné lokalitě Temelín, protože samozřejmě to by ulehčilo celou řadu povolovacích procesů, bezpečnostních otázek atd.

Pokud se týká toho dalšího rozvoje, tak my máme už projevený zájem z celé řady stran. Samozřejmě zde se nabízejí ideálně například místa po stávajících, třeba uhelných elektrárnách, protože je tam k dispozici dostatečná rozvodná síť. Ale je předčasné teď říct, která lokalita by byla druhá, třetí, čtvrtá. Jestliže jsem uvedl nějaké tři gigawatty, tak to znamená, že podle velikosti toho reaktoru, pokud by to byl třeba ten kanadský na bázi GE Hitachi technologie, tak by jich bylo deset, pokud by to byl nějaký větší, třeba ta britská technologie, tak by jich bylo třeba šest, sedm.

A pokud se jedná o tu druhou otázku. My jsme v podstatě obě strany sporu informovali o tom, že do toho sporu nebudeme nijak zasahovat, že to je spor mezi nimi. Zatím po prozkoumání těch jednotlivých soudních, nebo těch žalob nebo případných rozhodnutí, není důvod, abychom nepřistupovali ke všem uchazečům úplně stejně. To znamená, všechny tři uchazeče považujeme za relevantní účastníky toho výběrového řízení a očekáváme, že dostaneme v tom stanoveném prodlouženém termínu tři velmi kvalitní nabídky k dalšímu posouzení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam.

Jiří Nádoba, Seznam Zprávy: Pane premiére, pane ministře, jenom dvě otázky k investicím do energetiky, jedna taková konkrétní a druhá trošku principiálnější. Vypadá to, že nemáte úplně spěch, tak snad na to budete schopni odpovědět v nějaké šíři. Chci se zeptat: Od rána koluje na Twitteru zpráva o tom, že už se schyluje k tomu, že by vláda schválila koupi plynovodu Net4Gas. Jestli se k tomu můžete nějak vyjádřit, jestli ten zájem opravdu trvá?

A druhá, jak jsem říkal, principiálnější otázka k téhle věci. Stát už koupil zásobníky, teď se mluví o plynovodech, přišla zpráva o tom, že je jistý zájem koupit nějaké rafinerie v Německu. Vy mluvíte v těch vyjádřeních o tom, že musíme investovat, musíme se jako stát na to víc podívat. Jak obhájit tu, principiálně tu tezi, že stát musí vstupovat do těch věcí nutně jako vlastník, investovat veřejné prostředky v době, kdy na druhé straně se snažíte šetřit, a být v energetice tím, kdo ty provozy skutečně vlastní? Jestli není prostor dělat tyhle věci přes to, že stát má v rukou regulaci, legislativu, prostě jiné záležitosti tak, jako v mnoha jiných, bezesporu taky důležitých odvětvích? Děkuju.

 

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuju za tu otázku, vy jste ji začal tím, že působíme tak, že máme čas s panem ministrem. No, my máme čas vysvětlovat věci veřejnosti a na to si ten čas musíme udělat a současně je dobře, že tak působíme, protože já se snažím působit jako klidně, a tak jsem rád, že to tak i jako reflektujete. To, v čem ale jako čas nemáme, opravdu, je energetické zabezpečení České republiky.

My, když jsme přišli do vlády, tak jsme zjistili, a ukázala to naplno ta energetická krize, že předcházející vlády jednaly naprosto nezodpovědně a Českou republiku prostě nezabezpečily. A mluvíte tu o regulaci, ale prostě pokud nemáte v nějaké formě kontrolu nad kritickou infrastrukturou i energetickou infrastrukturou – těch forem může být skutečně víc, od majetku po regulaci – tak prostě energeticky zabezpečení nejste. My jsme byli stoprocentně závislí na ruském plynu, byli jsme závislí na ruském jaderném palivu, byli jsme závislí výrazně na ruské ropě a nedělaly se ty kroky, které se měly dělat proto, abychom situaci zlepšili.

Kolik let se odkládal tendr na dostavbu Dukovan? Kdyby se spustil před deseti lety nebo před osmi lety, tak jsme dnes úplně jinde. Ale to se prostě nestalo a dnes musíme velmi složitě řešit to, jak zajistit dostatek energie pro Českou republiku. Takže v této věci naše vláda jedná velmi rychle a snaží se to napravovat. 

Energetická krize také ale ukázala jednu věc a to je to, že lidé, společnost, požadují od státu, aby zajistil energie. Vzpomeňte si na ty debaty o tom, že nebude plyn, že tady zmrzneme. A my jsme udělali ty kroky a udělali jsme je včas, abychom plyn měli. A společnost také očekává od státu, že bude garantovat, že ty ceny energií budou v nějaké míře přijatelné. A už toto ukazuje, že velká část společnosti chápe energie minimálně jako smíšený statek, ne-li jako statek veřejný. A že prostě stát musí mít možnost do toho celého energetického systému zasahovat. Česká republika tuto možnost neměla. Proto jsem taky řekl, že se budeme snažit získat větší kontrolu a větší vliv na energetickou infrastrukturu a že k tomu budeme dělat potřebné kroky.

Jeden jsme už oznámili, to je nákup zásobníku. A někdy můžeme i přemýšlet nad tím, a pan ministr určitě mě doplní i v detailech, ale někdy můžeme přemýšlet nad tím, jestli je ve výsledku levnější přísnější regulace, kterou taky nějakým způsobem kompenzujete, anebo vlastnictví té kritické infrastruktury. A zrovna v případě zásobníku pan ministr Síkela nechal udělat srovnávací studie a mezinárodní posouzení nezávislými renomovanými institucemi. A z toho vyšlo, že je to správná cesta a že je dokonce pro stát dlouhodobě rentabilní, že ta návratnost je třeba v nějakých osmi letech.

A takto budeme pokračovat i u dalších věcí, ale nebudeme je dopředu komentovat, jaké máme úmysly a o co se ucházíme, protože to prostě ze strategických důvodů možné není. Budeme vždy informovat až o tom výsledku.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já možná jenom na doplnění. Každá regulace má svoje limitace, jo. Žádná regulace neochrání proti nezodpovědnému chování, nebo dokonce proti nějaké zlovůli. Když se podíváme na záměry Gazpromu třeba v Německu, kde je zjevné, že oni plánovali v dobách těch nejvyšších cen plynu vytěžit ty zásobníky i z podušky, to znamená dělat něco, co může vést k nenávratnému znehodnocení těch zásobníků, tak vždycky uvažujete o tom, jestli to máte pod kontrolou, pokud to nemáte vy, kdo to nabyde a jak se k té kritické infrastruktuře bude chovat.

Myslím si, že nebyl žádný stát, který by v takové míře liberalizoval trh s energiemi, jako jsme to udělali my. Ono není vůbec vyloučeno, že některá ta řešení jsou konečná, ale já vždycky říkám, že je rozdíl, jestli někoho zvete, nebo jste pozvaní. Jak už tady zaznělo, my vždycky budeme zvažovat nejen tu strategickou a bezpečnostní komponentu, ale i tu konečnou výhodnost z hlediska toho, co vás to stojí jako stát.

Já jako příklad můžu uvést to, že pokud máte na svém území rafinerii, která umí zpracovávat jenom jeden druhy ropy, a pak vedete diskuze, kdo má vlastně zaplatit případnou přestavbu té rafinerie, no tak vždycky jakoby vycházíte z toho, co je vlastně výhodnější. To znamená, že u té kritické infrastruktury a zejména, pokud se jedná o ten plyn, se kterým musíme počítat minimálně do roku 2040 jako s velmi důležitým médiem i pro dekarbonizaci a později pak jako kapacitním mechanismem i pro služby výkonové rovnováhy atd., tak prostě je na místě posuzovat ty možnosti tak, jak přijdou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Melanie Krýslová, CNN Prima News: Dobrý den, já mám s dovolením tři dotazy na vás, pane premiére. Chtěla bych se zeptat, co vlastně říkáte na výrok Jindřicha Vobořila, že by si dokázal představit regulovaný prodej kokainu? Pak by mě zajímalo ke konsolidačnímu balíčku, tak většina Čechů tvrdí, že má problém mu porozumět. Tak jestli neplánujete třeba nějakým způsobem změnit třeba komunikaci vůči občanům, aby to třeba lépe pochopili, jaký bude mít vlastně dopady na jejich život? A poslední otázka by mě ještě zajímalo, jak bude vlastně vláda řešit nedostatek pediatrů a zubařů v krajích? Vy sám jste dnes byl na zdravotnickém kongresu a jmenoval jste tam některé problémy, tak tohle je třeba jeden z nich. Tak jenom tohle, jestli byste mi okomentoval? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Jmenoval jsem problémy i řešení. Tak postupně k těm otázkám, první se týkala… Jo, výroku pana národního protidrogového koordinátora. Tady je odpověď jednoduchá, Jindřich Vobořil nic takového nenavrhoval a nic takového navrhovat nebude, nic takového se nechystá a víc to není asi potřeba komentovat.

Pokud jde o druhou otázku, třetí si pamatuju.

Melanie Krýslová, CNN Prima News: Super, mě by zajímalo, ta druhá otázka konsolidační balíček…

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, komunikace. Já myslím, že všichni vidí, že, a ukazuje to každá tisková konference, že proč děláme konsolidační balíček a co obsahuje, vysvětlujeme od jara. A každý den, každý den se v médiích objevují informace ze strany vlády i expertů, kritické i pozitivní, ke konsolidačnímu balíčku. Takže ta informovanost tady je.

Je tu jiný problém, a to je ten, že konsolidační balíček je z logiky věci prostě nepopulární opatření. Odvážné, odpovědné, ale nepopulární. My prostě snižujeme výdaje státu, škrtáme dotace, zvyšujeme příjmy a má to dopad na nás všechny. Musíme to udělat, protože jinak bychom se dostali do situace, že ten stát nebude schopen dobře fungovat, dluhy budou příliš vysoké, zadlužování poroste, nedokážeme zkrotit inflaci. Prostě bez toho konsolidačního balíčku, ozdravného balíčku, bychom se neposunuli dál.

To, že v tuto chvíli část veřejnosti, a velká část veřejnosti, má výhrady k tomu či onomu a celkově to třeba i řada lidí nechápe nebo odmítá, to je prostě fakt, protože to není populární. A my to přesto děláme, protože jsme si vědomi toho, že to je nutné, a tím se lišíme od populistů, kteří by nikdy nic takového neudělali, a proto taky naše země přešlapuje na místě a vypadala tak, jak jsme ji převzali. Převzali jsme ji s rekordním zadlužováním a s rostoucí inflací a se všemi těmi problémy, které musíme řešit.

Takže my tu odvahu máme a my to děláme. Ale jsme přesvědčeni, a to je k té komunikaci a k tomu výsledku, že lidé uvidí, že jsme pomocí konsolidačního balíčku dokázali konsolidovat veřejné finance, dokážeme snižovat veřejné zadlužení, deficity veřejných financí i státního rozpočtu. Že za pomoci konsolidačního balíčku zvládáme inflaci a přitom že se to žádné sociální skupiny, žádné profesní skupiny nedotkne nějak výrazně nebo existenčně. Až toto lidé uvidí, a to bude za pár měsíců, tak si myslím, že budou vědět, že jsme postupovali správně.

Třetí otázka, to je problém, který je tu dlouhodobý a může být řešen jenom ve spolupráci všech aktérů, kteří se na tom mají podílet. To znamená zdravotních pojišťoven, které za toto mají odpovědnost, vzdělávacích institucí, které vzdělávají lékaře, ať už všeobecné, nebo stomatology, a Ministerstva zdravotnictví, které ten proces reguluje.

Řada věcí se už tady udělala. Upravily se počty studentů lékařských fakult, zvýšily se. Upravuje se, a to dělá Ministerstvo zdravotnictví, upravuje se systém vzdělávání a kvalifikací mladých lékařů včetně pediatrů, nebo zvlášť pediatrů, což jsou ty problematické profese, a postupuje se tímto způsobem dál. Bohužel, to je zase zanedbaná věc, kterou nelze změnit za rok či dva. Ale dlouhodobě se pracuje na tom, pracujeme na tom, aby se ten nedostatek lékařů, on teda není ve všech oblastech a oborech, ale skutečně v některých místech České republiky je, aby se ho postupně podařilo odstranit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.