Tisková konference po jednání vlády, 11. října 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkný večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Situace, která je v této době v Izraeli po brutálních útocích palestinských teroristů, nás samozřejmě všechny znepokojuje a je to také jeden z nejdůležitějších úkolů, kterým se musíme zabývat, chránit bezpečnost českých občanů.

Děláme všechny potřebné kroky, které jsou nutné pro to, aby se čeští občané, kteří jsou na území Izraele, dostali včas a bezpečně domů. Včera společně s panem ministrem Lipavským, který jako první zahraniční politik navštívil Izrael po teroristických útocích, včera spolu s ministrem Lipavským přicestovali zpět první čeští občané speciálními repatriačními lety. Do té doby se vrátila celá řada lidí privátními linkami, které ještě nějakou dobu po útoku létaly.

My jsme udělali všechny kroky potřebné k tomu, abychom mohli vrátit české občany, kteří si to přejí, zpátky do České republiky. Dnes odletělo další speciální letadlo a další dvě během následujících 24 hodin odletí. Máme dostatečnou kapacitu na to, abychom mohli všechny občany, kteří si to budou přát, bezpečně vrátit do České republiky. Budeme v tom pokračovat tak dlouho, dokud to bude potřeba, všichni se dočkají včas potřebné pomoci.

V této souvislosti bych se chtěl ale pozastavit nad tím, jak někteří politici, konkrétně třeba předseda hnutí ANO Andrej Babiš, zneužívají lidské neštěstí k tomu, aby se mediálně zviditelnili. Považuji to za nevkusné a myslím, že občané v České republice dobře vidí podle činů, kdo skutečně pomáhá a kdo chce na utrpení druhých získat jenom politické body.

Se situací v Izraeli a s brutálními útoky, kterými byl tento stát a především jeho civilní obyvatelstvo vystaveni, souvisí také posílání evropské finanční pomoci Palestincům a palestinským organizacím. Jsem přesvědčen, že evropské programy na pomoc Palestině musíme zastavit a musí projít důkladnou revizí, zda skutečně slouží humanitárním účelům. Musíme si být jisti, že se finanční prostředky, které Evropská unie posílá do Palestiny, nijak nepodílejí na podpoře teroristických organizací a lidí, kteří jsou na ně napojeni. Přesně tak vystupují zástupci České republiky při unijních jednáních a byli jsme ujištěni, že v současné době žádné peníze tímto směrem neodcházejí.

V souvislosti s tím, co se děje v Izraeli, co se děje na Blízkém východě a jak se ta situace může ještě dramatizovat, tak nás to vede, vyzývá k ještě jedné věci, a to je, abychom ještě intenzivněji a s větší rychlostí jednali o posílení ochrany vnější hranice Evropské unie. Protože pokud se ten konflikt rozroste, čeká nás další migrační vlna, na kterou musíme být připraveni. To, že děláme opatření včasná a správná z pozice České republiky, ostatně o tom za chvíli bude mluvit pan ministr vnitra, první místopředseda vlády Vít Rakušan, je jedna věc, ale musíme postupovat společně a mnohem razantněji i na úrovni Evropské unie.

Chtěl bych se vyjádřit ještě ke dvěma dalším událostem posledních dnů a hodin. Tou první, ta první, kterou chci zmínit, je velmi pozitivní zpráva, a to je ta, že inflace klesá a klesají i ceny. Pokles inflace pod sedm procent je pro občany České republiky a samozřejmě i pro vládu důležitá věc z několika důvodů.

Jsme zpět na úrovni inflace, kterou nám tady zanechala Babišova vláda, ještě před všemi velkými krizemi souvisejícími s válkou na Ukrajině. Babišova vláda, která nastartovala masivní zdražování a způsobila ten dynamický nárůst. Je ještě možné, že v příštích měsících budou ty hodnoty nějak kolísat, ale ten celkový klesající trend je naprosto jasný a směřujeme postupně k hodnotám a dosáhneme již v příštím roce k hodnotám, na které jsme byli dlouhodobě zvyklí.

Jde samozřejmě i o výsledek práce vlády. Nejenom to. Zabírají opatření České národní banky, která je odpovědná za inflaci, ale spoluodpovědnost má i vláda a to, že šetříme na výdajích státu, že snižujeme schodky veřejných financí, že aktivně tlačíme na všechny, aby snižovali ceny – viděli jste tlak, který jsme vyvíjeli na zemědělce a potravináře, že jsme pomohli občanům i firmám s cenami energií – to všechno vede k tomu, že se snižuje inflace meziročně i meziměsíčně a že klesají reálně ceny a lidé to vidí.

Ta druhá informace ta je také pozitivní a to je dnešní podpis, úspěch v tendru Škody Group na dodávky vlaků v Uzbekistánu. Já jsem se při své návštěvě Uzbekistánu v dubnu snažil o to, aby Škoda Group uspěla v tomto tendru. Proti české Škodovce stály čínské a ruské firmy jako velká konkurence. Jednal jsem o tom, že podporujeme ambici naší firmy, s vrcholnými představiteli Uzbekistánu, jak s prezidentem, tak premiérem.

Dnes Škoda Group podepsala smlouvu v hodnotě bezmála osmi miliard korun na dodávku třiceti vlaků. Je to největší kontrakt české firmy v Uzbekistánu a je to důležité i ze strategického hlediska, protože se na region střední Asie, to je jeden z těch regionů, kam bychom se měli zaměřovat, který je perspektivní. A je to příklad toho, že účinná ekonomická diplomacie a to, když česká vláda se svým renomé, které dnes v zahraničí má, pomáhá českému byznysu, českým firmám, tak že to opravdu funguje. A myslím, že to je dobrá zpráva pro české občany, naši ekonomiku i to, abychom udrželi prakticky nulovou nezaměstnanost i v těch dalších obdobích.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký večer, děkuji za slovo. Mou povinností je vám oznámit, že vláda dnes rozhodla o prodloužení dočasného znovuzavedení ochrany vnitřní hranice České republiky, a to v návaznosti na rozhodnutí polské vlády i v návaznosti na další regionální souvislosti. Stejné rozhodnutí učinila mimochodem rakouská vláda. Slovenská vláda se rozhodla prodloužit ochranu na slovensko-maďarské hranici. Tedy česká vláda v tomto kontextu, aby nevytvořila nějakou pobídku pro migrační proudy, aby začaly intenzivněji proudit na území České republiky, rozhodla o prodloužení ochrany hranice o dalších dvacet dnů, tedy do 2. listopadu 2023.

Několik statistických dat, která máme vyhodnocena z období mezi 4. říjnem a 9. říjnem. Policie celkem zkontrolovala za toto období 43 749 osob. Při ilegální tranzitní migraci bylo odhaleno 283 osob, vstup na území naší republiky byl odepřen 234 osobám. V 27 případech jsme využili readmisního opatření vůči Slovensku, to znamená té návratové politiky, v drtivé většině bylo slovenskou stranou akceptováno. Zároveň bylo zadrženo za toto relativně krátké období dvanáct převaděčů, kterým samozřejmě bylo sděleno obvinění z trestného činu, a orgány činné v trestním řízení se těmito osobami samozřejmě dále intenzivně zabývají.

To opatření na dobu, kterou jsem jmenoval, to znamená od 4. října až do 2. listopadu, má samozřejmě finanční nároky, a to ve výši 53,4 milionu korun. Znovu bych zopakoval to, co jsem tady říkal před týdnem. Česká vláda s takovým rozhodnutím sama o sobě přijít nechtěla, situace byla pod kontrolou. Čísla ve svém objemu byla nižší než v loňském roce. Nicméně rozhodnutí polské vlády a ostatních sousedů u nás v regionu vedlo naši vládu k preventivnímu rozhodnutí zavést namátkové kontroly na slovensko-české hranici, které co nejméně mají obtěžovat naše občany. Chtěl bych poděkovat Policii České republiky za vynikající práci na hranici. Chtěl bych poděkovat celníkům za velmi dobrou součinnost, kterou Policii České republiky při výkonu své práce poskytují.

Druhá poznámka, jenom navázání na izraelské téma ze strany pana premiéra. Bezprostřední nebezpečí občanům České republiky na území České republiky nehrozí. Policie České republiky po mé konzultaci s policejním prezidentem hned od soboty přijala preventivní opatření k posílení potenciálních cílů, to znamená především židovských památek, ambasády a dalších vytipovaných míst. Nicméně znovu opakuji: Jedná se o preventivní opatření tak, abychom byli připraveni jako Česká republika, nicméně nechceme v téhle chvíli rozhodně českou veřejnost znervózňovat. Ta nebezpečná situace, dramatická situace je v Izraeli. V České republice podporujeme Izrael a snažíme se udělat taková opatření, která budou působit preventivně, děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády a Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer. Vláda dnes schválila na svém jednání Strategii rodinné politiky na období 2024–2030. V té strategii jako vláda jasně říkáme, že je pro nás naprosto zásadní, abychom podporovali rodiče, rodiny a všechny tři generace v našich rodinách. Abychom se zaměřili právě na podporu rodičů, kteří mají malé děti, na lepší sladění rodinného, pracovního, osobního života, na posilování kapacit předškolního vzdělávání, nabídky služeb. Abychom opravdu odstraňovali bariéry, které třeba hrají určitou roli v rozhodování rodičů, zdali mít děti, zdali mít třeba jenom jedno, ale třeba dvě nebo tři, protože jsme v situaci, kdy Česká republika vymírá. Naše demografie není dobrá, nemá dobrý trend a my se snažíme opravdu dělat kroky k tomu, abychom podpořili a ocenili naše rodiče, naše rodiny.

Zároveň se zaměřujeme také na oblast té primární prevence, abychom pomáhali včas tam, kde ta pomoc může být velmi efektivní. Abychom předcházeli různým krizovým kolizním situacím, abychom nemuseli odebírat děti z rodin, ale abychom byli včas tam, kde ta intervence opravdu je potřeba. To znamená posilování práce v území, práce v terénu, lepší koordinace jednotlivých aktérů v tom území, protože to nejsou jenom odpovědnosti státu a některých ministerstev, ale jsou to společné odpovědnosti celé společnosti, krajů, obcí, měst, nevládních organizací a celé společnosti.

Soustředíme se také na tu střední generaci rodičů, kteří v zásadě už třeba mají odrostlejší děti a zároveň už jim dnešní doba přináší starost o své rodiče a prarodiče, protože je pro nás důležité, aby mohli být tito lidé v péči doma, pokud to je možné, pokud to je udržitelné. Aby třeba i taková ta témata, jako je otázka důstojnosti umírání, abychom je dokázali také ve společnosti pojmenovat, ale zároveň dokázali podpořit ty, kteří se chtějí a mohou starat o své blízké doma, v domácím prostředí, aby k tomu měli lepší podmínky i určité lepší ekonomické ohodnocení. 

Stejně tak se v té strategii zaměřujeme také na větší podporu našich seniorů. To není jenom otázka výše důchodů, ale celé palety dalších služeb, nejenom zdravotních a sociálních, ale opravdu toho, aby tito lidé byli společensky, pokud mohou, aby byli aktivní, aby mohli žít aktivní život, aby byla pro ně dostupná kultura, společenské aktivity atd.

Takže ta strategie je opravdu dobrým materiálem, který už vláda v mnoha krocích naplnila, naplňuje a hodlá naplňovat, protože je pro nás důležité, aby tady byla společnost, která je příznivá a přívětivá k dětem, k rodičům, k seniorům a obecně k našim rodinám. Takže toto jsme dnes vepsali do schválené strategie a budeme ji naplňovat nejenom z pohledu mého ministerstva, ale i těch ostatních, jako je třeba ministerstvo školství a další, kterých se toto týká. Děkuju za pozornost. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s projektem, který jsem dnes předložil vládě a vláda ho schválila. Jedná se o registr zastupování. Jde o další projekt, který se týká digitalizace veřejné správy, který skutečně přinese občanům velké zvýšení komfortu při jednání s úřady. Využijí ho například v situaci, kdy budou sami někoho zastupovat, například rodiče nezletilé děti, nebo když udělí plnou moc někomu, kdo je bude zastupovat v kontaktu s úřady. Kdybych si vybral příklad, například účetní při dodání daňového přiznání nebo možné využití například při převodu vozidla.

Doposud bylo k těmto účelům potřeba fyzicky předložit doklad, tedy plnou moc, v některých případech i úředně ověřenou, aby si úřady ověřily, že máte skutečně právo jednat za někoho jiného. To se skrze tento projekt k registru zastupování změní. Vznikne centrální evidence digitalizovaných plných mocí a lidem se ta situace významně zjednoduší. Navíc v tom registru budou i předpřipravené formuláře plných mocí pro různé účely, kde je tyto možné využít.

Kdybych to shrnul v těch dvou oblastech, jaké to má výhody nebo jaké to bude mít výhody pro občany – snadné vytvoření plné moci odkudkoli. Vyhledá si člověk na internetu příslušný formulář, zadá, čím chce koho pověřit, podepíše ji pomocí identity občana a vlastně dál už se nemusí starat, neboť úřad, který bude potřebovat ověřit tuto plnou moc, se jenom podívá, jestli je to platné.

Ta správa bude poměrně snadná. Zároveň, a to si myslím, že je velký benefit, tu plnou moc jako ten, který ji uděluji, můžu velmi rychle odejmout. Vyvarujeme se tím i těm situacím, kdy třeba někdo udělil plnou moc pro nějaký úkon, neomezil ji časově, a ten třeba dnes se prokazuje i neplatnou plnou mocí.

Odpadne problém s formulací plné moci. Opět, pokud někdo má tu zkušenost, někdy vzniknou situace, kdy kvůli nějakému formálnímu nedostatku plné moci jsou posílány výzvy k jejímu doplnění. Jednou udělenou plnou moc, pokud není odvolána, nebude potřeba znovu dokládat, například v případě účetních, kteří za klienta dodávají to daňové přiznání každý rok.

Má to samozřejmě i výhody pro veřejnou správu, a to nejen ve smyslu úspor, ale samozřejmě dojde k automatizaci a tím se zrychlí a omezí celá řada těch zbytečných úkonů. Ale například dojde i zpřehlednění jakýmsi řetězením plných mocí, které nastává. Pověří někdo úkolem nějakou firmu, ta zase některého ze svých zaměstnanců. Je to otázka i pro ten podnikatelský segment.

Já bych nadále chtěl uvést, a myslím si, že je to podstatné to vždy říkat: Tento projekt a digitalizace plných mocí neznamená, že nadále nebude možné využívat ty klasické plné moci v tištěné formě nebo vytvoření té kopie a uložit digitální plnou moc bez těch uvedených formulářů. Samozřejmě všechny tyto možnosti i po realizaci projektu, který bude postupně plněn příští rok, dnes jsme ho nastartovali, budou možné.

Pro nás je zásadní, aby byla zde digitální cesta pro ty, kteří chtějí ji používat, kterým zjednoduší práci, ale byla zároveň zachována i ta cesta nedigitální pro ty, kteří si s těmi technologiemi netykají nebo v ně nemají třeba v danou chvíli patřičnou důvěru. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím také ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásný dobrý večer. Vláda dnes doporučila Parlamentu schválit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Což jsou dohromady s novelou, kterou vláda projednala před čtrnácti dny, to znamená novelou vodního zákona, dva důležité zákony.

Dvě důležité složky životního prostředí, tedy voda a půda, kterou se vláda podle svého programového prohlášení jednoznačně rozhodla chránit, chránit s větší mírou intenzity, než tomu bylo doposavad. Jednoznačně odpovídáme na celou řadu požadavků, ale také toho, co jako vláda vnímáme. Tedy že v České republice zatím nebyl tento stav vyvážen, že je potřeba spíše hledat prostory, kde už se něco stavělo – bývalá zemědělská družstva, brownfieldy, bývalé fabriky. Tady je potřeba zaměřit pozornost, ne jenom stále rozšiřovat se do volné krajiny.

Tím druhým zásadním aspektem je, musíme si přiznat, že i při dobré snaze obcí, neziskového sektoru, hospodařících zemědělských subjektů, naše volná krajina vypadá dost podobně, jako to bylo na konci 80. let. A právě tato novela přináší výrazným způsobem možnost adaptovat na klimatickou změnu volnou přírodu a krajinu a proměnit ji takovým způsobem, aby opravdu i pro laika byla vnímaná změna.

Tedy tato novela přináší některé zásadní změny, jako je výrazné posílení ochrany ekologických funkcí zemědělského půdního fondu, vytvoření komplexního rámce, který ochrání nejenom hospodářskou, ale také environmentální funkci zemědělské krajiny. Vyřešení spousty problémů, které tento zákon měl, a také upravuje definici zemědělského půdního fondu takovým způsobem, aby vytvářel mimoprodukční environmentální, tedy zvyšoval biodiverzitu právě v krajině.

Navrhuje novou definici zemědělské půdy, a to především s aspektem tzv. krajinných prvků. To jsou solitérní stromy, stromořadí, remízky, mokřady. Jenom považte tu současnou legislativu, kde, když chce, a to je jedno jestli zemědělec, nebo starosta, zasázet strom na zemědělskou půdu, tak prvně musí zaplatit za to, aby ta půda byla vyňata ze zemědělského půdního fondu. Tak tyto nelogičnosti odstraňujeme. Zároveň výrazným způsobem ochráníme zemědělskou půdu proti erozi.

Dále také přinášíme dvě jasné restrikce. První restrikcí je omezení, aby na té nejhodnotnější černozemi, to znamená půdách bonity jedna a dva, to je té nejkvalitnější, se dál už nemohly stavět fotovoltaické elektrárny, nemohla se stavět velká logistická centra a velká nákupní centra. My se domníváme, že tyto typy staveb už buďto jsou v České republice dostatečně vybudovány, anebo patří spíše na tu méně kvalitní zemědělskou půdu.

Zároveň také vytváříme novou jasnou definici agrovoltaické výroby elektřiny, to znamená primární zemědělské produkce, jako jsou sady, chmelnice, které se dají kombinovat se sekundární výrobou elektrické energie. Zároveň také dojde k navýšení a změně výpočtu odvodu právě ze zemědělského půdního fondu.

Celá novela tedy směřuje ke zvýšení motivace opravdu stavět na již dnes nějak znehodnocených, nebo půdách, které už dávno pro primární zemědělskou produkci neslouží.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Eliška Záleská, Česká televize: Dobrý večer, já bych měla otázku na pana premiéra. Vy jste mluvil o tom, že kapacity na to, abyste dostali všechny Čechy z Izraele, jsou dostatečné. My teď víme, že je na cestě druhý let tedy. Tak kdybyste mohl nám dát informací o tom, kdy je v plánu další, a případně nějaké podrobnosti o tom harmonogramu těch letů, které poletí do Izraele pro Čechy? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Jsme připraveni v příštích dvaceti čtyřech hodinách vypravit ještě další dvě letadla, popřípadě i víc, bude-li to potřeba. Předpokládáme, že ve velmi krátké době může proběhnout až šest letů, což by výrazně překračovalo tu kapacitu, kterou v tuto chvíli máme ohlášenu. Takže platí, co jsem řekl: V příštích hodinách a dnech budou postupně odvezeni všichni čeští občané, kteří budou mít potřebu opustit Izrael nebo budou chtít opustit Izrael. Je to ze strany české vlády zajištěno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěla ještě zeptat na to možná trochu zpoždění, se kterým byly ty repatriační lety odbavovány. První totiž odletěl včera, a to ještě u příležitosti návštěvy pana Lipavského. Předchozí evropské státy ty lety umožňovaly třeba o tři, čtyři dny předem. Tak co říkáte na tuto kritiku? A ještě bych se chtěla zeptat, co říkáte na to, že stahujete některé lidi, kteří patří i pod ambasádu a kteří by tam mohli pomáhat. Řekněme, týká se to například ředitele Českého centra v Tel Avivu. 

Petr Fiala, předseda vlády: Žádné zpoždění tady nenastalo. Od počátku náš zastupitelský úřad a také Ministerstvo zahraničních věcí má přehled o tom, kde se pohybují Češi v Izraeli. Od začátku jsme sledovali ty potřebné kapacity. V těch prvních chvílích létaly civilní lety, takže řada občanů se dostala ještě civilními letadly. Pan ministr Lipavský byl první zahraniční státník, který navštívil Izrael. Využili jsme té příležitosti a on sám v letadle, kterým letěl, přivezl první Čechy vládním speciálem a teď pokračujeme v této věci dál. Jsme v kontaktu i dalšími zeměmi, ty kapacity jsou naprosto dostatečné. Naši občané jsou v bezpečí a postupně je z Izraele odvezeme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, ještě Nova jeden.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Tam byl ještě ten druhý dotaz na to stahování lidí, kteří patří pod ambasádu nebo pod ministerstvo zahraničí.

Petr Fiala, předseda vlády: Všichni lidé, kteří mají být v Izraeli a mohou tam vykonávat to, co v těchto dnech potřebujeme, tak tam jsou. A ti, kteří tam nemusejí být, tak je stahujeme do České republiky. Je to naprosto přirozený proces. Ale o české občany v Izraeli bude postaráno. Jsme v kontaktu s izraelskými úřady, jsme v kontaktu se všemi, se kterými v kontaktu být máme tak, aby čeští občané byli v bezpečí. A nejenom to – abychom i poskytli Státu Izrael veškerou potřebnou pomoc, o kterou by nás případně požádal.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Daniela Habešová, CNN Prima News: Já mám otázku na pana ministra vnitra. I naši sousedé se totiž potýkají s náporem nelegální migrace, tak by mne zajímalo, jestli přemýšlí Česká republika o nějaké pomoci na maďarsko-srbské hranici? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Česká republika nejenom, že přemýšlí o pomoci na maďarsko-srbské hranici. Česká republika je jedním z těch států, které tam historicky velmi aktivně pomáhají. Ten náš kontingent, silný kontingent, čítající více než 40 policistů, na této hranici už tam působí dokonce několik let. Teď aktuálně došlo k výměně toho kontingentu, přijeli čerství policisté plní sil. Došlo k tomu v minulém týdnu, nicméně ten počet stále zůstává okolo čtyřiceti.

Já chci jenom říci, že v situaci, kdy sami čelíme migračnímu náporu, v situaci, kdy jsme teď byli nuceni obnovit kontroly na slovensko-českých hranicích, je tato pomoc i maďarskou stranou vnímána jako projev právě chápání těch celoevropských souvislostí a té nutnosti efektivně chránit vnější hranici Evropské unie, protože to je dlouhodobě jediná cesta. Tedy Česká republika pomáhá a bude na této hranici pomáhat nadále.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Dovolte mi k tomu dodat jednu věc a ta je důležitá a je důležitá i pro vnitropolitickou debatu. My tady vlastně pomáháme, pomáháme s ochranou vnější hranice, děláme to dlouhodobě, nabízeli jsme v minulosti opakovaně i kapacity státům, které chrání vnější hranici. Jsme připraveni se na tom podílet finančně. Děláme opatření, která zajišťují bezpečnost českých občanů a vlastně přerušují ty trasy, kterými pašeráci lidí nelegální migranty vedou sem do Evropy.

Ale my víme, že to nestačí. A právě proto Česká republika je aktivní na evropské úrovni a snaží se podpořit a přijít s takovým řešením, které by bylo skutečně účinné. A jediné, co je účinné, je změna migrační a azylové politiky na evropské úrovni, změna té dosavadní praxe. Silnější návratová politika. Lepší ochrana vnější hranice, jiný způsob azylového řízení. Protože když už ti lidé, nelegální migranti, jsou na území členských států Evropské unie, tak máme velký problém s tím něco dělat.

My musíme dokázat to, aby to všechno, co se odehrává, se odehrávalo na hranici nebo před hranicí Evropské unie. Proto je také tak důležité například domluvit se s Tuniskem a s dalšími zeměmi. Proto se o to snaží Evropská unie a některé státy, aby k takové dohodě, ještě posílené, došlo. Protože to je přesně ta cesta, kterou to vyřešíme.

To, že budeme chránit vnitřní hranici schengenského prostoru, to už je jenom nouzové opatření v situaci, kdy vlastně ta migrační a azylová politika selhává. A všichni ti, kteří v České republice říkají: Nepodílejte se na žádném evropském řešení, to, co se tam odehrává, to je špatně, řešme to tady sami. Tak ti přesně způsobují to, že nelegální migrace sílí, místo abychom si s ní dokázali jako Evropa poradit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Česká tisková kancelář.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na gigafactory pana premiéra. Německá média citovala slova ministra Síkely, že Česko nemůže čekat na rozhodnutí Volkswagenu věčně a chtělo by, aby rozhodnutí padlo ještě letos. Chtěl jsem vás požádat, jestli byste mohl potvrdit, případně nějak rozvést toto české stanovisko. Co by pro vládu znamenalo, kdyby to rozhodnutí letos nepadlo, a možná i popsat ten aktuální stav vyjednávání?

Petr Fiala, předseda vlády: My máme rozjednáno několik projektů, které se týkají možnosti výroby baterií v České republice. Není to jenom s Volkswagenem, jsou zde ve hře i další možnosti. Ale samozřejmě to jednání s Volkswagenem a to, že jsme připravili prostor v Plzeň-Líně pro případnou gigafactory, to je něco, co, jak bych to řekl, stojí velké náklady Českou republiku, politické i ekonomické, a musí to vést k nějakému výsledku v dohledném čase.

A i mně se zdá, že ten čas, po který můžeme mít připravenu tuto lokalitu, po který můžeme dál jednat, se už pomalu blíží ke konci. To neznamená, že nebudeme jednat s Volkswagenem dál. To neznamená, že nebudeme rozvíjet všechny ty další projekty, které máme rozjednané a o kterých nechci a nemohu říkat nějaké detaily.

Ale skutečně platí a myslím si, že to je názor nejenom české vlády, ale všech, kteří se nějakým způsobem na té přípravě lokality v Líních podílejí, že už pomalu nazrává čas, abychom věděli, zda to rozhodnutí spěje k úspěchu toho projektu, anebo zda se to bude dál oddalovat. Protože pokud se to bude dál oddalovat, tak se budeme muset více soustředit na ty jiné strategické projekty, které máme rozjednány.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskového briefingu všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne.